Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bio je lepší. Výzkumný ústav změřil přeštická prasata, měla víc vitaminů

aktualizováno 
Obecně se soudí, že slovo bio ani tak neznamená, že by ekologicky pěstované potraviny měly více živin, ale jde spíš o vztah ke krajině, o šetrný způsob zemědělství. Výzkumný ústav živočišné výroby však provedl chemický rozbor přeštických „šťastných“ prasat a zjistil, že se šetrný chov vyplatí.

Typické barvy českého přeštického prasete | foto: Profimedia.cz

I zarputilí odpůrci biopotravin dnes už přiznávají, že mohou obsahovat více antioxidantů a vitaminů. Jenže hlavní spory se vedou o to, zda biopotraviny chutnají lépe. Například ve skotské Abertay University ve městě Dundee provedli průzkum, kde zjišťovali, zda se může lišit chuť konvenčně vyráběné potraviny od ekologicky pěstované.

Podle jejich výsledků strávníci nebyli schopni rozpoznat tyto dva druhy surovin. Podle jejich výsledku je vnímání chutě biopotravin spíš psychickým důsledkem, morální odměnou za to, že je spotřebitel natolik uvědomělý. 

Přeštické černostrakaté prase

Odvozuje se od krajových rázů, které vznikly v oblasti Přešticka, Domažlicka a Klatovska, křížením původních klapouchých prasat s anglickými plemeny sussex, yorkshire, lincolnshire, cornwall, bergshire, a německými plemeny švábsko-halským, poločerveným prasetem bavorským.

V roce 1964 bylo plemeno přeštické černostrakaté uznáno za samostatné. Poté se přistoupilo k jeho dalšímu zušlechťování, ke zlepšení masné užitkovosti se použilo belgické plemeno pietrain.

Na počátku 90. let bylo použito plemeno hampshire. V roce 1992 bylo přeštické černostrakaté plemeno prasat uznáno jako genetický zdroj a v roce 1996 se chová jako uzavřená populace.

Plemeno je přizpůsobivé, odolné, vyznačuje se tvrdou konstitucí a odolností vůči stresu.

Zdroj: Národní koordinační středisko pro genetické zdroje

Zatímco zahraniční vědci zkoumali, jak chutná čokoláda či ovoce a zelenina, český Výzkumný ústav živočišné výroby si vzal na paškál obyčejné přeštické prase a zjistil, že nejen lépe chutná, ale maso z prasat chovaných ve výběhu obsahuje více vitaminu E. Ten je spotřebitelům užitečný nejen jako antioxidant, ale díky němu je možné maso i déle skladovat.

„Na to není potřeba to nijak dlouze zkoumat. Třeba složení sádla je velmi závislé na výživě. Když máte velkou složku kukuřice, je to sádlo takové měkké, nic moc. Přeštické prase má tu výhodu, že se mu vyhnulo to šlechtění posledních třiceti let. Takže zůstalo normálním prasetem,“ říká vedoucí oddělení chovu prasat výzkumného ústavu Miroslav Rozkot.

Připomíná podobný příběh z Německa, kde se velké oblibě těší švábsko-halské prase. Jeho chovatelé vytvořili družstvo, které má dnes asi tisíc členů a má internetový obchod. Podobně jako se podařilo „zachránit“ a propagovat chov starého českého přeštíka, podařilo se to i v Německu. 

V kombinaci s marketingem, který ho (oprávněně) řadí do výběrové skupiny mas, mohou i chovatelé prase chovat volně, ne v průmyslovém intenzivním chovu. Jako to dělají v Sasově, kde je zřejmě nejslavnější farma s tímto plemenem. „Problém je v tom, že aby farmář vydělal, musí mít i vlastní jatka, vlastní odbyt. Jinak malochovatelé nemají v konkurenci trhu v podstatě šanci, protože přirozený chov je samozřejmě dražší,“ komentuje Rozkot.

Možná je dobře, že se podařilo zachovat toto plemeno, protože díky tomu si mohou lidé porovnat chutě konvenčně průmyslově chovaného prasete s tím původním. Za poslední desetiletí byla prasata šlechtěna jako svalovci. Trh měl ve své době pocit, že tuk je něco nezdravého a teď se zjistilo, že prasata téměř nemají sádlo. To, co se prodává v obchodě na vyškvaření, je šlupička, parodie sádla, které by se naše babičky vysmály.

Mezitím se téměř zapomnělo, že bez tuku není chuti. Že libové maso v podstatě k ničemu není. Při pečení se sráží, ztrácí šťávu. Zatímco průměrná jateční hmotnost prasete byla dřív 120 kilogramů, dnes je to o dvacet kilogramů méně.

Podle výzkumníka však ani není potřeba jít za každou cenu po značce BIO. „Stačí prasata chovat přirozeně, jako kdyby se vývoj zastavil před třiceti lety. Jako v době před tím, kdy se vepři cíleně začali šlechtit kvůli produkci masa, nadměrně osvalovat. Tokové prase je sice dražší než v supermarketu, ale je to přirozenější. A je lepší sníst trochu méně, ale kvalitnějšího,“ přesvědčuje.

Navštivte Sasov na slavnostech

Ministerstvo zemědělství připravilo již 5. ročník úspěšného projektu Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi. Především rodinám s dětmi chce představit život farmářů, české zemědělství, venkov a regionální potraviny. 

Na Biofarmě Sasov v Jihlavě si návštěvníci budou moci prohlédnout unikátní rodinový chov přeštického černostrakatého prasete. Přístupný bude také sad nebo stany (sasovské bloby) a pyramidy, v nichž pašíci odpočívají. Bez zajímavosti jistě nebude ani prohlídka bioplynové stanice či pastevního chovu masného skotu plemene Charolais a dalších. Zážitkem bude jistě i procházka vzrostlým porostem konopí setého či návštěva faremní masné výrobny.

Ministerstvo zemědělství chce projektem podpořit zájem mladých rodin o tradice a venkov, chce hlavně dětem ukázat určitě zajímavější možnost trávení volného času, než v obchodních centrech nebo u počítačů.

Další Farmářské slavnosti se odehrají během léta na Kozí farmě Pěnčín na Liberecku či na Farmě Moulisových Milínov v Plzeňském kraji.  První dny nového školního roku dětem zpestří slavnosti v Národním zemědělském muzeu v Praze na Letné. Více informací na www.farmarskeslavnosti.cz

Autor:




Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.