Moderní bioplynová stanice. Ilustrační foto.

Moderní bioplynová stanice. Ilustrační foto. | foto: shutterstock.com

Bioplynová stanice je výkonnější než sluneční či větrná elektrárna

  • 29
V bioplynové stanici zpracujete plodiny a živočišné zbytky a ona vám z bioplynu vyrobí elektrickou energii a teplo. Stabilně, po celý rok. V současnosti jich u nás funguje 110, do tří let by podle Agrární komory mohl jejich počet vzrůst téměř trojnásobně. Ročně by pak tyto stanice spotřebovaly plodiny ze 77 500 hektarů půdy.

Agrární komora odhaduje, že plodiny, které neslouží k výrobě potravin ani krmiv pro zvířata, v současné době zabírají 680 tisíc hektarů půdy. To je zhruba devětkrát více, než by měla za tři roky dosáhnout plocha využitá pro pěstování plodin vhodných ke zpracování v bioplynových stanicích.

Zachrání bioplyn české zemědělce?

Zemědělci možnost nového využití orné půdy vítají. Protože v Česku stále klesají stavy hospodářských zvířat, mají problém s využitím ploch, na nichž se pěstovaly krmné plodiny. Následné příjmy za energie navíc řadě zemědělců pomáhají přežít propad cen u mléka, obilí a další produkce.

Podle šéfa Agrární komory Jana Veleby bioplynové stanice dávají na rozdíl od slunečních a větrných elektráren stabilní výkon po celý rok. Jejich většímu rozšíření pomůže, pokud se vytvoří podmínky pro napojení bioplynu na plynovod. Přínosem by také byla podpora pro výrobu tepla, nejen pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, jak je tomu nyní.

Hlavní surovinou pro zemědělské bioplynové stanice je kombinace kukuřice a kejdy. Naopak komunální bioplynové stanice využívají biologický odpad jako zbytky ovoce, trávy, masa a podobně. Více o bioplynových stanicích najdete v předchozím článku o biomase.

Náklady částečně hradí dotace

Náklady na vybudování bioplynové stanice činí zhruba 40 až 50 milionů korun. Farmáři na ně mohou čerpat dotace z Programu rozvoje venkova, který má na starosti ministerstvo zemědělství, a z programů ministerstva životního prostředí a ministerstva průmyslu a obchodu. Dotace mohou dosáhnout zhruba 40 % ceny na vybudování stanice, doba návratnosti investice je 10 až 12 let.

Boom posledních tří let

Největší rozvoj bioplynových stanic nastává v posledních třech letech. Na rozdíl od prvních zemědělských stanic z 80. let minulého století už nejsou zaměřené hlavně na zpracování kejdy, ale na společné využití cíleně pěstované biomasy, například právě kukuřice smíchané s kejdou a hnojem.

Podle Českého sdružení pro biomasu CZ Biom by měla být biomasa klíčovým zdrojem pro dosažení českého závazku vůči EU vyrábět v roce 2020 13 % energie z obnovitelných zdrojů. V současnosti vyrábí ČR z obnovitelných zdrojů asi 6,5 % energie.

Zhruba sedm z deseti zájemců o stavbu bioplynové stanice ovšem v současnosti nedostane podle CZ Biom připojení do elektrické sítě. Za stále se zhoršující situací údajně stojí velký počet žádostí o připojení slunečních elektráren.