Ivan Trojan přál knize fejetonů Miroslava Bobka samé pěkné věci.

Ivan Trojan přál knize fejetonů Miroslava Bobka samé pěkné věci. | foto: Petr Jan Juračka

Bobky od Bobka jsou nejen do vlaku a přispějí na Pomáháme jim přežít

  • 2
Kniha fejetonů současného ředitele pražské zoo Miroslava Bobka s odvážným názvem Bobky od Bobka už je na trhu. Za označením "bobky" se skrývají vybrané sloupky a poznámky, které dávají nahlédnout do zákulisí zoo. Píše je od 1. ledna 2010, kdy nastoupil do funkce.

Gorily se v zápisníku ředitele čas od času objevují také. Samozřejmě úměrně k množství ostatních druhů zvířat, které pražská zoo chová. Obdivovatelé a příznivci goril tedy v knížce mj. najdou kapitoly věnované Moje, Kambě, Bikiře i jejímu mláděti včetně vysvětlení, proč nyní Tano vyrůstá v gorilí školce.

Ve středu posledního října proběhl v Luxoru na Václavském náměstí v Praze slavnostní křest knížky, která zájemce přijde na 199 Kč, přitom pět korun z každého výtisku poputuje na konto Pomáháme jim přežít.

Kmotrem se stal herec Ivan Trojan. I když prý sám sebe nemůže označit za nějakého extrémního milovníka zvířat, o jezevčíka se prý dokázali s rodinou starat dobře, dožil se 19 let. K pražské zoo má navíc velice blízko, má ji rád, a je tam s rodinou častým hostem.

Knížce popřál hodně spokojených čtenářů a doporučil ji jako ideální čtení do vlaku, na cestu do práce i před spaním, protože nehrozí špatné sny. Celá řada sloupků se dá podle něj přečíst i dětem, Miroslav Bobek ovšem varoval, aby rodiče vynechali kapitoly věnované orálnímu sexu kaloňů.

A jaké pocity má ze své knihy Miroslav Bobek?

Miroslav Bobek shrnul své pocity opět do sloupku. Nazval ho Pumprdentlich.

Dva a tři čtvrtě roku píšu týden co týden jeden sloupek. I když je nepočítám, mělo by jich za tu dobu být nějakých sto čtyřicet. Tedy publikovaných. Některé jsem nezveřejnil. To když si je přečetla moje žena a řekla o nich, že jsou pumprdentlich.

Hrozné slovo.

"Jak pumprdentlich?" ptal jsem u každého takhle odmítnutého textu.

"Prostě pumrdentlich," dozvídal jsem se většinou. "Já bych ho nikam nedávala."

Netuším, jaký je pravý původ a význam slova pupmrdentlich, ale ve stejnojmenné povídce Oty Pavla tak tatínek označil sice pěkného, ale jen pětikilového sumce. V povídce hned následuje i definice tohoto slova:

"Prý je to, asi jako když jde krásná dáma v plesových šatech anebo v báječném kožichu, všichni přihlížející jsou paf, a ona přitom šlápne do hovna."

Prostě pumprdentlich…

Sloupky, které pumprdentlich nebyly a vyšly v novinách, jsem ještě přebral. Necelá stovka se jich dostala do knížky, kterou jsem si po dlouhých debatách s nakladatelem a se svými nejbližšími troufnul pojmenovat Bobky od Bobka.

Teď jsem zvědav, jak to dopadne. Jestli ten název a celou knížku čtenáři neohodnotí jako pumprdentlich. Tedy – jak také napsal Ota Pavel – "je to výborný, ale přitom to stojí za hovno".