Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bongové s krásnýma očima. Antilopy, kterých v přírodě zbývá jen stovka

  10:00aktualizováno  10:00
V antilopím výběhu, který je součástí loni otevřeného hrošince, se prohánějí hned dvě mláďata vzácných bongů horských. Antilop, které jsou ve volné přírodě kriticky ohrožené. Právě chov v zoologických zahradách může pomoci zachování jejich druhu.

Pražské chovné stádo čítá momentálně čtyři samice, jednoho samce a po pětileté pauze i dvě mláďata. Oba jsou to samečci, jeden se narodil v prosinci, druhý v lednu, a jsou to nejvzácnější antilopí mláďata, která tu můžete vidět.  

Fotogalerie

"Máme z nich obrovskou radost, je to první přírůstek od přestěhování do nové expozice. Stádo jsme totiž museli kvůli rušení výběhů na nějaký čas zmenšit, aby mohli být bongové po dostavbě pavilonu hrochů přestěhováni na podzim 2012 do nových a lépe vyhovujících prostor. Dnes je návštěvníci najdou hned vedle výběhu hrochů," popisuje Barbora Crkvová, kurátorka kopytníků. (Více informací o novém hrošinci a video s potápějícími se hrochy najdete zde.)

Teprve po přestěhování do nového ´antilopince´ s adekvátním zázemím se skupina dospělých bongů mohla rozrůst na dnešní stav, s nadějí na další odchov mláďat. "Nově tu totiž mají k dispozici větší zázemí vnitřních ubikací, které dovoluje antilopy podle potřeby oddělit, jeho součástí je i porodnice," popsala kurátorka těchto vzácných kopytníků.

Uvedla také, že březost u bongů trvá něco přes devět měsíců a obvykle se jim rodí pouze jedno mládě: "Matky obou samečků jsou mladé čtyřleté samice, které byly poprvé březí, takže jejich porody jsme očekávali velmi napjatě a s lehkou nervozitou."

Bongo horský

Jedna z nejvzácnějších antilop žije v horských pralesech Keni, kde byste ale podle posledních odhadů našli už jen zhruba stovku zvířat. Jejich areál je totiž velmi malý a s kácením pralesů se ještě zmenšuje. Kromě toho je na vině jejich nízkého počtu i pytláctví. Proto jsou tak silně ohrožení.

V Zoo Praha se bongové chovají od roku 1988. Od té doby se tu narodilo už 44 mláďat.

Oba ale proběhly v naprostém pořádku a z obou samic se vyklubaly vzorné matky, které se o svá mláďata příkladně starají. Navíc oba samečci skvěle prospívají, od svých zhruba třech dnů života směle skotačí a jak jsou dva, tak si zvlášť řádění ve venkovním výběhu při pěkném počasí opravdu užívají.

V Praze ovšem tato dvě mláďata natrvalo určitě nezůstanou, návštěvníci si je budou moci prohlédnout zhruba rok. "Antilopy jsou vesměs polygynní - tak jako třeba žirafy - to znamená, že ve stádě je jen jeden samec na skupinu samic. Takže zhruba ve věku jednoho roku oba samečky oddělíme a poputují v rámci chovného programu do jiných evropských zoo," vysvětluje Crkvová. 

Počet zvířat chovaných v zajetí, jak v Severní Americe, tak v Evropě, je naštěstí alespoň o něco vyšší než v jejich původní lokalitě a čítá zhruba tři sta kusů. "Do tohoto záchovného programu jsme zapojeni i my. V tomto směru to mají zoologické zahrady podchycené velmi dobře," dozvídáme se. 

Proč to exotické a nepřehlédnutelné zbarvení?

Rudohnědě zbarvenou antilopu s bílými svislými pruhy na svěže zeleném trávníku venkovního výběhu nepřehlédnete, u nás působí hodně nápadně a exoticky. V pralese, v jejich přirozeném prostředí, jim ale toto zbarvení vyhovuje. "Bílé proužky totiž imitují paprsky světla, které skrz koruny stromů do pralesa proniká, takže jsou velmi dobře maskovaní," popisuje s úsměvem mladá kurátorka. 

antilopa bongo,

Pražské antilopy bongo ve venkovním výběhu.

Bongové jsou i poměrně velcí a zajímavé na nich je, že rohy mají obě pohlaví, což není pro antilopy úplně typické (podobně v toto směru vyčnívá sob mezi jelenovitými, čtěte zde).

"V přírodě se živí okusem pralesních podrostů jako typické listožravé antilopy, takže je krmíme speciálním granulátem pro ´okusovače´, stejný dostávají například i žirafy. Ten doplňujeme o bílkovinně bohatou stravu jako je vojtěškový granulát nebo lístečkové seno a dostávají i pamlsky v podobě ovoce a zeleniny," popsala Barbora Crkvová jídelníček bongů. 

Ve výběhu bongů najdete i podnájemníka. Samce vodušky

Původně v pražské zoo neplánovali, že by se v jednom výběhu objevily dva druhy antilop. Ale protože to dostatečně velkorysý prostor umožnil, využili ho i pro umístění dvouletého samce vodušky červené, kterého museli oddělit od jeho původní rodiny (vidět ho můžete na videu, od bongů ho spolehlivě rozeznáte). 

"Je to mladý samec, který se v pražské zoo před dvěma roky narodil. Se svojí skupinou už ale být nemůže, přestože tam má matku a sourozence. Jenže i otce, který by ho jako dominantní samec vytlačoval na okraj skupiny, případně by ho i mohl i napadat. Vedoucí samec může být jen jeden," konstatuje Crkvová. (Komentář o neúprosných přírodních zákonitostech čtěte zde).

Naštěstí si samci různých druhů antilop vzájemně nekonkurují a se skupinou bongů se mladý samec vodušky sžil dobře. A to i přesto, že se ve volné přírodě tyto dva druhy antilop setkat nemohou. Obývají totiž úplně jiné biotopy: bonga najdete v pralese, vodušky na březích velkých bažinatých řek. 

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.