Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pražská botanická, kterou skoro nikdo nezná. Najdete ji v Malešicích

aktualizováno 
Botanická zahrada na kopci Tábor v pražských Malešicích je tak trochu zapomenutá. Kromě místních do ní zavítá málokdo, přitom nabízí přinejmenším nádhernou procházku. Zajet se sem dá i pro kytici, květinovou sadbu či školkařské výpěstky, které vždy platily za velmi kvalitní.

Při procházce určitě objevíte půvabná zákoutí jako například tento "zelený" zahradní domek. | foto: www.knihovnicka-zahrada.cz

Pražané se do této zahrady na výlety a za rozptýlením dvakrát nehrnou, ale snad i proto si Botanickou zahradu Střední odborné školy stavební a zahradnické v Praze-Malešicích oblíbili především lidé z blízkého okolí. Prvoplánově je zahrada vyčleněna pro potřeby zdejších žáků a studentů, a proto nákladnou renovací prošlo nejen nádherné alpinum, ale také produkční zázemí školy. Vyrostly zde dokonce i zbrusu nové skleníky.

Zahrada přehlížená už od 2. světové války

V podstatě hned od vypuknutí druhé světové války měla malešická školní zahrada velkou smůlu, která nebrala konce s žádnou z dalších změn až do poslední dekády minulého století. Byť péči o ni střídavě přebírala věhlasná zahradnická vzdělávací instituce s největším a svého času jediným pražským produkčním zahradnickým podnikem.

Fotogalerie

Ještě za války park zarostl plevelnými dřevinami, mnohé vzácné exempláře naopak uhynuly a ještě se ze zámečku ztratila původní sochařská výzdoba. Ani od roku 1948 nebyl park příliš udržován a nic zásadního se bohužel nedělo ani v následujícím budovatelském období. Pouze v roce 1982 proběhla částečná rekonstrukce netypických unikátních tropických skleníků, racionálně postavených na terasách v prudkém svahu vedle hlavní budovy. Po více než třech desetiletích jsou však opět v dezolátním stavu a čekají na brzkou obnovu.

Na lepší časy se začalo blýskat od roku 1990, kdy znovu přešel pod zmiňovanou zahradnickou školu. Již po roce se podařilo získat pro park s arboretem status botanické zahrady a v roce 1994 prošlo nevídanou rekonstrukcí alpinum ve svahu nad hlavní příjezdovou cestou k zámečku. Mimo jiné se do něj podařilo jeřábem „narovnat“ přes 500 tun vápence dovezeného z okolí hlavního města. Dnes ho škole kdekdo závidí, protože jeho součástí jsou nejen impozantní skalnaté štíty vystavené na odiv slunci, ale i stinné úžlabiny, kde se daří raritním chladnomilným druhům rostlin.

Mokrý živel protéká alpínem od úctyhodného vodopádu přes kaskádu menších tůněk...
Mohlo by se zdát, že řadu partií vymodelovala v monumentálním alpínu příroda,...
Ani tuto partii nevymodelovala příroda, ale člověk a těžká technika.

Mokrý živel protéká alpínem od úctyhodného vodopádu přes kaskádu menších tůněk až do nenápadného potůčku, kde se téměř ztrácí.

Zmínit je samozřejmě třeba i vodopád s jezírkem a malou kaskádou tůní. Při stavbě této chlouby zahrady se podařilo zachovat mnohé původní cenné dřeviny, jež se tak staly součástí nové kompozice, a řada dalších sem byla po pečlivé úvaze vysázena. Nyní alpinum čeká na šikovného kurátora, který by je citlivě doplnil o další rostlinstvo a učinil z něj opravdový sbírkový skvost.

Střípky z historie

V místech malešické školní botanické zahrady bývala do poloviny 19. století zelinářská zahrada s ovocným sadem a usedlostí Josefa Havlíčka. Na počátku následujícího století se proměnila v park a dům byl přestavěn na vilu, kterou koupil průmyslník Jirásko. Penězi opravdu nešetřil a nákladně ji přebudoval do podoby zámečku v pseudorenesančním stylu.

Renovace parku se ujal významný zahradní architekt František Thomayer (bratr slavného lékaře). Za druhé světové války zde sídlilo jedno z velitelství gestapa a lazaret. Když Němci areál před osvobozením narychlo opouštěli, zřejmě s sebou odvezli také dokumentaci k domu s parkem, takže se od té doby považuje za ztracenou.

Okamžitě v roce 1945 zkonfiskoval nemovitost stát na základě Benešových dekretů a o 3 roky později ji předal zahradnické škole z nedalekých Vinohrad. V 50. letech objekt převzal podnik Sady, lesy a zahradnictví hlavního města Prahy, který jej využíval především k produkčním účelům. A po roce 1990 se z areálu opět stala školní botanická zahrada, která má i s arboretem výměru přibližně 11 hektarů.

Rekonstrukce se částečně dotkla také vřesovištní partie pod kamenitou částí, kterou na jaře v době květu rozzáří spousty rododendronů a dalších druhů s obdobnými nároky. K jihozápadu orientovaný svah vrchu Tábor, na kterém se tato historická část zahrady převážně rozkládá, se v tomto případě opět ukázal jako ideální.

Především je to však zásluha původních vzrostlých stromů, jež částečně stíní i velký rybník na toku Malé Rokytky, která touto nejníže položenou partií protéká. Při obou jejích březích se navíc rozkládá opravdová nivní louka.

Jen málokdo si už dnes  vzpomene, že v roce 2008 prodělaly sedimenty na dně rybníka i potoka nákladnou sanaci. Tehdy odtud odvezli kvanta bahna otráveného v 70. letech minulého století v důsledku ropné havárie.

Při té příležitosti z areálu zmizely i nepatřičné montované stavby, velká divoká skládka hyzdící lesopark a opravy se dočkal unikátní historický betonový most. Rekonstrukcí prošel i pozoruhodný altán vybudovaný ve stejném stylu na jedné z vyhlídek výše na kopci. Nepřehlédnutelný je i z ulice, kdy je areál zahrady na úbočí malešického kopce Tábor vidět jen přes vysokou zeď.

Botanickou zahradu Střední odborné školy stavební a zahradnické v Praze-Malešicích najdete na adrese Pod Táborem 17 (na stejnojmennou zastávku vás dovezou autobusy 109, 177, 183 nebo 195). Pro veřejnost je volně přístupná celoročně v průběhu pracovních dnů vždy od 7 do 18 hodin, prohlídka sbírkových skleníků je možná pouze do 16 hodin. O víkendech je zavřeno.

Autoři:




Nejčtenější

Zdeněk Pohlreich o grilování. Sezona je tu.
Bez utěrky za pasem ani ránu. To platí i pro grilování, říká Pohlreich

Bez mučení přizná, že je od přírody líný, a proto miluje grilování na plynu. Stejně tak je přesvědčen, že špatnému masu uhlí ani marináda chuť nepřidají. A...  celý článek

U silnějších motorů se místo jednoduchého molitanového filtru používají...
PORADNA: Vzduchový filtr u sekačky po vyprání raději olejem nenapouštějte

Celý život peru vzduchový filtr u sekačky jarovou vodou a teď jsem se v nějaké diskusi dočetl, že správně bych ho před nasazením do stroje měl napustit olejem,...  celý článek

Larva zavíječe voskového je známá hlavně jako nepřítel včelařů.
Zavíječ, nepřítel včel, možná zachrání lidstvo před plasty. Chutnají mu

Vědkyně Federica Bertocchiniová jen shodou náhod přišla na to, že larvy zavíječe voskového si rády pochutnají na plastových taškách. Když totiž čistila svůj...  celý článek

Klisny se ke stádu po porodu vrací poté, co se mezi matkou a hříbětem vytvoří...
U Milovic se rodí divoká hříbata i telata. Slavná klisna uhynula

Jaro přineslo do rezervace divokých koní v bývalém vojenském prostoru Milovic smutek i spoustu naděje. Před dvěma týdny sice uhynula klisna, která přivedla na...  celý článek

Další z rubriky

Klasické pařeniště v produkčních zahradách Pražského hradu
Skoro zapomenutá pařeniště jsou dokonalý systém pro pěstování zeleniny

Staří zahradníci používali pařeniště jako dokonalý systém na využití přírody ke snadnému pěstování v době, kdy tomu ještě přírodní podmínky nepřály....  celý článek

Ovocné stromy je potřeba vysadit, než začne vegetační sezona. Kořeny stromků...
Poslední šance k výsadbě ovocných stromů, ale jen s vydatnou zálivkou

Jaro se plnou silou hlásí o slovo, takže máte posledních pár týdnů na výsadbu ovocných dřevin, které musí být v půdě co nejdříve před vegetačním obdobím. Jak...  celý článek

U silnějších motorů se místo jednoduchého molitanového filtru používají...
PORADNA: Vzduchový filtr u sekačky po vyprání raději olejem nenapouštějte

Celý život peru vzduchový filtr u sekačky jarovou vodou a teď jsem se v nějaké diskusi dočetl, že správně bych ho před nasazením do stroje měl napustit olejem,...  celý článek

EUKA s.r.o. - Martin Hájek
Sales Manager

EUKA s.r.o. - Martin Hájek
Praha
nabízený plat: 30 000 - 35 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.