Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pražská botanická, kterou skoro nikdo nezná. Najdete ji v Malešicích

aktualizováno 
Botanická zahrada na kopci Tábor v pražských Malešicích je tak trochu zapomenutá. Kromě místních do ní zavítá málokdo, přitom nabízí přinejmenším nádhernou procházku. Zajet se sem dá i pro kytici, květinovou sadbu či školkařské výpěstky, které vždy platily za velmi kvalitní.

Při procházce určitě objevíte půvabná zákoutí jako například tento "zelený" zahradní domek. | foto: www.knihovnicka-zahrada.cz

Pražané se do této zahrady na výlety a za rozptýlením dvakrát nehrnou, ale snad i proto si Botanickou zahradu Střední odborné školy stavební a zahradnické v Praze-Malešicích oblíbili především lidé z blízkého okolí. Prvoplánově je zahrada vyčleněna pro potřeby zdejších žáků a studentů, a proto nákladnou renovací prošlo nejen nádherné alpinum, ale také produkční zázemí školy. Vyrostly zde dokonce i zbrusu nové skleníky.

Zahrada přehlížená už od 2. světové války

V podstatě hned od vypuknutí druhé světové války měla malešická školní zahrada velkou smůlu, která nebrala konce s žádnou z dalších změn až do poslední dekády minulého století. Byť péči o ni střídavě přebírala věhlasná zahradnická vzdělávací instituce s největším a svého času jediným pražským produkčním zahradnickým podnikem.

Fotogalerie

Ještě za války park zarostl plevelnými dřevinami, mnohé vzácné exempláře naopak uhynuly a ještě se ze zámečku ztratila původní sochařská výzdoba. Ani od roku 1948 nebyl park příliš udržován a nic zásadního se bohužel nedělo ani v následujícím budovatelském období. Pouze v roce 1982 proběhla částečná rekonstrukce netypických unikátních tropických skleníků, racionálně postavených na terasách v prudkém svahu vedle hlavní budovy. Po více než třech desetiletích jsou však opět v dezolátním stavu a čekají na brzkou obnovu.

Na lepší časy se začalo blýskat od roku 1990, kdy znovu přešel pod zmiňovanou zahradnickou školu. Již po roce se podařilo získat pro park s arboretem status botanické zahrady a v roce 1994 prošlo nevídanou rekonstrukcí alpinum ve svahu nad hlavní příjezdovou cestou k zámečku. Mimo jiné se do něj podařilo jeřábem „narovnat“ přes 500 tun vápence dovezeného z okolí hlavního města. Dnes ho škole kdekdo závidí, protože jeho součástí jsou nejen impozantní skalnaté štíty vystavené na odiv slunci, ale i stinné úžlabiny, kde se daří raritním chladnomilným druhům rostlin.

Mokrý živel protéká alpínem od úctyhodného vodopádu přes kaskádu menších tůněk...
Mohlo by se zdát, že řadu partií vymodelovala v monumentálním alpínu příroda,...
Ani tuto partii nevymodelovala příroda, ale člověk a těžká technika.

Mokrý živel protéká alpínem od úctyhodného vodopádu přes kaskádu menších tůněk až do nenápadného potůčku, kde se téměř ztrácí.

Zmínit je samozřejmě třeba i vodopád s jezírkem a malou kaskádou tůní. Při stavbě této chlouby zahrady se podařilo zachovat mnohé původní cenné dřeviny, jež se tak staly součástí nové kompozice, a řada dalších sem byla po pečlivé úvaze vysázena. Nyní alpinum čeká na šikovného kurátora, který by je citlivě doplnil o další rostlinstvo a učinil z něj opravdový sbírkový skvost.

Střípky z historie

V místech malešické školní botanické zahrady bývala do poloviny 19. století zelinářská zahrada s ovocným sadem a usedlostí Josefa Havlíčka. Na počátku následujícího století se proměnila v park a dům byl přestavěn na vilu, kterou koupil průmyslník Jirásko. Penězi opravdu nešetřil a nákladně ji přebudoval do podoby zámečku v pseudorenesančním stylu.

Renovace parku se ujal významný zahradní architekt František Thomayer (bratr slavného lékaře). Za druhé světové války zde sídlilo jedno z velitelství gestapa a lazaret. Když Němci areál před osvobozením narychlo opouštěli, zřejmě s sebou odvezli také dokumentaci k domu s parkem, takže se od té doby považuje za ztracenou.

Okamžitě v roce 1945 zkonfiskoval nemovitost stát na základě Benešových dekretů a o 3 roky později ji předal zahradnické škole z nedalekých Vinohrad. V 50. letech objekt převzal podnik Sady, lesy a zahradnictví hlavního města Prahy, který jej využíval především k produkčním účelům. A po roce 1990 se z areálu opět stala školní botanická zahrada, která má i s arboretem výměru přibližně 11 hektarů.

Rekonstrukce se částečně dotkla také vřesovištní partie pod kamenitou částí, kterou na jaře v době květu rozzáří spousty rododendronů a dalších druhů s obdobnými nároky. K jihozápadu orientovaný svah vrchu Tábor, na kterém se tato historická část zahrady převážně rozkládá, se v tomto případě opět ukázal jako ideální.

Především je to však zásluha původních vzrostlých stromů, jež částečně stíní i velký rybník na toku Malé Rokytky, která touto nejníže položenou partií protéká. Při obou jejích březích se navíc rozkládá opravdová nivní louka.

Jen málokdo si už dnes  vzpomene, že v roce 2008 prodělaly sedimenty na dně rybníka i potoka nákladnou sanaci. Tehdy odtud odvezli kvanta bahna otráveného v 70. letech minulého století v důsledku ropné havárie.

Při té příležitosti z areálu zmizely i nepatřičné montované stavby, velká divoká skládka hyzdící lesopark a opravy se dočkal unikátní historický betonový most. Rekonstrukcí prošel i pozoruhodný altán vybudovaný ve stejném stylu na jedné z vyhlídek výše na kopci. Nepřehlédnutelný je i z ulice, kdy je areál zahrady na úbočí malešického kopce Tábor vidět jen přes vysokou zeď.

Botanickou zahradu Střední odborné školy stavební a zahradnické v Praze-Malešicích najdete na adrese Pod Táborem 17 (na stejnojmennou zastávku vás dovezou autobusy 109, 177, 183 nebo 195). Pro veřejnost je volně přístupná celoročně v průběhu pracovních dnů vždy od 7 do 18 hodin, prohlídka sbírkových skleníků je možná pouze do 16 hodin. O víkendech je zavřeno.

Autoři:




Nejčtenější

V ZOO Dvorec se 19. ledna narodilo lvíče Shina.
VIDEO: V Zoo Dvorec krmí několikatýdenní lvíče, křest bude o víkendu

Lvíče s šedobílou srstí se narodilo 19. ledna v Zoo Dvorec u Borovan páru lvů pustinných. Je prvním mládětem letošního roku v této zoologické zahradě na...  celý článek

Šéf jako zobák v kuchyni šéfkuchaře z Tyrolska
VIDEO: Když vaří Tyrolák v Hodoníně, je Pohlreich v kuchyni za učně

„Co to je za chlapa v tý kuchyni? Co to je za bouráka?“ honí se v hlavě Zdeňku Pohlreichovi, když na pozvání dorazí se štábem Ano, šéfe! do hodonínské...  celý článek

Možná, že časem takovýto obrázek uvidíme běžně.
Vymysleli papírovou lahev, která bude stoprocentně kompostovatelná

Kampaně na Kickstarteru bývají přímočaré. Někdo nabídne výrobek, a když je tak zajímavý, že se podaří sesbírat dost peněz na rozjezd, můžete zainvestovat...  celý článek

Políbit velrybu, to bude pro zúčastněné zážitek, na jaký se nezapomíná.
Velryba se nechala od turistů u mexického pobřeží několikrát políbit

Mořští savci nejsou žádní mazlíci, přesto američtí turisté míří na jih Mexického poloostrova právě s vidinou toho, že je budou mít doslova „na dotek“. Minulý...  celý článek

Kabinka, ve které si můžete nechat udělat skládačku na zakázku.
Lego má kabinku, která vám z podobizny udělá vlastní legopuzzle

Součástí velkého londýnského obchodu se stala fotokabinka podobná těm, které vyrábějí průkazkové fotografie. Jen s tím rozdílem, že z automatu nevypadne...  celý článek

Další z rubriky

Online festival Země na talíři: Válka osiv (trailer)
Baví vás jídlo? Filmaři zdokumentovali, jak se dostává na váš stůl

Pokud vás zajímá, jak může jídlo - i to, co jíte právě vy - globálně měnit svět k lepšímu nebo k horšímu, máte jedinečnou možnost si o tom udělat ucelenou...  celý článek

Samec čmeláka zemního
Čeští čmeláci jsou letos vyprodaní, zahraniční se u nás prodávat nesmí

Nakoupili si čmelíny a těšili se, jak si s nimi na jaře zajedou do Troubska pro čmeláky, kteří jim pak v sezoně pěkně opylují zahrádku či ovocný sad. Jenže...  celý článek

Pavel Jeřábek seče v obtížném terénu pomocí bubnové sekačky.
Proč se seká rákosí v zimě? Pak poskytne lepší úkryt pro vzácné živočichy

Rákosin v krajině v posledních letech významně ubylo a zhoršila se jejich kvalita, takže ubylo i prostoru pro drobné živočichy, kteří v něm žijí. Proto se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.