Země původu
Francie
Zařazení
FCI sk. VII - ohaři
Standard č. 95
Historie
Ve Francii byl lov způsobem obživy a také velmi oblíbenou kratochvílí. Bez dobrého loveckého psa je situace myslivců složitá a není tedy nic divného na tom, že z Francie pochází celá řada loveckých plemen. Patří mezi ně i bretaňský dlouhosrstý ohař. Vyšlechtěn a používán byl na Bretaňském poloostrově, který na mapě nalezneme v západní Francii. V zemi svého původu nese plemeno jméno epagneul breton. Slovo epagneul se dá do češtiny přeložit jako španěl a je dokladem o tom, z čeho byl nejmenší ohař vyšlechtěn. Plemeno má zajímavý výraz, který vytvářejí šikmo položené oči a vysoko nasazené uši. Bretaňský ohař se chová i v České republice a pro svoje pracovní vlohy a výbornou povahu má celou řadu příznivců.
Povaha a chování
Bretaňský španěl je přátelský výborně cvičitelný a ovladatelný pes. Má přirozenou loveckou inteligenci, výborný čich a myslivci vítanou schopnost vystavit zvěř. Je tolerantní vůči lidem, psům a ostatním zvířatům. Je to po všech stránkách skvělý lovecký pes, schopný spolupracovat s loveckými dravci.
Vzhled
Rozhodně tento pes nepatří mezi malá plemena. Psi měří 49 - 50 cm, feny o 1 až 2 cm méně. Srst je rovná nebo lehce zvlněná, na dotek jemná. Zbarvení může mít různé kombinace barev např. bílá a oranžová, bílá a černá, bílá a kaštanová. Plotny nejsou rozmístěny pravidelně. Vyskytují se i jedinci se třemi barvami srsti.
Průměrný věk
14 - 15 let
Péče
Bretaňský ohař je zcela nenáročný pes. Výživa by měla odpovídat věku a pracovní zátěži. Srst stačí občas pročesat. Plemeno potřebuje pravidelný pohyb a psychické zaměstnání.