V redakci nemůžeme zkoumat, zda třeba obří švýcarský urychlovač opravdu dokáže najít nějaké nové částice. Zato HOBBY.cz může udělat jednoduchý pokus, zda se potvrdí nejnovější výzkum mexických vědců, kteří tvrdí, že hlíva krmící se celulózou pomůže na skládkách s rozkladem použitých dětských plen.
Zprávu na iDNES.cz přinesl náš server Technet.cz – více zde. V článku se píše, že dřevokazná (a zdravá) houba výrazně zkrátí dobu rozkladu plen, které téměř stoprocentně vytlačily klasické látkové.
Každé dítě za den spotřebuje zhruba šest plínek. To je, podle článku, zhruba tuna tohoto špatně likvidovatelného plenkového odpadu během prvních dvou let života. A kdo měl někdy malé děti, dobře si pamatuje, kolik váží jedna řádně pročuraná plena.
Udělali jsme tedy pokus. Koupili jsme jeden balík "Houbové zahrádky", kde je substrát naočkovaný tak, aby člověku vyrostla hlíva i v domácích podmínkách. Dovnitř vložíme kusy pleny a budeme zjišťovat, zda si na ní hlíva opravdu "pochutná". Po dvou nebo třech měsících balík otevřeme a společně se přesvědčíme, zda měli mexičtí vědci pravdu.
Krok za krokem
Pytel jsme rozřízli.
Dětskou plenku jsme nastříhali na kusy.
Kusy plen jsme zapravili do naočkovaného substrátu.
Pytel jsme opět zalepili.
Hlívu jsme podle návodu umístili do chladu.
Podle návodu je třeba počkat, než se ve vyřezaných otvorech v pytli začnou objevovat plody. Pak je vhodné umístit "krychličku" do chladnějšího vlhkého prostředí, doporučená teplota se pohybuje mezi 10 a 18 stupni. Ti aktivní ji pak mohou až třikrát denně rosit.
Pavel Kořínek ze serveru Jedlé houby, který se pěstování hlívy věnuje, upřesňuje postup. "Nečekejte, až se vyklubou všechny trsy. Jakmile vyroste první, neváhejte a přemístěte pytel do chladna podle návodu," radí.
Hlívu ale nemusíte pěstovat jen "instantně" v pytli, můžete ji, podobně jako další houby pěstovat i venku v přírodě, třeba na pařezu (viz návod na pěstování). Jen v těchto případech asi nebudete mít možnost testovat apetit houby na dětské pleny, půjde vám spíš o kulinářský zážitek.
Všemocná hlíva
Hlívě ústřičné se kvůli jejím vlastnostem někdy říká elixír věčného mládí. Patří mezi dřevokazné houby, její klobouky připomínají tvar ústřice, píše například server OnaDnes.cz.
Hlíva na víněNa lžíci oleje zpěňte nakrájenou cibulku, přidejte pokrájenou hlívu ústřičnou, osolte a poduste. Když je houba měkká, okořeňte směsí pepřů, předejte špetku oregana, rajčatový protlak, citronovou kůru a poduste. Na závěr podlijte červeným vínem a dochuťte cukrem. |
Jí se buď jako potravinový doplněk (sušená v kapslích) či přímo v pokrmech po některé z mnoha kuchyňských úprav. Hlíva ústřičná pozitivně ovlivňuje hladinu cholesterolu, zvyšuje odolnost vůči infekcím a posiluje imunitu organismu. Účinkuje proti zánětlivým onemocněním, virovým, bakteriálním a plísňovým chorobám, proti hemeroidům, ekzémům, při léčení popálenin. Hlíva obsahuje v malém množství i železo, jód, selen a draslík. V neposlední řadě nelze zapomenout ani na vlákninu, která z těla odstraňuje usazené škodliviny.
Na své si přijdou i labužníci. Z hlívy připravíte výbornou dršťkovku, ale i saláty, hodí se také do těstovin.
