Čajovník čínský (Thea sinensis, Camellia sinensis). Čajovník má bíle zbarvený květ. | foto: AP

Čajovník čínský (Thea sinensis, Camellia sinensis)

  • 0
Známá kulturní rostlina rozšířená a užívaná po celém světě.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE:

 

Víte, že...

Čaj obsahuje dvakrát více kofeinu než káva, proto by se jeho pití po 17. hodině měly vyvarovat osoby citlivější na kofein, aby se vyvarovaly problémům s usínáním.

Popis: Známý stálezelený keř pocházející z oblasti Číny a Indie. Dorůstá až 20 metrů výšky. Patří do čeledi čajovníkovité. Sestává s hrubých, šedých větví a velkých střídavých, stálezelených listů. Listy jsou eliptické se silně zubatými okraji. Jednotlivé zoubky jsou výrazně zahnuté směrem dolů. Jasně bílý květ s aromatickou vůní vyrůstá v úžlabí listů. Plodem je trojpouzdrá tobolka.

Stanoviště: Čajovník patří mezi nenáročné rostliny, snáší mnohé klimatické změny. Nejlépe se mu však daří v tropickém a subtropickém podnebném pásmu s hlinito-písčitou půdou.

Výskyt: Pěstuje se v Indii, Číně, jihovýchodní Asii, Americe, Africe a v Evropě v oblasti Gruzie.

Léčivé účinky: Podpůrnou složkou čajovníku je kofein, který má povzbuzující účinky a může pozitivně ovlivnit zpevnění kostí u starších žen. Čajovník má antioxidační a uklidňující účinek. Blahodárně působí na močové ústrojí a ledviny. Zelený čaj je neodmyslitelný při dietách a odtučňovacích kůrách. Zevně lze užít při svědění pokožky.

Použití: Z listů tohoto keře se vyrábí zelený, polozelený, černý, žlutý, bílý a Puerh čaj, který se liší jen způsobem zpracování (sušení nebo fermentace). Listy jsou nejaromatičtější na vrcholu keře, směrem dolů vůně slábne. Čaj se pije jako nálev a to samotný nebo ve směsi s dalšími bylinami.

Období květu: Čajovník kvete na podzim.

Ohrožení: Není ohrožen.