 |
Než se občanské sdružení TEST pustilo do testování, zpracovalo 3600 dotazníků. V těch oslovení čtenáři jejich časopisu pro spotřebitele uváděli, jakou balenou vodu kupují. S ohledem na jejich výběr pak proběhl i nákup 18 druhů balených vod, které byly podrobeny testům.
Z dotazníků také jednoznačně vyplynulo, že ať chceme nebo ne, necháváme se ve výběru maximálně ovlivnit reklamou. "Za nejčastěji kupované respondenti označili balené vody Rajec, Bonaqua, Toma natura a Aquilla aqualinea. Z vod minerálních, vhodných pro přípravu kojenecké stravy, to byly nejčastěji Dobrá voda a Horský pramen," uvádí Ida Rozová, šéfredaktorka časopisu TEST.
Co testy nekompromisně odhalily
U balených vod bylo provedeno 64 analýz, voda z kohoutku byla navíc podrobena testům na přítomnost a obsah pesticidů a jejich rozkladných produktů. Voda z kohoutku byla záměrně načepována ve velkých městech, která mají dlouhou rozvodnou síť. Navíc šlo ještě o vzorky získané ve starší městské zástavbě, kde mohou být i problémy s vnitřním vodovodem.
Mezi testovanými balenými vodami byly vody kojenecké, přírodní i vody minerální vhodné pro přípravu kojenecké stravy. U těch většinou například nepředpokládáme výskyt cizorodých organických látek, proto je také kupujeme.
Přesto byl v některých balených vodách zjištěn výskyt chloroformu, benzo(a)pyrenu (prokázaná karcinogenní látka, zjištěna ve vodách Bonaqua, Aqua bella, S Budget, Tesco Value), dichlormethanu či nadlimitní obsah dusitanů. Nepřekvapil ani zvýšený počet organotrofních bakterií, ten se dá při delším skladování předpokládat. Nenormální naopak je, že dvě balené vody (Rajec, Dobrá voda) tyto bakterie neobsahovaly vůbec. To totiž svědčí buď o nedovolené mikrobiální úpravě vody nebo o přítomnosti cizorodé toxické látky, která tyto bakterie usmrtila.
stáhněte si výsledky testů |
Co vyčíst z tabulek
V podstatě testy ukázaly, že kdo pije vodu z kohoutku, ten neprohloupí. Tam byly zjištěny pouze dva dílčí nedostatky – chloroform v ostravském vzorku převýšil český limit (mnohem přísnější než je požadavek evropské směrnice), podobně jako železo ve vzorku z Plzně. Jinak se vodě natočené z kohoutku nedalo téměř nic vytknout.
Než začnete prostudovávat tabulky s podrobnými výsledky testů, pročtěte si i materiály, ze kterých se o vodě dozvíte spoustu důležitých věcí. Například, že mikroorganismy k vodě patří, ovšem jen některé a jen do určitého množství jsou akceptovatelné ve vodě určené k pití. Stejně tak má voda obsahovat látky, které lidský organismus potřebuje a z vody je získává. Jenže u každé látky je optimální jiné množství, protože i tady platí, že všeho moc škodí. Ať se jedná například o nežádoucí nadbytek sodíku či pro tělo nevhodný poměr vápníku a hořčíku.
Balená kontra kohoutková
"Každý má možnost najít si webové stránky své vodárny a na nich aktuální rozbory vody, která mu vytéká doma z kohoutku. Tuto možnost u balených vod nemáte. Na etiketě sice najdete částečnou analýzu vybrané balené vody, ale určitě tam nebude nic o látkách, které by tam být neměly. Navíc mohou být tyto analýzy i několik let staré," vysvětluje Ida Rozová.
Například na stránkách Severočeských vodovodů a kanalizací jsme našli rozbor za poslední čtvrtletí v 7 vybraných parametrech. Obyvatelé Brna jsou na tom ještě lépe. Ti najdou na webových stránkách brněnských vodáren nejen rozbory hned 16 parametrů, ale i telefonický kontakt pro případ, že by měli zájem o ještě podrobnější výsledky. To Pražáci si musí také vystačit se 7 základními parametry (těžko říci, proč s jinými než Severočeši), aktualizovanými pravděpodobně 1x měsíčně - v zákaznickém centru Pražských vodovodů a kanalizací nebyli schopni Hobby.cz dotaz na četnost aktualizací přesně zodpovědět. Zato byli ochotni nás spojit rovnou do laboratoře, kde se rozbory provádějí.
"Pokud pijete balenou vodu, nakupujte ji raději ve velkých obchodech, kde by měli mít lepší podmínky pro její skladování. Podle data trvanlivosti si vybírejte tu nejčerstvější a uchovávejte ji doma v chladu. Po otevření obsah lahve spotřebujte do dvou dnů," radí Rozová.
