Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Češi učí pastevce v poušti Gobi pěstovat okurky i melouny

aktualizováno 
Zelenina se hluboko v mongolské poušti donedávna cenila nad zlato. Nyní se kočovníci s pomocí českých specialistů učí zahradničit a zpracovávat vypěstované produkty.

Sklizeň v oáze uprostřed pouště Gobi | foto: Magdalena Sodomková

Očima reportérky

Magdalena Sodomková

Reportérka MF DNES Magdalena Sodomková navštívila nomády v poušti Gobi, kteří se učí zahradničit pod vedením českých specialistů.

Před čtyřmi lety tu v poušti během zimy za čtyřicetistupňových mrazů mnohým rodinám pomřela stáda. Tehdy se humanitární organizace Adra, podpořená českým ministerstvem zahraničních věcí, inspirovala skupinkou šesti mongolských rodin. Ty začaly v poušti se zemědělstvím. A aby nemusely přestat kočovat, v obdělávání půdy se pravidelně střídají.

"Když jsem před lety do Dalandžargalánu přijel vytipovat místo pro naši zahradu, proháněl se tu jen vítr s odpadky. Nakonec jsme našli na železnici, která vede do Číny, místa tři. Dalandžargalán, Sajšand, Erdene. Zrekonstruovali jsme tam studny a poprvé zaseli," vypráví environmentalista Miloš Horák.

Nejtěžší pak podle Jakuba Němce z Adry, který Mongoly učí obdělávat vyprahlou zemi, bylo místní přesvědčit, že mají zůstat na jednom místě. Půl roku tvrdě pracovat. Pak teprve sklízet.

Zastávkou směrem na Čínu

Nejprve zavržou brzdy vlaku jedoucího z mongolského Ulánbátaru do Číny. Pak pod nohama zaskřípou ametysty. Fialové polodrahokamy. Jsem u cíle, na okraji pouště Gobi.

Češi nejprve zrekonstuují studnu a pak  pastevce z mongolské Gobi učí pěstovat zeleninu. Vlevo zemědělec Karel Vítek, třetí zleva environmentalista Miloš Horák

Češi nejprve zrekonstruují studnu a pak pastevce z mongolské Gobi učí pěstovat zeleninu. Vlevo zemědělec Karel Vítek, třetí zleva environmentalista Miloš Horák

Mongolští chlapi sedí na schodech hospody v Dalandžargalánu. "Pro cizince tu nic nemáme," odsekne hospodský. Přitom v poušti bývali nejpohostinnější lidé v Mongolsku. Jurty nechávali otevřené, na náhodné příchozí čekalo kobylí mléko kumys a velbloudí deka.

Jenže za léta, kdy se počet stád i v poušti rok co rok zvyšoval, v duchu plnění socialistických plánů zvířata vypásla, co mohla. Dnes už se stěží v Gobi a i v polopoušti Dornogobi uživí. Tráva mizí, poušť se rozšiřuje, stejně tak jako hlad. A cizinci je třeba ukázat, že přežít tu není žádná legrace.

Zahradničí i bývalý zlatokop

Pár kilometrů od trati se v zemi plné barevných polodrahokamů objeví zelená oáza. Když přijedete blíž, v podzemí najdete i skleník, schovaný před písečnými bouřemi. Mongolky tu sklidily dva pytle okurek a brambor, mladý muž právě zaštipuje rajčata.

Altanceceg (vlevo) dříve kopal zlato, nyní pěstuje rajčata

Altanceceg (vlevo) dříve kopal zlato, nyní pěstuje rajčata

"Jsem rád, že mám práci a že pěstujeme ekologicky čistý produkt," říká třicetiletý Altanceceg. Že to zní jak z příručky EU pro obsesivní konzumenty biopotravin? Ne tak docela. Muž, jehož jméno prý v mongolštině znamená zlatý květ, se nejprve zamyslí a pak se "přizná": "Pracoval jsem dřív jako ninja."

Být ninjou, tedy nelegálním zlatokopem, je v Mongolsku stigma. Lavory na rýžování zlata působí jako krunýře kreslených postaviček, jenže ninjové za kus zlata či drahokamu riskují život, k oddělování zlata od zbytku horniny navíc používají rtuť. A zůstává za nimi mrtvá země. Otravují nejen sebe, ale zamořují i studny. A o ty se v poušti Gobi vedou soukromé války.

Na studnách a na stovkách řek, které ročně v Mongolsku vysychají, totiž závisí všechno: život pastevců, možnost dolovat zlato, pěstovat na kousku s kapénkovou závlahou cokoli zeleného. A ani s pastevectvím to není, jak bývalo.

Kočovali jen o mase a mléce

Lidé z pouště jsou tvrdí. Odolní. Ani oni však nedokážou čelit všemu. Sužují je avitaminózy, tuberkulózy, záněty žlučníku, cukrovka, obezita. A to i kvůli tomu, že kočovný způsob života jejich jídelníček scvrkl na neslané, zato mastné kosti k snídani, šlachy k obědu, neslané maso k večeři. Místo vody pijí mléko, kvašené nebo čerstvé.

Oáza v poušti Gobi

Oáza v poušti Gobi

Mvagmardordž Gvnjzam, starosta Dalandžargalánu, už ale taky objevil chuť vařených brambor a dnes líčí, jak místní dříve jedli prakticky jen maso a mouku, jako by na to už sám zapomněl. Přesvědčivě vypráví, jak jim nyní zelenina zachutnala. "Ne však bezmezně. Ředkviček se tu nikdo nedotkl a brokolice byla pro lidi z Gobi extravagantní, nedůvěřovali jí," vzpomíná Jakub Němec.

Dnes se rodiny, které se na obdělávání půdy podílejí, dělí o sklizeň a zbude jim i dost na to, aby mohly zásobovat nemocnici, školu a školku.

Babička na trhu, který se v Gobi koná jednou ročně, kupuje zeleninu. V poušti je jakákoli zelenina luxus

Babička na trhu, který se v Gobi koná jednou ročně, kupuje zeleninu. V poušti je jakákoli zelenina luxus

A ostatní lidé z Gobi? "Také se už pokoušejí občas něco pěstovat. I u malých soukromých zařízení na těžbu minerálů zakládají zahrádky," říká starosta. A je nad pouštní slunce jasné, že mluví o ninjích.

Zázrak: meloun v jurtě

Z Erdene už je Čína na dohled. Vodu sem, pro čtyři tisíce obyvatel, vozí v cisternách ze 150 kilometrů vzdáleného Sajnšandu.

Přesto lze v jedné jurtě za městem ochutnat nejen maso a kosti, ale i šťavnatý vodní meloun. Místní už dokonce přebytky začali zpracovávat i do melounových marmelád. Těch, které na letošním festivalu v Sajnšandu uváděly obyvatele Dorngobi do transu.

Vodní meloun v pouštní jurtě je něco jako fata morgána. Obvykle tu dostanete maso, kosti a mléko

Vodní meloun v pouštní jurtě je něco jako fata morgána. Obvykle tu dostanete maso, kosti a mléko

Stejně tak se tržištěm, kam se jednou ročně sjedou nomádi ze všech částí pouště, nesla zvěst o obzvlášť chutném kimči z bílé řepy naložené v chilli papričkách. Babičky v pestrých délech, které oku našince připomínají župánky, lovily peněženky z kabelek, aby své blízké mohly podarovat.

Šéf ajmaku Dornogobi, tedy něco jako náš hejtman, který však dohlíží na oblast o víc než 20 tisíc kilometrů čtverečních větší než Česká republika, procházel hrdě mezi zavařeninami. "Chtěli bychom zde založit zemědělské učiliště, centrum výuky, které by bylo pro všechny věkové skupiny," říká Pantiin Gankhujag a nahlas si pomýšlí na spolupráci s Čechy, kteří se v "zahrádkaření tuze osvědčili".

Jednou ročně se pastevci z mongolské Gobi sjedou do Sajnšandu. Letos zde mohli koupit i novinku - výrobky ze zeleniny, třeba okurky zavařované na český způsob

Jednou ročně se pastevci z mongolské Gobi sjedou do Sajnšandu. Letos zde mohli koupit i novinku - výrobky ze zeleniny, třeba okurky zavařované na český způsob

Kolem se mihne Altanceceg, "zlatý květ". Zrovna spěchá zpět do Dalandžargalánu pro další zásobu okurek a brambor, co vyrostly mezi polodrahokamy. "Všechno se vyprodalo! Víte, jsem rád, že ta práce není riziková. Dřív se o mě žena a děti bály. Mimochodem, řekl jsem vám, že moje druhé jméno je Sajnbajnar?" Nechápu. "To v mongolštině znamená dobrý a šťastný. Minimálně dneska to platí," usměje se a spěchá pryč.





Nejčtenější

Dáte si kávu, anebo čaj?
Káva vybízí k revoltě, čaj ke klidu nad poezií, tvrdí specialisté

Jen málokdo si bez jednoho z nich umí představit ráno. Káva a čaj nás umí „nakopnout“ i zklidnit. Jaké jsou výhody těchto nápojů a co je naopak odlišuje, to...  celý článek

Samice lemura mongoz se svým mládětem.
V ostravské zoo se narodilo vzácné mládě lemura mongoze, první v Česku

Příchod nové samice vzácného madagaskarského lemura loni na podzim znamenal pro chovatele v ostravské zoologické zahradě velkou naději na rozmnožení tohoto...  celý článek

Unikátní sbírka karlovarských lázeňských pohárků, kterou spravuje Lukáš Lojín,...
Rodina má dva tisíce lázeňských pohárků, zaujaly i tým Guinessovy knihy

Když v roce 1951 kupoval karlovarský balneolog Jaroslav Dolina za tehdejších pět korun československých první karlovarský lázeňský pohárek, nemohl tušit, že...  celý článek

Pstruh obecný potoční
Pstruh potoční je už dnes skoro ohrožená ryba, tvrdí rybář Jakub Vágner

Kvůli kormoránům i lidem je dnes pstruh žijící v potocích vzácností, říká Jakub Vágner v novém dílu pořadu S Jakubem na rybách. Probere techniky lovu pstruhů.  celý článek

Housenka zavíječe zimostrázového
PORADNA: Mám skoro zničený buxus od zavíječe. Co proti tomu mohu dělat

Na začátku května jsem zjistila, že mi buxus na zahradě skoro sežral zavíječ zimostrázový. Myslím, že to tentokrát ještě přežil, ale bojím se, aby se to příští...  celý článek

Další z rubriky

Vizualizace proměny zadního dvorku - o rozloze zhruba 100 metrů čtverečních -...
Hranice záhonů vymezili dlažebními kostkami pro snazší sekání trávníku

Typická zástavba pražských Střešovic, to jsou domky ve starém anglickém stylu s malou předzahrádkou a zeleným dvorkem za domem, nalepené jeden na druhém. Mají...  celý článek

U silnějších motorů se místo jednoduchého molitanového filtru používají...
PORADNA: Vzduchový filtr u sekačky po vyprání raději olejem nenapouštějte

Celý život peru vzduchový filtr u sekačky jarovou vodou a teď jsem se v nějaké diskusi dočetl, že správně bych ho před nasazením do stroje měl napustit olejem,...  celý článek

Sázet semena z volného opylení je tak trochu dobrodružství.
Není semínko jako semínko. Písmeno s číslem zaručí úrodu

Kdo chce mít na zahrádce zaručenou úrodu, koupí si dražší semínka z první filiální generace. Kdo se zahradničením jen baví, může se pokusit vypěstovat si i...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.