Česká amatérská psí spřežení pokořila ve Francii evropskou špičku

  • 2
Více než 1000 km bílé stopy pod Mont Blankem, noční bivaky se smečkou, všudypřítomný sníh a mráz. O mezinárodním závodu psích spřežení La Grande Odyssée se říká, že je jeden z nejtěžších. Špičkové výkony tam už několik let předvádí Radek Havrda z Trutnova, který o mushingu poprvé slyšel před jedenácti lety.

Dva týdny musheři a jejich psi potí krev a v těsném sousedství Mont Blanku se snaží co nejrychleji zdolat trasu dlouhou přes tisíc kilometrů. Letos se mezinárodního závodu La Grande Odyssée zúčastnilo 20 týmů z devíti zemí. Až na české účastníky šlo o profesionály. Přesto si právě musheři z Krkonoš odvezli dvě medaile - stříbrný skončil Radek Havrda, bronzový Jiří Vondrák. Miloslav Mikolášek, třetí český musher, dojel šestnáctý.

Radek Havrda jako vítěz jedné z etap La Grande Odyssée 2010.

Radek Havrda jako vítěz jedné z etap La Grande Odyssée 2010.

Po pár letech tréninku mezi špičkou

Na závody psích spřežení se byl Radek Havrda, povoláním geodet, poprvé podívat ve Vrchlabí před jedenácti lety a strašně ho nadchly. Svého prvního psa si ale pořídil až o tři roky později. "Pak mě pozval Jirka Vondrák, který už psy měl, pomáhal jsem mu trénovat béčkový tým. Postupně jsem se dostal k áčku a začal kupovat pejsky pro vlastní smečku," svěřil se nejúspěšnější český musher před rokem internetovým Trutnovinkám po svém vítězství v alpské Odysée.

Chcete si mushing vyzkoušet?

Lákají vás bílé pláně a chtěli byste si jízdu se psím spřežením zkusit? Využít můžete některou z nabídek pro turisty, případně zapřáhnout do saní svého psa, ale to až po konzultaci se zkušeným kynologem. Eventuálně se dá se psem běhat na běžkách, jezdit na kole nebo prostě běhat. Více v článku Do saní můžete zapřáhnout i voříška a užít si romantiku na sněhu.

Po třech letech tréninku už Havrda triumfoval. V letech 2005 a 2006 vyhrál Šediváčkův long, což je etapový závod psích spřežení po hřebenech Orlických hor s jedním povinným noclehem na sněhu (bivakem). Rovněž dvakrát, v roce 2006 a 2007, vyhrál i Ledovou jízdu ve Vrchlabí. Právě tam, kde se byl poprvé na mushing podívat.

Šediváčkův long 2010

Letošní Šediváčkův long startuje 25. ledna, tedy už za tři dny. Radek Havrda se ho tento rok nezúčastní, už za týden totiž odjíždí na další mezinárodní závody do Norska.

Těsně před hromadným startem, La Grande Odyssée 2010. Právě na Šediváčkově Longu porazil Švýcara Emila Inauena, aktuálního vítěze letošní La Grande Odyssée, o kterém věděl, že se už tenkrát francouzské Odysey účastnil. A tak se přihlásil taky. Hned v roce 2007 vyhrál zkrácenou verzi Trophée Grande Odyssée, o rok později byl v regulérně dlouhém závodu čtvrtý, loni závod vyhrál, letos je stříbrný.

Poctivý trénink znamená 4 hodiny spánku

Jako jediný amatér mezi evropskou špičkou Radek Havrda obětuje musheřině maximum. Od srpna trénuje čtyřikrát až pětkrát týdně. Znamená to vstávat ve čtyři ráno, nakrmit 14 psů a vyrazit na trénink. Po návratu opět nakrmí, poklidí a po poledni se dostane do práce. Večer si najde chvilku na děti, sedne k počítači, před půlnocí odpadá a ve čtyři ráno začíná nanovo.

Čtyřkolku Radek Havrda používá na podzim na silový trénink, pak se teprve trénuje na sněhu, který psy zrychlí. Pokud ale není sníh, přijde i v zimě na řadu opět čtyřkolka.

Čtyřkolku Radek Havrda používá na podzim na silový trénink, pak se teprve trénuje na sněhu, který psy zrychlí. Pokud ale není sníh, přijde i v zimě na řadu opět čtyřkolka.

Brzké ranní vstávání má celou řadu prozaických důvodů. Není to jen proto, že musí stihnout trénink i své zaměstnání. Je za tím i Radkova ohleduplnost k okolí, nechce se plést do cesty lyžařům. A s pokorou je vděčný za vzácnou toleranci majitelům pozemků, které se svým spřežením brázdí. Jak v okolí bydliště ve Vlčicích u Trutnova, tak v zimě potom v Krkonoších, nejčastěji v Černém Dole nebo Janských Lázních.

Přes poctivý trénink to letos na nějaký velký triumf nevypadalo. Sníh napadl pozdě, takže českým musherům i psům chyběl dobrý měsíc tréninku na sněhu. V podstatě tedy letos Radek od závodu nechtěl nic jiného, než dojet ve zdraví. Přesto jel tak, že měl během celého dlouhého závodu šanci obhájit loňské prvenství.

Ze závodu psích spřežení La Grande Odyssée 2010. Ze závodu psích spřežení La Grande Odyssée 2010.

Pro co nejlepší výsledek určitě udělal všechno. Když byl v noci při jednom z bivaků ostrý vítr, neváhal si vzít psy k sobě do stanu, aby byli ráno v pohodě. Poslední část čtvrté etapy byl zase nucen nastoupit pouze s osmi psy, dva se nemohli dál účastnit a během jedné etapy je nesměl nahradit. Jeho konečné druhé místo je o to obdivuhodnější.