Český rybář chytil největší sladkovodní rybu světa. Bojí se jí i domorodí indiáni

Náruživý rybář a cestovatel za rybami Jakub Vágner si z amazonských vod vylovil další světový rekord. 2,5 metru a 130 kilogramů - to jsou míry jeho kořisti, arapaimy velké.

Do nitra amazonského pralesa se Jakub Vágner vydal už počtvrté. Na tuto cestu ale určitě jen tak nezapomene.

Podařilo se mu totiž chytit 130 kilogramů těžkou a 2,5 metru dlouhou arapaimu velkou (arapaima gigas).

Překonal tak svůj rekord z minulého roku, kdy se na jeho návnadu nechala nalákat arapaima, která vážila "jen" 106 kg.

Boj s obrovskou arapaimou trval necelou hodinu a ryba přitom prý málem rozpůlila malou přenosnou kanoi.

"V jeden moment se totiž rozhodla, že nám nic nedá zadarmo, a s otevřenou tlamou se na nás vrhla. Naštěstí minula, a tak se jen trochu zakousla do lodi. Pohled to byl ale neuvěřitelný,“ vypráví nadšeně Jakub Vágner.

Tyto obrovské ryby dýchají stejně jako lidé atmosférický kyslík, takže se pravidelně, zhruba v hodinových intervalech, vynořují. V tu chvíli je potřeba nahodit návnadu přesně do místa vynoření. Na pohotovou reakci má rybář asi tři sekundy. Pak zbývá jen čekat.

. ARAPAIMA VELKÁ

Arapaima velká patří mezi největší sladkovodní ryby světa. Dorůstá délky až 6 metrů a vážit může i tunu.

Žije ve vodách Amazonky a v jejích přítocích, obývá stojaté vody, jezera, zaplavené oblasti i bažiny.

Arapaimy žijí ve vodách chudých na kyslík. Protože ale atmosférický vzduch potřebují, vynořují se k hladině, aby se nadechly. Období sucha přežívají zahrabané v bahně.

Arapaimy jsou predátoři, jejich kořistí se stávají hlavně jiné ryby, ale také neopatrní ptáci a další živočichové. Nejraději loví u hladiny.

Tato bájná ryba, před níž mají respekt i indiáni, je podle Jakuba Vágnera královnou Amazonie. Je opředená mýty a legendami.

V Amazonii strávil Jakub i se svou přítelkyní, novinářkou Štěpánkou Decastelo, měsíc. O dramatické okamžiky rozhodně neměli nouzi. Při hledání jedné z lagun je napadla celá tlupa opic, jindy je zase zaskočil obrovský jaguár.

"Několik hodin jsme hledali lagunu, ve které měla žít několikasetkilová arapaima. Nikdo ji ještě nikdy neviděl, ale její nadechnutí bylo prý slyšet stovky metrů daleko. Indiáni mají k této rybě veliký respekt, proto se ji vydávají hledat jen výjimečně," líčí své zážitky Jakub Vágner.

"Po neúspěšném lovu jsme se vraceli za tmy do tábora, vzdáleného asi dvě hodiny chůze. Hustě pršelo a najednou nad sebou ve větvích slyšíme šílený hřmot. Podíval jsem se prudce nahoru a viděl jen dvě oči. Posvítili jsme na to místo rychle baterkou a zahlédli černého jaguára."

"Když jsme se druhý den ráno opět vydali do laguny, našli jsme kolem celého tábora stopy větší než lidská ruka. Ten jaguár nás musel celou cestu stopovat a v noci neváhal přijít až na vzdálenost jednoho metru. Bylo třeba zvážit, co dál. Mohlo to být varování, že jsme vstoupili na jeho území, nebo jen zvědavost. Každopádně jsem to nemohl brát na lehkou váhu. Už jen proto, že jsem měl zodpovědnost i za někoho jiného. Nezbylo nám tedy nic jiného než se sebrat a vyrazit dále."

Tohoto rozhodnutí ale nemuseli Jakub se Štěpánkou litovat. O dva dny později se jim totiž podařilo chytit úlovek, kterým Jakub opět pokořil světový rekord.

O jeho dalším rybářském úspěchu čtěte zde.

. JAKUB VÁGNER

Rybaření je pro něj koníčkem i povoláním. Začal s ním už v pěti letech.

V patnácti začal publikovat v odborných rybářských časopisech u nás i v zahraničí, v sedmnácti letech natočil první rybářský film o lovu sumců. Dnes je mu 25 a je jedním z nejuznávanějších rybářských odborníků v Evropě a zároveň držitelem několika zajímavých rybářských rekordů.

Za rybami cestuje Jakub Vágner po celém světě. Dlouhodobě pobýval například v Kazachstánu či Uzbekistánu, jeho expedice ale směřovaly i do Asie a Jižní Ameriky, do povodí řeky Amazonky. Rok pracoval i jako rybářský průvodce v Austrálii při lovu velkých mořských ryb, jakými jsou mečoun, tuňák nebo žralok.