Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Čeští čmeláci jsou letos vyprodaní, zahraniční se u nás prodávat nesmí

  8:41aktualizováno  8:41
Nakoupili si čmelíny a těšili se, jak si s nimi na jaře zajedou do Troubska pro čmeláky, kteří jim pak v sezoně pěkně opylují zahrádku či ovocný sad. Jenže Výzkumný ústav pícninářský v Troubsku jich může nabídnou jen tolik, kolik se jich ten který rok podaří odchovat. Letos měli na Nový rok hodinu po půlnoci vyprodáno.

Český čmelák zemní (samec), jehož odchov i prodej má jako jediný v ČR povolen pouze Výzkumný ústav pícninářský v Troubsku. | foto: www.cmelaci.cz

V Troubsku se laboratornímu chovu čmeláků věnují od 60. let minulého století, jejich chov je nejstarší a největší u nás. A zároveň jediný, kde si zájemci mohou už pět let legálně pořídit hnízda čmeláka zemního (Bombus terrestris) tuzemského původu (vše o jejich chovu zde). Čmeláky si lze objednat pouze přes webový formulář, na jaře si tu pak domluvíte termín osobního odběru.

Fotogalerie

Letos byl o čmeláky takový zájem, že už jednu hodinu po zahájení přijímání objednávek o silvestrovské půlnoci byly k nelibosti zájemců zásoby v Troubsku na rok 2017 vyčerpány. Někteří zájemci prý dávali své zklamání výzkumníkům až velmi nepříjemně najevo, vinili je z klamavé reklamy či upřednostňování některých zákazníků, což výzkumníci rezolutně odmítají.

„Pro řadu lidí je těžké pochopit, že čmelák je živý tvor, navíc zákonem chráněný, a nechová se vždy podle našich plánů a přání,“ vysvětluje zooložka, proč nelze jen tak navýšit produkci tohoto hmyzu. „Na jedné straně nás velmi těší zájem o čmeláky, ale samozřejmě nás mrzí, že nejsme schopni vykrýt všechny požadavky zákazníků. Těm, na které se letos nedostalo, jsme se to snažili spolu s omluvou vysvětlit i na našich webových stránkách.“

Prodej čmeláků nabízejí i jiní. Jenže nelegálně

Kdo už si pořídil čmelín a touží po tom, aby mu na jaře a v létě po zahradě poletovali zavalití plyšoví „medvídci“ - díky jejichž opylování se navíc dočká vyšší úrodu ovoce či zeleniny - poohlédne se tedy pravděpodobně jinde.

Nelegálním prodejcům hrozí pokuta až ve výši 1 milionu

Někteří prodejci nabízející čmeláky ze zahraničí zájemcům o nákup hnízd tvrdí, že jejich dovoz stačí nahlásit na Státní veterinární správu jako jakoukoliv jinou zásilku živých zvířat. To ale není pravda.

„Veterinární předpisy skutečně nejsou jedinou oblastí, která musí být v tomto případě respektována. Všechny druhy čmeláků v ČR podléhají zvláštní ochraně podle zákona o ochraně přírody a krajiny. S ohledem na to je nejen zakázáno je zabíjet či ničit jejich hnízda v přírodě, ale také je držet, chovat, prodávat a dopravovat,“ vysvětluje mluvčí MŽP.

A tato omezení se vztahují i na čmeláky pocházející ze zahraničního chovu. „Nakládání s nimi ve smyslu prodeje, převozu apod. je možné pouze na základě udělení výjimky, kterou vydává příslušný krajský úřad za podmínky prokázání převahy veřejného zájmu nebo zájmu ochrany přírody na dané činnosti. Běžný komerční prodej proto není možný a povolení musí splnit specifické podmínky tak, jak tomu bylo například u projektu Výzkumného ústavu pícninářského v Troubsku,“ uvedlo na dotaz iDNES.cz Ministerstvo životního prostředí.

S dodatkem, že subjekty, které bez povolení výjimky prodávají nebo nabízejí k prodeji čmeláky nebo jiné zvláště chráněné druhy živočichů, se vystavují hrozbě postihu za porušení zákona formou tučné pokuty. Ta může být pro fyzické osoby vyměřena až do výše 100 tisíc korun, pro právnické pak až do výše 1 milionu korun.

A na internetu opravdu stačí hledat jen chvíli a najdete nabídku „čmeláků z dovozu“. „Ano, hnízda čmeláků nabízejí i jiní prodejci,“ potvrzuje zooložka z Troubska. „Ti je ale dovážejí ze zahraničních chovných laboratoří, což není v souladu se snahami zachovat domácí genofond a neohrožovat druhovou diverzitu naší přírody,“ vysvětluje. A připomíná, že se v takovém v případě míjí účinkem snaha pomoci zachovat naše původní populace čmeláků. Není totiž čmelák jako čmelák.

Její slova potvrdila na dotaz iDNES.cz i tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková: „Zavádění druhů nebo poddruhů čmeláků z jiných oblastí není z důvodu zachování genofondu a místních adaptací našich populací rozhodně vhodné. A to především hlediska ochrany před degenerací a narušením rozmnožovacích schopností druhu.“

To jsou také důvody, proč si v Troubsku zakládají na tom, že české zemní čmeláky nešlechtí a snaží se o jejich chov v souladu s přírodou a zachováním přírodních populací.

„Jinak je to u velkých producentů čmeláků v zahraničí, kteří prodají miliony hnízd čmeláků po celém světě, a to zejména do skleníků velkopěstitelů s rajčaty a a podobně. Ti mají jiné priority a prodávají hnízda celoročně,“ vysvětluje Olga Komzáková s tím, že zákazníci jejich výzkumného ústavu jsou převážně zahrádkáři, případně ovocnáři a pícnináři, kteří v zimě čmeláky nepotřebují.

Navíc se jedná o chráněný živočišný druh, proto jej bez povolení výjimky ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných živočichů nelze jen tak chovat a prodávat. „O to je potřeba požádat odbor životního prostředí na krajském úřadě, případně správu CHKO či NP, kde je chov umístěn. A nejen to, povolení této výjimky jsme si museli vyřídit i všude tam, kam hnízda prodáváme,“ vysvětluje Olga Komzáková s tím, že každoročně musí ústav také nahlásit i konkrétní oblasti, kam byla jednotlivá hnízda prodána.

Důvod je prostý. „Pro zachování genofondu našich populací je vhodná především podpora a zlepšování či obnova podmínek pro přirozený výskyt čmeláků v přírodě, tedy zlepšování stavu biotopů a tím i přirozené potravní nabídky. Což samozřejmě platí pro všechny opylovače i volně žijící druhy obecně. Případné projekty aktivního chovu a vysazování čmeláků by pak optimálně měly být řešeny na místní či regionální úrovni,“ uvedla pro iDNES.cz tisková mluvčí MŽP Petra Roubíčková.

Čmeláky můžete na svou zahradu nalákat i skladbou rostlin

V Troubsku se zabývají výzkumem čmeláků desítky let. Dobře tedy vědí, že problém introdukce cizích poddruhů čmeláka zemního - a možná rizika plynoucí z jejich šíření do nepůvodních míst - už řeší vědci po celém světě. Chceme-li zachovat životní prostor pro zhruba třicet druhů čmeláků žijících u nás, není žádoucí jim dovážet konkurenci ze zahraničí.

Například u nás i v zahraničí chovaný čmelák zemní (Bombus terrestris) je sice u nás nejběžněji se vyskytující druh, ale v ostatní Evropě má několik odlišných poddruhů. „Navíc jsou čmeláci ze zahraničních komerčních chovů pravděpodobně šlechtěni. Respektive jsou jejich chovné linie selektovány tak, aby hnízda produkovala velké množství silných jedinců, kteří budou co nejefektivněji opylovávat. Čmeláci s takovými vlastnostmi pak mohou přírodní populace takzvaně převálcovat. Navíc se s nimi kříží a uvažuje se i o rizicích týkajících se přenosu chorob a škůdců,“ konstatuje výzkumnice.

Těm, kteří chtějí mít na své zahradě čmeláky pro radost a ne z komerčních důvodů, proto Olga Komzáková radí: „Pokuste se raději svoje čmelíny nabídnout na jaře matkám, které pátrají po vhodném hnízdišti ve vašem okolí. Na svou zahradu je společně s dalšími opylovači nejlépe nalákáte dostatečnou potravní nabídkou, tedy kontinuálně kvetoucí druhovou skladbou rostlin. To je základ pro podporu opylovačů v přírodě.“ (Jak je to se skladbou vhodných kvetoucích dřevin a rostlin u včel, čtěte pro inspiraci zde.)

Podívejte se, jak takový čmelín vypadá, jak ho lze vyrobit, a jak se v něm čmeláci chovají (více v článku zde, další rady i na webu cmelaci.cz):

„Kdo přece jen touží po hnízdě čmeláků odchovaných u nás a chtěl by si ho příští rok zakoupit, může spolu s námi doufat, že letošní rok bude v produkci matek a jejich úspěšném zimování příznivější než ten loňský. Jen tak budeme moci k prodeji nabídnout více hnízd než je tomu letos,“ uzavírá výzkumnice.

Co ovšem troubští chovatelé čmeláků slibují už teď, je lepší objednávkový systém. A úprava doby zahájení prodeje tak, aby byla uživatelsky příznivější.





Nejčtenější

Hroch Karl Wilhelm po příjezdu do dvorské zoo zkoušel nový výběh se staršími...
Dvorská zoo přišla o mladého hrocha. Uhynul zřejmě po kousnutí od samice

V zoo ve Dvoře Králové nad Labem uhynul dvouletý samec hrocha Karl Wilhelm. Utrpěl zranění v tříslech zadní nohy, kvůli němuž dostal otravu krve. Hodně toho...  celý článek

Řez stavebním řešením pro rodinný dům
Druhá fáze Dešťovky je jednoduchá. Na dotaci dosáhnete i mimo oblasti sucha

Podle expertů se ministerstvo životního prostředí při vyhlašování druhé fáze programu Dešťovka „pochlapilo“ a připravilo velmi srozumitelné podmínky, které...  celý článek

Pokud se vám podaří z lesa přinést podobný úlovek, tak s ním hurá co nejdříve...
Houbové hody i po vzoru císařů: pomazánka z růžovek i bedly po lesnicku

Houby byly oblíbeným pokrmem od nepaměti a za náramnou lahůdku je měli už vybíraví římští císaři. Hlavní houbařská sezona je v rozpuku, takže tradiční...  celý článek

Jakmile se pohne voda třeba pohybem ryby, kriticky vyvážené boilies se pohybuje...
Jak dostat na háček zkušeného kapra. Ošálí ho kriticky vyvážená boilies

Pro kapraře jsou boilies standardem, jak nalákat na háček ty největší kousky. V některých vodách, kde jsou mraky rybářů, jsou však už tak zkušení a chytří, že...  celý článek

Místo trávníku směs plevelů
PORADNA: Sousedi nesekají zahradu, máme trávu plnou pampelišek

Sousedi mají vedle nás pozemek, na kterém chtějí v budoucnu stavět. Ale nechávají ho ladem a k nám se dostávají bodláky i pampelišky. Co s tím? ptá se zoufalá...  celý článek

Další z rubriky

Fólii vypínejte tak, aby byla jen lehce napnutá přes zlom dna a stěn. Je dobře...
Bazénovou fólii vyměníte sami, ale chce to trpělivost a pečlivost

Bazénová fólie u malých nadzemních bazénů je v podstatně spotřební materiál, který se jednou za čas musí obměnit. Naštěstí výměna je snadná a zvládne ji i...  celý článek

Krychlové melouny jsou samozřejmě skladnější. Ale také výrazně dražší. V...
Tvarovaný meloun je spíš jen dekorace. Jako rarita víc vynáší

Těžko říci, jestli melouny tvarované během růstu do podoby krychlí, srdcí či pyramid ještě patří do krámků s ovocem a zeleninou. Japonci za ně zaplatí nemalé...  celý článek

Džungle v Holešovicích Prazelenina od letošního jara funguje přímo u Vltavy v...
Zelenina i sousedské vztahy se pěstují v komunitních zahradách

Komunitní zahrada Prazelenina v Holešovicích byla prvním místem svého druhu v Praze, aktuálně se jen přestěhovala. Dnes se trend propojování zahrádkaření a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.