Chorošovec sírový

Chorošovec sírový | foto: www.houbar.cz

Chorošovec sírový (Laetiporus sulphureus)

  • 3

Jak vypadá

. Zajímavosti a rady

prewHouby se sbírají mladé. Jejich stáří si ověříte tak, že dvěma prsty proti sobě zkoušíte tuhost. Když vám prsty bez velkého odporu projedou kloboukem houby, je to ta správná doba.

Je známo, že jídla z hub by se neměla zalévat alkoholem, u chorošovce sírového to platí dvojnásob. Proto se po konzumaci jakéhokoli pokrmu ze sírovce vyvarujte byť i jediné sklenice piva. Zažívání by mohlo utrpět příslušnou reakci a následující hodiny strávené na toaletě jistě nejsou ničím příjemným.

Plodnice může dosahovat 15 - 50 cm šíře, často má vějířovitý nebo polokruhovitý tvar se zaobleným okrajem. Barva je okázalá, citrónově žlutá až žlutooranžová, ve stáří tmavší. Mladé plodnice mají téměř sametový vzhled a živě žluté rourky. Dužnina mladých plodnic je měkce šťavnatá a vylučuje žlutou tekutinu. Voní pronikavě, slabě nakysle.

Kde a kdy roste

Chorošovec sírový roste na listnatých dřevinách, zejména na dubech a jedlých kaštanech, můžeme jej nalézt i na vrbách, třešních, višních, slívách, tisech a podobně. Roste hojně od jara do podzimu (duben až říjen) nejen v lesích, ale také v zahradách, stromořadích a parcích. Svým zbarvením a konzistencí dužniny se stává nezaměnitelným s jinou houbou.

Tato houba sušením tuhne, proto je lépe ji používat za čerstva a hotové jídlo pak zmrazit. Před úpravou plodnice důkladně očistěte (můžete je omýt studenou vodou) a 2 - 3 minuty povařte ve slané vodě, abyste je zbavili mírně nahořklé chuti. Příchuť dužniny připomíná kuřecí maso, takže je tento druh velmi ceněn kuchaři.