"Křeček je velmi zajímavé zvířátko. Jeho lásku si ovšem musí člověk získat. Má tak trochu kočičí povahu. Udělá jen to, co sám chce. Pokud má člověka rád, pak je to zásluha chovatele. Hodně se také naučí," říká místopředsedkyně Českého křeččího klubu Viera Niezerová.
Podle ní chov křečků přitahuje poslední dobou nejen děti, ale také dospělé.
"Starší lidé vnímají křečka jako příjemného společníka. Je to výborná alternativa v případě, že mají problémy s chůzí, a nemohou mít zvíře, které se musí venčit," uvedla. Připustila zároveň, že pro mnoho lidí je péče o křečka finančně přijatelnější než je například chov psa.
Propagace správného chovu křečků je smyslem dnešní soutěže a výstavy ve Stanici mladých přírodovědců na pražském Smíchově. Pořadatelé chtějí ukázat cenné chovné exempláře, ale také upozornit, že nejde jen o "lacinou hračku ze zverimexu". Podle Niezerové potřebuje křeček ke zdravému a spokojenému životu odpovídající podmínky a zacházení.
Znalci křečků posuzují váhu, velikost, tvar těla, hlavy, zbarvení srsti i její kvalitu. "Srst nesmí být mastná. Chovatelé křečky vyčesávají nebo jim dávají písek pro činčily, ve kterém se mohou takzvaně vykoupat a zbavit se mastnoty," vysvětlila Niezerová. Pro kvalitní srst by křeček mimo krmných směsí měl alespoň dvakrát do týdne dostávat živočišné bílkoviny, ať už moučné červy, bílek nebo kuřecí maso. Někteří křečci pak jedí také krevetky, dodala.
Boj o nejkrásnějšího jedince svádí obvykle křeček syrský, křečík džungarský, křečík Campbellův i křečík čínský. V kategorii křečků syrských jsou zastoupeni křečci dlouhosrstí, saténoví a mezi chovateli stále více žádaní křečci čokoládové barvy.
Zatímco v minulosti se křečci vystavovali společně s potkany a morčaty, nyní dávají chovatelé přednost samostatným akcím. Mimo Česka se výstavy křečků pořádají v Rusku, Velké Británii, Dánsku, Holandsku či v USA.
Další informace pro chovatele křečků najdete například na internetové adrese http://www.ceskykrecciklub.cz
