Jana Pražanová s lamami alpaka, které jsou zdrojem jemné hřejivé srsti.

Jana Pražanová s lamami alpaka, které jsou zdrojem jemné hřejivé srsti. | foto: ČTK

Bývalá učitelka spřádá srst lam alpaka na kolovrátku a plete rukavice

  • 15
Jihoamerické lamy alpaky a dokonce jedna vikuňa pasoucí se pod okny roubenky u České Kamenice na Děčínsku působí trošku jako zjevení. Ale pohádkové. Navíc jejich jemnou a hřejivou vlnu ručně spřádá na dřevěném kolovrátku bývalá učitelka a plete z ní hřejivé svetry, šály, čepice, rukavice a další výrobky.

Jana Pražanová se na venkov do Českého Švýcarska před časem přestěhovala s rodinou z Ústí nad Labem. „Je to krásná práce, která mě hned chytla,“ uvedla bývalá učitelka. K lamám ji před pěti lety přivedl kamarád. Oslovil ji jako chovatel těchto nádherných zvířat, když hledal někoho, kdo by si poradil se zpracováním vlny z jeho lamí farmy. Vyzkoušela si to a práce s velmi jemnou vlnou z alpak ji nadchla.

Od lamí vlny po výrobky

Lamí vlna je totiž podle ní mnohem jemnější a hřejivější než ovčí, protože její vlákno je duté. Také v sobě nemá tolik tuku jako ovčí vlna, proto se nemusí před zpracováním čistit a ručně se pere až upředená vlněná příze. „Navíc je tato vlna hypoalergenní, takže je vhodná i pro alergiky,“ uvedla Pražanová.

Alpaky, plemeno vyšlechtěné speciálně právě na vlnu, se stříhají jednou ročně. Z každého zvířete vážícího až 80 kilogramů se získá maximálně kilogram prvotřídní vlny, zbytek už je méně kvalitní. Tomu odpovídá i její poměrně vysoká cena - 100g  klubko vlny z alpak přijde na 450 korun, což vystačí tak na upletení jednoho páru rukavic.

„V Německu se deset deka této vlny prodává od 600 korun výše, proto máme i dost německých zákazníků,“ prozrazuje Pražanová, která přízi zpracovává tradičním způsobem, na dřevěném šlapacím kolovrátku. Nejde o žádný muzejní kousek, ale o současný stroj z Nového Zélandu. V Česku totiž nikdo nic podobného nevyrábí, i když zájem o ruční zpracování vlny obecně roste. „Je to ohromně uklidňující práce, výborná hlavně na dlouhé zimní večery,“ uvedla přadlena a pletařka v jednom.

Od školních dětí z Ústí k lamám „na samotu u lesa“

Ke zpracování vlny z alpak se Jana Pražanová dostala nečekaně, ale ani náhodou nelituje: „Pořád je to pro mě koníček, kterým se především bavím.“

Své výrobky nabízí přímo na farmě, přes internet (například na www.fler.cz) nebo na různých jarmarcích. „Vlna z alpak se stále více dostává do povědomí lidí, kteří tíhnou k přírodním materiálům,“ uvedla přadlena, která získanou vlnu nijak uměle nebarví, vystačí si s více než dvaceti přírodními odstíny.

Majitelem zhruba patnáctihlavého stáda alpak v Lísce je Radek Vaněk, který se k chovu tohoto jihoamerického zvířete dostal jako pracovník zoologické zahrady. „Stačilo se lamě podívat do očí a byl jsem ztracený,“ vysvětlil, jak nejprve choval velké lamy, určené především na přepravu nákladů. Proto zhruba před šesti lety přešel na chov alpak. „A když jsem hledal využití pro jejich vlnu, obrátil jsem se právě na Janu,“ popsal Vaněk.

Idylka na lamí farmě v Lísce u České Kamenice na Děčínsku

Jeho stádečko alpak se přitom pravidelně rozrůstá, i když lama má pouze jedno mládě ročně. Alpaky se do Evropy dovážejí také z Jižní Ameriky, kde žijí hlavně v Peru - až odtud také pocházejí dva kusy ze stáda v Lísce. „Další jsem koupil v Německu, kam se přes oceán vozí ve velkém,“ řekl chovatel. V jeho stádu nechybí ani kastrovaný samec vzácné lamy vikuňa, kterého získal ze zoo: „Byl tam agresivní, ale u nás se zklidnil.“