Slavný československý chřest "vyhubili" komunisté. "Nedal se totiž pěstovat v jejich zemědělské velkovýrobě. Chřest se pěstuje a sklízí ručně a je s ním poměrně hodně práce. Proto komunisté začali lidem namlouvat, že tuto vynikající zeleninu jedí jen šlechtici a kapitalisté," vzpomíná na dávné doby ústecký archivář a milovník chřestu Vladimír Kaiser.
Není to přitom tak dávno, co i Česko bylo vyhlášenou chřestovou velmocí. Nejslavnější rakousko-uherské chřestové plantáže totiž byly na jižní Moravě, hlavně u Ivančic, kde se pod speciálními hliněnými zvony pěstoval nejlepší chřest v celé Evropě. A byl ve světě ještě známější než plzeňské pivo. Ovšem pěstoval se po celém Česku, na severu hlavně na teplých stráních podél Labe. "Pěstovala ho v Brně na zahradě i moje babička, byl výborný. A každé ráno si k ní pro něj jezdil pan hoteliér z Ústí," říká Kaiser.
Do pěstování chřestu se u nás zemědělci stále příliš nehrnou. Poté, co selhaly pokusy v Ivančicích, se nyní pěstuje jen u Mělníka.
Receptů na jeho úpravu je spousta. Jenže Češi je zapomněli a už neznají základní triky. "Pak dělají strašné hlouposti. Základem je asi 2 centimetry pod hlavičkou bílý chřest velmi dobře oloupat. Právě ta horní vrstva je dřevnatá, Češi to před vařením nedělají a pak se diví, že to chutná jako sláma," prozrazuje Kaiser.
Za odbornici se považuje i Susane Gertoberensová z Pirny. "Čerstvý chřest, který byl sklizen v den nákupu, poznáš, když po zatlačení nehtem do místa řezu z něj vytéká tekutina. Čerstvý chřest také nelze ohnout. Když to zkusíš, okamžitě praskne. Pokud ne, tak ho nekupuj," radí Susane.
Jak připravovat chřest |
Každý Němec podle statistik zkonzumuje ročně asi půldruhého kila chřestu, na Čecha přitom vychází pouhých deset deka. Na balíčky bílých či zelených výhonků pohlížejí Češi spíš s nedůvěrou. Přitom jen pár kilometrů za hranicemi, v Sasku, nyní vrcholí chřestová sezona a menu z této delikátní zeleniny nabízí každá obstojnější restaurace. Cena za chřestové menu se obvykle pohybuje kolem 10 eur.
