Hroší zuby působí zvláštně neuspořádaně, trčí jim nahoru, dolů i dopředu, ale to má svoje důvody. Neslouží jim totiž jen ke zpracování potravy.
„Hroši mají nejvýraznější spodní řezáky, což jsou ty zuby trčící dopředu, a potom spodní a horní špičáky, což jsou ty zahnuté. Všechny velké zuby přitom používají primárně při vzájemných soubojích a na obranu teritoria či samic, ale i samice na obranu mláďat a podobně,“ vysvětluje Barbora Dobiášová, kurátorka kopytníků Zoo Praha. Na kousání trávy, sena či zeleniny používají jen málo výrazné stoličky v zadní části tlamy.
V přírodě mohou hroši na čištění zubů zapomenout, tam jim s hygienou pomáhají různé druhy ptáků a ryb, které jim čistí například rány nebo je zbavují odumřelé či poškozené kůže na těle i v oblasti tlamy. Třeba konkrétně klubáci je zbavují hlavně parazitů a užitek z toho mají obě strany.
I hroši už se těší, až vymění seno za zelenou trávu
V zoo to funguje trochu jinak. V lidské péči nahrazuje ptáky a ryby pravidelné sprchování a drbání, které hroši milují, což prozrazuje i naše video.
Plná tlama zubůHroch obojživelný má 36 až 40 zubů, spodní a horní špičáky jim nepřetržitě dorůstají a jsou nejvýraznější. Samci je primárně používají v rámci vzájemných soubojů, oběma pohlavím slouží i na obranu.   U samců jsou špičáky i řezáky výrazně větší. Řezáky mohou být dlouhé 60 až 70 cm, z dásně je přitom vidět jen zhruba polovina. |
„Sprchování a čištění zubů je pro naše hrochy čistě formou enrichmentu, tedy pro zpestření a obohacení denního programu. Milují to a tlamu otevírají na povel,“ popisuje kurátorka kopytníků Barbora Dobiášová pravidelný rituál, při kterém silný proud vody vyčistí hrochům vnitřek tlamy, opláchne zbytky jídla ze zubů a ještě je podrbe na jazyku.
Následná odměna v podobě oblíbené zeleniny je už jen třešničkou na dortu, tedy další příjemnou motivací, ale nutné by to ani nebylo. Nicméně zeleninu hroši ve svém zimním jídelníčku každopádně potřebují.
„Přes zimní sezonu je hlavní složkou jejich jídelníčku seno, takže ho právě zelenina obohacuje nejen o vitaminy. V létě už je jejich strava přirozenější, protože je krmíme čerstvě sekanou trávou. A to už je skoro jako v přírodě, kde se hroši přes noc vylézají na souš napást čerstvé zelené trávy,“ dodává kurátorka.
Tento víkend patří v Zoo Praha právě hrochům a slonůmV březnu se v pražské zoo zaměřili na zvířecí rekordy a tento víkend patří zrovna těm největším a nejtěžším zvířatům. Pokud byste tedy chtěli přímo u zdroje zjistit, kolik třeba hroch váží, jak si hroší samec značí své teritorium nebo jak vznikl chobot slona, nenechte si ujít speciální komentovaná setkání v Pavilonu hrochů a v Údolí slonů, která jsou pro víkendové návštěvníky připravena v sobotu i v neděli vždy v každou celou hodinu po celý den (otevírací doba a další info zde). Zkušení průvodci také rádi odpoví na vaše otázky týkající se jak zvířat z pražské zoo, tak života jejich příbuzných ve volné přírodě. Dozvíte se třeba, kolik toho sežere slon nebo že hroši rodí pod vodou. Také si můžete i se dětmi vyzkoušet trenažér v Údolí slonů, který věrně napodobuje jízdu džunglí na slonovi. |
Podívejte se na video z pavilonu hrochů v pražské zoo, jak ladně se tito hromotluci umí pohybovat pod vodou (více zde):
26. března 2013 |
