Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pavouci se mění v otroky vosiček, tkají sítě podle jejich příkazu

Vědci z Masarykovy univerzity v Brně přišli na to, že larvy parazitické vosičky dokážou neznámou látkou změnit chování pavouků tak, že jim slouží jako ochránci a potrava zároveň. Pokud se podaří látku izolovat, mohla by být využitelná ve farmacii.

Larva parazitické vosičky si "osedlala" pavouka snovačku. | foto: Stano Pekár

Normálně si pavouk snovačka buduje klasické terčovité pavučiny. Když se však na něj přisaje larva parazitické vosičky, najednou pavouk začne spřádat sítě zmateně a navíc v nich tvoří zámotky, kde se pak larva zakuklí.

Na podivuhodné chování pavouků napadených těmito larvami přišel tým vědců profesora Stana Pekára z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Objev publikoval v mezinárodním odborném časopise PLoS One.

Příslib pro farmacii

Napadený pavouk kromě toho, že parazitovi vytvoří bezpečný úkryt, také slouží larvě jako potrava, postupně ho totiž vysaje.

Vosička lumek takto podle zoologů napadá mnoho druhů pavouků. Larvy jim do těla vstřikují jakousi "bojovou nervovou" látku, která naprosto změní jejich přirozené chování a v podstatě z nich udělá jejich otroky. Pokud se vědcům podaří tuto látku (takzvaný psychomodulátor) izolovat, mohla by být podle Pekára využitelná například ve farmaceutickém průmyslu.

Tým profesora Pekára objevil tento úkaz úplnou náhodou při výzkumu využití pavouků v boji proti škůdcům v zemědělství.

Larva se živí pavoukovým tělem, postupně ho vysává a zároveň ho nutí tkát

Larva se živí pavoukovým tělem, postupně ho vysává a zároveň ho nutí tkát smotky, do kterých se pak zakuklí. Tohle nakonec zbylo z pavouka.

"Jeden z mých studentů si bezděčně všiml, že na těle pavouka snovačky je přisátá larva parazitické vosičky lumka. Umístili jsme tedy pavouka do terária a po čase s ohromením zjistili, že neupletl terčovitý tvar pavučiny, jak má ve zvyku, ale jakousi zmatenou trojúhelníkovou síť a navíc se záhadným zámotkem uprostřed," popisuje Pekár.

Dovedně zhotovený zámotek z pavučiny neposloužil snovačce jako skrýš k přezimování, jak si vědci zprvu mysleli (navíc panovalo léto), nýbrž parazitující larvě jako kukla.

Neprobádaná oblast

"Vliv parazitů na chování jejich hostitelů, člověka nevyjímaje, je stále málo probádanou oblastí vědy," dodává Stano Pekár. (Viz například toxoplazma, která prokazatelně dokáže ovlivnit chování člověka, více čtěte zde.)

Všichni cizopasníci totiž podle Pekára svými hostiteli manipulují nebo nějak ovlivňují jejich chování. Někteří více, jiní méně a další – tak jako larva vosičky lumka – až do úplné destrukce hostitele.

Jiným příkladem z živočišné říše je cvrček, kterého napadá parazitický červ. Ten potřebuje k dalšímu vývoji vodu a dokáže změnit chování hostitele tak, že cvrček fakticky spáchá sebevraždu – vrhne se do tůňky, kde se utopí.

Autor:





mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.