Pes je pro mnoho lidí každodenním společníkem a členem rodiny. Totéž se dá říci o kočkách, křečcích, morčatech, rybičkách a dalších domácích mazlíčcích. Soužití člověka a zvířete ale mohou doprovázet i jiné zážitky než ty příjemné. Nejhorší je, když některý ze čtyřnohých přátel poraní člověka.
Poranění i při hře
. Pozor na lišky
Nezapomínejte, že se vyšetřují i mrtvá zvířata. Stačí, když se pokusíte zvednout lišku, která se účastnila střetu s vaším autem. Pokouše vás a pak uhyne. Vyplatí se její tělo uchovat, vyhnete se tím nepříjemnému očkování. Uhynulá zvířata vyšetřují státní veterinární ústavy.
|
Statistiky dokazují, že nejčastěji je obětí někdo z rodiny. Do kategorie poranění člověka se totiž započítávají i případy, ke kterým dojde při hře se psem nebo kočkou a při jejich ošetřování. Řadí se mezi ně i drobné oděrky způsobené štěněčím ostrým zoubkem nebo drápkem na klín vyskakující kočky. Jsou samozřejmě i závažnější problémy.
Co dělat?
Dnes zná asi každý člověk základy první pomoci, a umí tedy ošetřit i menší poranění, které způsobí zvíře. Platí ale, že každé poranění si zaslouží důkladnou dezinfekci. Nezapomínejte proto na patřičnou výbavu domácí lékárničky.
Včasné ošetření zhmožděné tkáně především zabrání případnému přenosu infekce. I u menších ran je samozřejmě lepší navštívit lékaře.
Do kategorie pozdějších následků nevyčištěných ran patří tzv. "nemoc z kočičího škrábnutí". V tlamě kočky (zdravé i nemocné) žijí bakterie, které nemají na kočku samotnou žádný vliv. Při poranění člověka ale mohou pomocí slin proniknout do lidského těla a způsobit onemocnění.
Většinou se jedná jen o zánětlivý problém poraněné tkáně, u oslabených lidí by ale reakce mohla být větší.
Nemoc z kočičího škrábnutí se léčí pomocí antibiotik.
Vzteklina a předpisy
Jsou ale choroby, které není jednoduché léčit. Na prvním místě určitě figuruje vzteklina. V České republice se v poslední době vzteklina nevyskytuje. Přesto se s jejím nebezpečím stále počítá. Většina lidí si to uvědomuje a dojde-li k poranění, ptají se, zda je zvíře proti vzteklině, očkováno a požadují předložení očkovacího průkazu. Oficiální předpisy ale říkají něco jiného - prosté předložení očkovacího průkazu nestačí. U zvířat vnímavých na vzteklinu je v případě poranění člověka požadováno klinické vyšetření (bezprostředně po poranění a pátý den po něm). Důvod je jednoduchý. Stejně jako u lidí i u zvířat existuje určité procento jedinců, kteří si z různých důvodů protilátky na základě očkování nevytvoří. Vyšetření zvířete ale dá jasnou odpověď, zda vzteklinu má, či ne, a zda tedy člověka může, či nemůže nakazit.
Majitel neznámý
Nepodaří-li se vám majitele zvířete sehnat a získat tak doklad o jeho vyšetření, nezbývá než absolvovat tzv. postexpoziční očkování. Test, který prokáže onemocnění, totiž trvá několik dní. Očkuje se tedy ideálně hned po kontaktu se zvířetem. Vakcína je vhodná pro všechny věkové kategorie.
. Pokousaná psem
Čtenářka HOBBY.cz nedávno prodělala tento nepříjemný zážitek a poslala nám svůj příběh
 Jako každý podvečer jsem se vydala do blízkého parku na procházku s naším jezevčíkem Benem. Potkali jsme malého Jack Russell teriéra a Ben si s ním začal hrát. Opodál seděl majitel ještě s jedním psem - americkým vodním španělem, zdrojem mých pozdějších problémů. Psi si hráli, až se jejich pán rozhodl jít domů.
V tom se z ničeho nic větší pes vrhl na mého Bena. Majitel se ho snažil zadržet, ale pes neměl ani obojek. Věděla jsem z předchozích zkušeností, že mezi bojující psy se nesmí vstupovat. Tak jsem se snažila alespoň Bena odtáhnout. Hnědý španěl se najednou otočil a zakousl se mi do ruky. Majiteli se jej konečně podařilo zpacifikovat, já vzala do náručí šokovaného Bena a odnesla ho domů. Doma jsme zrovna neměli dezinfekci, tak jsem si ruku omyla vodou.
 Večer jsem se přeci jen rozhodla vrátit se do parku a zkusit najít majitele obou psů. Chtěla jsem se ujistit, že jsou očkovaní proti vzteklině. Věděla jsem přibližně, kde bydlí, bohužel do domu se mi nepodařilo dostat. Nezbylo než zavolat městskou policii. Když viděli krvácející ruku, raději přivolali i záchranku. Majitel psa si naštěstí všiml houkaček a přišel dolů i s očkovacím průkazem. Mě sanitka odvezla na další ošetření do nemocnice. Dostala jsem tetanovku, antibiotika a obvaz. Na chirurgii jsem se dozvěděla, že musím dodat ještě potvrzení o vyšetření psa veterinárním lékařem. Převaz rány za dva dny byl naštěstí bez komplikací, a tak jsem mohla konečně vyrazit na dovolenou.
|
Jako každý podvečer jsem se vydala do blízkého parku na procházku s naším jezevčíkem Benem. Potkali jsme malého Jack Russell teriéra a Ben si s ním začal hrát. Opodál seděl majitel ještě s jedním psem - americkým vodním španělem, zdrojem mých pozdějších problémů. Psi si hráli, až se jejich pán rozhodl jít domů.
Večer jsem se přeci jen rozhodla vrátit se do parku a zkusit najít majitele obou psů. Chtěla jsem se ujistit, že jsou očkovaní proti vzteklině. Věděla jsem přibližně, kde bydlí, bohužel do domu se mi nepodařilo dostat. Nezbylo než zavolat městskou policii. Když viděli krvácející ruku, raději přivolali i záchranku. Majitel psa si naštěstí všiml houkaček a přišel dolů i s očkovacím průkazem. Mě sanitka odvezla na další ošetření do nemocnice. Dostala jsem tetanovku, antibiotika a obvaz. Na chirurgii jsem se dozvěděla, že musím dodat ještě potvrzení o vyšetření psa veterinárním lékařem. Převaz rány za dva dny byl naštěstí bez komplikací, a tak jsem mohla konečně vyrazit na dovolenou.
