Chmel znáte, ale nevíte, co si představit pod pojmem "chmelový produkt"? Přestože na pivních etiketách není tolik údajů jako na ostatních potravinách, některým údajům nerozumíme.
1. Neklame nás "belgické pivo" Stella Artois vařené v Praze?
Klamání spotřebitele to není. Na lahvi je napsáno, že pivo je vyrobeno v licenci. Pivovar Staropramen, kde se stella vaří, dlouho vlastnila belgická firma InBev a ve všech svých společnostech po světě zavedla licenční výrobu. Pivo je sice vyráběné v Česku, ale podle belgické receptury, která odpovídá chuťovým zvyklostem Belgičanů.
2. Co jsou chmelové produkty nebo upravený chmel?
Jedno z piv, která prošla testem MF DNES a obsahovala mimo sladu i maltózový sirup.
Na etiketě piva najdete vždy ve složení chmel. Záleží jen na tom, v které podobě je použit. Chmelový produkt znamená, že chmel byl nějak zpracován. Způsobů úpravy chmele je několik. Při mechanické úpravě se šištičky chmele rozemelou a slisují do pelet nebo granulí. Fyzikální úprava znamená vylouhování určitých látek z chmele v nějakém extrakčním činidlu, například v tekutém oxidu uhličitém. Tak se vyrábějí chmelové extrakty. A chemickou úpravou vznikají takzvané izosloučeniny, například tetrahop. Na obale by pak mělo být uvedeno "isoextrakt z chmele" nebo "chmelový isoextrakt".
"K výrobě piva nepotřebujete chmel, stačí jen chmelový extrakt. Tím se však snižuje obsah hořkých látek," vysvětluje ředitel společnosti K Brewery Trade Jiří Faměra. "To se dá zase vyrovnat chmelovými preparáty, které jsou upravené tak, aby zvyšovaly vjem hořkosti." Může to být například tetrahop, tedy chemicky upravený chmelový extrakt, který zároveň vylepšuje i pěnu.
Podívejte se, jak dopadl test levných piv |
3. Proč je v pivu maltózový nebo glukózový sirup?
"Někteří výrobci jsou kvůli ceně nuceni šetřit na surovinách. Ta piva jsou surogovaná, tedy vyrobená s použitím náhražek sladu," říká Karel Melzoch z Vysoké školy chemickotechnologické.
Surogáty jsou buď škrobnaté, třeba nesladované obilniny (ječmen, triticale, rýže, kukuřice), nebo cukernaté (řepný cukr, výtažků, mladinové koncentráty...). Podle vyhlášky může být náhražek sladu maximálně jedna třetina.
4. Mají všechna piva stejné množství kalorií?
Zdrojem energetické hodnoty piva jsou alkohol a cukry. Z toho plyne, že čím méně alkoholu má pivo, tím menší bude přísun energie. Nealkoholické pivo s půl procentem alkoholu má jen 80 až 130 kJ/l, výčepní světlé přibližně 1 500 a ležák 1 800 kJ/l. Takže pivo je na tom s energií lépe než běžné slazené nápoje, které mají od 1 700 do 2 300 kJ/l.
Říká se sice, že po pivu se tloustne, ale není to správně. Kila nepřibíráme po pivu samotném, ale po tučných jídlech, která k němu konzumujeme. Pivo totiž obsahuje vysoké množství hořkých látek z chmele, které dráždí sliznici trávicího traktu, a tím zvyšují chuť k jídlu. Obecně platí, že tmavé pivo má víc energie, protože je v něm víc cukru.
Průměrné hodnoty energie jsou: lehké světlé 1 300 kJ/l, výčepní světlé 1 550 kJ/l, výčepní tmavé 1 600/l, ležák 1 700 až 1 850 kJ/l, speciální 2 200 kJ/l.
5. Proč není na lahvi piva vždycky uveden pivovar?
Nemusí. Nápojová vyhláška říká, že na obalu musí být uveden název a sídlo výrobce. Například společnost Plzeňský Prazdroj je právním subjektem, který zastřešuje čtyři pivovary, a proto je na etiketě uveden jen Prazdroj. Stejné je to i u společnosti K Brewery Trade, která vlastní sedm pivovarů.
Podle jiné vyhlášky může být výrobce nahrazen prodejcem nebo dovozcem.
