Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Co se dozvíme z pivní etikety. Jak se nahrazuje slad a chmel

aktualizováno 
Základní údaje o pivu, které jsme koupili v obchodě, se dozvíme přímo z etikety. Třeba zda se pivo vyrábí z chmele nebo extraktu, čím se nahrazuje slad nebo kolik by pivo mělo mít kalorií.

Pivní etikety jsou nejen uměleckým dílem, ale i zdrojem informací. | foto: Profimedia.cz

Chmel znáte, ale nevíte, co si představit pod pojmem "chmelový produkt"? Přestože na pivních etiketách není tolik údajů jako na ostatních potravinách, některým údajům nerozumíme.

1. Neklame nás "belgické pivo" Stella Artois vařené v Praze?

Klamání spotřebitele to není. Na lahvi je napsáno, že pivo je vyrobeno v licenci. Pivovar Staropramen, kde se stella vaří, dlouho vlastnila belgická firma InBev a ve všech svých společnostech po světě zavedla licenční výrobu. Pivo je sice vyráběné v Česku, ale podle belgické receptury, která odpovídá chuťovým zvyklostem Belgičanů.

2. Co jsou chmelové produkty nebo upravený chmel?

Jedno z piv, která prošla testem MF DNES a obsahovalo mimo sladu i maltózový sirup.

Jedno z piv, která prošla testem MF DNES a obsahovala mimo sladu i maltózový sirup.

Na etiketě piva najdete vždy ve složení chmel. Záleží jen na tom, v které podobě je použit. Chmelový produkt znamená, že chmel byl nějak zpracován. Způsobů úpravy chmele je několik. Při mechanické úpravě se šištičky chmele rozemelou a slisují do pelet nebo granulí. Fyzikální úprava znamená vylouhování určitých látek z chmele v nějakém extrakčním činidlu, například v tekutém oxidu uhličitém. Tak se vyrábějí chmelové extrakty. A chemickou úpravou vznikají takzvané izosloučeniny, například tetrahop. Na obale by pak mělo být uvedeno "isoextrakt z chmele" nebo "chmelový isoextrakt".

"K výrobě piva nepotřebujete chmel, stačí jen chmelový extrakt. Tím se však snižuje obsah hořkých látek," vysvětluje ředitel společnosti K Brewery Trade Jiří Faměra. "To se dá zase vyrovnat chmelovými preparáty, které jsou upravené tak, aby zvyšovaly vjem hořkosti." Může to být například tetrahop, tedy chemicky upravený chmelový extrakt, který zároveň vylepšuje i pěnu.

Podívejte se, jak dopadl test levných piv

3. Proč je v pivu maltózový nebo glukózový sirup?

"Někteří výrobci jsou kvůli ceně nuceni šetřit na surovinách. Ta piva jsou surogovaná, tedy vyrobená s použitím náhražek sladu," říká Karel Melzoch z Vysoké školy chemickotechnologické.

Surogáty jsou buď škrobnaté, třeba nesladované obilniny (ječmen, triticale, rýže, kukuřice), nebo cukernaté (řepný cukr, výtažků, mladinové koncentráty...). Podle vyhlášky může být náhražek sladu maximálně jedna třetina.

4. Mají všechna piva stejné množství kalorií?

Zdrojem energetické hodnoty piva jsou alkohol a cukry. Z toho plyne, že čím méně alkoholu má pivo, tím menší bude přísun energie. Nealkoholické pivo s půl procentem alkoholu má jen 80 až 130 kJ/l, výčepní světlé přibližně 1 500 a ležák 1 800 kJ/l. Takže pivo je na tom s energií lépe než běžné slazené nápoje, které mají od 1 700 do 2 300 kJ/l.

Říká se sice, že po pivu se tloustne, ale není to správně. Kila nepřibíráme po pivu samotném, ale po tučných jídlech, která k němu konzumujeme. Pivo totiž obsahuje vysoké množství hořkých látek z chmele, které dráždí sliznici trávicího traktu, a tím zvyšují chuť k jídlu. Obecně platí, že tmavé pivo má víc energie, protože je v něm víc cukru.

Průměrné hodnoty energie jsou: lehké světlé 1 300 kJ/l, výčepní světlé 1 550 kJ/l, výčepní tmavé 1 600/l,  ležák 1 700 až 1 850 kJ/l, speciální 2 200 kJ/l.

5. Proč není na lahvi piva vždycky uveden pivovar?

Nemusí. Nápojová vyhláška říká, že na obalu musí být uveden název a sídlo výrobce. Například společnost Plzeňský Prazdroj je právním subjektem, který zastřešuje čtyři pivovary, a proto je na etiketě uveden jen Prazdroj. Stejné je to i u společnosti K Brewery Trade, která vlastní sedm pivovarů.

Podle jiné vyhlášky může být výrobce nahrazen prodejcem nebo dovozcem.





Nejčtenější

Džungle v Holešovicích Prazelenina od letošního jara funguje přímo u Vltavy v...
Zelenina i sousedské vztahy se pěstují v komunitních zahradách

Komunitní zahrada Prazelenina v Holešovicích byla prvním místem svého druhu v Praze, aktuálně se jen přestěhovala. Dnes se trend propojování zahrádkaření a...  celý článek

Domek pro včely samotářky z bezových větviček
Postavte domeček pro včely samotářky. Na zahradě se postarají o škůdce

Přilákejte na svou zahradu co nejvíce drobných živočichů. Když jim nabídnete adekvátní ubytování, odvděčí se vám. Díky nim ubude škůdců a zvýší se úroda.   celý článek

(Ilustrační snímek)
Kachny jsou učenlivé. Naučily se jíst malé ptáky, aby získaly lepší živiny

Divoké kachny se živí semeny, bobulemi, rostlinami a hmyzem, někdy i malými rybami. Britští vědci ale nedávno v Rumunsku poprvé „nachytali“ divoké kachny, jak...  celý článek

Nádherný úlovek z Náchodska.
Pochlubte se, jak u vás rostou. Nejlepší houbařské fotky odměníme

Čas hřibů je pro drtivou většinu nadšených houbařů tím nejkrásnějším obdobím v roce. Tedy pokud rostou, to je potom radost. Tu ovšem můžete mít i z fotoúlovků...  celý článek

Mláďata nandu pampových v plzeňské zoologické zahradě.
V plzeňské zoo se vylíhli nandu pampoví, vajíčka vyseděl samec

Plzeňská zoologická zahrada může po třech letech slavit úspěšný odchov pštrosů nandu pampových. Na konci června se z vajíček vyklubala dvě mláďata.   celý článek

Další z rubriky

Rybenka domácí (Lepisma saccharina)
Rybenky milují vlhko a tmu. Zbavíte se jich i bez chemie

Drobný světloplachý hmyz, který možná občas zahlédnete v koupelně nebo v komoře, velkou paseku nenadělá. Pokud se ovšem nepřemnoží. Jak tomu zabránit? Pomoci...  celý článek

Ctenolepisma longicaudata alias „papírová ryba“
Není rybenka jako rybenka. Ty z Nizozemska žerou celé archivy

Běžné domácí rybenky většinou žádnou škodu nenadělají, jejich exotický sourozenec už představuje větší nebezpečí. Alespoň pro archivy, sbírky knih, časopisů...  celý článek

Ve vegetariánském řeznictví nenajdete běžné maso, ale jeho náhražky z rostlin.
Maso z rostlin ve vegetariánském řeznictví chutná jako to opravdové

To, že se některé masné výrobky jako buřty, salámy nebo párky mnohdy šidí a vyrábějí takřka bez masa, prokázal nejeden spotřebitelský test. Jsou ovšem „masa“,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.