Jsou krásné, dožívají se vysokého věku. Jsou drahé, jsou symbolem exkluzivní exotiky se starožitným původem - jsou tu už 250 milionů let. Nemusí se moc zalévat, jen stačí, když se jim hned na začátku připraví vhodné podmínky.
Jejich pěstování je poměrně náročným koníčkem, hodnota vzácných a vzrostlých exemplářů totiž dosahuje i statisícových částek. Z těch běžnějších lze v Česku běžně v květinářství koupit cykas japonský (Cycas revoluta), v anglické literatuře se označuje jako Sago palm. Jeho cena začíná zhruba na tisícovce.
Jak je pěstovat
Pravidla pro pěstování jsou podobná jako u ostatních druhů. „Jsou to sice primitivní rostliny, které přežijí celkem vše, proto jsou tu již od dob dinosaurů, ale k růstu potřebují v době vegetace souběh faktorů, jako je světlo, teplo, vlhko a dostatek živin,“ říká Josef Bučko, přední český pěstitel cykasů.
Rostliny mají mít především velmi propustný substrát, protože nesnášejí přemokření. Obvykle se zemina smíchá s hrubým lehkým materiálem (perlit, křemičitý písek, antuka, hrubá pemza) v poměru 1:1.
Pěstební nádoba má být vysoká, protože rostlina má mohutný hlavní kořen. V nádobě ovšem musí být dost místa i pro korálovité kořeny, které rostou směrem na povrch, odkud berou vzdušný dusík.
Rostlina by měla mít menší část kmene zanořenou do substrátu, v žádném případě nesmí vystupovat kořenový krček.
Stěhovat během jara a podzimu
Pro růst je důležité světlo a teplo, rostliny by tudíž měly být od května do září umístěny venku, na plném slunci (více o letnění pokojových a dalších rostlin čtěte zde) a oproti zimě dostávat zvýšenou zálivku (jednou týdně) a hnojivo.
Původ cykasůCykasy jsou skupinou zahrnující kolem 300 druhů v 11 rodech, nejvíce jich roste v tropických a subtropických regionech v jižní Africe, Austrálii a Jižní Americe, vyskytují se však i v Asii a Pacifiku. |
Než je ale dáte na plné slunce, musíte je pár dní nechat zvykat v polostínu, aby nedošlo k popálení listů. Na podzim je nejvhodnější cykasy přemístit do zimní zahrady či skleníku, kde postupně klesá teplota, a rovněž snížit zálivku.
Zimu pak mohou přečkat třeba v nemrznoucí prostorách chodbě nebo garáži, případně v místnosti, kde netopíte. V tomto období je stačí zalévat jen jednou měsíčně (více o přezimování pokojovek čtěte zde). Na jaře je zase probudíte k životu postupným zvyšováním teploty, zálivky i živin.
