To všechno přesto, že všechny jeho děti už byly od plazů pokousané. „Nejhorší bylo, když dceru kousla agama. A syn, když mu byly dva roky, vylekal krajtu a ta ho kousla do nosu,“ popisoval otec (podobný případ se nedávno stal v Thajsku - více zde).
Celkově si LeBlanc chov plazů chválí. „Nemají blechy, mají minimální nároky. Nemusíte s nimi každou chvíli k veterináři,“ vysvětluje. Jeho největší exemplář, krajta mřížkovaná Shelby, je jeden z největších hadů na planetě. „Je samozřejmé, že čím větší had, tím větší zuby. Jenže Shelby je velmi klidný had. Když ho držíte, krásně cítíte sílu toho svalu a děti to také cítí. Teď už velmi dobře vědí, jak se k hadovi chovat. A mimoto jsem vždy nablízku,“ říká chovatel.
Je mu jasné, že je hodně lidí, kteří ho za benevolentní přístup odsuzují. „Každý máme svůj názor. Já zase nesouhlasím s tím, aby se děti učily střílet z pistole. Já jsem mezi zvířaty vyrostl a mnohokrát jsem byl pokousaný. Ale největší úraz se mi stal, když jsem spadl ze stromu. To je život a děti neuchráníte,“ svěřil se se svou filozofií.
Děti jsou evidentně spokojené. Začínají se učit, jak přistupovat k jednotlivým druhům plazů a chápat jejich rozdílný temperament. Důležité je prý uvolnit se, nepřekvapit je, aby si nemysleli, že jim chcete ublížit. „Pak jsou laskaví a jemní,“ pochválila si například sedmiletá Katie. Stejně to vidí i tříletá Erica a čtyřletý bratr Larry.
Eric LeBlanc má teď jediný úkol. Rád by zrekonstruoval svůj obchod. „Je to můj život. Každý z živočichů, který uhořel, měl svoje jméno.“ Spolu se svými příznivci v severní Kalifornii se pokouší znovu obchod přivést k životu.
