Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Devatenáctiletý, ještě studující kamnář je čtvrtý nejlepší v Evropě

aktualizováno 
„Pro mě byla kamnařina jasná volba. Dělá ji táta, strejda, i děda zámečník dělá do topidel. Když jsem na základce přišel ze školy, hodil jsem tašku a hned za tátou do dílny, prostě mě to bavilo,“ usmívá se Michal, který má ve svých devatenácti jasno. A slibnou budoucnost před sebou.

Svoje řemeslo opravdu ovládá. Na to už má Michal Podsedník v ruce nejen výuční list, ale čerstvě i čtvrté místo z „kamnářské olympiády“ EURO 2015, tedy z evropské soutěže kamnářů do pětadvaceti let, která se koná každé čtyři roky.

Fotogalerie

V rakouském Welsu skončil na konci ledna po třídenní soutěži ve stavění kamen jako první Švýcar, druhý Němec, třetí Rakušan, hned za nimi Michal. A čtvrté místo v konkurenci zemí, kde nebyla kontinuita kamnářského řemesla na desetiletí přerušena jako u nás, je naprosto skvělé. 

„Umístit se hned za reprezentanty zemí, v nichž je kamnářské řemeslo na nejvyšší úrovni v Evropě, to je velký úspěch. Michal je kamnář srdcař, jako jeho učitel to dobře vím a věřím, že ve svém snažení a píli nepoleví,“ komentoval úspěch svého žáka Pavel Rynda, prezident Cechu kamnářů ČR, který vede odbornou přípravu učňů na pražském Jarově a Michala do soutěže sám navrhl. Pyšný je na žáka své školy i ředitel Střední odborné školy stavební a zahradnické Miloslav Janeček. 

Jako nejmladší a ještě studující soutěž zvládl jako profík

Může se hodit

Najměte si zkušeného řemeslníka. Zadejte si poptávku zdarma a poptejte řemeslníky ze svého okolí.

Sluší se zmínit, že Michal byl mezi evropskými reprezentanty nejmladší a jako jediný ještě studující, ostatní mladí už se ve svém oboru živí. Bezprostředně po soutěži byl z výsledku zklamaný, čtvrté místo vždycky trochu bolí, s odstupem je ale sám z výsledku nadšený.

Technický list kamen měl dopředu nastudovaný dobře, nic nepodcenil, ale svoji roli jednoznačně sehrála nervozita a nezkušenost. Michal ale nezapadl a svůj boj s časem, aby kamna stihl dokončit v limitu, nakonec se ctí ustál. 

Mezi účastníky vládla podle Michala příjemná atmosféra a navzájem si vycházeli...
Kamna stavěli všichni stejná, záleželo na detailech.
Poslední soutěžní den s Michal obával, aby kamna vůbec stihl dokončit. Natolik...
Soutěžní komisaři zkoumají Michalova kamna, která stavěl po tři soutěžní dny -...

Účast oceňuje jako zkušenost k nezaplacení. „Mile mě překvapili ostatní soutěžící, protože jsme se všichni snažili si navzájem pomáhat, půjčovali si nářadí a podobně. Obrovskou podporou pro mě byla rodina i lidé z kamnářského cechu, strašně si toho vážím,“ říká mladý kamnář.

Chce to nadšení i výdrž, pak je stavění kamen radost

S Michalem si povídáme v kamnářské dílně jeho domovské pražské školy, na jejímž internátě jako mimopražský i bydlí, pochází totiž z Bystřice nad Pernštejnem. A momentálně jsou v Česku jen dvě školy, kde se lze poctivou kamnařinu naučit. Právě v Praze na Jarově a v Horní Bříze.  

Střední odborná škola stavební a zahradnická

Střední odborná škola, která absolventům základních škol z celé republiky (mají svůj vlastní domov mládeže) nabízí celkem 37 studijních a učebních oborů, například uvedenou kamnařinu, ale i obory jako je truhlář, zahradník, tesař, klempíř, kominík, instalatér, malíř, pokrývař a další.

Prohlédnout si školu včetně špičkově vybavených dílen mohou zájemci v rámci Dne otevřených dveří v úterý 17. února od 14 do 17 hodin (více zde). 

A buďme za ně rádi, za socialismu se totiž provozování kamnařiny jako typické drobné živnosti netrpělo a v šedesátých letech se tento obor přestal vyučovat úplně. Spousta domácností navíc začala topit levným plynem, od tradičních kamen se upouštělo a kamnařina se stala zapomenutým řemeslem. Až po revoluci, v roce 1995, nadšenci založili Cech kamnářů České republiky, posléze se podařilo obnovit i učební obor kamnář. A bylo na čase, protože řada domácností se k topení dřevem v kamnech opět vrací.

Ačkoliv Michal už mohl s výučním listem prchnout zpět do rodné Bystřice a vydělávat, na škole ještě zůstal. Studuje první ročník dvouletého nástavbového studia, aby se domů vrátil s maturitou. Ale s pokorou i hrdostí nám do detailu předvádí nádherná kamna, na kterých se učni na Jarově kamnařinu učí.

Krásně umí mluvit i o sálavém teple kamen, na které nedá dopustit jako na nejzdravější možné vytápění. Evidentně kamnařinu miluje a považuje ji za umění. „Líbí se mi, že je to skutečně tvůrčí práce. Musím umět kamna navrhnout i postavit, od začátku je to celé na mně. Je nádhera přijít k někomu domů a za týden mu tam postavit kamna, která budou jeho rodině sloužit po generace, za nutné minimální údržby samozřejmě,“ vypráví nadšeně. Navíc věří, že kamnařina jako obor má vzhledem k úbytku fosilních paliv budoucnost.

Věříte, že i dnes platí pořekadlo „Řemeslo má zlaté dno“?

celkem hlasů: 1517

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 22. února 2015. Anketa je uzavřena.

Ano, jednoznačně. Kdo něco umí a nebojí se práce, nemusí mít o svoji budoucnost obavy. 1340
Nevím, mám pocit, že lidé neumějí manuální práci ocenit. 120
Určitě, hodně řemeslníků hřeší na to, že jich je málo. 35
Asi ano, ale neměl bych k tomu odvahu. Práce v kancelář je pro mě pohodlnější. 22
Autor:




Nejčtenější

Vícebarevný pudl
Ovčák, border kolie, pudl a spol. Šest nejinteligentnějších psích plemen

Inteligentní psí plemeno je pro páníčka jistě velkou radostí, ale může způsobovat i spoustu starostí. Inteligentní pes totiž potřebuje spoustu pozornosti a...  celý článek

Vlci se štěňaty. V pražské zoo lze na vlastní oči pozorovat, jak probíhá...
Vlci v pražské zoo vychovávají pět vlčat. Boj o maso probíhá každý den

Pět dvouměsíčních vlčat se líně povaluje i navzájem škádlí před ústím nory, schovaným pohledům návštěvníků ležícími kmeny stromů. Zdánlivě se nic neděje, ale...  celý článek

Rozkrojte cibuli podélně napůl a oloupejte slupku.
VIDEO: Krájení cibule je pro amatéry stále problém. Jak na ni bez úrazu

Pro kuchařské profesionály je krájení cibule absolutní základ, který se učí už od prvního ročníku učňovské školy. Ale když zhlédnete některé domácí kuchtíky,...  celý článek

Vysočina 1967 se vyrábí podle původní receptury.
Udírna má několik pater a recept je stále stejný. Jak se vyrábí Vysočina

V batohu si ji na výlet někdy nesl snad každý. Česká legenda mezi salámy – Vysočina – letos slaví kulaté výročí. Zažila prvního člověka na Měsíci, prvního...  celý článek

Další z rubriky

První modely motorových nebyly příliš praktické ani efektivní.
Moderní pilové řetězy „vynalezla“ nenápadná larva. Kouše dřevo stejně

Moderní pilový řetěz vynalezl všeuměl Joe Cox, který systém řezání odkoukal od larev tesaříka. Po hodinách pozorování zjistil, že se umějí prokousávat dřevem...  celý článek

Barvy nejsou nesmrtelné. Jednou za čas je třeba je obnovit.
Při natírání nepodceňte základ, vrchní nátěr naneste ve dvou vrstvách

Při natírání se nevyplácí podcenit základní vrstvu. Zatímco napuštění povrchu dřeva zajistí ochranu proti plísním, škůdcům a stejnoměrnou savost, u kovů je...  celý článek

Instantní fotoaparát vyrobený z lega
Už žádný digitál, řekl si kutil a vyrobil instantní fotoaparát z lega

Albertino Tam (40) z Hongkongu jednou uviděl, jak kamarád vyhodil krabici plnou lega. A napadlo ho, že by z kostek mohl vytvořit fotoaparát, který by fotil...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.