Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Devatenáctiletý, ještě studující kamnář je čtvrtý nejlepší v Evropě

aktualizováno 
„Pro mě byla kamnařina jasná volba. Dělá ji táta, strejda, i děda zámečník dělá do topidel. Když jsem na základce přišel ze školy, hodil jsem tašku a hned za tátou do dílny, prostě mě to bavilo,“ usmívá se Michal, který má ve svých devatenácti jasno. A slibnou budoucnost před sebou.

Svoje řemeslo opravdu ovládá. Na to už má Michal Podsedník v ruce nejen výuční list, ale čerstvě i čtvrté místo z „kamnářské olympiády“ EURO 2015, tedy z evropské soutěže kamnářů do pětadvaceti let, která se koná každé čtyři roky.

Fotogalerie

V rakouském Welsu skončil na konci ledna po třídenní soutěži ve stavění kamen jako první Švýcar, druhý Němec, třetí Rakušan, hned za nimi Michal. A čtvrté místo v konkurenci zemí, kde nebyla kontinuita kamnářského řemesla na desetiletí přerušena jako u nás, je naprosto skvělé. 

„Umístit se hned za reprezentanty zemí, v nichž je kamnářské řemeslo na nejvyšší úrovni v Evropě, to je velký úspěch. Michal je kamnář srdcař, jako jeho učitel to dobře vím a věřím, že ve svém snažení a píli nepoleví,“ komentoval úspěch svého žáka Pavel Rynda, prezident Cechu kamnářů ČR, který vede odbornou přípravu učňů na pražském Jarově a Michala do soutěže sám navrhl. Pyšný je na žáka své školy i ředitel Střední odborné školy stavební a zahradnické Miloslav Janeček. 

Jako nejmladší a ještě studující soutěž zvládl jako profík

Může se hodit

Najměte si zkušeného řemeslníka. Zadejte si poptávku zdarma a poptejte řemeslníky ze svého okolí.

Sluší se zmínit, že Michal byl mezi evropskými reprezentanty nejmladší a jako jediný ještě studující, ostatní mladí už se ve svém oboru živí. Bezprostředně po soutěži byl z výsledku zklamaný, čtvrté místo vždycky trochu bolí, s odstupem je ale sám z výsledku nadšený.

Technický list kamen měl dopředu nastudovaný dobře, nic nepodcenil, ale svoji roli jednoznačně sehrála nervozita a nezkušenost. Michal ale nezapadl a svůj boj s časem, aby kamna stihl dokončit v limitu, nakonec se ctí ustál. 

kamnář, kamnařina, učebna,
kamnář, kamnařina, učebna,
kamnář, kamnařina, učebna,
kamnář, kamnařina, učebna,

Účast oceňuje jako zkušenost k nezaplacení. „Mile mě překvapili ostatní soutěžící, protože jsme se všichni snažili si navzájem pomáhat, půjčovali si nářadí a podobně. Obrovskou podporou pro mě byla rodina i lidé z kamnářského cechu, strašně si toho vážím,“ říká mladý kamnář.

Chce to nadšení i výdrž, pak je stavění kamen radost

S Michalem si povídáme v kamnářské dílně jeho domovské pražské školy, na jejímž internátě jako mimopražský i bydlí, pochází totiž z Bystřice nad Pernštejnem. A momentálně jsou v Česku jen dvě školy, kde se lze poctivou kamnařinu naučit. Právě v Praze na Jarově a v Horní Bříze.  

Střední odborná škola stavební a zahradnická

Střední odborná škola, která absolventům základních škol z celé republiky (mají svůj vlastní domov mládeže) nabízí celkem 37 studijních a učebních oborů, například uvedenou kamnařinu, ale i obory jako je truhlář, zahradník, tesař, klempíř, kominík, instalatér, malíř, pokrývař a další.

Prohlédnout si školu včetně špičkově vybavených dílen mohou zájemci v rámci Dne otevřených dveří v úterý 17. února od 14 do 17 hodin (více zde). 

A buďme za ně rádi, za socialismu se totiž provozování kamnařiny jako typické drobné živnosti netrpělo a v šedesátých letech se tento obor přestal vyučovat úplně. Spousta domácností navíc začala topit levným plynem, od tradičních kamen se upouštělo a kamnařina se stala zapomenutým řemeslem. Až po revoluci, v roce 1995, nadšenci založili Cech kamnářů České republiky, posléze se podařilo obnovit i učební obor kamnář. A bylo na čase, protože řada domácností se k topení dřevem v kamnech opět vrací.

Ačkoliv Michal už mohl s výučním listem prchnout zpět do rodné Bystřice a vydělávat, na škole ještě zůstal. Studuje první ročník dvouletého nástavbového studia, aby se domů vrátil s maturitou. Ale s pokorou i hrdostí nám do detailu předvádí nádherná kamna, na kterých se učni na Jarově kamnařinu učí.

Krásně umí mluvit i o sálavém teple kamen, na které nedá dopustit jako na nejzdravější možné vytápění. Evidentně kamnařinu miluje a považuje ji za umění. „Líbí se mi, že je to skutečně tvůrčí práce. Musím umět kamna navrhnout i postavit, od začátku je to celé na mně. Je nádhera přijít k někomu domů a za týden mu tam postavit kamna, která budou jeho rodině sloužit po generace, za nutné minimální údržby samozřejmě,“ vypráví nadšeně. Navíc věří, že kamnařina jako obor má vzhledem k úbytku fosilních paliv budoucnost.

Věříte, že i dnes platí pořekadlo „Řemeslo má zlaté dno“?

celkem hlasů: 1517

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 22. února 2015. Anketa je uzavřena.

Ano, jednoznačně. Kdo něco umí a nebojí se práce, nemusí mít o svoji budoucnost obavy. 1340
Nevím, mám pocit, že lidé neumějí manuální práci ocenit. 120
Určitě, hodně řemeslníků hřeší na to, že jich je málo. 35
Asi ano, ale neměl bych k tomu odvahu. Práce v kancelář je pro mě pohodlnější. 22
Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.