Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Na špinavé sklo u krbu funguje chemie i jemný popel

Sklo u krbové vložky je třeba pravidelně čistit. Rozdíl je jen v četnosti údržby - kdo koupil kvalitní výrobek a používá vyschlé dřevo, tolik se nenadře.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Catt

Nebo

Nebo si pořídit kvalitní vložku a pokud topím suchým dřevem, tak nemusím čistit nic. Špinavá dvířka má jen špatně navržená vložka. Nešpiní se třeba Jøtul. Nesmí to prostě někdo plácat na koleně.

0/0
3.2.2009 20:18

modem

.

Ty kamna na výměník byly vlastně připraveny.Jen tím výměníkem mi přibyla četnost čištění,povrch výměníku je ochlazován,dochází k usazování dehtu,popele.Ale zase jen odmontuji vrchní desku na imbusy,vyndám boční vnitřní plášť.Za půl hodiny hotovo.Rozhodně jsem uštřil na elektřině,je práce se dřevem,15m3 sezona..Ale ta tepelná pohoda je super.A litina má úžasnou vlastnost,že dlouho drží teplo.Takže doporučuji zásadně litinu,velká životnost,nenadřu se tolik jako u plechových krbovek,kde mají polínka 30 cm.Alespoň moje kancelářské ruce nezleniví a práce s kalačem na štípání dřeva je úžasný relax.

0/0
3.2.2009 17:32

Garion.

Re: .

15 kubiku za sezonu? Clovece ja topim od zari do kvetna a stopim max 2 kubiky. A topim denne. Je pravda, ze je suchym tvrdym drevem. Ale takova cifra se mi nezda, ani kdyby to byla mokra borovice. Budiz.

K tem materialum: myslim si, ze nemate pravdu kdyz tvrdite, ze se samot stava izolaci. Trva mu dele, nez se nahreje, ale vetsinu tepla absorbuje a vydava pres plast do konvekcniho prostoru. To je zakladni vlastnost samotu. Kdyz ho chvili z jedne strany zahrivate na urcitou teplotu, spolehlive mate za chvili tu teplotu i na druhe strane. A to i pri teplotach nad 1000°C, kterych ve vlozce zdaleka nedosahujete. Jste radi za 500°C ve spicce. Prumerna teplota spalin na hrdle byva pod 300°C. A ta litina take neni nesmrtelna. Mam bohuzel zkusenosti, ze dokaze po par letech provozu prasknout. Zdeformovane rosty a deflektory nekomentuju. To se stava i Jotulu a jinym renomov. znackam. Ale uznavam, ze pro nekoho v konkretnim pripade je litina nejvhodnejsi material. Jdete se poradit s odbornikem.

0/0
4.2.2009 16:25

MatějMatolín

Re: .

2 kubíky dřeva, za 8 měsíců při denním topení? Váš krb bude zřejmě perpetum mobile nebo si nevidíte do huby, co? ;-D;-D;-D 

0/0
4.2.2009 18:12

Garion.

Re: .

Nemam krb ale kamna, rozhodne pm to nejsou. Na jare a na podzim nejedu naplno. Vetsinou  v sezone za odpoledne a vecer stopim tak 6 vetsich polen. To je nejakejch 8-10kg, na jare a podzim tak polovinu. Bydlim v cinzaku ve tretim patre a vytapim s tim 45m2. Nejake teplo prijde od sousedu, byt mam orientovany na jih. V techto pokojich neni jine funkcni topeni. Jen tato kamna. Lonskou a tuhle zimu topim na varku 3 kubiky a jeste tretina zbyva. Kdyz se vratim k vypoctu, tak kubik tvrdyho dreva vazi odhadem 600-800kg.  To by mi melo stacit na cca 100 dni v sezone.

0/0
4.2.2009 19:01

tmf

Re: .

uvažujte o zateplení, Vaše spotřeba vychází na 140 kWh / m2!

0/0
7.2.2009 0:02

modem

.

Před pěti lety jsem koupil krbovky,litinové,Franco Belge (savoie).Výkon 8 kW.Velikost jako klasická televize.Prodává je www.bhs-praha.com .Nedělám jim reklamu.Ale spokojenost.Kdo topí každý den,tak jít do litiny.Plech se časem zkroutí a pod.Šamot uvnitř vlastně v plechových krbovek je izolací,tak sálá teplo pouze sklem.U tohoto provedení se rozpálí celý povrch,tak tepelná účinnost je zajisté větší.Po těch letech má rošt jen mikroskopické vlasové trhliny uprostred.Sklo mi prasklo po roce,ale to se domnívám,že dvířka se časem prohnula,byť nepatrně a úchyty byly dost utažené.Originál sklo stojí 2000,ve sklenářství žáruvzdorné za 800.A dobrý,drží.Jsou dvouplášťová,vnitřek se dá demontovat velmi jednoduše,jako puzzle,když se potřebuje vnitřek vyčistit.Dal jsem si tam výměník 2,7kW,který mi utáhne 3 radiátory,takže přímotopy nezapínám.Vwejdou se 40cm polena dlouhé.

0/0
3.2.2009 17:32

MatějMatolín

Re: .

Sklo ti prasklo po roce a jinak spokojenost? Ty budeš asi hodně nenáročnej, co? ;-D;-D;-D

0/0
4.2.2009 16:17

Vik247

Jaky KRB

Prave se rozhoduji jaky krb poridit?

Muze mi nekdo poradit jestli vybrat litinovy krb s externim privodem zduchu z venku, nebo klasicky krb s nasavanim vzduchu z mistnosti?

Jak jsou na tom krby Blanzek ceskeho vyrobce?

0/0
3.2.2009 13:08

cunik_1

Re: Jaky KRB

Zrovna minulý týden jsem instaloval krbová kamna NORDICA. Reklamu tím nedělám, ale podle toho, co jsem kde zjistil, tak jsou jedni z nejlepších - dělají i krbové vložky. Jsou litinové. O tom vzduchu je to spíše otázka na projektanta - záleží jak bude krb velký, výkon, atd. atd.

0/0
3.2.2009 14:22

Garion.

Re: Jaky KRB

Co myslite tim "klasicky krb"? Pro me klasicky krb znamena krb otevreny.

Jestli litinu nebo ocel se samotem? Na to asi neumi odpovedet nikdo. Kazdy material ma sve klady a zapory a take zalezi, k jakemu ucelu chcete krb pouzivat. Muj nazor je ten, ze litinove vlozky jsou vhodnejsi pro vetsi vykony a pro pozadavek rychleho startu. Ale muze se stat, ze pri castemu vystaveni teplotnim sokum litina praskne. Ocelovky se samotovou vyzdivkou vidim vhodne pro mensi vykony (napr. nizkoen.domy) a pro stavby s potrebou vetsich spalovacich teplot s odvodem spalin do tahu (napr. hypokausty) s akumulacnim plastem.

Blanzek bych moc komentovat nechtel. Ja bych do nej asi nesel v zadnem pripade. To uz radsi slovenskej Kobok nebo ceskej Romotop. Mne osobne je vsak blizsi produkce z alpskych zemi. I za tu cenu.

0/0
3.2.2009 15:36

Vik247

Re: Jaky KRB

Ano myslim krbovou vlozku.

Dela se litinova vlozka s moznosti napojeni na externi privod vzduchu?

Mam zatim hrubou stavbu a nevim zda mam vyvest nejakou trubku v podlaze na fasadu, ktera by slouzila pro nasavani vzduchu pro krb, ale nevim ani jaky prumer je vhodny a z jakeho paterialu? Novodur?

Sam nemam jasno zda externi privod vzduchu vubec delat?

Muzete mi prosim doporucit nejakou dobrou znacku, ktera ma dobre vymysleny olplach skla ?Dival jsem se na jeden Blanzek a o vykonu 15KW s vertikalnim oteviranim rovneho skla ai stala do 30 00 Kc s DPH.Pokud mate nejakou zkusenost s nejakou vlozkou za stejne penize budu jen rad. Jeste bych rad poznamenal ze budu delat rozvod tepleho vzduchu.

0/0
3.2.2009 16:49

logaritmus jedné

Re: Jaky KRB

Externi privod vzduch neni problem v podtstae u zadne vlozky. Je treba zakladovou deskou vest plastovou trubku a vytahnout ji zvenku v soklu. Opacny konec privedete do prostoru pod budouci vložku a opatříte uzavíratelnou klapkou (pro případ že delší dobu nebudete topit, uzavřete jí). Krbová vložka se musí ještě před obezděním usadit na kovovou konstrukci (neusazuje se na podlahu), aby kolem ní proudil vzduch a mohla se ochlazovat. Přívod externího vzduchu můžete vyvést kamkoliv pod tuto konstrukci. dimenze trubky pro vzduch závisí na výkonu vložky. ale 80-100 mm bude stačit vždy. S plastem se nemusíte bát. Teplota u podlahy pod vložkou není příliš vysoká (udržíte zde i ruku).

Já mám litinovou vložku YORK s výměníkem od ABX. Ale ta pro Vás asi bude mít malý výkon (4+4kw). Bydlím v nízkoenergetickém domě. SpokojenostR^

0/0
3.2.2009 17:20

Garion.

Re: Jaky KRB

V podstate souhlasim, jen s upravou toho prumeru privodu vzduchu. Pokud si koupi vlozku se zapojenim exterieroveho vzduchu primo na spalovaci komoru, byva u vlozek vestinou nutny prumer 125mm. Proto je vhodne si nejdriv vybrat topeniste a podle nej dimenzovat jak privod vzduchu, tak prumer komina a vysku sopouchu. V opacnem pripade bude muset delat kompromisy a vyber bude mit zuzen. U svych krbovych kamen mam napriklad hrdlo pro privod vzduchu pr.100mm. A to maji pouze 6kW vykon. Privod vzduchu z exterieru pro ohniste je dnes nutnosti u soucasnych standartu zatepleni a zatesneni. Protoze jinak si vzduch kominem vyhanime ven z baraku a na jeho misto zadny novy neprichazi a nastava v dome podtlak, diky kteremu slabne tah komina a i jen zapnuti digestore zpusobi zpetny tah a nasati spalin do mistnosti. Pokud mate starsi dum, kde je rada netesnosti, tak to tak resit nemusite.

0/0
4.2.2009 16:10

Porsche911

Re: Jaky KRB

Zdravím, sedmou sezónu používáme každý den v topné sezóně v rodinném domě krb s vložkou Vatra Optima Klasik 150 K plus. Je to svařovaný ocelový plech a šamot, 4-15 kW, hoří bezvadně, žádné problémy s tahem, nedohořelými zbytky polen na jejich koncích. Tenkrát jsem je koupil na doporučení známého, ten má po 9 letech stejné zkušenosti. Zatím žádná závada, jednu šamotovou desku vzadu mám popraskanou od nárazu velkého polena, ale pořád drží. Mám udělaný teplovzdušný rozvod, roční spotřeba dřeva 10-15 m3 (10 loni a předloni, když v zimě nemrzlo). Okno se nám špiní, když je venku třeba 10 stupňů, teď je měsíc mimo okraje u přece jen studenějšího rámu zcela čisté, jen ho ometáme smetáčkem od popela z dohořívání přes noc. Žere to polena o délce 50 cm, průměr libovolný, co člověk uzvedne a dovede bezpečně vložit. Další vážný důvod pro koupi byl jeho požadavek na komín, stačí průměr 150 mm, my máme starý komín se čtvercovým cihelným průduchem 150 mm.

0/0
3.2.2009 18:43

Garion.

Sekundarni spalovani

"Moderni vlozky pouzivaji sekundarni spalovani..." Chtel bych podotknout, ze i starsi krbove vlozky jinak nez sekundarne spalovat neumi. Drevo nelze spalit pouze primarnim horenim, jelikoz obsahuje pouze cca 20% pevne hmoty. Zbytek hmoty se uvolnuje pri dosazeni cca 250°C ve forme plynu, ktery teprve za pritomnosti kysliku vzplane. Takze drevo behem spalovaciho procesu hori vzdy prevazne sekundarne.

A ted k modernim vlozkam: Ty ve clanku popisovane maji sice oplach skla studenym vzduchem, ale u vetsiny vlozek nelze tento proud vzduchu nijak regulovat, tudiz se muzete rozloucit s nejakou slusnou dobou horeni. Modernejsi vlozky pouzivaji metodu pokoveni vnejsi strany skel (fialovozelene zabarveni) a uplne dotesneni skla. Cistotu skla pak resi vetsi intenzita ohne, ktera dokaze svym zarem usazeniny vypalit. A ty nejmodernejsi vlozky mai sklo take zatesnene a na sklo je vhanen vzduch predehraty na 200-300°C, takze sklo ohriva take na vysokou teplotu. V kombinaci s dvojitym zasklenim...

0/0
3.2.2009 9:33

Garion.

Re: Sekundarni spalovani

pak takove sklo snad nikdy cistit nemusite. Ale nesmite palit drevo, na kterem jeste pred mesicem meli ptaci hnizdo. Zaklad je aspon 2 roky susene tvrdsi drevo.

Sam mam doma krbova kamna s timto systemem oplachu a sklo si vycistim jednou za rok po sezone, kdy kamna pigluju. Ano, kdyz kamna na noc priskrtim, abych rano mohl jen prilozit, tak je sklo zacernale, ale za hodinku je zase ciste. :-)

0/0
3.2.2009 9:36

marfin

CO je to LOC

Co je to zelené LOC ?

0/0
3.2.2009 9:24

Garion.

Re: CO je to LOC

myslim, ze je to univerzalni cistic cehokoliv od jedne americke firmy, distribuovany pres obchodni zastupce primo do domacnosti. Prezdiva se mu tramvaj.

0/0
3.2.2009 9:38

ramese

LOC

nam funguje zelené LOC za par kacek a sklo je ciste;-D

0/0
3.2.2009 8:43

tridvaraz

Re: LOC

nám funguje přípravek GrillStop, lahvička za 40 Kč, umeje vše hned, vydrží na sezonu.

0/0
3.2.2009 10:51

jiroz

Re: LOC

Mám nejlepší kamna - dánská královská - MORSO už dvoje. A tam v návodu je krásná a levná věc - čistím čpavkovou vodou (zředěný čpavek) houbičkou od nádobí a je to záležitost 20 vteřin včetně vyleštění starými novinami. Litrová láhev vydrží i pět sezon. Kdo nevyzkoušel neuvěří.

0/0
3.2.2009 16:59





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.