- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Dřevostavby se mi líbí, druhá věc je ovšem, hodí-li se na trvalé bydlení. Dřevo např. vrže, zkus se šíří celou budovou, zcela jiné než ve stavbě z cihel. Kupodivu rozdíl v ceně bývá nevýznamný. Kvůli úsoře 20% ceny se nevyplatí mít místo masivní stavby něco jako provizorium.
U dřevostavby je výhoda, pokud si to může dotyčný postavit sám, navíc i v době, kdy nejde zdít. Ovšem i zednické práci se lze naučit. Dřevostavba mi připadá jako dobrá pro nějakou přístavbu, nebo jako další patro na zděné budově, místo střechy. Může jít spíš o dřevěnou konstrukci, oblouženou deskami, silně izolovanou.
Dřevo skvěle hoří, nějaké přípravky možná fungují. Jenže za velkého žáru hoří i kovy, takže impregnované dřevo jistě taky. Navíc přípravek bude spolehlivě fungovat proti snadnému zápalu nějakých 5 let, maximálně 10. Obnovovat jde u vnějších stěn. Ne u trámů a nosných konstrukcí.
Nebezpečí požáru firmy stavící touto technologií spíše bagatelizují, např. vysvětlí se impregnací. A nebezpečí červotoče apod., to se nezmíní vůbec. Na případný dotaz se vysvětlí, že někde stojí stavby staletí, dnes navíc máme nátěry, impregnace.
Ano, masivní stavby, ale roubená stavba má jiný typ konstrukce z hlediska statiky, než kde jsou nosné trámy, které vše nesou. Které jsou vysoce zatěžované, při ztrátě pevnosti hrozí zřícení. Na rozdíl od klasické roubenky,.
Dnes máme staré stavby, ovšem některé stavby byly mezitím sežrané. Ty pochopitelně nikdo nevidí. Stejně jako domy, které komplet shořely.
pokud to ovšem jde. Z chemických přípravků je taky výborný Borowood.
.....že by se dal červotoč zažranej ve dřevě zničit jednoduchým nátěrem nebo nástřikem povrchu. Mě spíš trápí larvy brouků tesaříků, kteří se dostávají k baráku s palivovým dřívím, a zabydlují se ve všem, co má kůru a dá se sežrat