Diskuze

Milovníkům exotických rostlin hrozí postih za šíření invazních druhů

Pěstujete si naivně plot z křídlatky nebo obrovský bolševník na okrasu? Vystavujete se nejen nebezpečí, že vám tyto dominantní druhy zaplevelí pozemek, ale i postihu za šíření invazních rostlin. Ohrožujete nejen svoji zahradu, ale i široké okolí.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

hnusil

16. 11. 2009 16:27
IKEA

Hm, tak to ma zlicinska IKEA problem, za ty vysazene aleje akatu :)

0 0
možnosti

Pedrosan

16. 11. 2009 9:48
Kdo ... ?

Nějak nechápu tuto větu :

Každou nově zjištěnou lokalitu, kde se vyskytují, je potřeba ihned

nahlásit  a zlikvidovat.

Kdo ji má nahlásit a kdo zlikvidovat ? U nás jsou stovky míst porostlých křídlatkou a netýkavkami ,většinou na březích řek nebo u silnic mezi příkopem a polem. Likvidace nikoho nezajímá a plochy se každý rok rozšiřují . Silničáři si každoročně posečou své příkopy , což není žádná likvidace , a na druhé straně příkopu křídlatky úspěšně rostou a kvetou . To všechno přímo ve městě , kde kolem jezdí tisíce lidí.

V okolí řek se nikdy nic nelikvidovalo .

0 0
možnosti

habr

16. 11. 2009 17:12
Re: Kdo ... ?

To je jednoduché. Nahlásit novou lokalitu invazní rostliny může každý. Likvidovat musí vlastník pozemku. pokud to neudělá on, udělá to obec na jeho náklady. Pokud se jedná o uvedený příklad, tak je třeba se podívat do katastrální mapy kdo je vlastníkem pozemku u silnice. Za příkopem to zpravidla není již správce silnic. Podél vodotečí je často vlastníkem břehů správce povodí.

Popravdě oni na to pečou, dělají mrtvého brouka a ministerstvo zemědělství vyhrožuje zemědělcům, že když nebudou likvidovat invazní rostliny seberou jim dotace, ale o správcích povodí, kteří mají nejvíce zamořené pozemky a spadají do jeho rezortu se nehovoří.

0 0
možnosti

+Granit+

15. 11. 2009 22:25
zajímavé

jak si všimli zlatobýlu, topinamburu či netýkavky, přitom si už z dětství vzpomínám, že že tyhle rostliny tvořily souvislé plochy, takže pokud se toho chtějí zbavit, tak už je asi pozdě, co se křídlatky týče, tak tu jsem zaznamenal ponejvíce u vodních toků, zajímavé bylo, že když na našem odboru životního prostředí před pár lety zjistili, že je to nežádoucí rostlina, tak je nenapadlo nic lepšího než vzít křovinořez a kolem těch potoků to párkrát pokosili, takže se jim podařilo zaplevelit břehy po celé délce toku ;-D;-D;-D

0 0
možnosti

habr

16. 11. 2009 0:12
Re: zajímavé

Netýkavka žláznatá - pamatuji se, že asi před 30 lety se o ní rvali zahrádkáři jako o novinku do zahrádek. Ale už se začaly objevovat okolo potoků a řek, nicméně byly to plošky, dnes se můžeme bavit o hektarových porostech. Topinambur je běžně pěstoval (sladká brambora) takže souvislý porost, zlatobýl se začal šířit krátce po vymření králíkářů, odstavění zemědělců a nástupu realitek.

Ale hlavně během těch desetiletí se teprve zjistilo a prokázalo, zda určité nepůvodní rostliny poškozují a původní druhové složení území.

Posečení křídlatky a ponechání na místě aby tam zaschla není příčinou (pokud zaschne) jejího šíření. Ty břehy se víc zaplevelily přirozenou cestou - kousky utržených kořenů, semeny a kořenovými oddenky.

0 0
možnosti

joensfredriksson

15. 11. 2009 22:17
bureaucratie

zas mají úředníci a ochranáři co dělat, u nás se prostě musí regulovat věechno - co takhle to nechat na samoregulaci - jako třeba automobilová doprava - v Athenách nebo Istanbulu nikdo nic nereguluje a zácpy tam nejsou o nic horší než v Londýně, kde se platí mýto...a tak je to se věim - vždyť je úplně jedno, jakej druh je původní, a kde je  navíc hranice původnosti, všechno sem přišlo odněkuď, nakonec i Češi...

0 0
možnosti

habr

15. 11. 2009 22:26
Re: bureaucratie

Kdyby to bylo tak jednoduché, tak by se asi na tu samoregulaci všichni vrhli a každý by se na nějaké likvidování bolševníku, a dalších organismů klidně vykašlal. Jenže v článku se píše jen o několika rostlinách, kdyby se zabrousilo do hmyzu apod., tak by to většina lidí nerozdýchala.

Jenže problém invazních druhů je celosvětový a v některých případech uměle dovlečený organismus působí nenávratné škody. Například kozy, kočky a další domestikovaná zvířata i na Galalpágách a jiných ostrovech, králík, liška, pec dingo v Austrálii, mnoho druhů ryb, které se třeba na trupech lodí dostaly do amerických řek apod. Invazní druhy jsou celosvětový problém a boj s nimi není výmysl českých úředníků a ochranářů, ale celého světa. 

0 0
možnosti

azojaši

15. 11. 2009 17:56
nechápu

jak může někdo pěstovat bolševník na okrasu. vždyť je to šerednej plevel

0 0
možnosti

joensfredriksson

15. 11. 2009 22:17
Re: nechápu

no, hezký to neni, ale když se mu

to líbí...

0 0
možnosti

Sub7

15. 11. 2009 11:38
černobílé vidění

Co je a co není původní druh? Ve světě, který se mění, dochází k přirozené migraci rostlinných i živočišných druhů, křížení a vzniku nových, zániku starých. Na jedné straně cítíme zánik starých jako určitou ztrátu, na druhé straně bychom měli být názorově konzistentní a nehodnotit události v našem dnešním krátkodobém horizontu jinak, než evoluci v dlouhém čase. Jestliže říkáme, že úspěšnost některých druhů v historii byla způsobena jejich schopností přizpůsobit se, pak uvedené a další invazní druhy mají tytéž předpoklady. Je to evoluce, o níž v jiném kontextu rádi hovoří titíž lidé, kteří druhým dechem její dnešní důsledky popírají jako apriorně špatné a nežádoucí. My to nedokážeme zvrátit, nanejvýš to můžeme s vynaložením nemalého úsilí a nemalých nákladů na malou chviličku nepatrně přibrzdit. Otázka je, jestli se tedy marně po donkichotovsku pokoušet vzdorovat nevyhnutelnému, nebo jestli se s tím naučit žít.

0 0
možnosti

Sub7

15. 11. 2009 11:41
Re: černobílé vidění

V článku je zmíněno mimo jiné, že některé z těchto invazivních druhů dokáží vyprodukovat velké množství kvalitního humusu. Uvědomíme-li si, že půda je velmi významnou součástí biotopu, a jaké ztráty nám na ní způsobilo intenzivní zemědělské hospodaření posledních desetiletí, spojené s nevhodně provedenou meliorací, hnojením rušením mezí a remízků, pěstováním nevhodných plodin v nevhodných podmínkách a splachem půdy atd., pak musíme uznat, že rychlá obnova půdního fondu je v zásadě nemožná. A že jediná byť jen teoretická cesta vede právě k tomu nechat pozemky chudé na živiny zarůst nějakou rychle až agresivně rostoucí rostlinou (k čemuž jsou jakoby předurčeny invazivní a ruderální druhy), která dokáže vrstvu nového humusu vytvořit.

0 0
možnosti

radim36

15. 11. 2009 8:49
Tyhle věci nejsou tak úplně jednoduché.

Současné rostliny označované jako invazivní není problém udržet nebo i zlikvidovat na udržovaných plochách, zahradách, polích, sekaných náspech. Jsou to totiž vesměs rostliny vysokého vzrůstu, takže nápadné a když se najde někdo, kdo je zlikviduje ve fázi růstu, výšky pár desítek centimetrů, skomírají a mizí. Na těchto plochách jsou invazivní rostliny právě ty maličké, co přežijí bez podstatné újmy třeba seknání sekačkou. 

Záleží i na jejich biotopech. Skutečný průšvih je křídlatka a bolševník. Křídlatka proto, že roste skoro všude, od polozastíněných listnatých lesů po úplně volné osluněné plochy průměrně a nadprůměrně vlhčí. A kde vyroste, tam skutečně všechno zahluší. Bolševník proto, že jeho semena se šíří daleko a že jeho biotop je velice rozšířený, všechny travní porosty kromě těch extrémně suchých a intenzívně sekaných.  A je fytotoxický, stačí projít kolem bolševníku a při velké smůle se chloupky či při zlomení větévky šťáva dostane na kůži a nechá tam několkaměsíční stopu.

0 0
možnosti
  • Nejčtenější

Půlhodinová pauza na oběd? To mi přijde perverzní, říká Zdeněk Pohlreich

20. března 2024

Premium Zdeněk Pohlreich se vrací na televizní obrazovky s novou reality show Česko na grilu. „Hraje se o...

Seznamte se s Ninou, francouzským buldočkem budoucnosti

26. března 2024

Chovatelé se snaží zachránit francouzského buldočka tím, že odstraňují jeho hlavní zdravotní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ve spáleném Českém Švýcarsku už vyrostly břízky ze semínek do výšky metru

22. března 2024

Vědci Botanického ústavu Akademie věd se nestačí divit, s jakou rychlostí se obnovuje vegetace na...

Pohlreichův cukrář prozradil náročný recept na italské velikonoční holubice

25. března 2024

Co je pro nás velikonoční beránek, to je pro Italy velikonoční holubice. Colomba. Symbol Ducha...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pohlreich se vrátil do rodné stáje. V Česku na grilu je mírný jako beránek

24. března 2024

Kdo má rád gastronomické soutěže, v tomto pořadu si možná přijde na své. Po krátkém „odskoku“ na...

Ve skleníku topí koňským hnojem, prodlouží si tak sezonu o týdny

28. března 2024

Novou pěstební sezonu zahajují Lucie a Brett Gallagherovi už na konci února. Přestože pozemek v...

KVÍZ: Jak se vyznáte v pivu a jeho čepování?

28. března 2024

Pivo je českým národním nápojem a v jeho konzumaci se pravidelně držíme na horních příčkách...

Semínka rajčat koupejte v heřmánku, radí zkušený zahradník, jak na výsev

27. března 2024

Semena rajčat se tradičně vysévají na Josefa, nicméně do Velikonoc to pořád stihnete tak, abyste po...

Jak máte zorganizovanou knihovnu? Nejlepší vychytávky pro knihomoly

27. března 2024

Každý vášnivý čtenář ví, že čím víc knih doma má, tím náročnější je všechny ty skvosty nějak...