Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Milovníkům exotických rostlin hrozí postih za šíření invazních druhů

Pěstujete si naivně plot z křídlatky nebo obrovský bolševník na okrasu? Vystavujete se nejen nebezpečí, že vám tyto dominantní druhy zaplevelí pozemek, ale i postihu za šíření invazních rostlin. Ohrožujete nejen svoji zahradu, ale i široké okolí.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

hnusil

IKEA

Hm, tak to ma zlicinska IKEA problem, za ty vysazene aleje akatu :)

0/0
16.11.2009 16:27

Pedrosan

Kdo ... ?

Nějak nechápu tuto větu :

Každou nově zjištěnou lokalitu, kde se vyskytují, je potřeba ihned

nahlásit  a zlikvidovat.

Kdo ji má nahlásit a kdo zlikvidovat ? U nás jsou stovky míst porostlých křídlatkou a netýkavkami ,většinou na březích řek nebo u silnic mezi příkopem a polem. Likvidace nikoho nezajímá a plochy se každý rok rozšiřují . Silničáři si každoročně posečou své příkopy , což není žádná likvidace , a na druhé straně příkopu křídlatky úspěšně rostou a kvetou . To všechno přímo ve městě , kde kolem jezdí tisíce lidí.

V okolí řek se nikdy nic nelikvidovalo .

0/0
16.11.2009 9:48

habr

Re: Kdo ... ?

To je jednoduché. Nahlásit novou lokalitu invazní rostliny může každý. Likvidovat musí vlastník pozemku. pokud to neudělá on, udělá to obec na jeho náklady. Pokud se jedná o uvedený příklad, tak je třeba se podívat do katastrální mapy kdo je vlastníkem pozemku u silnice. Za příkopem to zpravidla není již správce silnic. Podél vodotečí je často vlastníkem břehů správce povodí.

Popravdě oni na to pečou, dělají mrtvého brouka a ministerstvo zemědělství vyhrožuje zemědělcům, že když nebudou likvidovat invazní rostliny seberou jim dotace, ale o správcích povodí, kteří mají nejvíce zamořené pozemky a spadají do jeho rezortu se nehovoří.

0/0
16.11.2009 17:12

+Granit+

zajímavé

jak si všimli zlatobýlu, topinamburu či netýkavky, přitom si už z dětství vzpomínám, že že tyhle rostliny tvořily souvislé plochy, takže pokud se toho chtějí zbavit, tak už je asi pozdě, co se křídlatky týče, tak tu jsem zaznamenal ponejvíce u vodních toků, zajímavé bylo, že když na našem odboru životního prostředí před pár lety zjistili, že je to nežádoucí rostlina, tak je nenapadlo nic lepšího než vzít křovinořez a kolem těch potoků to párkrát pokosili, takže se jim podařilo zaplevelit břehy po celé délce toku ;-D;-D;-D

0/0
15.11.2009 22:25

habr

Re: zajímavé

Netýkavka žláznatá - pamatuji se, že asi před 30 lety se o ní rvali zahrádkáři jako o novinku do zahrádek. Ale už se začaly objevovat okolo potoků a řek, nicméně byly to plošky, dnes se můžeme bavit o hektarových porostech. Topinambur je běžně pěstoval (sladká brambora) takže souvislý porost, zlatobýl se začal šířit krátce po vymření králíkářů, odstavění zemědělců a nástupu realitek.

Ale hlavně během těch desetiletí se teprve zjistilo a prokázalo, zda určité nepůvodní rostliny poškozují a původní druhové složení území.

Posečení křídlatky a ponechání na místě aby tam zaschla není příčinou (pokud zaschne) jejího šíření. Ty břehy se víc zaplevelily přirozenou cestou - kousky utržených kořenů, semeny a kořenovými oddenky.

0/0
16.11.2009 0:12

joensfredriksson

bureaucratie

zas mají úředníci a ochranáři co dělat, u nás se prostě musí regulovat věechno - co takhle to nechat na samoregulaci - jako třeba automobilová doprava - v Athenách nebo Istanbulu nikdo nic nereguluje a zácpy tam nejsou o nic horší než v Londýně, kde se platí mýto...a tak je to se věim - vždyť je úplně jedno, jakej druh je původní, a kde je  navíc hranice původnosti, všechno sem přišlo odněkuď, nakonec i Češi...

0/0
15.11.2009 22:17

habr

Re: bureaucratie

Kdyby to bylo tak jednoduché, tak by se asi na tu samoregulaci všichni vrhli a každý by se na nějaké likvidování bolševníku, a dalších organismů klidně vykašlal. Jenže v článku se píše jen o několika rostlinách, kdyby se zabrousilo do hmyzu apod., tak by to většina lidí nerozdýchala.

Jenže problém invazních druhů je celosvětový a v některých případech uměle dovlečený organismus působí nenávratné škody. Například kozy, kočky a další domestikovaná zvířata i na Galalpágách a jiných ostrovech, králík, liška, pec dingo v Austrálii, mnoho druhů ryb, které se třeba na trupech lodí dostaly do amerických řek apod. Invazní druhy jsou celosvětový problém a boj s nimi není výmysl českých úředníků a ochranářů, ale celého světa. 

0/0
15.11.2009 22:26

+Granit+

Re: bureaucratie

jenže co je invazivní či neinvazivní druh, zvláště tady v Evropě určitě došlo k zavlečení obrovského množství druhu rostlin a myslím, že časem si poradila sama příroda, takže dnes se nám jeví jako druhy původní a dokonce si neumíme představit, že by u nás nerostly

0/0
15.11.2009 22:31

azojaši

nechápu

jak může někdo pěstovat bolševník na okrasu. vždyť je to šerednej plevel

0/0
15.11.2009 17:56

joensfredriksson

Re: nechápu

no, hezký to neni, ale když se mu

to líbí...

0/0
15.11.2009 22:17

Sub7

černobílé vidění

Co je a co není původní druh? Ve světě, který se mění, dochází k přirozené migraci rostlinných i živočišných druhů, křížení a vzniku nových, zániku starých. Na jedné straně cítíme zánik starých jako určitou ztrátu, na druhé straně bychom měli být názorově konzistentní a nehodnotit události v našem dnešním krátkodobém horizontu jinak, než evoluci v dlouhém čase. Jestliže říkáme, že úspěšnost některých druhů v historii byla způsobena jejich schopností přizpůsobit se, pak uvedené a další invazní druhy mají tytéž předpoklady. Je to evoluce, o níž v jiném kontextu rádi hovoří titíž lidé, kteří druhým dechem její dnešní důsledky popírají jako apriorně špatné a nežádoucí. My to nedokážeme zvrátit, nanejvýš to můžeme s vynaložením nemalého úsilí a nemalých nákladů na malou chviličku nepatrně přibrzdit. Otázka je, jestli se tedy marně po donkichotovsku pokoušet vzdorovat nevyhnutelnému, nebo jestli se s tím naučit žít.

0/0
15.11.2009 11:38

Sub7

Re: černobílé vidění

V článku je zmíněno mimo jiné, že některé z těchto invazivních druhů dokáží vyprodukovat velké množství kvalitního humusu. Uvědomíme-li si, že půda je velmi významnou součástí biotopu, a jaké ztráty nám na ní způsobilo intenzivní zemědělské hospodaření posledních desetiletí, spojené s nevhodně provedenou meliorací, hnojením rušením mezí a remízků, pěstováním nevhodných plodin v nevhodných podmínkách a splachem půdy atd., pak musíme uznat, že rychlá obnova půdního fondu je v zásadě nemožná. A že jediná byť jen teoretická cesta vede právě k tomu nechat pozemky chudé na živiny zarůst nějakou rychle až agresivně rostoucí rostlinou (k čemuž jsou jakoby předurčeny invazivní a ruderální druhy), která dokáže vrstvu nového humusu vytvořit.

0/0
15.11.2009 11:41

Sub7

Re: černobílé vidění

Předpokládám, že každý pochopí, že to má neskutečně mnoho rizik, a že toto "řešení" určitě nepropaguji. Jen chci ukázat, že nic není jen černé nebo jen bílé, jen "modré" nebo jen "zelené" - s odkazem na prezidenta Klause, jehož si vážím. Vážím si i onoho donkichotského úsilí ochranářů, mám mezi nimi řadu vynikajících přátel. Ale nesdílím jejich přesvědčení, že musíme bojovat s křídlatkou. Je to z mého pohledu totéž, jako když správa povodí bojuje s povodněmi a opevňuje břehy potoků - voda si nakonec stejně cestu najde, jenom to stojí strašné peníze a v dobrém úmyslu tím zase něčemu jinému uškodíme.

0/0
15.11.2009 11:42

radim36

Je to tak.

 Podle mého názoru si někteří lidé z boje proti invazivním rostlinám dělají akorát  živnost a tak kvůli tomu straší. I když je to mnohem méně škodlivější, než si dělat živnost z globálního oteplování nebo z alternativních zdrojů energie.

Co se týká křídlatky, konzultoval jsem ji s lidmi zabývajícími se prosazováním biomasy z rostlin a ti mně mezi čtyřma očima řekli, že křídlatka je docela dobře pěstovatelná, když se šlechtěním nebo pěstováním v chladnějších oblastech jí znemožní produkovat životaschopná semena.  Potom stačí jen zajistit pole s křídlatkou tak, aby se do porostu nedostaly vodní přívaly, které by vymleté oddenky křídlatky  odnesly do vodních toků. A je tím zajištěno, že se křídlatka nerozšíří.   Ale veřejně to říkat nebudou, protože by byli za tento názor  lidmi bojujícími proti invazívním druhům rostlin dehonestováni a zneváženi oni i jejich práce. Jinak z dřívějších testů křídlatka, i když nešlechtěná, produkuje bezkonkurenčně největší množství zelené hmoty z hektaru.

0/0
15.11.2009 13:47

radim36

Re: Je to tak.

Rozšířit se křídlatka o takových 20 let dříve, problém s ní by možná vůbec nebyl. Křídlatka je totiž poměrně dobré krmivo. V té době kdekdo  pěstoval na vesnici králíky i další zvířectvo a kvůli nedostatku krmiva lidi vyžínali trávu z příkopů a podobných ploch až daleko od vesnic. Křídlatka by v té době byla vítaný zdroj dalšího krmiva pro toto zvířectvo  a pokud by byla pravidelně sekána a sklízena, vůbec by se nerozšiřovala a nezastiňovala a nelikvidovala by na stanovišti původní rostliny.

0/0
15.11.2009 13:54

habr

Re: Je to tak.

Jedním z bludů je, že křídlatka se šíří pouze odenky a ne semeny. kdyby tomu tak bylo, tak by v Čechách nevnikl její kříženec na straně jedné a na straně druhé nerostla by daleko v městě od vodotečí. Pamatuji se, že před lety mne fascinoval trs mezi chodníkem a domem v Hloubětíně u křižovatky kde se jezdívalo k "Maškové". Jak se tam dostala - odenkem doplaveným vodou asi těžko.  

Křídlatka poskytuje nejvíc sušiny a zapodmínky, že jí budete hnojit - to vám neřekli. Ale podstata je, že pokud zajistíte aby invazní organismy neutíkali z vašeho pozemku, není problém je pěstovat či chovat.

Na jedné fotce je viditelné, že na rovině je křídlatka sečena a stále obráží, znám louky které sedláci pravidelně sečou, ale křídlatka neustále do louky postupuje. Takže králíkáři jí jenom oslabí, ale dlouho bude trvat než jí vyhubí. A problém invazních druhů je právě neúdržba krajiny - tedy scházející králíkaři, zemědělci apod.

0/0
15.11.2009 14:05

radim36

Re: Je to tak.

Souhlas, nesmí utíkat z pěstovaného pozemku. Tady na severní Moravě kvete v září a velice často bývají už květy spáleny mrazem.  Semena asi dozrají velice zřídka, jen když je teplý podzim a asi i jejich klíčivost je mizerná nebo je nemá kdo šířit.  Křídlatka byla jinak ještě před takovými 30 lety hodně rozšiřována lidmi jako okrasná rostlina, což v podstatě svým habitusem  byla.  Na průšvih zadělali lidi, co za socialismu vyváželi odpady ze zahrad do různých děr, prohlubní a podobně hned za ploty svých zahrad. Vzniklo tak občasné bodové zamoření pobřežních a lužních  lesů místních vodních toků , kde se křídlatka šířila oddenky  rychlostí 10 - 30 centimetrů za rok. Bylo v podstatě snadné tyto jednotlivá ohniska zlikvidovat, ale nikoho to tehdy nezajímalo. Obrat tady na severní Moravě nastal až po povodních v rocě 1997, kdy voda oddenky z ohnisek vymlela, rozsekala na kousky a "osázela" těmi kousky  kompletně celá koryta toků včetně přilehlých porostů všude, kde dosáhla.

0/0
15.11.2009 14:28

habr

Re: Je to tak.

S živností na likvidaci inaních rostlin bych to tak neviděl optimisticky. Řekl bych, že je to jen laický názor. Většina finančních prostředků na likvidaci pochází z veřejných zdrojů, likvidace je vesměs sečením, postřikem, takže pokud by se třeba křídlatka nelikvidovala,, za ty finanční prostředky by se využily třeba na jiné práce, velmi podobné jako je sečení břehovýc porostů, zpevňování břehů kamenem apod.

0/0
15.11.2009 14:21

radim36

Re: Je to tak.

jenže oni křídlatku postříkají nebo možná posečou a jdou pryč. A humus, co křídlatka vytvoří, tam zůstává ... 

0/0
15.11.2009 14:31

habr

Re: černobílé vidění

Řekl bych, že problém humusu třeba u té křídlatky je v tom, že křídlatka neroste na zemědělské, na humus chudé půdě. Ale vytváří bohaté, husté porosty třeba okolo řek, v okolí Prahy i v centru města, daleko od vody.S ohledem na obtížnost její likvidace asi bych neviděl rozumné  třeba křídlatku pěstovat pro humus, je dostatek jiných kvalitních rostlinm, které se u nás pěstují i staletí.

Nevím jak kdo, ale starší vodáci si často stěžují, že dnes okolo řek už není vidět to co bývalo, často protože břehy jsou zarostlé jakousým divným bambusem (křídlatkou) či kam oko dohlédne jen to kvete růžově. Křídlatka se často také z ruderální plochy šíří do luk a ani sečením při senosečích se nedaří jí zlikvidovat. Sedněte na vlak a jeďte na berou a koukejte na kolika místech od náspů se dostala do krajiny. Klaus je dobrý, ale je to jen ekonom. A proto záleží jaká čísla a perspektivy si dává do svých výpočtů. Leckdy ekologická drahá opatření jsou s ohledem na desetiletí levná záležitost.

0/0
15.11.2009 13:50

radim36

Re: černobílé vidění

Co jsem viděl křídlatku v sekaných trávních plochách, tak tam skomírá, roste řidce a do výšky takových 30 - 40 centimetrů.  Křídlatka je silná právě v plochách, kde jí vytvořenou zelenou hmotu nikdo neodváží, intenzívně prosperuje potom právě v humusu vzniklém jejím rozkladem z předchozích let. Podle mně úplně stačí přemnoženou křídlatku tak dvakrát za rok posekat co nejníž u země a všechnu tuto zelenou hmotu odvézt. Jenže kdo by se s tím dnes kolem potoků a řek  tahal?  To je jednodušší dát dohromady státem placené vandaly se stříkacím zařízením naplněným totálním herbicidem a stříkat a stříkat.

0/0
15.11.2009 14:02

habr

Re: černobílé vidění

Evoluci si představuji jinak než, že se v určitém regionu, kontinentu razšiřují organismy tam dovlečené člověke. nevím jestli evoluce jsou neštovice v Americe, králíci, kapři v Austrálii atd. Vypisovat je to dlouhé, ale v této rovině to tak píšete -jen tu píši o jiných zavlečených organismech na které určitý ekosystém, společenství není připraveno.

0/0
15.11.2009 13:54

pepa01

Re: černobílé vidění

když někam něco zatáhne člověk, tak je to "přirozená migrace"?

a s tím přizpůsobením - straky (ptáci) se taky dokázaly přizpůbobit tomu bordelu tady a my je za to střílíme

0/0
15.11.2009 19:45

radim36

Tyhle věci nejsou tak úplně jednoduché.

Současné rostliny označované jako invazivní není problém udržet nebo i zlikvidovat na udržovaných plochách, zahradách, polích, sekaných náspech. Jsou to totiž vesměs rostliny vysokého vzrůstu, takže nápadné a když se najde někdo, kdo je zlikviduje ve fázi růstu, výšky pár desítek centimetrů, skomírají a mizí. Na těchto plochách jsou invazivní rostliny právě ty maličké, co přežijí bez podstatné újmy třeba seknání sekačkou. 

Záleží i na jejich biotopech. Skutečný průšvih je křídlatka a bolševník. Křídlatka proto, že roste skoro všude, od polozastíněných listnatých lesů po úplně volné osluněné plochy průměrně a nadprůměrně vlhčí. A kde vyroste, tam skutečně všechno zahluší. Bolševník proto, že jeho semena se šíří daleko a že jeho biotop je velice rozšířený, všechny travní porosty kromě těch extrémně suchých a intenzívně sekaných.  A je fytotoxický, stačí projít kolem bolševníku a při velké smůle se chloupky či při zlomení větévky šťáva dostane na kůži a nechá tam několkaměsíční stopu.

0/0
15.11.2009 8:49

radim36

Re: Tyhle věci nejsou tak úplně jednoduché.

Z dalších uvedených  cizích rostlin zřejmě nejvíc likviduje původní biotop, často velice cenný, akát trnovník.  Ale pořád podstatně méně než náš původní obyčejný smrk vysázený jako monokultura.

Netýkavka žláznatá se chvá invazivně pouze na místech vlhkých a s dostatkem živin. Typicky v zaplavovaných korytech znečištěných vodních toků nebo na starých nekultivovaných skládkách kde se vyváželo hodně organického odpadu. Kromě těchto málo cenných stanovišt vytvořených člověkem se všude jinde chová neinvazivně.  Na takových stanovištích buď přímo v konkurenci s původními rostlinami jen přežívá nebo během prvních 5 - 10 let jednostranně vyčerpá zásobu živin a potom po původním rozmachu zase jen přežívá. Likvidovat ji na takových stanovištích je zbytečné až kontraproduktivní.

Zlytobýl se chová invazivně pouze na místech suchších a spíše s nedostatkem živin. Typicky různé neudržované hromady suti a kamení nebo železniční náspy. Všude jinde přežívá nebo se vůbec neuchytí.

0/0
15.11.2009 9:01

habr

Re: Tyhle věci nejsou tak úplně jednoduché.

Osobně bych tak optimistický nebyl. Zlatobýl kanadský dokáže zarůst i úrodná, ale neobhospodařovaná pole během několika let tak, že je to souvislá žlutá plocha. Stačí se podívat na  půdu kterou vlastní četné realitky. Netýkavka - i kdyby po letech půdu vyčerpala,  pořád snižuje pevnost břehových okrajů (drnu)  a zvyšuje tak nebezpečí eroze. navíc v cenných lokalitách může zlikvidovat během svého intenzivního růstu původní organismy natolik, že se na plochu již nevrátí (nemají třeba odkud) a nebo můžetrvat leta než se původní společenství obnoví.

Trnovník - v současné době je cenný jen na výsypkách kde již nic jiného neroste a v městském prostředí v uličních alejí, protože je méně citlivý k posypovým solím a exhalacím, četně sucha než jiné dřeviny. Cenný možná z hlediska včelařského. Ale v době kdy mizí včelstva raketovou rychlostí - ať raději naše ovocné dřeviny, než aby létaly na akáty, ze kterých přínos prakticky nemáme.

Je to problém velký, neměli bychom ho podceňovat.

0/0
15.11.2009 9:16

radim36

Re: Tyhle věci nejsou tak úplně jednoduché.

Zlatobýl kanadský má semena drobné lehké chmýří , které se v příhodném suchém podzimu větrem šiří nejméně na kilometry daleko. A jedem trs těch semen vytvoří obrovské množství. Celé naše území je proto už desetiletí pod invazivním tlakem této rostliny a přitom jsou zarůstány jen ojedinělé lokality. To znamená, že na většině našeho území zlatobýl kanadský se v konkurenci s našimi původními rostlinami prostě nechytá.

Netýkavka žláznatá je světlomilná rostlina, takže i kdyby se na nějakém stanovišti přemnožila, nedokáže původní rostliny zlikvidovat, jen je omezí. Prostě pod sebou nedokáže vytvořit takový nedostatek světla, aby původní rostliny vyhynuly.  Na rozdíl od třeba křídlatky.Jen je omezí a až ustoupí, původní rostliny se vrátí. Spíše vidím problém s tou druhou netýkavkou, co dokáže v lesích konkurovat naší původní netýkavce. A snad se i s ní křížit. Co se týká pevnosti břehových porostů, není velký rozdíl mezi břehem porostlým netýkavkou a břehem porostlým kopřivami.

0/0
15.11.2009 10:30

habr

Re: Tyhle věci nejsou tak úplně jednoduché.

O ojedinělých lokalitách bych zas tak nemluvil. Na jednom snímku je plocha u Strakonické ulice, myslím nedaleko nového přemostění, a pokus jsem z autobusu někdy zahlédl, budeme se bavit o desítkých ha zlatobýlu. Stejně tak na četných plochách kde roste ruderál se zlatobýl začíná prosazovat celkem intenzivně. A jak ubývají pravidelně obhospodařované plochy, dostává šanci leckterá invazní rostlina šanci ke své existenci včetně zlatobýlu.

S netýkavkou se můžeme bavit, že ve stinnějších partií neudělá žádný zý´ázrak, ale problém je, že okolo vodotečí je toho stínu minimálně. A navíc ona se umí takovým zastíněným místem dostat dál. Kopřivy mají podstatně hustější  pevnější kořenový systém. takže břeh drží déle než netýkavka.

0/0
15.11.2009 13:38

radim36

Re: Tyhle věci nejsou tak úplně jednoduché.

Tady na severní Moravě je poměrně vlhko a to asi zlatobýlu moc nevoní. Nejbližší divoce rostoucí zlatobýl roste asi 4 kilometry daleko kolem nejbližší železnice. Potom asi 25 kilometrů daleko byla u Ostravy výše položená plocha použitá nejméně 10 let jako odkladiště kamnité horniny, starých panelů a podobně, tam bylo několik hektarů souvislého zlatobýlu. Přirozeně v Ostravě na rozkopaných plochách a různých suchých výsypkách je ho plno.  Potom roste místně všude, kde někdo nechá na pár let nějakou větší hromadu stavební suti a podobného materiálu, tak, co můžu posoudit, asi prvních 10 let, potom tam asi vznikne větší množství humusu nebo co a zlatobýl ustoupí jiných rostlinám, dokonce i obyčejným travám.

0/0
15.11.2009 14:12

habr

Re: Tyhle věci nejsou tak úplně jednoduché.

Pokud bychom posuzovali invazní organismy pouze z pohledu místních lokalit, tak bychmo skoro problém něměli.

0/0
15.11.2009 15:11





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.