Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Jak postavit základy pod skleník krok za krokem

Stavebnici skleníku koupíte v každém hobbymarketu. Aby byl stabilní a sloužil mnoho let, je potřeba postavit ho na pevný podklad.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

l.g

Jak postavit základy pod skleník krok za krokem

Aneb jak to udělat takto a nebo taky úplně jinak. Je spousta řešení. To popisované je jen jedno z mnoha.

Dlužno dodat, že základ prováděný metodou "ztraceného bednění" je nesmyslně nákladný. Pokud máte terén dostatečně soudržný a pohrajete si s přesným výkopem, je nejjednodušší výkop prostě zalít betonem. Ušetříte tím 3/4 nákladů  na základ a výsledek je totožný, né-li lepší.

Nadzemní část z pohledových cihel by podle mého měla stát na hydroizolaci. Nikoliv přímo na základovém betonu.

Ani zeď z ostře pálených cihel není zcela odolná vůči poruchám, je-li v ní vlhkost. Přinejmenším budete mít na zdi do roka bílé vápené výkvěty. Ty 3 stovky za roli lepenky vás už nevytrhnou. Jistě. Je za to 10 cihel :-)

Spárování pohledových cihel se provádí ihned při usazení cihly zdicí maltou. Nikoliv dodatečně až po té, co malta ztuhne.

0/0
10.4.2011 23:30

Standa.Trn

Beton pod lehkou stavbu. (skleník, kůlna a podobně)

Nevyžaduje zvlášť velikého umu. Potřebujete cement, štěrk a vodu. Pokud máte třídy 325 (běžný cement), tak plně stačí 1:3. Poměrem 1:2 nic nezkazíte ale je to zbytečné. Přes 1:3 bych ale nešel (beton se vám brzy bude drobit)

Hloubka výkopu základu alespoň 70 cm (raději 80 cm). Pod skleník ze skla šířka 25 cm (na šířku lopaty) z polykarbonátu může být méně, cca 20 cm. Při takové hloubce a šířce netřeba armaturu.

V rozích bych zabetonoval nějaké úchyty na ukotvení skleníku. Nadzemní část možno vyzdít cihlami. Řeč je o skleníku šířky cca 2 metry. Pokud chcete širší skleník, třeba stavět bytelněji.

Z míchání netřeba dělat vědu. Zkušený betonář kutil pozná dobrou směs na beton snadno, je mastný. Nezapomenout dusat. Čím víc udusáte, tím lépe. Z betonu by měla "vylézt voda", není podmínkou. Voda nahradí vodováhu

Kolik betonu potřebujete? změřte výkop, spočítejte objem. Na 1 metr krychlový betonu potřebujete 300 kg cementu a 18 koleček štěrku (přibližně). Váha netřeba.

0/0
8.4.2011 22:34

Standa.Trn

Re: Beton pod lehkou stavbu. (skleník, kůlna a podobně)

Ještě bych dodal že u podobných staveb dobré uvažovat že to jednou budu bourat. Kupovaný skleník bych snad ani nedával na betonové základy. Použil bych nějaký lehký základ. Dřív se kůlny nebo lehké skleníky stavěly na čtyřech velkých kamenech v rohu a stačilo to. Než kůlna zhnila nebo pozinkovaný skleník zrezivěl a rozpadl se, základy vždy vydržely. Záleží na jakém podkladu stavíte. Pokud na nějakém písku, třeba bytelnější základy. Taky jestli stavíte na rovině nebo svahu, který ujíždí ale skleník z polykarbonátu není zase taková stavba na jaké by bylo možno mnoho zkazit.

Když dáte do základu armaturu a navalíte moc cementu, bude se vám to blbě bourat až vás to skleníkaření omrzí a taky s tím je třeba počítat.

taky bych uvažoval uprostřed nějaký výkop v hloubce kolem 70 cm abych se nemusel při práci shýbat k zemi a dobře se mi pracovalo a odvodnění abych nestál ve vodě pokaždé když zaprší.

0/0
8.4.2011 22:45

měděný dráth

já jsem základy udělal z betonových plotovek sešroubovaných

pásovou ocelí. Ve dvou osobách byl základ hotový za pár hodin.

0/0
8.4.2011 8:32

Uphillman

písek

V čláku se píše "základy podsypat štěrkem" a na fotkách tam dusá písek. A taky nevím jestli ty základové tvárnice všechny nakonec vyplnil betonem a nebo jen je slepoval a vrch ucpal. A on tam nedává žádné armování? Vždyť se to rozpadne!

0/0
4.4.2011 16:47

habr

Re: písek

Základové tvárnice jsou "ztracené bednění". Jak se s ním pracuje lze vyhledat na internetu. Armování na 2,5 m stěnu skleníku - nevím jestli při té výšce a velikosti je skutečně nutné, protože horní strana je stažena konstrukcí skleníku.

0/0
4.4.2011 22:39

habr

Je zajímavé, že výrobci nám

stále dodávají standardní tvar skleníku, přestože čeští odborníci již za bolševika navrhli skleník který v předjaří přijímá maximum slunečních paprsků a v létě naopak část z nic odráží. Kouzlo je ve sklonu střecha a zejména bočních stěn. Sranda je, že ty sklony znali zahradníci již za feudalismu  a dnes  se stále vyrábí to, co se v létě přehřívá už z podstaty konstrukce.

A když o základech - investovat do podezdívky pro tak velký skleník se mi taky nejeví jako moudré. Asi bych skleník položil jen na kovový rám ukotvený do země proti posunutí větrem. Vhodný profil  a pevné spojení v rozích rámu bude méně nákladné, méně pracné i pro kutila (vždy je někdo kdo z okolí svaří rohy) a dostačující pro funkčnost skleníčku.

0/0
4.4.2011 16:04

Uphillman

Re: Je zajímavé, že výrobci nám

Ten praktičtější skleník neznám, jestli máte na něj nějaký odkaz, budu rád.

0/0
4.4.2011 16:40

Inkvizitor Johny

Skleníček a pařníček

Jako tvrdit, že v takle malém skleníčku dokáže člověk vyprodukovat dostatek potravin, je trochu zvláštní. Ten minipařníček s pěti kusy salátu taky...Prostě skleník za 20 tisíc a v tom potraviny za pár korun. Jaký to má mít smysl? Budování základů se mi zdá trochu divné, ale nejsem stavař, tak co já vím:-)

0/0
4.4.2011 12:57

Pes na koze jel

No hlavně bych v rámci

skleníku vyhloubil dno pro uličku mezi záhony.

0/0
4.4.2011 12:35

Morrison

pár zkušeností

Podle mého názoru je u základů skleníku (a obzvlášť toho se skutečným sklem, který je v porovnání s polykarbonátem o hodně těžší) nejdůležitější kvalita betonu a hlavně armatura v něm. Hloubku základu bych neviděl až tak kritickou. Pokud jsou totiž mělké základy, vlivem mrazu se mohou pohnout, ale nesmějí nikdy prasknout. Pokud praskne, už se základ nepohybuje jako jednolitý kus, ale na různých místech jinak a to zapříčiní popraskání skel.

0/0
4.4.2011 7:05

Morrison

Re: pár zkušeností

A k tomu betonu pár mých laických postřehů. Beton se vyrábí z kameniva, nikoliv z písku! Čím více písku ve směsi, tím je potřeba více cementu (na beton jenom z písku je potřeba poměr cca 1:1,5-2). Kamenivo v betonu by mělo mít různorodou velikost od 2 mm do dejme tomu 32 mm, ale postačí i směs nejběžnějších frakcí 4/8 a 8/16. Nejvhodnější je kamenivo drcené.

Cementem je nutné (obzvlášť v domácích podmínkách) NEšetřit a dát ho v poměru tak 1:2,5-3,5 proti kamení.

Neodměřujte suroviny lopatami, je to extrémně nepřesné. Lopata suchého písku z vrchu hromady je úplně jiná, než lopata vlhkého písku z prostředka. A úplně nejhorší "čuňárna" je (když už se měří lopatami), pokud se hází velká lopata písku a malá cementu.

0/0
4.4.2011 7:06

habr

Re: pár zkušeností

Já bych jen doplnil, že v domácích podmínkách je nutné vše odvažovat na kuchyňské či jiné váze, dobrý je i mincíř.  Jeden z členů rodiny by měl jednotlivé odměřené dávky sčítat a vypočítávat správný poměr aby vše bylo správně.  Pokud směs mícháme v míchačce, je třeba po jejím naplnění  počítat otáčky kolikrát se buben se betonem otočí. Aby beton byl kvalitní, musí to být 6,35 otáček (doporučuji po posledním přihozením si na bubnu udělat značku abychom vše měli dobře). Vodu je nejlepší přilívat zmagnetizovanou (bacha na elektroniku aby ji magnetismus vody nepoškodil), je třeba jí do bubnu míchačky stříkat nějakým rozprašovačem aby se dobře dostala na všechny komponenty budoucího betonu.

Pokud beton mícháme  jen lopatou na hromadách, jeden z členů rodiny by si měl připravit zaříkavací chrastítko (kosti z kuřete a kachny - 5:2) a při každém dokončeném přehazování musí hromadu 7,5 oběhnout přitom neustále chrastit a zaklínat všechny přírodní a nepřírodní vlivvy které mohou beton poškodit.

0/0
4.4.2011 7:33

Morrison

Re: pár zkušeností

Pokud se Vám Vámi popsaná metoda osvědčila, je to Vaše rozhodnutí. Alespoň mají sousedi o legraci postaráno a Vy jste tu předvedl, jaký jste profík.

Jestli si myslíte, že namíchat kvalitní beton, který přečká desítky let, je něco snadného, tak se smějte dál. Já netvrdím, že takový beton namíchat umím (to můžu říkat až tak za třicet let), ale rozhodně to není směska šesti lopat písku a lopatky cementu s kýblem vody, jak se to dělalo v dobách nedostatku a leckdo to tak dělá dodnes.

0/0
4.4.2011 7:52

Benzin Petrolejovič Naftěnko

Re: pár zkušeností

Jak tě tu čtu, určitě to mícháš v brejlích, rukavicích, holinách, respirátoru, pláštěnce a přilbě - prostě jako správnej americkej kutil.

My hlupáci v Čechách mícháme (vy ho vyrábíte) beton hlavně ze štěrkopísku (vy z písku) vody a cementu (pro poměry je třeba, ale rozlišit cement 400, 325 nebo nedej Bože 225).

0/0
4.4.2011 8:32

Morrison

Re: pár zkušeností

Netuším sice, proč jsem se stal takovým terčem kritiky, ale budiž, zkusím odpovědět. Ani jednu z vyjmenovaných pomůcek nepoužívám, i když respirátor by asi nebyl zrovna špatný nápad. Co se týče terminologie míchat/vyrábět, hlavně že se máš čeho chytit, co? Co je ten tvůj štěrkopísek? Kdybys někdy byl v pískovně, zjistil bys, že na faktuře máš všechno uvedené jen jako kamenivo. To, co si většina lidí, včetně mě, představí pod pojmem písek je kamenivo frakce 0-2 mm. Štěrkopískem bych nazval asi frakci 0/4.

Co se pevnostní třídy cementu týče, psal jsem pochopitelně o nejběžnějším a pro drobné spotřebitele nejdostupnějším cementu 32,5.

Tvůj příspěvek se nese v duchu "nemám k tématu co říct, tak si alespoň rýpnu".

0/0
4.4.2011 17:57

Benzin Petrolejovič Naftěnko

Re: pár zkušeností

Štěrkopísek (je praný) - podklady, drenáže, betony....

Písek (je kopaný) - dětská pískoviště, malty......

Furt mícháš hrušky s jablkama, to není o zrnitosti, ty frakce.

0/0
5.4.2011 7:59

Morrison

Re: pár zkušeností

Tak tos mi to fakt nandal, Benzine! Pod tíhou tvých argumentů už opravdu nemám, co dodat. Pro tvé poučení doporučuji zkouknout následující odkazy:

http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%ADsek_(materi%C3%A1l)

(pro tebe bych vypíchl především "Podle velikosti zrn se dělí do frakcí")

http://www.tezebnipiskova.cz/cenik.php

Jediné, co by mě zajímalo, je proč se pouštíš do diskuze, kde nemáš absolutně nic konstruktivního k přispění.

0/0
6.4.2011 8:46

habr

Re: pár zkušeností

Ano - tato metoda se mi celkem vyhovuje.

Nicméně kdybych starým zedníkům co mne učili řekl, že udělám mělké základy protože když je zpevním železem, tak se nic neděje, jen stavba bude "plavat" podle toho jak bude pracovat při mrazech, tak by mně přetáhli fankou. Když už toto radíte, musíte také říci, jak musí být základ železem vyztužen, rozhodně i pro rozměr 2,5 x2,5 m nestačí jen natáhnout několik drátů, ale takový výtuha musí mít přenášet různé síly o pro případ, že podloží v mrazu se bude rozpínat na několik místech stavba jinak.

Do ztraceného bednění cpát tak drahý beton co zde popisujete je nesmysl, navíc bych očekával, že napíšete pro jakou třídu cementu ten poměr doporučujete. Z některých cementů bez problému lze udělat směs 1:5-7.

A když už se oháníte kamenivem do betonu - kvalitní beton je směsí cementu, písku (nejlepší říční "betonářský" ne "malťák"),  kameniva a přiměřeného množství voda - čím té je méně, tím pro beton lepší (beton by neměl "plavat"). Vše určitém poměru.

0/0
4.4.2011 15:56

Morrison

Re: pár zkušeností

Nemyslíte, že je trochu rozdíl v základech větší stavby (neřku-li dokonce obytné) a základy pro skleník, kde "vyplavání" o pár centimetrů nemá prakticky žádný vliv na užitnou hodnotu?

Co se síly výztuže týče musím zopakovat, že jsem absolutní laik, ale myslím, že se to řídí i tloušťkou betonu (a jsou i aplikace, kde je ocelová výztuž vysloveně nevhodná a musí se nahradit jinou technologií). Podle mého amatérského názoru je pro skleník podstatné především horizontální armování, ale dal jsem i svislé a vše samozřejmě povařil k sobě. Dále nevím, co má ztracené bednění společného s pevností betonu. Myslíte si snad, že výsledný monolit drží pohromadě pomocí toho bednění? Je pravda, že samo bednění je vyrobené z daleko kvalitnějšího betonu, než si kdo namíchá v míchačce a upěchuje kusem dřeva, ale dosud jsem nikdy o ztraceném bednění neuvažoval jinak, než o pouhé praktické náhradě bednění montovaného.

Vždyť jsem to napsal, že v dobrém betonu by měly být ideálně zastoupeny všechny frakce.

0/0
4.4.2011 18:12

Morrison

Re: pár zkušeností

S tím "všechny frakce" prosím nechytat za slovo, jako že doporučuji šutry 100/200 a podobně...

Nicméně děkuji všem, kteří se zúčastnili diskuze u mého příspěvku, za to, že mi dali cenné ponaučení a pokud bude ještě někdy příležitost se k něčemu konstruktivně vyjádřit, a já nebudu výslovně dotázán, tak se vám na to vys.ru.

0/0
4.4.2011 18:17

Morrison

Re: pár zkušeností

A ještě k těm starým zedníkům. Nevím, jak staré "mistry" pamatujete vy, ale co já vidím ve svém okolí tzv. staré zedníky, tak jsou většinou spíš zralí na to přetáhnutí fankou. Uvedu velmi stručně několik příkladů: hlína v betonu=no problem, rovina=sprosté slovo, cihly po bouračce komína je škoda vyhazovat, dá se z nich postavit fajnová zeď, kde je základ křivý, tam se to pak dorovná cementovou mazaninou a podobná "moudra"...

0/0
4.4.2011 18:38

CZMiki

Re: pár zkušeností

;-D Výborné R^

0/0
4.4.2011 8:57

Morrison

Re: pár zkušeností

Eréč piklóš neméči, huňár scépeň kámoš.

0/0
6.4.2011 19:17

insane maniac

Re: pár zkušeností

Tak to mě položilo! ;-D;-D;-D;-D;-D;-D;-DR^

0/0
4.4.2011 11:41

Pes na koze jel

Re: pár zkušeností

;-D;-D;-D díky R^

0/0
4.4.2011 12:33

Morrison

Re: pár zkušeností

Velmi dobrou službu udělá tzv. plastifikátor do betonu, i když jsem slyšel, že podobného efektu se dosáhne i s obyčejným jarem na nádobí. Jar nemůžu potvrdit, protože jsem ho nezkoušel, ale bál bych se, aby beton nepěnil a navíc to cenově asi moc levnější proti originálnímu plastifikátoru třeba Soudal nebo DenBraaven nebude...

0/0
4.4.2011 7:06





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.