- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Aneb jak to udělat takto a nebo taky úplně jinak. Je spousta řešení. To popisované je jen jedno z mnoha.
Dlužno dodat, že základ prováděný metodou "ztraceného bednění" je nesmyslně nákladný. Pokud máte terén dostatečně soudržný a pohrajete si s přesným výkopem, je nejjednodušší výkop prostě zalít betonem. Ušetříte tím 3/4 nákladů na základ a výsledek je totožný, né-li lepší.
Nadzemní část z pohledových cihel by podle mého měla stát na hydroizolaci. Nikoliv přímo na základovém betonu.
Ani zeď z ostře pálených cihel není zcela odolná vůči poruchám, je-li v ní vlhkost. Přinejmenším budete mít na zdi do roka bílé vápené výkvěty. Ty 3 stovky za roli lepenky vás už nevytrhnou. Jistě. Je za to 10 cihel
Spárování pohledových cihel se provádí ihned při usazení cihly zdicí maltou. Nikoliv dodatečně až po té, co malta ztuhne.
Nevyžaduje zvlášť velikého umu. Potřebujete cement, štěrk a vodu. Pokud máte třídy 325 (běžný cement), tak plně stačí 1:3. Poměrem 1:2 nic nezkazíte ale je to zbytečné. Přes 1:3 bych ale nešel (beton se vám brzy bude drobit)
Hloubka výkopu základu alespoň 70 cm (raději 80 cm). Pod skleník ze skla šířka 25 cm (na šířku lopaty) z polykarbonátu může být méně, cca 20 cm. Při takové hloubce a šířce netřeba armaturu.
V rozích bych zabetonoval nějaké úchyty na ukotvení skleníku. Nadzemní část možno vyzdít cihlami. Řeč je o skleníku šířky cca 2 metry. Pokud chcete širší skleník, třeba stavět bytelněji.
Z míchání netřeba dělat vědu. Zkušený betonář kutil pozná dobrou směs na beton snadno, je mastný. Nezapomenout dusat. Čím víc udusáte, tím lépe. Z betonu by měla "vylézt voda", není podmínkou. Voda nahradí vodováhu
Kolik betonu potřebujete? změřte výkop, spočítejte objem. Na 1 metr krychlový betonu potřebujete 300 kg cementu a 18 koleček štěrku (přibližně). Váha netřeba.
Ještě bych dodal že u podobných staveb dobré uvažovat že to jednou budu bourat. Kupovaný skleník bych snad ani nedával na betonové základy. Použil bych nějaký lehký základ. Dřív se kůlny nebo lehké skleníky stavěly na čtyřech velkých kamenech v rohu a stačilo to. Než kůlna zhnila nebo pozinkovaný skleník zrezivěl a rozpadl se, základy vždy vydržely. Záleží na jakém podkladu stavíte. Pokud na nějakém písku, třeba bytelnější základy. Taky jestli stavíte na rovině nebo svahu, který ujíždí ale skleník z polykarbonátu není zase taková stavba na jaké by bylo možno mnoho zkazit.
Když dáte do základu armaturu a navalíte moc cementu, bude se vám to blbě bourat až vás to skleníkaření omrzí a taky s tím je třeba počítat.
taky bych uvažoval uprostřed nějaký výkop v hloubce kolem 70 cm abych se nemusel při práci shýbat k zemi a dobře se mi pracovalo a odvodnění abych nestál ve vodě pokaždé když zaprší.
pásovou ocelí. Ve dvou osobách byl základ hotový za pár hodin.
V čláku se píše "základy podsypat štěrkem" a na fotkách tam dusá písek. A taky nevím jestli ty základové tvárnice všechny nakonec vyplnil betonem a nebo jen je slepoval a vrch ucpal. A on tam nedává žádné armování? Vždyť se to rozpadne!
Základové tvárnice jsou "ztracené bednění". Jak se s ním pracuje lze vyhledat na internetu. Armování na 2,5 m stěnu skleníku - nevím jestli při té výšce a velikosti je skutečně nutné, protože horní strana je stažena konstrukcí skleníku.
stále dodávají standardní tvar skleníku, přestože čeští odborníci již za bolševika navrhli skleník který v předjaří přijímá maximum slunečních paprsků a v létě naopak část z nic odráží. Kouzlo je ve sklonu střecha a zejména bočních stěn. Sranda je, že ty sklony znali zahradníci již za feudalismu a dnes se stále vyrábí to, co se v létě přehřívá už z podstaty konstrukce.
A když o základech - investovat do podezdívky pro tak velký skleník se mi taky nejeví jako moudré. Asi bych skleník položil jen na kovový rám ukotvený do země proti posunutí větrem. Vhodný profil a pevné spojení v rozích rámu bude méně nákladné, méně pracné i pro kutila (vždy je někdo kdo z okolí svaří rohy) a dostačující pro funkčnost skleníčku.
Ten praktičtější skleník neznám, jestli máte na něj nějaký odkaz, budu rád.
Jako tvrdit, že v takle malém skleníčku dokáže člověk vyprodukovat dostatek potravin, je trochu zvláštní. Ten minipařníček s pěti kusy salátu taky...Prostě skleník za 20 tisíc a v tom potraviny za pár korun. Jaký to má mít smysl? Budování základů se mi zdá trochu divné, ale nejsem stavař, tak co já vím
skleníku vyhloubil dno pro uličku mezi záhony.
Podle mého názoru je u základů skleníku (a obzvlášť toho se skutečným sklem, který je v porovnání s polykarbonátem o hodně těžší) nejdůležitější kvalita betonu a hlavně armatura v něm. Hloubku základu bych neviděl až tak kritickou. Pokud jsou totiž mělké základy, vlivem mrazu se mohou pohnout, ale nesmějí nikdy prasknout. Pokud praskne, už se základ nepohybuje jako jednolitý kus, ale na různých místech jinak a to zapříčiní popraskání skel.