- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
i vlastní lejno. Ani ohřáté už být nemusí...
Česká kuchyně také bývala vyhlášenou, leč dneska jí za hranicemi nikdo nezná....Aby jo, když ji neznáme ani sami....
Já taky vařím z pytlíku a jak mi chutná... ovšem cena by měla být dle toho, teda dle těch pytlíků z krámu!
ty pytliky z kramu, to je drahe nic, hlavni slozky glutamat, sul, skrob a susena korenova zelenina, nema v podstate zadny smysl toto jist
že současní Francouzi nejsou úplně titíž lidé, jako byli Francouzi před 40 lety. A to jak kulturně, tak etnicky.
Aby nám zase nějaký nácíček neopomenul připomenout, jak to s tou Evropou jde z kopce!
A to jak kvůli daním, tak z velké části kvůli regulacím. Najmout zaměstnace je horor a tak není s podivem, že nezaměstnanost je tak vysoká, jaká je. A nezamýšleným důsledkem není jen nezaměstnanost, těch je celý řetězec.
Lze tedy s úspěchem říci, že nekvalitní polotovarová a mražená jídla v restauracích jsou nezamýšleným důsledkem státních politik.
jde o pytlíkový system "sous vide" (nevím, jestli to mam spravne napsany). Jídla se navaří podle nejpřísnějších norem a postupu a pak se nabali do sacku, zavakuuje a zamrazí. Spotřebitel to v klidu necha v lednici rozmrazit a pak cca cely pytlík s porcí vlozí na cca 10 minut do vrouci vody, v mikrovlnce to jde taky, ale prece velky sefkuchar nebude varit v mikrovlnce.:-) V praxi jsem se s tím setkal v Anglii v hotelu, kde jsem byl sefkuchar a nas hotel koupila francouzská sít hotelu. Byť jsme si ekonomicky vedli velmi dobre s porovnanim s ostatníma hotelama, tak abysme zachovali standart, museli jsme varit pytliky. Bylo to pro nas sice o dost jednodussi, ale clovek se tam v gastronomii rozhodne vic nenaucil, pilovali jsme jen techniku, jak to vyklopit na talir. Takto jsme "varili" napr. kureci kari, jehnečí kolinko, bucek i nejake dezerty. Nebylo to chutove spatny, ale čísnici meli zákaz řict hostum, jak se v kuchyni vari...
A co to bylo za hotel? At vim kam nemame chodit jist :) Pro me nejhorsi ze vseho zatim bylo kdyz jsem si v jednom hotelu objednala room service k snidani michany vejce a donesli mi nakou zlutou brecku udelanou z prasku fuuuj, jsem si myslela ze si snad delaj srandu - a taky mlzili - nechteli o tom nic rict a tak jsem si musela specificky vyzadat normalni michany vejce, ktery mi teda nakonec na druhej pokus udelali. Myslim ze to byl Landmark - slusnej staroanglickej hotel s tradici, takze tam bych to teda fakt necekala.
rano jsme vstali do bytu plnyho lamina, pak se v plastovym aute transportovali do kanclu s virtualni praci, kde utloukame cas nad instatnima clankama vo fr kuchtikach, ale jidlo chceme skutecny, z pravyho masa
většina jídel na jídelním lístku oplývá italskými názvy. Za cca 150 - 200 Kč dostanete vpodstatě rychlovku, kterou se odbýváte, když doma není čas :o) Skoro vždy se skládá z obyčejných uvařených testovin, kuřecího masa (jediné maso, které zvládne i nekuchař) a aby se tomu dodala nějaká chuť, tak sýrová omáčka, popř. se smetanou. Různá jídla se liší drobnou obměnou masa a zeleniny. A přitom bych kolikrát dala přednost běžnému jídlu, normální porci a z běžných surovin.
Pizza je normální fastfood, akorát po italsku,
zrovna dvakrát neužila, takže to bude beze změny
nj, tak ono třeba v Paříži vlézt do Latinský čtvrti a dostat všude jen suchej plátek s hranolkama člověka dost otráví. V tomhle si třeba s českou gastronomií nemaj co vyčítat. Za jídlem tam holt člpvěk musí někam extra, coby běžný turista, který potřebuje oběhnout pamětihodnosti, si moc nepošmákne..