Diskuze

Rybí karneval na našich tocích. Buďte svědky tření střevlí potočních

Na jaře se tře spousta rybích druhů. Zřejmě nejkrásnější proměnu zbarvení ryb v období rozmnožování na našich vodách lze vidět u střevlí potočních. Samečci tohoto rybího druhu se dokonce zahalují do výrazně barevného šatu.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

jizanskavlajka

13. 5. 2012 11:51
a ještě rybářů, vymazat z hlav pojem plevelná ryba

pestrost ryb vždy patřila do rybníků a řek vše je součástí potravinového řetězce.Když vidím idiotata kapráře co nechává ulovenou rybí drobotinu chcípat na břehu a vrcholem slávy je pro něj kapr zpřelámal bych mu ruce klacky a rozškobal lístek. Viz naší místní kapráři.z rybníku kde jsem se koupal je hnojištěa při výlovu se chovají k rybám jak dobytek!!!!

3 0
možnosti

Lord Havelock Vetinari

13. 5. 2012 19:40
Re: a ještě rybářů, vymazat z hlav pojem plevelná ryba

Souhlasím...Oni se asi řídí texty z knížek doby socialismu- např. Ryby našich vod ze série OKO, zejména text na téma Vranka obecná. ''Vyhyne- li vranka v některé řece nebo potoku, není čeho litovat. Nejenže je to škodná ryba, ale nemá ani nejmenší hospodářský užitek. Málokdy doroste velikosti patnácti centimetrů, na udici nezabere, tak co s ní.. Vraha nezrozených pstruhů a jiných ušlechtilých ryb není opravdu třeba litovat. Je to velký sobec. (...).

0 0
možnosti

radim36

13. 5. 2012 7:50
Na střevle mám krásné vzpomínky.

Když jsem byl kluk, tak lidi u nás se hromadně koupali v místní říčce ve splavech. To byl a je svislý horní stupeň, vysoký od 50 centimetrů po snad metr dvacet, rozdílný splav od splavu, pod horním stupněm bylo vývařiště, hluboké taky tak nějak podobně a vyložené na dně kmeny, na šířku řeky, tak 12 - 15 metrů a na délku tak 8 - 10 metrů a hladinu vody ve vývařišti udržoval spodní stupeň.

A tam mimo jiných ryb žila spousta střevlí. V létě bylo ve splavech lidí hlava na hlavě podobně jako dnes na koupalištích, tak si ty ryby na lidi docela zvykly. A na začátku léta vždycky střevle skákaly do splavu, jak se potřebovaly na tření dostat nahoru. Stačilo přijít na začátek padající vody z horního stupně, počkat tak minutku a nadstavit dlaně a skákakící střevle padaly přímo do rukou. Co jsme se jich tam jako kluci nachytali.

1 0
možnosti

radim36

13. 5. 2012 8:09
Re: Na střevle mám krásné vzpomínky.

Později jsem  dostal potápěčské brýle a šnorchl a začal jsem při plavání koukat pod hladinu i trochu se potápět. Jak byly ty ryby tehdy navyklé na lidi, tak se jich nijak nebály a v poklidu pod vodou plavaly s nimi , hlavně ty střevle. Střevle plavaly v houfech kolem lidí od hladiny až po dno, potom občas bylo vidět sekavce a ještě víc mřenky mramorované, ti zůstávali bez pohybu na dně, dokud k nim člověk nevztáhl ruku, pak vystartovali a občas v hlubší vodě nebo pod padající vodou ze splavu, bylo možné natrefit i na poměrně velké tlouště.

Střevle byly, hlavně na začátku léta, shora načernalé do zelena, zespoda bílé až taky trochu do zelena, na bocích krásně stříbrné a k tomu na bocích měly krásný černofialový pruh. Sekavci byli žlutozelení, vzhledem ke střevlím docela habáni, mřenky byly subtilnější, spíš do do červenohněda. Tloušti byli shora tmavě šedomodří, zespoda krásně stříbrní, ale občas ti větší měli k tomu krásně červené všechny ploutve i hlavu kolem tlamičky.

1 0
možnosti

crocodileclip

13. 5. 2012 7:41
Až se přestanou

Zpevňovat břehy těmi(krásnými kameny) tak toho možná uvidíme i víc...

0 0
možnosti

radim36

13. 5. 2012 8:29
Re: Až se přestanou

Spíš jde o to, že udělají rovnoměrně hluboké koryto po celé délce toku. To nevyhovuje prakticky žádné rybě, protože jak ryba roste od potěru po největšího jedince, potřebuje různě hlubokou vodu. Potěr obvykle úplně mělkou, velcí jedinci hlubší a velcí jedinci dravých ryb už hodně hlubokou.

Takže v takovém říčním korytu je rybnatost několikrát menší. A když se objeví kormoráni, tak ryby tam nemají žádný úkryt a kormoráni tak řeku bez problémů vyplundrují. A když je v létě málo vody a horko nebo řeka dokonce úplně vyschne, tak v takovém rovnoměrně hlubokém korytě vyhynou všechny ryby i další vodní živočichové. Kilometry toku po ukončení sucha pak musí být kompletně znova osidlovány.

Zatímco dříve, když byla řeka systém větších hlubších tůní propojených vzájemně mělčinami byla rybnatost podstatně větší, příležitost ryb se zachránit před predátory, jako je kormorán taky a v tůních mohly ryby i další vodní živočichové přežívat  i delší období sucha, kdy řeka přestane téct.

3 0
možnosti