Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Za naše peníze chceme v republice zdravou krajinu, žádáme po EU

Petici Za obnovu zemědělské krajiny, kterou během šesti měsíců podepsalo více než 23 tisíc lidí, projednal a podpořil v úterý odpoledne Petiční výbor PSP ČR. V pravý čas. V současné době se v EU rozhoduje o podobě Společné zemědělské politiky pro období 2014 až 2020.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J58o32s28e90f 61L96e34b16d78u69š70k82a 4522523913705

To tedy je blábol. Největší škody na krajině vznikají právě díky EU a její dotační politice. Kvóty na méko = málo krav a hnoje na pole, dotave biosajrajtů do PHM = na polích plno řepky z toho vyčerpávání humusu a eroze. Kvóty na cukr a další nesmysly včetně dotací ktré jenom pokřivily trh. A tak budeme zase dotovat?

+5/−1
23.1.2013 19:29

P14e55t13r 26H65a34n72á91k 9871231162411

Jste to pochopil trochu špatně. Oni to právě chtějí změnit a změny chce udělat i EU.

+1/0
23.1.2013 19:32

R51a97d89i11m 91P82o34l34á60š14e10k 9216843249429

No, krajina se za socíku upravila, aby se mohlo "produkovat" co nejvíc obilí, mléka a masa a dneska v tom zemědělci akorát pokračují. Bohužel kvůli ekonomice většinou  nemohou ani jinak, musí furt každý rok tu krajinu ždímat, jinak by zkrachovali.

+1/0
24.1.2013 11:55

J87o37s63e85f 37L11e13b71d63u20š39k20a 4332593363125

Vy si myslíte, že se zemědělství vrátí zpět k políčkům jako dlaň? To by se muselo vrátit i ke kravským potahům a kosám. Jinak se totiž na takovém políčku traktor s technikou sotva otočí a kombajn podobně. Souhlasím s tím, že je potřeba změn v systému zemědělství a to zejména v počtu hospodářských zvířat, systému hnojení, obdělávání a obnově některých mezí. Ale to je potřeba jejprve změnit příslušné zákony a aby to bylo možné, to bychom museli vypadnout z EU.

0/0
24.1.2013 12:18

R47a90d92i63m 79P79o69l89á69š28e67k 9206983549919

A píšu já někde o políčkách jako dlaň?

Na rovinných lánech potřeba vrátit meze není, jedině snad kvůli dělení lánů o rozlohách mnoha stovek hektarů.

Ovšem něco jiného to je ve všelijakých pahorkatinách. Tam socialističtí zemědělci často nerozorali jen ty meze, když by ty výškové stupně dané mezemi srovnali, už by se jim tam kvůli svažitosti převrátil traktor nebo kombajn. Nyní tam jsou kolikrát místně na poli i docela prudké svahy, ze kterých jdou za deštů mohutné splachy půdy. Pokud tam má být obdělávané pole trvale, bude třeba znova vytvořit ty meze coby výškové terasy a snížit tak svažitost těchto obdělávaných kousků pole. Pochybuji, že ten, kdo to bude dělat , bude tak hloupý, aby si rozdělil pole na kousky.

Každopádně to může být docela drahé a složité stavební dílo.

0/0
24.1.2013 15:23
Foto

J41a50n 91R83ů63ž33i37č77k40a 7472362365897

Celá příroda, alespoň u nás na Šumavě, je zadrátovaná, aby vidlákům neuprchly dotované krávy.

+1/0
23.1.2013 17:39

L62u71b10o74m34í12r 61C30h91v59á61t18a66l 5726268195433

Až ji potkáte na silnici, tak pochopíte proč.;-D;-D

+1/0
23.1.2013 23:17

R92a71d18i28m 96P68o41l74á71š78e20k 9226613259529

Pastviny si u nás z dětské doby taky pamatuji. Tehdy byly ještě zadrátované ostnatým drátem, ne tím elektroohradníkovým. Zbytků ohrazení byly tejhdy taky ještě plné místní lesy, jak byly pastviny snad skoro všude. Když se taková extenzívní pastvina využívá spíš méně a správně se ošetřuje, je to docela dobré přírodní diverzifikované prostředí. 

U nás to byla snad třetina, polovina zemědělské rozlohy. Potom socialističtí zemědělci pastviny rozorali, a vedle pšenice tam pěstovali intenzívní hnojené travní porosty, jetel, vojtěšku a kukuřici.  A kravín potom rozšířili z 200 krav na 2000......z těch intenzívních porostů je uživili a ještě toho zůstalo spousty na polích.

Na těch původních pastvinách v létě za dešťů rostly velice kvalitní žampióny, mnohem jemnější, než jsou ty dnešní pěstované ve sklepích.

+1/0
24.1.2013 12:08

J53o79s36e97f 27L91e84b96d92u71š49k90a 4392753953595

To je v pořádku. Na poli ani louce stejně nemáte co pohledávat, když není vaše.

+1/0
24.1.2013 12:20

R21a68d96i54m 63P27o70l65á12š67e10k 9626323509179

Dle našich zákonů máte právo v extravilánech přes pole a louku projít, pokud tam neuděláte škodu.

+1/0
24.1.2013 15:24

R39o43m19a64n 86K46r28a90t50o17c74h25v56í57l 6776127986744

To jsou starosti.

0/−2
23.1.2013 15:14

M28a98r52t64i70n 87H35r19o70m94a59s 5918326736517

to by mě zajímalo co vy teda žerete, když je vám půda kdesi

+1/0
23.1.2013 17:10

R63o19b56e29r20t 19B23a91l77a56b46á88n 9122233172

Podepsat petici je snadné. Mě by ale zajímalo, jak by se sami signatáři tvářili, kdyby po nich někdo chtěl, aby vrátili rozsáhlé plochy vodě. Tedy "odmeliorovat", zatravnit, nepěstovat, nestavět, případně i zbourat. Nepochybuji, že se mezi nimi najde řada těch, kteří za nejúčinnější protipovodňovou taktiku považují rovnější,širší a hlubší koryta nebo masivní budování protipovodňových hrází.

0/0
23.1.2013 13:12

P33e65t10r 86H14a50n64á74k 9721311392771

Hromada zemědělské půdy nepatří tomu, kdo na ní hospodaří. Kdyby se majitelům dala drobná kompenzace za ušlý nájem, tak to tam v klidu nechají ležet. Protože zemědělci jsou strašná verbež z pohledu soukromého majetku.

0/−2
23.1.2013 13:35

L74u32m41í57r 84V10i72t92h48a 2317817876642

Měl byste konzumovat vyváženější stravu, pokud možno přírodní. Podle Vašeho projevu soudím, že podstatu Vašeho jídelníčku tvoří ropné deriváty.

+4/0
23.1.2013 14:51

J14i16ř74í 18E33n97g32l94i63š 1715929905441

Ano, vypadá to na Ropáka ;-D

0/0
23.1.2013 15:09

M68a10r97t44i82n 97H80r40o48m69a45s 5978606876397

souhlas

0/0
23.1.2013 17:11

R30a68d12i83m 22P31o10l44á88š65e48k 9326163829219

tak je jasné, že by to plošně vyžadovalo na každý hektar až statisícové investice. A někde, pokud by se trvalo na tom to navrátit do úplně původního stavu, by to byly až miliónové investice.

Však taky ti socialističtí zemědělci to dělali desítky let. Meze byly většinou rozorané rychle, ale všelijaké zatrubňování, betonování a meliorace , to bylo živobytí spousty zemědělců vždy těch několik měsíců v roce, kdy pole nevyžadovala práci. Poslední meliorace byly dělány ještě v roce 1989.

0/0
24.1.2013 15:31

R60a47d66i50m 41P71o93l13á47š82e17k 9346653469389

Socialističtí jezeďáci rozorali meze, vykáceli břehové porosty potoků, odvodnili prameniště a bažinky, zatrubnili potoky nebo je místo širokého koryta s meandry a s pobřežním porostem dali do úzkých betonových koryt. A na vzniklých plochách udělali pole, aby byl levný chleba a mléko. V kombinaci se současným intenzívním zemědělstvím, kdy na poli  99.9 % zabírá pěstovaná plodina a ošetřovaná chemicky desítkami postřiků ročně, případně ještě s lesy dnes pěstovanými intenzívně na dřevo je teď v extravilánech mnohem mrtvější krajina než před takovými 40 - 50 lety.

Minimálně je třeba vyčlenit 5 - 10 % rozlohy polí zpátky na ty pobřežní porosty malých vodních toků, pramenišť , bažin, mezí s keřovými a stromovými porosty, aby tam vznikly příslušné málo hospodářsky využívané biotopy a do nich se vrátili příslušní živočichové a rostliny. Případně velké souvislé lány na nerovných plochách mezemi výškově rozčlenit do menších polí.

Ideální by pak bylo ještě část polí přeměnit z intenzívních polí na extenzívně využívané kultury, podobně část lesů přeměnit z monokulturních plantáží na dřevo na extenzívnější smíšenější lesy, ale to by už poněkud citelně zasáhlo ekonomiku vlastníků či uživatelů těchto pozemků.

Mimochodem taková krajina by se i hodila lidem pro odpočinek, ostraváci by třeba nemuseli jezdit do přírody 20 - 30 kilometrů do Beskyd a Jeseníků, ale jen 5 - 10 kilometrů za Ostravu.

A taky by se zvýšila kapacita krajiny pro zachytávání polétavého prachu, tudíž by se prašnost nešířila z měst a frekventovaných dopravnícj tras tak daleko do okolí.

+7/−1
23.1.2013 10:05

P20e72t20r 92H73a93n68á19k 9781221682651

Jako já vám něco povím. Nechtěně pronajímám zemědělci pole (dědění). Půda zničená, lány řepky, nájem pomalu žádný. Já mám takovou chuť to tam nechat ležet ladem a naturalizovat to. 20 - 30 let to tam nechat odpočinout. ;-€

+3/0
23.1.2013 11:58

M19a77r44t75i73n 57H36r19o97m41a20s 5568666366647

radím vám udělejte to, nechte ladem, zemědělci na cizím to je peklo,

+1/0
23.1.2013 17:13

R63a11d14o96v43a96n 59B55u75b21e22n19í26č90e38k 1866375719159

S chutí bych to udělal.

+1/0
23.1.2013 20:20

R84a35d13i16m 43P75o38l36á40š77e61k 9626363479399

Nojo, ale musíte to mít čím sekat. Musíte to dvakrát ročně posekat, aby tam nevysemenily plevely a nezamořovaly okolí. A pokud na to budete brát dotaci, tak už tím tuplem se o to musíte starat. Protože dneska se tyto věci už hlídají družicemi.

+1/0
24.1.2013 15:34

R14a18d74i24m 34P67o58l31á68š64e60k 9486193289689

Ovšem pokud chcete z toho pozemku mít nějaké peníze, tak asi pronájem zemědělcům nebude to pravé. Řekl bych, že pokud se nebojíte menší práce a trochy starostí, nejlepší bude tam založit kulturu rychle rostoucích topolů nebo vrb.

Menší pozemky, řádově jednotky hektarů by neměl být problém osázet je ručně. A sklizeń taky , v menším rozsahu stačí motorovou pilou. Každých 3 - 5 let by tak mohlo být topivo do baráku, pravda méně kvalitní, ale stačilo by. Nebo biomasa na prodej na výrobu třeba peletek. Přínos by byl rozhodně podstatně větší než nájem od zemědělce.

+1/0
24.1.2013 15:41

J53i81ř83í 60E51n39g60l93i70š 1315159705291

Znám země, kde je zřízení a rozšíření pruhů neošetřovaných herbicidy a jinými chemikáliemi dotováno. Vrací se tam totiž druhy, které jsou závislé na konzumaci plevelných semínek a ostatního původního hmyzu. Za první republiky zde byla doslova miliónová hejna koroptví, křepelek a statisíce zajíců. Dnes je to jen vzpomínka.

+3/0
23.1.2013 15:13

L76u23b57o85m71í86r 85C29h22v23á46t47a35l 5136438515813

To s Vámi souhlasím, ale je zároveň potřeba i eliminovat Stranou zelených podporované přemnožené predátory - norek, kormorán, rys, vydra. Mám chalupu v CHKO a musím konstatovat, že když jsem jel v noci z ryb, tak jsem viděl 3-4 ks srnčího sem tam i nějakého zajíčka - dnes vidím i dvě vydry a v zimě na řece kormorány.

+1/−1
23.1.2013 23:28

R37a28d18i70m 34P79o78l74á94š10e52k 9236133929299

Rys snad ani ne, těch je spíš málo. Jinak to souvisí obecně všechno se vším. Třeba jak svého času byly řeky a velké potoky v podstatě jen soubor hlubších či mělčích tůní v mendrech propojené mělčinami, tak tam byl prostor pro desetinásobek rybího osazenstva, než je dnes. A v tůních měly velké dravé  ryby hloubku i kryt v kořenech stromů ve vodě. Tudíž se tam uživilo spousty vyder i kormoránů a přitom ty ryby museli umět lovit, protože tam byla spousta přírodních krytů. Dneska to je všechno v otevřeném korytu, kde je všude 10 - 30 centimetrů vody, ne víc. Pro velkou rybu a ještě k tomu dravou to vůbec není a každá střevle je tam vidět málem z letadla. A pak se divíme, že kormoráni nebo vydry tam ty ryby úpně zdecimují.

Podobně s vodními elektrárnami. Když bylo kdysi v potoku během sucha nebo kvůli mlynáři málo vody, ryby se stáhly do hlubokých tůní a tam vydržely třeba i měsíc, dva měsíce sucha.  Dneska v těch mělkých korytech správce vodní elektrárny neoprávněně jenom  na pár hodin v noci stáhne pro sebe všechnu vodu a už tam ty ryby chcípají. Natož když pak je sucho, jak v takovém zmeliorovaném potoku přestane  téct voda, do dvou dnů je tam všechno na suchu a mrtvé.

0/0
24.1.2013 11:53

J96a39n 54H54a16v74l76i32n41a 9484416689473

takze co vlastne chteji.......protoze z clanku mam pocit, ze to je usneseni ze schuze UV

0/−2
23.1.2013 9:19

M23i25c35h27a52l 88T92e85s61a57ř 4528422780211

Tak mrkněte na petici samotnou, text je překvapivě věcný a fundovaný.

+2/0
23.1.2013 10:49







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.