Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Za naše peníze chceme v republice zdravou krajinu, žádáme po EU

Petici Za obnovu zemědělské krajiny, kterou během šesti měsíců podepsalo více než 23 tisíc lidí, projednal a podpořil v úterý odpoledne Petiční výbor PSP ČR. V pravý čas. V současné době se v EU rozhoduje o podobě Společné zemědělské politiky pro období 2014 až 2020.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J90o86s28e65f 16L50e49b54d90u42š71k92a 4282933163945

To tedy je blábol. Největší škody na krajině vznikají právě díky EU a její dotační politice. Kvóty na méko = málo krav a hnoje na pole, dotave biosajrajtů do PHM = na polích plno řepky z toho vyčerpávání humusu a eroze. Kvóty na cukr a další nesmysly včetně dotací ktré jenom pokřivily trh. A tak budeme zase dotovat?

+5/−1
23.1.2013 19:29

P12e73t71r 82H51a12n31á69k 9411861532231

Jste to pochopil trochu špatně. Oni to právě chtějí změnit a změny chce udělat i EU.

+1/0
23.1.2013 19:32

R20a46d12i21m 37P58o33l42á45š67e20k 9566263369709

No, krajina se za socíku upravila, aby se mohlo "produkovat" co nejvíc obilí, mléka a masa a dneska v tom zemědělci akorát pokračují. Bohužel kvůli ekonomice většinou  nemohou ani jinak, musí furt každý rok tu krajinu ždímat, jinak by zkrachovali.

+1/0
24.1.2013 11:55

J41o10s62e25f 80L46e49b88d34u52š27k53a 4882653573345

Vy si myslíte, že se zemědělství vrátí zpět k políčkům jako dlaň? To by se muselo vrátit i ke kravským potahům a kosám. Jinak se totiž na takovém políčku traktor s technikou sotva otočí a kombajn podobně. Souhlasím s tím, že je potřeba změn v systému zemědělství a to zejména v počtu hospodářských zvířat, systému hnojení, obdělávání a obnově některých mezí. Ale to je potřeba jejprve změnit příslušné zákony a aby to bylo možné, to bychom museli vypadnout z EU.

0/0
24.1.2013 12:18

R28a95d35i43m 54P40o60l65á69š70e73k 9596433639249

A píšu já někde o políčkách jako dlaň?

Na rovinných lánech potřeba vrátit meze není, jedině snad kvůli dělení lánů o rozlohách mnoha stovek hektarů.

Ovšem něco jiného to je ve všelijakých pahorkatinách. Tam socialističtí zemědělci často nerozorali jen ty meze, když by ty výškové stupně dané mezemi srovnali, už by se jim tam kvůli svažitosti převrátil traktor nebo kombajn. Nyní tam jsou kolikrát místně na poli i docela prudké svahy, ze kterých jdou za deštů mohutné splachy půdy. Pokud tam má být obdělávané pole trvale, bude třeba znova vytvořit ty meze coby výškové terasy a snížit tak svažitost těchto obdělávaných kousků pole. Pochybuji, že ten, kdo to bude dělat , bude tak hloupý, aby si rozdělil pole na kousky.

Každopádně to může být docela drahé a složité stavební dílo.

0/0
24.1.2013 15:23
Foto

J66a25n 41R89ů69ž77i71č71k75a 7702562765687

Celá příroda, alespoň u nás na Šumavě, je zadrátovaná, aby vidlákům neuprchly dotované krávy.

+1/0
23.1.2013 17:39

L19u14b44o75m86í43r 91C60h89v92á25t10a49l 5966558205723

Až ji potkáte na silnici, tak pochopíte proč.;-D;-D

+1/0
23.1.2013 23:17

R88a55d70i37m 60P38o57l74á87š56e56k 9336583729969

Pastviny si u nás z dětské doby taky pamatuji. Tehdy byly ještě zadrátované ostnatým drátem, ne tím elektroohradníkovým. Zbytků ohrazení byly tejhdy taky ještě plné místní lesy, jak byly pastviny snad skoro všude. Když se taková extenzívní pastvina využívá spíš méně a správně se ošetřuje, je to docela dobré přírodní diverzifikované prostředí. 

U nás to byla snad třetina, polovina zemědělské rozlohy. Potom socialističtí zemědělci pastviny rozorali, a vedle pšenice tam pěstovali intenzívní hnojené travní porosty, jetel, vojtěšku a kukuřici.  A kravín potom rozšířili z 200 krav na 2000......z těch intenzívních porostů je uživili a ještě toho zůstalo spousty na polích.

Na těch původních pastvinách v létě za dešťů rostly velice kvalitní žampióny, mnohem jemnější, než jsou ty dnešní pěstované ve sklepích.

+1/0
24.1.2013 12:08

J62o90s55e64f 35L96e72b10d70u63š76k31a 4252883293795

To je v pořádku. Na poli ani louce stejně nemáte co pohledávat, když není vaše.

+1/0
24.1.2013 12:20

R25a61d12i80m 11P15o41l58á75š86e11k 9986853459369

Dle našich zákonů máte právo v extravilánech přes pole a louku projít, pokud tam neuděláte škodu.

+1/0
24.1.2013 15:24

R40o30m28a46n 58K51r89a83t75o26c55h98v72í82l 6166417856674

To jsou starosti.

0/−2
23.1.2013 15:14

M76a40r71t56i90n 95H57r58o96m88a47s 5948726236357

to by mě zajímalo co vy teda žerete, když je vám půda kdesi

+1/0
23.1.2013 17:10

R37o45b11e96r51t 70B37a34l76a35b63á54n 9152683742

Podepsat petici je snadné. Mě by ale zajímalo, jak by se sami signatáři tvářili, kdyby po nich někdo chtěl, aby vrátili rozsáhlé plochy vodě. Tedy "odmeliorovat", zatravnit, nepěstovat, nestavět, případně i zbourat. Nepochybuji, že se mezi nimi najde řada těch, kteří za nejúčinnější protipovodňovou taktiku považují rovnější,širší a hlubší koryta nebo masivní budování protipovodňových hrází.

0/0
23.1.2013 13:12

P68e54t24r 41H18a14n64á83k 9381311882981

Hromada zemědělské půdy nepatří tomu, kdo na ní hospodaří. Kdyby se majitelům dala drobná kompenzace za ušlý nájem, tak to tam v klidu nechají ležet. Protože zemědělci jsou strašná verbež z pohledu soukromého majetku.

0/−2
23.1.2013 13:35

L54u11m46í79r 52V41i73t44h47a 2147447436952

Měl byste konzumovat vyváženější stravu, pokud možno přírodní. Podle Vašeho projevu soudím, že podstatu Vašeho jídelníčku tvoří ropné deriváty.

+4/0
23.1.2013 14:51

J49i15ř93í 30E36n51g51l89i31š 1295919805411

Ano, vypadá to na Ropáka ;-D

0/0
23.1.2013 15:09

M15a30r72t60i72n 74H62r71o82m33a40s 5558216226417

souhlas

0/0
23.1.2013 17:11

R33a37d64i20m 80P44o68l98á69š63e11k 9796463189329

tak je jasné, že by to plošně vyžadovalo na každý hektar až statisícové investice. A někde, pokud by se trvalo na tom to navrátit do úplně původního stavu, by to byly až miliónové investice.

Však taky ti socialističtí zemědělci to dělali desítky let. Meze byly většinou rozorané rychle, ale všelijaké zatrubňování, betonování a meliorace , to bylo živobytí spousty zemědělců vždy těch několik měsíců v roce, kdy pole nevyžadovala práci. Poslední meliorace byly dělány ještě v roce 1989.

0/0
24.1.2013 15:31

R80a53d98i20m 35P52o71l85á41š68e80k 9336653819629

Socialističtí jezeďáci rozorali meze, vykáceli břehové porosty potoků, odvodnili prameniště a bažinky, zatrubnili potoky nebo je místo širokého koryta s meandry a s pobřežním porostem dali do úzkých betonových koryt. A na vzniklých plochách udělali pole, aby byl levný chleba a mléko. V kombinaci se současným intenzívním zemědělstvím, kdy na poli  99.9 % zabírá pěstovaná plodina a ošetřovaná chemicky desítkami postřiků ročně, případně ještě s lesy dnes pěstovanými intenzívně na dřevo je teď v extravilánech mnohem mrtvější krajina než před takovými 40 - 50 lety.

Minimálně je třeba vyčlenit 5 - 10 % rozlohy polí zpátky na ty pobřežní porosty malých vodních toků, pramenišť , bažin, mezí s keřovými a stromovými porosty, aby tam vznikly příslušné málo hospodářsky využívané biotopy a do nich se vrátili příslušní živočichové a rostliny. Případně velké souvislé lány na nerovných plochách mezemi výškově rozčlenit do menších polí.

Ideální by pak bylo ještě část polí přeměnit z intenzívních polí na extenzívně využívané kultury, podobně část lesů přeměnit z monokulturních plantáží na dřevo na extenzívnější smíšenější lesy, ale to by už poněkud citelně zasáhlo ekonomiku vlastníků či uživatelů těchto pozemků.

Mimochodem taková krajina by se i hodila lidem pro odpočinek, ostraváci by třeba nemuseli jezdit do přírody 20 - 30 kilometrů do Beskyd a Jeseníků, ale jen 5 - 10 kilometrů za Ostravu.

A taky by se zvýšila kapacita krajiny pro zachytávání polétavého prachu, tudíž by se prašnost nešířila z měst a frekventovaných dopravnícj tras tak daleko do okolí.

+7/−1
23.1.2013 10:05

P74e25t38r 20H65a93n64á81k 9981961462311

Jako já vám něco povím. Nechtěně pronajímám zemědělci pole (dědění). Půda zničená, lány řepky, nájem pomalu žádný. Já mám takovou chuť to tam nechat ležet ladem a naturalizovat to. 20 - 30 let to tam nechat odpočinout. ;-€

+3/0
23.1.2013 11:58

M12a96r70t94i25n 62H59r51o86m55a10s 5858876616507

radím vám udělejte to, nechte ladem, zemědělci na cizím to je peklo,

+1/0
23.1.2013 17:13

R32a50d98o20v12a26n 17B88u85b50e36n51í38č26e70k 1986235889319

S chutí bych to udělal.

+1/0
23.1.2013 20:20

R68a87d69i73m 65P70o16l39á75š28e24k 9516323149529

Nojo, ale musíte to mít čím sekat. Musíte to dvakrát ročně posekat, aby tam nevysemenily plevely a nezamořovaly okolí. A pokud na to budete brát dotaci, tak už tím tuplem se o to musíte starat. Protože dneska se tyto věci už hlídají družicemi.

+1/0
24.1.2013 15:34

R41a40d10i85m 44P15o94l18á84š53e87k 9216313349259

Ovšem pokud chcete z toho pozemku mít nějaké peníze, tak asi pronájem zemědělcům nebude to pravé. Řekl bych, že pokud se nebojíte menší práce a trochy starostí, nejlepší bude tam založit kulturu rychle rostoucích topolů nebo vrb.

Menší pozemky, řádově jednotky hektarů by neměl být problém osázet je ručně. A sklizeń taky , v menším rozsahu stačí motorovou pilou. Každých 3 - 5 let by tak mohlo být topivo do baráku, pravda méně kvalitní, ale stačilo by. Nebo biomasa na prodej na výrobu třeba peletek. Přínos by byl rozhodně podstatně větší než nájem od zemědělce.

+1/0
24.1.2013 15:41

J55i86ř96í 66E91n61g62l76i43š 1495959855401

Znám země, kde je zřízení a rozšíření pruhů neošetřovaných herbicidy a jinými chemikáliemi dotováno. Vrací se tam totiž druhy, které jsou závislé na konzumaci plevelných semínek a ostatního původního hmyzu. Za první republiky zde byla doslova miliónová hejna koroptví, křepelek a statisíce zajíců. Dnes je to jen vzpomínka.

+3/0
23.1.2013 15:13

L69u70b98o14m47í84r 84C40h98v36á54t26a73l 5796838295763

To s Vámi souhlasím, ale je zároveň potřeba i eliminovat Stranou zelených podporované přemnožené predátory - norek, kormorán, rys, vydra. Mám chalupu v CHKO a musím konstatovat, že když jsem jel v noci z ryb, tak jsem viděl 3-4 ks srnčího sem tam i nějakého zajíčka - dnes vidím i dvě vydry a v zimě na řece kormorány.

+1/−1
23.1.2013 23:28

R59a84d15i60m 71P36o54l65á21š90e77k 9636653469489

Rys snad ani ne, těch je spíš málo. Jinak to souvisí obecně všechno se vším. Třeba jak svého času byly řeky a velké potoky v podstatě jen soubor hlubších či mělčích tůní v mendrech propojené mělčinami, tak tam byl prostor pro desetinásobek rybího osazenstva, než je dnes. A v tůních měly velké dravé  ryby hloubku i kryt v kořenech stromů ve vodě. Tudíž se tam uživilo spousty vyder i kormoránů a přitom ty ryby museli umět lovit, protože tam byla spousta přírodních krytů. Dneska to je všechno v otevřeném korytu, kde je všude 10 - 30 centimetrů vody, ne víc. Pro velkou rybu a ještě k tomu dravou to vůbec není a každá střevle je tam vidět málem z letadla. A pak se divíme, že kormoráni nebo vydry tam ty ryby úpně zdecimují.

Podobně s vodními elektrárnami. Když bylo kdysi v potoku během sucha nebo kvůli mlynáři málo vody, ryby se stáhly do hlubokých tůní a tam vydržely třeba i měsíc, dva měsíce sucha.  Dneska v těch mělkých korytech správce vodní elektrárny neoprávněně jenom  na pár hodin v noci stáhne pro sebe všechnu vodu a už tam ty ryby chcípají. Natož když pak je sucho, jak v takovém zmeliorovaném potoku přestane  téct voda, do dvou dnů je tam všechno na suchu a mrtvé.

0/0
24.1.2013 11:53

J28a63n 47H24a54v83l73i45n49a 9844566609513

takze co vlastne chteji.......protoze z clanku mam pocit, ze to je usneseni ze schuze UV

0/−2
23.1.2013 9:19

M50i28c81h77a57l 66T89e20s80a79ř 4978432540481

Tak mrkněte na petici samotnou, text je překvapivě věcný a fundovaný.

+2/0
23.1.2013 10:49







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.