Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Mizí skřivani a další ptáci. Může za to vysoké obilí i hubení škůdců

Uplatňují se v kontrole škůdců v zemědělství, přispívají k rozšiřování semen rostlin, druhy živící se mršinami fungují jako hygienická služba, jejich zpěv působí na člověka jako psychoterapie. Řeč je o běžném ptactvu, ze kterého má člověk užitek, aniž si to uvědomuje. Jeho stavy přitom klesají, ukázala studie.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

Z63d56e82n61k20a 42S71c82h58o44e83n59b59a97e18c79h64l86e25r 35K63r64u77z65o51v37a 6828362607419

Mam pocit ze vranam se dari asi nejlip

0/0
20.11.2014 0:06

R23e53n70é 46C81v45r82k43a59l 9836529936406

Proč mizí Racek chechtavý - protože v téhle zemi už se není čemu smát ;-(

0/−1
7.11.2014 13:32

J92a40k40u72b 65R52o54u14s 3823600514152

Hahaha, třeskutě vtipné :-P

0/0
8.11.2014 12:37

Z97d77e26n19ě81k 59T44r31u26t30n39o88v22s25k72ý 7963303366410

vysoké obilí?

Já měl za to, že obilí se šlechtí aby bylo co nejnižší

0/0
5.11.2014 22:58
Foto

R81a68d33e83k 35P21o63l26i83c16k37ý 6391913281404

dávno ne

0/0
6.11.2014 7:59

K83a66r66e34l 76Š33o17u72m24a72l 1104513608

Přijde mi to trochu komplikované vysvětlení. Já si myslím, že je to dáno přirozeným cyklem, kdy se v přírodě nárůsty a poklesy populací těch kterých živočichů přirozeně střídají. Zcela jistě na to má vliv i člověk, ale na druhou stranu - před nedávnem se všichni rozplývali kolik přibylo dravců. Vliv na to mělo snížení používání chemie v zemědělství atd. Teď v případě úbytku pěvců se to zase na chemii svádí. Připadá mi to trochu jako protimluv. Není pravděpodobnější vysvětlení, že po nárůstu přišel opět pokles a možná navíc ještě umocněný zvýšením počtu dravců?

0/−1
5.11.2014 22:35

R50a78d56i82m 55P29o68l46á74š92e89k 9976273439609

Jediné lesy a trochu rybníky jsou víceméně stejné jako před takovými 40 lety a poskytují ptákům stejný životní prostor. Všechny ostatní plochy, polní plochy, intravilány obcí a měst byly během posledních 40 let zásadně změněny. A to vesměs v neprospěch ptáků, stejně jako jiných živočichů. Savců, hmyzu......

Prakticky téměř úplně, kromě chráněných území, zmizel z krajiny životní prostor pro ptáky vázané na vlhké a mokřinné biotopy a pro ptáky vázané na polní a všelijaké polnolesní biotopy. Typu třeba všelijakých pramenišť, bažinek, drobných potoků s pobřežním porostem v otevřené krajině, drobných políček obdělávaných bez chemie se spoustou mezí a křovinatých a trnitých remízků , starých vesnických ovocných zahrad s ovocnými vysokokmeny..... Tomu odpovídá i pokles stavů těchto ptáků.

Naopak ptáci, co se přizpůsobili biotopům současných měst a vesnic, prospívají a přemnožují se.

0/0
6.11.2014 5:53

J25a87r89o47s69l81a40v 15Č39a95d59a 9174730959181

je zajímavé jak ornitologové hledají viníka...! za každou cenu! A přitom stačí selský rozum: jezdím z autem 40 let.Před 40 lety jsem ujel autem 100 km a musel jsem vyčistit přední sklo a světla přední kapotu co tam bylo nachytáno hmyzu, dnes ujedu 1000 km stále vidím přes přední sklo nemusím použít ostřikovače...kolik jezdilo aut před 40 lety a kolik jich jezdí dnes...to vám řeknou statistici...8-o není hmyz ptáci umírají hladem

+2/−2
5.11.2014 19:11

P21a35v68e13l 74J14e58ř54á82b71e58k 7931182724767

Obávám se, že hmyz není kvůli dopravě, ale kvůli chemii v zemědělství, v lesnictví, na zahrádkách atd. Silniční pozemky jsou jen několik málo % z celkové rozlohy státu, takže maximálně bude nějaký úbytek v okolí silnic, ne uprostřed zemědělské krajiny.

+3/0
5.11.2014 19:26

R35a58d89i56m 56P36o81l61á81š78e19k 9736273859959

Řekl bych, že ten hmyz, to byli nejvíc komáří hejna. A ty byly tam , kde do řekněme 100 - 300 metrů byly nějaké kaluže, bažiny nebo malé vodní toky. Dřív byly skoro všude, ale před takovými 40 - 30 lety  byly odvodňovány a meliorovány nebo naopak zasypávány a zatrubňovány. Socialističtí zemědělci potřebovali co nejvíc polí a v intravilánu obcí, jak se do místních toků začaly s rozšířením automatických praček a splachovacích záchodů vypouštět čím dál víc odpadních vod, začaly ty místní vodní toky zapáchat a obtěžovat a tak se to  všechno zatrubňovalo.

Když jsem vyrůstal, tak na každou stranu od baráku ve vzdálenosti od 100 do 300 metrů byl nějaký otevřený potůček , často s pobřežním porostem nebo rybníček či bažinka. Bylo jich tam tak 5 - 10 . Když jsem dosáhl dospělého věku, už bylo prakticky  všechno zatrubněno, zasypáno, odvodněno, vyrovnáno. Jestli to tak bylo všude, tak na každém kilometrů čtverečním intenzívně využívané krajiny se jedná až o hektary plochy. Za posledních 50 - 20 let došlo k obrovské přeměně krajiny. V intenzívně obdělávaných polích ptáci nemají místo. Extenzívní sekané louky zmizely, sady s ovocnými vysokokkemny a  polokmeny taky. Místo zahrad plných ovocných vysokokmenů a polokmenů s trávou sekanou třikrát ročně pro králíky je dnes beton , dlažba nebo v lepším případě každý týden sekaný anglický trávník s pár půlmetrovými jehličnany.

Ptákům prostě zmizela většina životního prostoru. Prosperují jakž takž  jedině ptáci, kteří jsou schopni žít v současném lese, ten se totiž prakticky nezměnil. A potom ptáci, kteří se dokázali přizpůsobit životu v dnešních městech a vesnicích. Ať už třeba hnízděním v stavbách postavených člověkem jako holubi a pojídáním odpadků jako třeba vrány anebo třeba ti ptáci, kterým stačí k životu pár těch stromů a keřů na všelijakých parcích, hřbitovech nebo náspech silnic a železnic ve městech.

+1/0
5.11.2014 21:14
Foto

L21i94b49o65r 81V63y39k24o67u55p66i43l 9166745209867

Pak je ale zajímavé, kam zmizel vyloženě městský vrabec. Byla to stohlavá hejna nejen na předměstí, ale i ve středu města. Živil se vším, dokázal ukrást krmení holubům zpřed zobáku. Pak vrabec jakoby zcela zmizel. Dneska na něj opět narážím, ale jsou to malé skupinky. Na výletě za Brno jsem viděl hejno s asi dvacítkou jedinců a to bylo zatím nejvíc.

0/0
8.11.2014 19:09

R32a42d62i69m 11P27o27l48á81š38e73k 9856343649409

Spousta ptáků se taky živí semeny. A spousta ptáků prostě umí se živit skoro vším.   Jako třeba u nás přemnožení špačci likvidují ve velkém třešně, višně, mirabelky, myrobalány,

0/0
5.11.2014 21:41

M40a67r86t60i63n 53B52l89a22s95s 3441319116891

Neviděl bych to tak černě. Naopak bych řekl, že diverzita se zvětšuje. Velikost populací nepochybně osciluje, ale nepřipadá mi, že by např. vrabců úbývalo. Pamatuji si dobu, kdy jsem straku neviděl, jak je rok dlouhej a před 3-4 lety bylo "přestrakováno". Letos jsem zase viděl výrazně více sojek než obvykle. A za poslední 2 roky taky vídám mnohem víc luňáků...

0/−1
5.11.2014 14:20

P92e74t86r 71M90a86l40i64š26k94a 6931765101823

Pokud de o ty vrabce, tak když sem byl malej, tak jsem jich viděl u popelnic hejna a dnes..

+3/0
5.11.2014 16:19

P53a89v52e88l 13J24e35ř74á29b24e55k 7421782514497

Pokud se radujete ze strak a sojek, tak to je průšvih. Jedná se totiž o ptáky, kteří celkem systematicky plení hnízda pěvců a dalších ptáků, dokáží uklofat i malého zajíce apod.

To, že vidíte jednoho či dva vrabce je asi zajímavé, ale bývaly doby, kdy vrabec byl považován za škodlivého ptáka.

Laik to může vidět růžově, ale víc dám na odborníky. Mapují podstatně větší oblast než jedinec.

+1/0
5.11.2014 19:13

R73a65d95i26m 58P88o62l86á24š43e76k 9106753519919

Vrabec snad původně žil v hejnech ve skalách v nějaké suchší krajině, kde se živil semeny vypadlými z trav a jiných rostlin na zem, hmyzem a červy sbíraným se země.

A byl to jeden z prvních ptáků, který se rozšířil na vesnicích a přemnožil se tam. Hnízdil v hejnech pod střechami stodol a chalup a živil se nejvíc potravou, kterou kradl drůbeži ve venkovních výbězích nebo vysetým zrním, které posbíral na poli. U nás na vesnici kdysi snad každá chalupa měla své vrabčí hejno. Kromě těch pár, kde nechovali slepice.

Vymizel proto, protože za prvé zmizela drůbež a další na venkově masově chované zvířectvo krmené venku, kterým mohl krást potravu. Jenom psi na uživení nestačí.A za druhé proto, protože se změnila konstrukční řešení venkovských chalup, v  dnešních stavbách vrabec obvykle nenajde zastřešené dutiny, kde by mohl hnízdit. A aby je udělal třeba v izolaci, na to je slabý.

Vrabec dneska začíná žít spíš ve městech. Hnízdí v dutinách pod plechovými střechami benzínek, autobusových nádraží  nebo supermarketů ( Kaufland, Lidl zrovna používají ty správné stavby vhodné pro vrabce) a živí se potravou, která lidem vypadne na zem a podobně.

0/0
5.11.2014 21:30

M65a86r53t68i46n 32B53l54a27s85s 3641279556711

Raduju neraduju... Pokud je pro ten konkrétní druh na určitém místě vhodné uklovávat malé zajíčky a pěvce, tak je to evidentně vhodná strategie. A pokud to vezmete do důsledků, tak straky (sojky) těm "uklovaným" vlastně poskytují docela dobrou službu tím, že sníží jejich stav (hlavně ty slabé kusy) a jim pak zbude více zdrojů. Straky si nakonec "vyžerou" zdroje a jejich populace zas klesne. Odpozorováno za posledních řekněme 5 let v okolí mého města. Samozřejmě, že ty vztahy nejsou nikdy takhle snadné... Nevím kolik máme těch opravdových odborníků, ale pochybuji, že jsou dostatečně jemně pokrýt celou republiku a mám pocit, že velká část dat o pozorování pochází od amatérských ornitologů z databází jako je např. zahraniční ebird.org. 

Za posledních pár let jsem taky v mnohem větší míře začal vídat žluny, strakapoudy a brhlíky. A pokud vidím tyhle ptáky a větší dravce (luňáci, sovy atp.) tak mám pocit, že ta nižší "patra" potravní pyramidy nejsou tak úplně v nepořádku.

0/0
5.11.2014 21:54

B25r57o17n88i24s51l38a97v 60M51e92r89t13l37í55k 1352241581332

Jsem si myslel, ze obili se dnes pestuje spis nizsi, s velkymi klasy protoze slama neni uz tak potreba. Jak to je?

0/0
5.11.2014 11:23
Foto

R37a57d68e88k 19P14o26l30i20c77k39ý 6931713171244

vrací se opět i vysokoklassé odrůdy-sláma se využívá k různým účelům.

Ale podstatná je hustota toho obilí-jak je uvedeno v příliš hustém nemohou hnízdit

+1/0
5.11.2014 11:42

B97r84o68n20i60s98l62a67v 35M11e75r56t29l25í98k 1912711151932

Dekuji

0/0
5.11.2014 12:56

R28a24d56i68m 97P84o97l31á27š29e31k 9576313819889

Já bych řekl, že podstatná je chemická ochrana obilí. Od dubna po konec června je každé obilí několikrát stříkáno různými prostředky. Pro ptáky jakožto na chemikálie velmi citlivé živočichy jsou tak běžným způsobem obhospodařovaná obilná pole v podstatě mrtvá zóna. Tam přežijou jen myši a podobní odolní škůdci.

Co se týká nelesních prostorů mimo polí, za posledních 20 let došlo k jejich abnormálnímu zarůstání vysokým a hustým plevelem, jak lidi přestali tyto plochy vysíkat na krmení. Vymírají tedy ptáci, kteří potřebují na hnízdění volný prostor mimo les a na něm nízký porost, protože ten skoro nikde není. Drží se ptáci, kteří mohou hnizdit na volnějších prostorách v lesích nebo vůbec v lesích na stromech a vysokých keřích. Přitom to musí být ptáci, kteří umí unikat před predátory, protože těch je nyní podstatně víc než dříve. Jednak , jak se přestali lovit, se rozmnožili ti původní naši drobnější predátoři. Například nyní se v centru Ostravy obrovsky rozmnožili straky. Což sice trochu omezí přemnožené holuby, ale pro  drobné ptáky je to pohroma. A jednak leckde se rozmnožili cizí invazivní predátoři.

Jejich rozšíření taky nahrává ono zarůstání volných ploch vysokými plevely, protože v takovém porostu jsou neviditelní a nejdou běžnými způsoby nijak ulovit.

0/0
5.11.2014 13:19
Foto

R39a69d65e13k 97P33o73l89i42c87k43ý 6561953151214

Jistě máte  pravdu.

moje reakce byla jen na otázku-vysoké versus nízké obilí.

Jinak samozřejmě postřiky a zarůstání plevelem je u obou typů obilí stejné

0/0
5.11.2014 13:47

R85a67d87i76m 88P10o51l25á70š35e62k 9776453479149

Hm, přiznám se, že co já chodím do přírody, mně připadá, že od socíku je výška obilí na poli +- zhruba stejná. Myslím tím hlavně pšenici, žito se nyní u nás pěstuje málo a ječmen taky. Ale já to zase nijak nesleduji a neměřím.

Co se pravděpodobně změnilo, bude asi síla stébla, protože dnešní klasy jsou určitě těžší než tehdejší plus k tomu se u dnešních odrůd měla zvýšit odolnost proti poléhání při deštivém a větrném počasí do zralého obilí.

Co se změnilo určitě, je kvalita setí. Dříve bylo úplně normální, že od kraje pole 10 - 20 metrů dovnitř i někdy uvnitř pole bylo místy obilí výrazně řidší, zatímco jinde bylo třebas přeseto. Dneska to už není, doslova 10 centimetrů od okraje pole "naskočí" určitá, zřejmě optimální hustota, která se drží stejnoměrně po celém poli. Na jedné straně ty přesné secí stroje bez jakéhokoliv nároku na vyšší spotřebu chemikálií nebo na lepší odrůdu výrazně zvýšily výnos, na druhé straně je takhle hustě naseté obilí, řepka atd pro drobné ptáky a jiné menší živočichy prakticky neprostupné.

Co se týká slámy, výrobci peletek by ji měli vykupovat za +- 1200 Kč za tunu.  Protože kapacita toho, kolik to obilí vytahá z pole živin a uloží je do stébla a zrní je konečná, tak obilí s znatelně vyšší produkcí slámy musí naopak produkovat znatelně méně zrní. Je otázka, co je pro zemědělce výhodnější, jesti vyprodukovat víc zrní, které kvalitní prodá za nějak 8 000 Kč za tunu nebo víc té slámy za 1200 za tunu.

0/0
5.11.2014 15:05
Foto

R52a53d74e40k 84P38o35l67i17c70k53ý 6331233801634

Výška stébla nemá souvislost s výnosem zrna.

+1/0
5.11.2014 15:09

R37a11d26i16m 43P63o68l53á91š87e87k 9546933779449

Výška stébla souvisí s výnosem zprostředkovaně, přímou souvislost s výnosem zrna má množství hmoty stébla, kterou obilí na poli vyprodukuje.

0/−2
5.11.2014 15:14
Foto

R54a38d51e38k 44P89o81l65i29c81k59ý 6981803161454

Samozřejmě, že nemá-kde jste na to přišel?

Zrno je tvořeno především cukry-ty vznikají při fotosyntéze v zelených částech rostlin-logicky je teda nesmysl aby měla negativní vliv výška rostliny / když už tak naopak-čím vyšší tím větší produkce zrna/-rozhodující vliv na přenosu živin z půdy do rostliny  má konkrétní odrůda a kvalita kořenového systému.

jediný důvod proč se v určité době preferovaly nízké odrůdy / a někde dosud preferují/ je polehavost a stím spojené ztráty po působení větru a dešťů

Rozhodně je absolutním nesmyslem tvrdit, že vysoké obilí má nižší výnos díky tomu, že část živin jde do stébla!!

+1/0
5.11.2014 15:42

R75a37d44i17m 97P60o61l38á14š49e83k 9106813519969

Nemáte pravdu.

0/0
5.11.2014 15:58

J83a40n88a 71N25o25v80á83k46o73v54á 7457960349828

Pan Polický má naprostou pravdu a Vy, evidentně, nemáte zemědělskou školu, na rozdíl ode mne.

+2/0
5.11.2014 16:07

R63a87d46i56m 22P59o19l86á79š82e92k 9986473879609

Aha, takže máte papír, máte pravdu;-D;-D

Čím vyšší rostlina, tím delší dobu roste, tím později zakládá na zrno  a tím menší doba zbývá na růst zrna.

Čím vyšší rostliny, tím musí být menší počet rostlin na plochu a tím je, pokud je genetická kapacita rostliny vyčerpána, jako že u běžným způsobem šlechtěné pšenice vyčerpána určitě je, je z plochy výnos menší.  I když z jedné rostliny může být výnos větší.

0/−2
5.11.2014 18:31
Foto

R88a98d23e31k 96P29o20l18i90c29k93ý 6521973431524

vy nejen nemáte znalosti ale ani selský rozum-proč by měla výška rostliny souviset s počtem stébel na metr čtvereční?

Doba růstu nemá žádnou souvislost s délkou stébla / některé bambusy-rovněž tráva-rostou i metr za den/

Nechápu co to plácáte o genetické kaacitě rostliny?;-D;-D;-D

Zkuste si nastudovat alespoň nějaké základy biologie než tu začnete "perlit";-D

0/0
5.11.2014 19:41

R25a64d14i30m 85P94o62l35á39š46e73k 9536193879319

Koukám, že jste pole nebo přírodu nejblíž viděl tak z okna kanceláře nebo auta či vlaku. ;-D;-D;-D

0/−2
5.11.2014 21:44
Foto

R26a43d94e84k 83P55o31l74i36c63k53ý 6781553371274

Na rozdíl od vás žiji prakticky celý život na vesnici / s vyjímkou studia vysoké školy veterinární/, delší dobu jsem v zemědělství pracoval a celý život se zajímám o biologii a proto vím, že o problému nic nevíte a jen tlacháte nesmysly

0/0
5.11.2014 22:19

R17a21d52i37m 66P38o93l26á12š64e36k 9736833839329

Na rozdíl od Vás od vás žiju na vesnici celý život, chodím do přírody, dívám se tam, jak to tam je a přemýšlím o tom .

0/−1
6.11.2014 5:56
Foto

R74a10d30e68k 13P60o56l22i59c96k93ý 6881773661414

Kdyby  nejen chodil do přírody, ale i dával pozor ve škole tak byste se někdy ve 4-5 třídě dozvěděl co je fotosyntéza a pak v průběhu školy jak funguje přenos živin z půdy do rostlin,

očividně jste ale moc pozor nedával tak píšete hlouposti

0/0
6.11.2014 7:58

P26a16v96e22l 39J62e10ř80á30b91e31k 7261922304567

Vyrábět peletky ze slámy je hloupost. V polích schází humus, který udržuje živiny, vláhu, kyprost apod. Dřív se tam dostával z hnoje (slama z podestýlky) a nebo drcením slámy na poli.

Dnes slámu proženeme komínem - časem se to projeví na kvalitě orné půdy..

0/0
5.11.2014 19:31

R80a46d89i13m 87P52o57l85á33š65e59k 9986923409729

Podstata je v tom, že dneska spousta zemědělců nemá živočišnou výrobu a tak neprodukuje hnůj. Likvidovat slámu přímo zarýváním na poli je poněkud problém, protože hned potom je třeba obdělat půdu a zasít další plodinu , ta sláma vyžaduje dost důkladnější zpracování půdy, které zvýší náklady a může zemědělci sebrat všechen zisk z pěstované plodiny. Proto se zemědělcům vyplatí většinu slámy z pole odstranit. Peníze za prodej slámy jsou pak jen benefit navíc.

Humus z pole mizel už za socialismu, i když tehdy produkovalo hnůj každé družstvo. Například i 20 let po tom, co nám místní JZD sebralo náš záhumenek, bylo na tmavosti půdy přesně vidět, kde jsme půdu obdělávali my a hnojili hnojem a kde ji místní družstvo obdělávalo o 20 let déle a kde tudíž humus mizel o 20 let déle..

Humus tedy mizí z polí pořád průběžně a zatím se nic moc neděje, výnosy nekolabují, ale naopak spíš vzrůstají. Otázka je, jak daleko to může dojít, než to zkolabuje. Otázka taky je, jestli toto není důvod kolapsů úrody na polích na Jižní Moravě, kdy jedny roky jsou tam plodiny likvidovány suchem, druhé roky nadměrným vlhkem. Je otázka, jestli kdyby tam nebylo v půdě víc humusu, nebyly by pěstované plodiny proti těm vlivům mnohem víc odolnější.

Podle mně zvrat nastane, až bude ekonomické obsah humusu v půdě zvyšovat, třeba z důvodu právě zabránění jistého kolapsu výnosu na konkrétním poli. Pak nebude problém slámu na poli rozšrotovat na drobné kousíčky, které potom neztěžují setí následující plodiny, nebo automaticky zařazovat do osevního postupu zelená hnojení nebo využívat všelijaké průmyslové komposty, odpady z bioplynek a další zdroje humusu.

0/0
6.11.2014 6:19

P49a26v58e69l 47J29e75ř71á54b69e74k 7281982754807

Například skřivan potřebuje hnízdit na části pole bez porostu. Dřív to nebyl problém - sečky občas vynechaly, takže v polích byla nezasetá místa. Dnes se dokonce doporučuje, aby při setí obsluha nějakou tu chybu udělala

0/0
5.11.2014 19:28

R43a63d90i12m 25P56o98l73á78š88e67k 9296723559799

A víte jistě, že to hnízdo v poli a dokonce i samotný skřivan přežije pravidelné kropení postřiky a s tím spojené přejíždění postřikových strojů tažených traktory?

0/0
5.11.2014 21:35

J62a16r50o57s52l14a66v 32Č81a36d14a 9744450439221

R^naprostý souhlasR^doby kdy obilí přesahovalo jeden metr jsou 30 let pryč

0/0
5.11.2014 19:15

M33i58r19e52k 32Ř95í18h90a 8245251495523

Není divné, že tím že stavy dravců (predátorů rostou) tak se stavy "kořisti" snižují.  Třeba straka, dříve bylo možné lovit ji celoročně, teď je doba lovu značně omezena.

Sice se specializuje pouze na vajíčka ale i tak její stavy rostou a manších ptáků se snižují. Až dojde kořist tak se její stavy jistě sníží ale to už bude třeba pozdě. Chápu že to je jen jeden z faktorů ale obecně čím je prdační tlak na "kořist" větší tím je jí méně a méně.

0/0
5.11.2014 9:09

P79e80t79r 10V12r26á74n17a 6678771516326

Noo.. a škoda že není nijakého predátora na roma československého.. :-/ ;-(

0/−1
5.11.2014 11:19

P75e75t40r 18V74r21á80n62a 6398651646196

I když teď vlastně nevim. V okolí Prahy je prý černá celkem přemnožená a to přece můžou myslivci střílet, ne??

0/−1
5.11.2014 11:21

R19a30d32i82m 54P25o36l41á12š61e86k 9516123369119

Tam je škodná zemědělci, tak, jak obhospodařují pole, myslivci na černou zvěř prakticky nemůžou.

0/0
5.11.2014 13:20

V58á70c36l54a55v 17H86l75a55v65á98č25e13k 4434864223230

Je ale dobré, že přibývá kormoránů a krkavců? Patří mezi nejagresivnější škůdce.

+4/−1
5.11.2014 8:18
Foto

R89a81d92e90k 61P52o50l19i30c24k88ý 6871163471194

Pro koho jsou škůdci?

Pro přírodu rozhodně ne.

+2/−2
5.11.2014 11:44
Foto

H32a91n13a 21M18a12l32i54c76h27o54v98a 9320967253483

Nečekala jsem, že s vámi budu někdy souhlasit :-)

+1/0
5.11.2014 13:45
Foto

R73a35d41e46k 29P65o79l73i11c14k96ý 6661613661764

R^;-)

+1/0
5.11.2014 13:45

P92e77t93r 21V94r18á11n17a 6678661366256

Co to plácáte o zlých myslivcích?? Kdyby se právě oni nepiplali se zajícema a bažantama tak jsou u nás dávno zapsaní v EW seznamu. To samé platí u rybářů. Takové krásné ryby jako lipan nebo parma by bez umělých výtěrů zrovna tam.

0/−2
5.11.2014 7:59

M72a16r53t27i22n 14P74l25a62t73i11l 9881653221398

Já to myslel trochu ironicky, protože podle názoru laické veřejnosti můžou za úbytek zvěře především zemědělci. Je jen škoda, že tento článek skončil v záložce Hobby.

0/0
5.11.2014 8:06

P20e13t14r 65V92r20á50n61a 6318381846306

Aha. Tak to jsem si vylozil spatne.

0/0
5.11.2014 8:11







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.