Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Mizí skřivani a další ptáci. Může za to vysoké obilí i hubení škůdců

Uplatňují se v kontrole škůdců v zemědělství, přispívají k rozšiřování semen rostlin, druhy živící se mršinami fungují jako hygienická služba, jejich zpěv působí na člověka jako psychoterapie. Řeč je o běžném ptactvu, ze kterého má člověk užitek, aniž si to uvědomuje. Jeho stavy přitom klesají, ukázala studie.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

Z16d95e46n75k68a 54S28c55h82o79e64n88b81a69e24c14h56l43e73r 73K82r57u88z86o83v89a 6308352147179

Mam pocit ze vranam se dari asi nejlip

0/0
20.11.2014 0:06

R58e17n32é 38C26v62r28k16a21l 9456149896906

Proč mizí Racek chechtavý - protože v téhle zemi už se není čemu smát ;-(

0/−1
7.11.2014 13:32

J13a85k48u34b 37R10o80u43s 3283210464692

Hahaha, třeskutě vtipné :-P

0/0
8.11.2014 12:37

Z29d22e55n54ě43k 50T21r96u74t57n36o72v28s50k18ý 7923213396820

vysoké obilí?

Já měl za to, že obilí se šlechtí aby bylo co nejnižší

0/0
5.11.2014 22:58
Foto

R82a78d70e49k 62P55o89l49i90c85k94ý 6211463131254

dávno ne

0/0
6.11.2014 7:59

K69a17r84e64l 98Š47o38u42m63a40l 1674973268

Přijde mi to trochu komplikované vysvětlení. Já si myslím, že je to dáno přirozeným cyklem, kdy se v přírodě nárůsty a poklesy populací těch kterých živočichů přirozeně střídají. Zcela jistě na to má vliv i člověk, ale na druhou stranu - před nedávnem se všichni rozplývali kolik přibylo dravců. Vliv na to mělo snížení používání chemie v zemědělství atd. Teď v případě úbytku pěvců se to zase na chemii svádí. Připadá mi to trochu jako protimluv. Není pravděpodobnější vysvětlení, že po nárůstu přišel opět pokles a možná navíc ještě umocněný zvýšením počtu dravců?

0/−1
5.11.2014 22:35

R44a88d51i59m 44P41o74l29á65š66e65k 9156513649259

Jediné lesy a trochu rybníky jsou víceméně stejné jako před takovými 40 lety a poskytují ptákům stejný životní prostor. Všechny ostatní plochy, polní plochy, intravilány obcí a měst byly během posledních 40 let zásadně změněny. A to vesměs v neprospěch ptáků, stejně jako jiných živočichů. Savců, hmyzu......

Prakticky téměř úplně, kromě chráněných území, zmizel z krajiny životní prostor pro ptáky vázané na vlhké a mokřinné biotopy a pro ptáky vázané na polní a všelijaké polnolesní biotopy. Typu třeba všelijakých pramenišť, bažinek, drobných potoků s pobřežním porostem v otevřené krajině, drobných políček obdělávaných bez chemie se spoustou mezí a křovinatých a trnitých remízků , starých vesnických ovocných zahrad s ovocnými vysokokmeny..... Tomu odpovídá i pokles stavů těchto ptáků.

Naopak ptáci, co se přizpůsobili biotopům současných měst a vesnic, prospívají a přemnožují se.

0/0
6.11.2014 5:53

J85a37r53o20s13l20a65v 52Č92a72d10a 9504290489131

je zajímavé jak ornitologové hledají viníka...! za každou cenu! A přitom stačí selský rozum: jezdím z autem 40 let.Před 40 lety jsem ujel autem 100 km a musel jsem vyčistit přední sklo a světla přední kapotu co tam bylo nachytáno hmyzu, dnes ujedu 1000 km stále vidím přes přední sklo nemusím použít ostřikovače...kolik jezdilo aut před 40 lety a kolik jich jezdí dnes...to vám řeknou statistici...8-o není hmyz ptáci umírají hladem

+2/−2
5.11.2014 19:11

P51a46v21e10l 97J40e50ř62á45b27e46k 7581142124427

Obávám se, že hmyz není kvůli dopravě, ale kvůli chemii v zemědělství, v lesnictví, na zahrádkách atd. Silniční pozemky jsou jen několik málo % z celkové rozlohy státu, takže maximálně bude nějaký úbytek v okolí silnic, ne uprostřed zemědělské krajiny.

+3/0
5.11.2014 19:26

R10a82d61i10m 88P52o36l57á41š72e50k 9266503199259

Řekl bych, že ten hmyz, to byli nejvíc komáří hejna. A ty byly tam , kde do řekněme 100 - 300 metrů byly nějaké kaluže, bažiny nebo malé vodní toky. Dřív byly skoro všude, ale před takovými 40 - 30 lety  byly odvodňovány a meliorovány nebo naopak zasypávány a zatrubňovány. Socialističtí zemědělci potřebovali co nejvíc polí a v intravilánu obcí, jak se do místních toků začaly s rozšířením automatických praček a splachovacích záchodů vypouštět čím dál víc odpadních vod, začaly ty místní vodní toky zapáchat a obtěžovat a tak se to  všechno zatrubňovalo.

Když jsem vyrůstal, tak na každou stranu od baráku ve vzdálenosti od 100 do 300 metrů byl nějaký otevřený potůček , často s pobřežním porostem nebo rybníček či bažinka. Bylo jich tam tak 5 - 10 . Když jsem dosáhl dospělého věku, už bylo prakticky  všechno zatrubněno, zasypáno, odvodněno, vyrovnáno. Jestli to tak bylo všude, tak na každém kilometrů čtverečním intenzívně využívané krajiny se jedná až o hektary plochy. Za posledních 50 - 20 let došlo k obrovské přeměně krajiny. V intenzívně obdělávaných polích ptáci nemají místo. Extenzívní sekané louky zmizely, sady s ovocnými vysokokkemny a  polokmeny taky. Místo zahrad plných ovocných vysokokmenů a polokmenů s trávou sekanou třikrát ročně pro králíky je dnes beton , dlažba nebo v lepším případě každý týden sekaný anglický trávník s pár půlmetrovými jehličnany.

Ptákům prostě zmizela většina životního prostoru. Prosperují jakž takž  jedině ptáci, kteří jsou schopni žít v současném lese, ten se totiž prakticky nezměnil. A potom ptáci, kteří se dokázali přizpůsobit životu v dnešních městech a vesnicích. Ať už třeba hnízděním v stavbách postavených člověkem jako holubi a pojídáním odpadků jako třeba vrány anebo třeba ti ptáci, kterým stačí k životu pár těch stromů a keřů na všelijakých parcích, hřbitovech nebo náspech silnic a železnic ve městech.

+1/0
5.11.2014 21:14
Foto

L92i71b76o29r 55V64y16k21o23u62p49i20l 9166615989177

Pak je ale zajímavé, kam zmizel vyloženě městský vrabec. Byla to stohlavá hejna nejen na předměstí, ale i ve středu města. Živil se vším, dokázal ukrást krmení holubům zpřed zobáku. Pak vrabec jakoby zcela zmizel. Dneska na něj opět narážím, ale jsou to malé skupinky. Na výletě za Brno jsem viděl hejno s asi dvacítkou jedinců a to bylo zatím nejvíc.

0/0
8.11.2014 19:09

R33a51d19i20m 98P60o75l21á55š20e72k 9696833569319

Spousta ptáků se taky živí semeny. A spousta ptáků prostě umí se živit skoro vším.   Jako třeba u nás přemnožení špačci likvidují ve velkém třešně, višně, mirabelky, myrobalány,

0/0
5.11.2014 21:41

M35a69r72t49i26n 13B48l94a30s85s 3301219896821

Neviděl bych to tak černě. Naopak bych řekl, že diverzita se zvětšuje. Velikost populací nepochybně osciluje, ale nepřipadá mi, že by např. vrabců úbývalo. Pamatuji si dobu, kdy jsem straku neviděl, jak je rok dlouhej a před 3-4 lety bylo "přestrakováno". Letos jsem zase viděl výrazně více sojek než obvykle. A za poslední 2 roky taky vídám mnohem víc luňáků...

0/−1
5.11.2014 14:20

P90e37t49r 18M30a40l15i51š58k49a 6801265661563

Pokud de o ty vrabce, tak když sem byl malej, tak jsem jich viděl u popelnic hejna a dnes..

+3/0
5.11.2014 16:19

P80a58v89e87l 91J75e70ř88á58b59e21k 7121652884977

Pokud se radujete ze strak a sojek, tak to je průšvih. Jedná se totiž o ptáky, kteří celkem systematicky plení hnízda pěvců a dalších ptáků, dokáží uklofat i malého zajíce apod.

To, že vidíte jednoho či dva vrabce je asi zajímavé, ale bývaly doby, kdy vrabec byl považován za škodlivého ptáka.

Laik to může vidět růžově, ale víc dám na odborníky. Mapují podstatně větší oblast než jedinec.

+1/0
5.11.2014 19:13

R19a77d83i82m 15P12o51l39á77š15e71k 9846873569819

Vrabec snad původně žil v hejnech ve skalách v nějaké suchší krajině, kde se živil semeny vypadlými z trav a jiných rostlin na zem, hmyzem a červy sbíraným se země.

A byl to jeden z prvních ptáků, který se rozšířil na vesnicích a přemnožil se tam. Hnízdil v hejnech pod střechami stodol a chalup a živil se nejvíc potravou, kterou kradl drůbeži ve venkovních výbězích nebo vysetým zrním, které posbíral na poli. U nás na vesnici kdysi snad každá chalupa měla své vrabčí hejno. Kromě těch pár, kde nechovali slepice.

Vymizel proto, protože za prvé zmizela drůbež a další na venkově masově chované zvířectvo krmené venku, kterým mohl krást potravu. Jenom psi na uživení nestačí.A za druhé proto, protože se změnila konstrukční řešení venkovských chalup, v  dnešních stavbách vrabec obvykle nenajde zastřešené dutiny, kde by mohl hnízdit. A aby je udělal třeba v izolaci, na to je slabý.

Vrabec dneska začíná žít spíš ve městech. Hnízdí v dutinách pod plechovými střechami benzínek, autobusových nádraží  nebo supermarketů ( Kaufland, Lidl zrovna používají ty správné stavby vhodné pro vrabce) a živí se potravou, která lidem vypadne na zem a podobně.

0/0
5.11.2014 21:30

M69a28r66t46i40n 96B38l44a28s92s 3421779376151

Raduju neraduju... Pokud je pro ten konkrétní druh na určitém místě vhodné uklovávat malé zajíčky a pěvce, tak je to evidentně vhodná strategie. A pokud to vezmete do důsledků, tak straky (sojky) těm "uklovaným" vlastně poskytují docela dobrou službu tím, že sníží jejich stav (hlavně ty slabé kusy) a jim pak zbude více zdrojů. Straky si nakonec "vyžerou" zdroje a jejich populace zas klesne. Odpozorováno za posledních řekněme 5 let v okolí mého města. Samozřejmě, že ty vztahy nejsou nikdy takhle snadné... Nevím kolik máme těch opravdových odborníků, ale pochybuji, že jsou dostatečně jemně pokrýt celou republiku a mám pocit, že velká část dat o pozorování pochází od amatérských ornitologů z databází jako je např. zahraniční ebird.org. 

Za posledních pár let jsem taky v mnohem větší míře začal vídat žluny, strakapoudy a brhlíky. A pokud vidím tyhle ptáky a větší dravce (luňáci, sovy atp.) tak mám pocit, že ta nižší "patra" potravní pyramidy nejsou tak úplně v nepořádku.

0/0
5.11.2014 21:54

B64r51o17n42i79s64l97a20v 64M15e54r13t53l27í12k 1142291881292

Jsem si myslel, ze obili se dnes pestuje spis nizsi, s velkymi klasy protoze slama neni uz tak potreba. Jak to je?

0/0
5.11.2014 11:23
Foto

R39a91d74e70k 67P60o62l89i84c51k15ý 6771953861874

vrací se opět i vysokoklassé odrůdy-sláma se využívá k různým účelům.

Ale podstatná je hustota toho obilí-jak je uvedeno v příliš hustém nemohou hnízdit

+1/0
5.11.2014 11:42

B70r72o90n30i89s45l27a63v 72M63e92r23t93l33í25k 1392721121842

Dekuji

0/0
5.11.2014 12:56

R62a43d95i90m 53P51o94l23á91š42e67k 9286663419799

Já bych řekl, že podstatná je chemická ochrana obilí. Od dubna po konec června je každé obilí několikrát stříkáno různými prostředky. Pro ptáky jakožto na chemikálie velmi citlivé živočichy jsou tak běžným způsobem obhospodařovaná obilná pole v podstatě mrtvá zóna. Tam přežijou jen myši a podobní odolní škůdci.

Co se týká nelesních prostorů mimo polí, za posledních 20 let došlo k jejich abnormálnímu zarůstání vysokým a hustým plevelem, jak lidi přestali tyto plochy vysíkat na krmení. Vymírají tedy ptáci, kteří potřebují na hnízdění volný prostor mimo les a na něm nízký porost, protože ten skoro nikde není. Drží se ptáci, kteří mohou hnizdit na volnějších prostorách v lesích nebo vůbec v lesích na stromech a vysokých keřích. Přitom to musí být ptáci, kteří umí unikat před predátory, protože těch je nyní podstatně víc než dříve. Jednak , jak se přestali lovit, se rozmnožili ti původní naši drobnější predátoři. Například nyní se v centru Ostravy obrovsky rozmnožili straky. Což sice trochu omezí přemnožené holuby, ale pro  drobné ptáky je to pohroma. A jednak leckde se rozmnožili cizí invazivní predátoři.

Jejich rozšíření taky nahrává ono zarůstání volných ploch vysokými plevely, protože v takovém porostu jsou neviditelní a nejdou běžnými způsoby nijak ulovit.

0/0
5.11.2014 13:19
Foto

R35a81d24e82k 70P64o66l38i81c57k73ý 6361473601214

Jistě máte  pravdu.

moje reakce byla jen na otázku-vysoké versus nízké obilí.

Jinak samozřejmě postřiky a zarůstání plevelem je u obou typů obilí stejné

0/0
5.11.2014 13:47

R48a29d25i62m 89P96o27l31á95š16e96k 9126583459169

Hm, přiznám se, že co já chodím do přírody, mně připadá, že od socíku je výška obilí na poli +- zhruba stejná. Myslím tím hlavně pšenici, žito se nyní u nás pěstuje málo a ječmen taky. Ale já to zase nijak nesleduji a neměřím.

Co se pravděpodobně změnilo, bude asi síla stébla, protože dnešní klasy jsou určitě těžší než tehdejší plus k tomu se u dnešních odrůd měla zvýšit odolnost proti poléhání při deštivém a větrném počasí do zralého obilí.

Co se změnilo určitě, je kvalita setí. Dříve bylo úplně normální, že od kraje pole 10 - 20 metrů dovnitř i někdy uvnitř pole bylo místy obilí výrazně řidší, zatímco jinde bylo třebas přeseto. Dneska to už není, doslova 10 centimetrů od okraje pole "naskočí" určitá, zřejmě optimální hustota, která se drží stejnoměrně po celém poli. Na jedné straně ty přesné secí stroje bez jakéhokoliv nároku na vyšší spotřebu chemikálií nebo na lepší odrůdu výrazně zvýšily výnos, na druhé straně je takhle hustě naseté obilí, řepka atd pro drobné ptáky a jiné menší živočichy prakticky neprostupné.

Co se týká slámy, výrobci peletek by ji měli vykupovat za +- 1200 Kč za tunu.  Protože kapacita toho, kolik to obilí vytahá z pole živin a uloží je do stébla a zrní je konečná, tak obilí s znatelně vyšší produkcí slámy musí naopak produkovat znatelně méně zrní. Je otázka, co je pro zemědělce výhodnější, jesti vyprodukovat víc zrní, které kvalitní prodá za nějak 8 000 Kč za tunu nebo víc té slámy za 1200 za tunu.

0/0
5.11.2014 15:05
Foto

R31a22d87e22k 18P41o67l17i45c56k79ý 6851323631154

Výška stébla nemá souvislost s výnosem zrna.

+1/0
5.11.2014 15:09

R90a83d73i71m 27P15o37l69á24š58e38k 9746273809229

Výška stébla souvisí s výnosem zprostředkovaně, přímou souvislost s výnosem zrna má množství hmoty stébla, kterou obilí na poli vyprodukuje.

0/−2
5.11.2014 15:14
Foto

R29a60d16e68k 68P60o27l16i91c13k13ý 6721443751674

Samozřejmě, že nemá-kde jste na to přišel?

Zrno je tvořeno především cukry-ty vznikají při fotosyntéze v zelených částech rostlin-logicky je teda nesmysl aby měla negativní vliv výška rostliny / když už tak naopak-čím vyšší tím větší produkce zrna/-rozhodující vliv na přenosu živin z půdy do rostliny  má konkrétní odrůda a kvalita kořenového systému.

jediný důvod proč se v určité době preferovaly nízké odrůdy / a někde dosud preferují/ je polehavost a stím spojené ztráty po působení větru a dešťů

Rozhodně je absolutním nesmyslem tvrdit, že vysoké obilí má nižší výnos díky tomu, že část živin jde do stébla!!

+1/0
5.11.2014 15:42

R42a21d39i22m 41P34o84l53á18š46e16k 9626583469909

Nemáte pravdu.

0/0
5.11.2014 15:58

J60a55n87a 83N49o20v26á70k46o98v97á 7797700989828

Pan Polický má naprostou pravdu a Vy, evidentně, nemáte zemědělskou školu, na rozdíl ode mne.

+2/0
5.11.2014 16:07

R39a69d36i13m 28P26o42l91á94š67e20k 9246983169209

Aha, takže máte papír, máte pravdu;-D;-D

Čím vyšší rostlina, tím delší dobu roste, tím později zakládá na zrno  a tím menší doba zbývá na růst zrna.

Čím vyšší rostliny, tím musí být menší počet rostlin na plochu a tím je, pokud je genetická kapacita rostliny vyčerpána, jako že u běžným způsobem šlechtěné pšenice vyčerpána určitě je, je z plochy výnos menší.  I když z jedné rostliny může být výnos větší.

0/−2
5.11.2014 18:31
Foto

R24a35d54e45k 24P28o33l33i58c95k95ý 6221413411704

vy nejen nemáte znalosti ale ani selský rozum-proč by měla výška rostliny souviset s počtem stébel na metr čtvereční?

Doba růstu nemá žádnou souvislost s délkou stébla / některé bambusy-rovněž tráva-rostou i metr za den/

Nechápu co to plácáte o genetické kaacitě rostliny?;-D;-D;-D

Zkuste si nastudovat alespoň nějaké základy biologie než tu začnete "perlit";-D

0/0
5.11.2014 19:41

R35a11d24i48m 19P13o44l41á13š97e64k 9866773699499

Koukám, že jste pole nebo přírodu nejblíž viděl tak z okna kanceláře nebo auta či vlaku. ;-D;-D;-D

0/−2
5.11.2014 21:44
Foto

R14a16d55e20k 53P61o64l51i75c58k79ý 6721403891864

Na rozdíl od vás žiji prakticky celý život na vesnici / s vyjímkou studia vysoké školy veterinární/, delší dobu jsem v zemědělství pracoval a celý život se zajímám o biologii a proto vím, že o problému nic nevíte a jen tlacháte nesmysly

0/0
5.11.2014 22:19

R83a71d66i92m 53P71o14l95á71š77e21k 9366893589469

Na rozdíl od Vás od vás žiju na vesnici celý život, chodím do přírody, dívám se tam, jak to tam je a přemýšlím o tom .

0/−1
6.11.2014 5:56
Foto

R57a82d28e52k 50P84o68l78i75c28k59ý 6521433741784

Kdyby  nejen chodil do přírody, ale i dával pozor ve škole tak byste se někdy ve 4-5 třídě dozvěděl co je fotosyntéza a pak v průběhu školy jak funguje přenos živin z půdy do rostlin,

očividně jste ale moc pozor nedával tak píšete hlouposti

0/0
6.11.2014 7:58

P23a56v56e41l 41J70e42ř15á65b53e42k 7371442824627

Vyrábět peletky ze slámy je hloupost. V polích schází humus, který udržuje živiny, vláhu, kyprost apod. Dřív se tam dostával z hnoje (slama z podestýlky) a nebo drcením slámy na poli.

Dnes slámu proženeme komínem - časem se to projeví na kvalitě orné půdy..

0/0
5.11.2014 19:31

R13a28d93i91m 39P37o31l54á31š18e18k 9526173509209

Podstata je v tom, že dneska spousta zemědělců nemá živočišnou výrobu a tak neprodukuje hnůj. Likvidovat slámu přímo zarýváním na poli je poněkud problém, protože hned potom je třeba obdělat půdu a zasít další plodinu , ta sláma vyžaduje dost důkladnější zpracování půdy, které zvýší náklady a může zemědělci sebrat všechen zisk z pěstované plodiny. Proto se zemědělcům vyplatí většinu slámy z pole odstranit. Peníze za prodej slámy jsou pak jen benefit navíc.

Humus z pole mizel už za socialismu, i když tehdy produkovalo hnůj každé družstvo. Například i 20 let po tom, co nám místní JZD sebralo náš záhumenek, bylo na tmavosti půdy přesně vidět, kde jsme půdu obdělávali my a hnojili hnojem a kde ji místní družstvo obdělávalo o 20 let déle a kde tudíž humus mizel o 20 let déle..

Humus tedy mizí z polí pořád průběžně a zatím se nic moc neděje, výnosy nekolabují, ale naopak spíš vzrůstají. Otázka je, jak daleko to může dojít, než to zkolabuje. Otázka taky je, jestli toto není důvod kolapsů úrody na polích na Jižní Moravě, kdy jedny roky jsou tam plodiny likvidovány suchem, druhé roky nadměrným vlhkem. Je otázka, jestli kdyby tam nebylo v půdě víc humusu, nebyly by pěstované plodiny proti těm vlivům mnohem víc odolnější.

Podle mně zvrat nastane, až bude ekonomické obsah humusu v půdě zvyšovat, třeba z důvodu právě zabránění jistého kolapsu výnosu na konkrétním poli. Pak nebude problém slámu na poli rozšrotovat na drobné kousíčky, které potom neztěžují setí následující plodiny, nebo automaticky zařazovat do osevního postupu zelená hnojení nebo využívat všelijaké průmyslové komposty, odpady z bioplynek a další zdroje humusu.

0/0
6.11.2014 6:19

P95a35v82e24l 30J78e94ř28á25b41e91k 7381852244157

Například skřivan potřebuje hnízdit na části pole bez porostu. Dřív to nebyl problém - sečky občas vynechaly, takže v polích byla nezasetá místa. Dnes se dokonce doporučuje, aby při setí obsluha nějakou tu chybu udělala

0/0
5.11.2014 19:28

R12a15d74i57m 34P66o22l16á52š33e90k 9486483879349

A víte jistě, že to hnízdo v poli a dokonce i samotný skřivan přežije pravidelné kropení postřiky a s tím spojené přejíždění postřikových strojů tažených traktory?

0/0
5.11.2014 21:35

J30a32r18o39s70l27a16v 64Č87a44d86a 9864110629531

R^naprostý souhlasR^doby kdy obilí přesahovalo jeden metr jsou 30 let pryč

0/0
5.11.2014 19:15

M22i26r52e25k 42Ř60í27h49a 8385131535123

Není divné, že tím že stavy dravců (predátorů rostou) tak se stavy "kořisti" snižují.  Třeba straka, dříve bylo možné lovit ji celoročně, teď je doba lovu značně omezena.

Sice se specializuje pouze na vajíčka ale i tak její stavy rostou a manších ptáků se snižují. Až dojde kořist tak se její stavy jistě sníží ale to už bude třeba pozdě. Chápu že to je jen jeden z faktorů ale obecně čím je prdační tlak na "kořist" větší tím je jí méně a méně.

0/0
5.11.2014 9:09

P90e75t81r 90V69r97á92n32a 6628671676176

Noo.. a škoda že není nijakého predátora na roma československého.. :-/ ;-(

0/−1
5.11.2014 11:19

P49e24t70r 87V70r33á13n68a 6938361806746

I když teď vlastně nevim. V okolí Prahy je prý černá celkem přemnožená a to přece můžou myslivci střílet, ne??

0/−1
5.11.2014 11:21

R15a87d69i84m 90P28o64l37á79š51e34k 9736273459939

Tam je škodná zemědělci, tak, jak obhospodařují pole, myslivci na černou zvěř prakticky nemůžou.

0/0
5.11.2014 13:20

V63á48c94l84a14v 75H38l54a54v88á93č45e69k 4194264313250

Je ale dobré, že přibývá kormoránů a krkavců? Patří mezi nejagresivnější škůdce.

+4/−1
5.11.2014 8:18
Foto

R69a92d30e84k 16P73o67l34i87c25k82ý 6751953341924

Pro koho jsou škůdci?

Pro přírodu rozhodně ne.

+2/−2
5.11.2014 11:44
Foto

H16a83n18a 82M88a59l51i30c60h97o75v48a 9310197473163

Nečekala jsem, že s vámi budu někdy souhlasit :-)

+1/0
5.11.2014 13:45
Foto

R63a80d40e52k 41P38o30l94i23c16k68ý 6311103411294

R^;-)

+1/0
5.11.2014 13:45

P60e82t19r 36V85r30á65n78a 6948181946546

Co to plácáte o zlých myslivcích?? Kdyby se právě oni nepiplali se zajícema a bažantama tak jsou u nás dávno zapsaní v EW seznamu. To samé platí u rybářů. Takové krásné ryby jako lipan nebo parma by bez umělých výtěrů zrovna tam.

0/−2
5.11.2014 7:59

M46a83r64t30i28n 33P44l51a32t64i94l 9721213701118

Já to myslel trochu ironicky, protože podle názoru laické veřejnosti můžou za úbytek zvěře především zemědělci. Je jen škoda, že tento článek skončil v záložce Hobby.

0/0
5.11.2014 8:06

P23e66t59r 20V10r10á25n65a 6218451876806

Aha. Tak to jsem si vylozil spatne.

0/0
5.11.2014 8:11







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.