Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Mizí skřivani a další ptáci. Může za to vysoké obilí i hubení škůdců

Uplatňují se v kontrole škůdců v zemědělství, přispívají k rozšiřování semen rostlin, druhy živící se mršinami fungují jako hygienická služba, jejich zpěv působí na člověka jako psychoterapie. Řeč je o běžném ptactvu, ze kterého má člověk užitek, aniž si to uvědomuje. Jeho stavy přitom klesají, ukázala studie.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

Z10d53e97n28k44a 13S66c40h66o86e73n21b55a10e74c56h69l70e74r 33K53r10u67z72o81v48a 6768212507289

Mam pocit ze vranam se dari asi nejlip

0/0
20.11.2014 0:06

R48e16n31é 13C38v68r44k76a11l 9426339806296

Proč mizí Racek chechtavý - protože v téhle zemi už se není čemu smát ;-(

0/−1
7.11.2014 13:32

J51a22k48u37b 98R41o16u15s 3743980634782

Hahaha, třeskutě vtipné :-P

0/0
8.11.2014 12:37

Z41d79e26n78ě67k 90T26r22u28t79n51o18v26s41k40ý 7783683386500

vysoké obilí?

Já měl za to, že obilí se šlechtí aby bylo co nejnižší

0/0
5.11.2014 22:58
Foto

R51a34d58e55k 33P53o49l45i14c44k52ý 6491523521704

dávno ne

0/0
6.11.2014 7:59

K57a51r64e19l 19Š25o21u62m48a10l 1144313958

Přijde mi to trochu komplikované vysvětlení. Já si myslím, že je to dáno přirozeným cyklem, kdy se v přírodě nárůsty a poklesy populací těch kterých živočichů přirozeně střídají. Zcela jistě na to má vliv i člověk, ale na druhou stranu - před nedávnem se všichni rozplývali kolik přibylo dravců. Vliv na to mělo snížení používání chemie v zemědělství atd. Teď v případě úbytku pěvců se to zase na chemii svádí. Připadá mi to trochu jako protimluv. Není pravděpodobnější vysvětlení, že po nárůstu přišel opět pokles a možná navíc ještě umocněný zvýšením počtu dravců?

0/−1
5.11.2014 22:35

R67a61d47i76m 33P56o39l29á84š56e72k 9396313869809

Jediné lesy a trochu rybníky jsou víceméně stejné jako před takovými 40 lety a poskytují ptákům stejný životní prostor. Všechny ostatní plochy, polní plochy, intravilány obcí a měst byly během posledních 40 let zásadně změněny. A to vesměs v neprospěch ptáků, stejně jako jiných živočichů. Savců, hmyzu......

Prakticky téměř úplně, kromě chráněných území, zmizel z krajiny životní prostor pro ptáky vázané na vlhké a mokřinné biotopy a pro ptáky vázané na polní a všelijaké polnolesní biotopy. Typu třeba všelijakých pramenišť, bažinek, drobných potoků s pobřežním porostem v otevřené krajině, drobných políček obdělávaných bez chemie se spoustou mezí a křovinatých a trnitých remízků , starých vesnických ovocných zahrad s ovocnými vysokokmeny..... Tomu odpovídá i pokles stavů těchto ptáků.

Naopak ptáci, co se přizpůsobili biotopům současných měst a vesnic, prospívají a přemnožují se.

0/0
6.11.2014 5:53

J68a78r37o98s46l68a88v 75Č69a58d22a 9394880849581

je zajímavé jak ornitologové hledají viníka...! za každou cenu! A přitom stačí selský rozum: jezdím z autem 40 let.Před 40 lety jsem ujel autem 100 km a musel jsem vyčistit přední sklo a světla přední kapotu co tam bylo nachytáno hmyzu, dnes ujedu 1000 km stále vidím přes přední sklo nemusím použít ostřikovače...kolik jezdilo aut před 40 lety a kolik jich jezdí dnes...to vám řeknou statistici...8-o není hmyz ptáci umírají hladem

+2/−2
5.11.2014 19:11

P51a11v56e81l 82J65e67ř28á91b23e32k 7851112784347

Obávám se, že hmyz není kvůli dopravě, ale kvůli chemii v zemědělství, v lesnictví, na zahrádkách atd. Silniční pozemky jsou jen několik málo % z celkové rozlohy státu, takže maximálně bude nějaký úbytek v okolí silnic, ne uprostřed zemědělské krajiny.

+3/0
5.11.2014 19:26

R86a31d43i51m 83P21o10l66á62š16e90k 9916883639939

Řekl bych, že ten hmyz, to byli nejvíc komáří hejna. A ty byly tam , kde do řekněme 100 - 300 metrů byly nějaké kaluže, bažiny nebo malé vodní toky. Dřív byly skoro všude, ale před takovými 40 - 30 lety  byly odvodňovány a meliorovány nebo naopak zasypávány a zatrubňovány. Socialističtí zemědělci potřebovali co nejvíc polí a v intravilánu obcí, jak se do místních toků začaly s rozšířením automatických praček a splachovacích záchodů vypouštět čím dál víc odpadních vod, začaly ty místní vodní toky zapáchat a obtěžovat a tak se to  všechno zatrubňovalo.

Když jsem vyrůstal, tak na každou stranu od baráku ve vzdálenosti od 100 do 300 metrů byl nějaký otevřený potůček , často s pobřežním porostem nebo rybníček či bažinka. Bylo jich tam tak 5 - 10 . Když jsem dosáhl dospělého věku, už bylo prakticky  všechno zatrubněno, zasypáno, odvodněno, vyrovnáno. Jestli to tak bylo všude, tak na každém kilometrů čtverečním intenzívně využívané krajiny se jedná až o hektary plochy. Za posledních 50 - 20 let došlo k obrovské přeměně krajiny. V intenzívně obdělávaných polích ptáci nemají místo. Extenzívní sekané louky zmizely, sady s ovocnými vysokokkemny a  polokmeny taky. Místo zahrad plných ovocných vysokokmenů a polokmenů s trávou sekanou třikrát ročně pro králíky je dnes beton , dlažba nebo v lepším případě každý týden sekaný anglický trávník s pár půlmetrovými jehličnany.

Ptákům prostě zmizela většina životního prostoru. Prosperují jakž takž  jedině ptáci, kteří jsou schopni žít v současném lese, ten se totiž prakticky nezměnil. A potom ptáci, kteří se dokázali přizpůsobit životu v dnešních městech a vesnicích. Ať už třeba hnízděním v stavbách postavených člověkem jako holubi a pojídáním odpadků jako třeba vrány anebo třeba ti ptáci, kterým stačí k životu pár těch stromů a keřů na všelijakých parcích, hřbitovech nebo náspech silnic a železnic ve městech.

+1/0
5.11.2014 21:14
Foto

L67i53b70o43r 54V25y57k48o31u23p49i85l 9236755609667

Pak je ale zajímavé, kam zmizel vyloženě městský vrabec. Byla to stohlavá hejna nejen na předměstí, ale i ve středu města. Živil se vším, dokázal ukrást krmení holubům zpřed zobáku. Pak vrabec jakoby zcela zmizel. Dneska na něj opět narážím, ale jsou to malé skupinky. Na výletě za Brno jsem viděl hejno s asi dvacítkou jedinců a to bylo zatím nejvíc.

0/0
8.11.2014 19:09

R20a50d81i37m 78P86o14l72á57š84e48k 9506893909769

Spousta ptáků se taky živí semeny. A spousta ptáků prostě umí se živit skoro vším.   Jako třeba u nás přemnožení špačci likvidují ve velkém třešně, višně, mirabelky, myrobalány,

0/0
5.11.2014 21:41

M14a34r34t68i60n 51B56l63a76s48s 3981309116971

Neviděl bych to tak černě. Naopak bych řekl, že diverzita se zvětšuje. Velikost populací nepochybně osciluje, ale nepřipadá mi, že by např. vrabců úbývalo. Pamatuji si dobu, kdy jsem straku neviděl, jak je rok dlouhej a před 3-4 lety bylo "přestrakováno". Letos jsem zase viděl výrazně více sojek než obvykle. A za poslední 2 roky taky vídám mnohem víc luňáků...

0/−1
5.11.2014 14:20

P96e34t16r 95M95a50l19i60š84k16a 6621805231583

Pokud de o ty vrabce, tak když sem byl malej, tak jsem jich viděl u popelnic hejna a dnes..

+3/0
5.11.2014 16:19

P15a73v67e56l 54J19e25ř60á54b25e18k 7191562734427

Pokud se radujete ze strak a sojek, tak to je průšvih. Jedná se totiž o ptáky, kteří celkem systematicky plení hnízda pěvců a dalších ptáků, dokáží uklofat i malého zajíce apod.

To, že vidíte jednoho či dva vrabce je asi zajímavé, ale bývaly doby, kdy vrabec byl považován za škodlivého ptáka.

Laik to může vidět růžově, ale víc dám na odborníky. Mapují podstatně větší oblast než jedinec.

+1/0
5.11.2014 19:13

R37a57d84i15m 74P33o77l51á54š49e80k 9256283289709

Vrabec snad původně žil v hejnech ve skalách v nějaké suchší krajině, kde se živil semeny vypadlými z trav a jiných rostlin na zem, hmyzem a červy sbíraným se země.

A byl to jeden z prvních ptáků, který se rozšířil na vesnicích a přemnožil se tam. Hnízdil v hejnech pod střechami stodol a chalup a živil se nejvíc potravou, kterou kradl drůbeži ve venkovních výbězích nebo vysetým zrním, které posbíral na poli. U nás na vesnici kdysi snad každá chalupa měla své vrabčí hejno. Kromě těch pár, kde nechovali slepice.

Vymizel proto, protože za prvé zmizela drůbež a další na venkově masově chované zvířectvo krmené venku, kterým mohl krást potravu. Jenom psi na uživení nestačí.A za druhé proto, protože se změnila konstrukční řešení venkovských chalup, v  dnešních stavbách vrabec obvykle nenajde zastřešené dutiny, kde by mohl hnízdit. A aby je udělal třeba v izolaci, na to je slabý.

Vrabec dneska začíná žít spíš ve městech. Hnízdí v dutinách pod plechovými střechami benzínek, autobusových nádraží  nebo supermarketů ( Kaufland, Lidl zrovna používají ty správné stavby vhodné pro vrabce) a živí se potravou, která lidem vypadne na zem a podobně.

0/0
5.11.2014 21:30

M87a47r92t50i88n 19B91l54a20s85s 3461529186961

Raduju neraduju... Pokud je pro ten konkrétní druh na určitém místě vhodné uklovávat malé zajíčky a pěvce, tak je to evidentně vhodná strategie. A pokud to vezmete do důsledků, tak straky (sojky) těm "uklovaným" vlastně poskytují docela dobrou službu tím, že sníží jejich stav (hlavně ty slabé kusy) a jim pak zbude více zdrojů. Straky si nakonec "vyžerou" zdroje a jejich populace zas klesne. Odpozorováno za posledních řekněme 5 let v okolí mého města. Samozřejmě, že ty vztahy nejsou nikdy takhle snadné... Nevím kolik máme těch opravdových odborníků, ale pochybuji, že jsou dostatečně jemně pokrýt celou republiku a mám pocit, že velká část dat o pozorování pochází od amatérských ornitologů z databází jako je např. zahraniční ebird.org. 

Za posledních pár let jsem taky v mnohem větší míře začal vídat žluny, strakapoudy a brhlíky. A pokud vidím tyhle ptáky a větší dravce (luňáci, sovy atp.) tak mám pocit, že ta nižší "patra" potravní pyramidy nejsou tak úplně v nepořádku.

0/0
5.11.2014 21:54

B85r49o75n75i33s36l30a57v 15M88e79r62t29l27í74k 1382891951882

Jsem si myslel, ze obili se dnes pestuje spis nizsi, s velkymi klasy protoze slama neni uz tak potreba. Jak to je?

0/0
5.11.2014 11:23
Foto

R65a76d25e67k 66P63o50l82i47c97k67ý 6321243801654

vrací se opět i vysokoklassé odrůdy-sláma se využívá k různým účelům.

Ale podstatná je hustota toho obilí-jak je uvedeno v příliš hustém nemohou hnízdit

+1/0
5.11.2014 11:42

B15r72o15n91i91s96l23a81v 57M23e86r68t90l26í25k 1292891561852

Dekuji

0/0
5.11.2014 12:56

R41a81d27i81m 22P35o50l88á31š88e82k 9746973969249

Já bych řekl, že podstatná je chemická ochrana obilí. Od dubna po konec června je každé obilí několikrát stříkáno různými prostředky. Pro ptáky jakožto na chemikálie velmi citlivé živočichy jsou tak běžným způsobem obhospodařovaná obilná pole v podstatě mrtvá zóna. Tam přežijou jen myši a podobní odolní škůdci.

Co se týká nelesních prostorů mimo polí, za posledních 20 let došlo k jejich abnormálnímu zarůstání vysokým a hustým plevelem, jak lidi přestali tyto plochy vysíkat na krmení. Vymírají tedy ptáci, kteří potřebují na hnízdění volný prostor mimo les a na něm nízký porost, protože ten skoro nikde není. Drží se ptáci, kteří mohou hnizdit na volnějších prostorách v lesích nebo vůbec v lesích na stromech a vysokých keřích. Přitom to musí být ptáci, kteří umí unikat před predátory, protože těch je nyní podstatně víc než dříve. Jednak , jak se přestali lovit, se rozmnožili ti původní naši drobnější predátoři. Například nyní se v centru Ostravy obrovsky rozmnožili straky. Což sice trochu omezí přemnožené holuby, ale pro  drobné ptáky je to pohroma. A jednak leckde se rozmnožili cizí invazivní predátoři.

Jejich rozšíření taky nahrává ono zarůstání volných ploch vysokými plevely, protože v takovém porostu jsou neviditelní a nejdou běžnými způsoby nijak ulovit.

0/0
5.11.2014 13:19
Foto

R54a69d46e97k 98P75o83l28i12c80k97ý 6711333661274

Jistě máte  pravdu.

moje reakce byla jen na otázku-vysoké versus nízké obilí.

Jinak samozřejmě postřiky a zarůstání plevelem je u obou typů obilí stejné

0/0
5.11.2014 13:47

R18a21d45i82m 98P47o32l59á78š51e12k 9756343989829

Hm, přiznám se, že co já chodím do přírody, mně připadá, že od socíku je výška obilí na poli +- zhruba stejná. Myslím tím hlavně pšenici, žito se nyní u nás pěstuje málo a ječmen taky. Ale já to zase nijak nesleduji a neměřím.

Co se pravděpodobně změnilo, bude asi síla stébla, protože dnešní klasy jsou určitě těžší než tehdejší plus k tomu se u dnešních odrůd měla zvýšit odolnost proti poléhání při deštivém a větrném počasí do zralého obilí.

Co se změnilo určitě, je kvalita setí. Dříve bylo úplně normální, že od kraje pole 10 - 20 metrů dovnitř i někdy uvnitř pole bylo místy obilí výrazně řidší, zatímco jinde bylo třebas přeseto. Dneska to už není, doslova 10 centimetrů od okraje pole "naskočí" určitá, zřejmě optimální hustota, která se drží stejnoměrně po celém poli. Na jedné straně ty přesné secí stroje bez jakéhokoliv nároku na vyšší spotřebu chemikálií nebo na lepší odrůdu výrazně zvýšily výnos, na druhé straně je takhle hustě naseté obilí, řepka atd pro drobné ptáky a jiné menší živočichy prakticky neprostupné.

Co se týká slámy, výrobci peletek by ji měli vykupovat za +- 1200 Kč za tunu.  Protože kapacita toho, kolik to obilí vytahá z pole živin a uloží je do stébla a zrní je konečná, tak obilí s znatelně vyšší produkcí slámy musí naopak produkovat znatelně méně zrní. Je otázka, co je pro zemědělce výhodnější, jesti vyprodukovat víc zrní, které kvalitní prodá za nějak 8 000 Kč za tunu nebo víc té slámy za 1200 za tunu.

0/0
5.11.2014 15:05
Foto

R24a89d54e45k 56P77o31l89i80c12k22ý 6791463831494

Výška stébla nemá souvislost s výnosem zrna.

+1/0
5.11.2014 15:09

R11a82d71i22m 76P46o91l98á59š90e93k 9896943949339

Výška stébla souvisí s výnosem zprostředkovaně, přímou souvislost s výnosem zrna má množství hmoty stébla, kterou obilí na poli vyprodukuje.

0/−2
5.11.2014 15:14
Foto

R50a83d45e86k 90P52o36l76i87c94k28ý 6391433691284

Samozřejmě, že nemá-kde jste na to přišel?

Zrno je tvořeno především cukry-ty vznikají při fotosyntéze v zelených částech rostlin-logicky je teda nesmysl aby měla negativní vliv výška rostliny / když už tak naopak-čím vyšší tím větší produkce zrna/-rozhodující vliv na přenosu živin z půdy do rostliny  má konkrétní odrůda a kvalita kořenového systému.

jediný důvod proč se v určité době preferovaly nízké odrůdy / a někde dosud preferují/ je polehavost a stím spojené ztráty po působení větru a dešťů

Rozhodně je absolutním nesmyslem tvrdit, že vysoké obilí má nižší výnos díky tomu, že část živin jde do stébla!!

+1/0
5.11.2014 15:42

R11a48d20i77m 67P40o62l56á62š90e24k 9406623519659

Nemáte pravdu.

0/0
5.11.2014 15:58

J81a35n66a 39N28o76v91á55k40o23v33á 7937750939478

Pan Polický má naprostou pravdu a Vy, evidentně, nemáte zemědělskou školu, na rozdíl ode mne.

+2/0
5.11.2014 16:07

R13a31d79i57m 52P83o22l37á64š69e93k 9306543729599

Aha, takže máte papír, máte pravdu;-D;-D

Čím vyšší rostlina, tím delší dobu roste, tím později zakládá na zrno  a tím menší doba zbývá na růst zrna.

Čím vyšší rostliny, tím musí být menší počet rostlin na plochu a tím je, pokud je genetická kapacita rostliny vyčerpána, jako že u běžným způsobem šlechtěné pšenice vyčerpána určitě je, je z plochy výnos menší.  I když z jedné rostliny může být výnos větší.

0/−2
5.11.2014 18:31
Foto

R89a83d21e15k 69P60o10l24i92c36k54ý 6181963541734

vy nejen nemáte znalosti ale ani selský rozum-proč by měla výška rostliny souviset s počtem stébel na metr čtvereční?

Doba růstu nemá žádnou souvislost s délkou stébla / některé bambusy-rovněž tráva-rostou i metr za den/

Nechápu co to plácáte o genetické kaacitě rostliny?;-D;-D;-D

Zkuste si nastudovat alespoň nějaké základy biologie než tu začnete "perlit";-D

0/0
5.11.2014 19:41

R63a67d19i59m 68P43o81l19á66š52e54k 9696963459969

Koukám, že jste pole nebo přírodu nejblíž viděl tak z okna kanceláře nebo auta či vlaku. ;-D;-D;-D

0/−2
5.11.2014 21:44
Foto

R31a28d94e49k 38P21o87l16i43c46k87ý 6381533121444

Na rozdíl od vás žiji prakticky celý život na vesnici / s vyjímkou studia vysoké školy veterinární/, delší dobu jsem v zemědělství pracoval a celý život se zajímám o biologii a proto vím, že o problému nic nevíte a jen tlacháte nesmysly

0/0
5.11.2014 22:19

R85a67d63i10m 11P84o70l84á39š77e79k 9266673609989

Na rozdíl od Vás od vás žiju na vesnici celý život, chodím do přírody, dívám se tam, jak to tam je a přemýšlím o tom .

0/−1
6.11.2014 5:56
Foto

R62a64d27e70k 17P59o67l67i42c84k57ý 6341713701404

Kdyby  nejen chodil do přírody, ale i dával pozor ve škole tak byste se někdy ve 4-5 třídě dozvěděl co je fotosyntéza a pak v průběhu školy jak funguje přenos živin z půdy do rostlin,

očividně jste ale moc pozor nedával tak píšete hlouposti

0/0
6.11.2014 7:58

P89a78v74e80l 84J90e68ř94á59b35e46k 7881262694217

Vyrábět peletky ze slámy je hloupost. V polích schází humus, který udržuje živiny, vláhu, kyprost apod. Dřív se tam dostával z hnoje (slama z podestýlky) a nebo drcením slámy na poli.

Dnes slámu proženeme komínem - časem se to projeví na kvalitě orné půdy..

0/0
5.11.2014 19:31

R52a37d16i79m 81P70o66l45á52š75e27k 9356773529759

Podstata je v tom, že dneska spousta zemědělců nemá živočišnou výrobu a tak neprodukuje hnůj. Likvidovat slámu přímo zarýváním na poli je poněkud problém, protože hned potom je třeba obdělat půdu a zasít další plodinu , ta sláma vyžaduje dost důkladnější zpracování půdy, které zvýší náklady a může zemědělci sebrat všechen zisk z pěstované plodiny. Proto se zemědělcům vyplatí většinu slámy z pole odstranit. Peníze za prodej slámy jsou pak jen benefit navíc.

Humus z pole mizel už za socialismu, i když tehdy produkovalo hnůj každé družstvo. Například i 20 let po tom, co nám místní JZD sebralo náš záhumenek, bylo na tmavosti půdy přesně vidět, kde jsme půdu obdělávali my a hnojili hnojem a kde ji místní družstvo obdělávalo o 20 let déle a kde tudíž humus mizel o 20 let déle..

Humus tedy mizí z polí pořád průběžně a zatím se nic moc neděje, výnosy nekolabují, ale naopak spíš vzrůstají. Otázka je, jak daleko to může dojít, než to zkolabuje. Otázka taky je, jestli toto není důvod kolapsů úrody na polích na Jižní Moravě, kdy jedny roky jsou tam plodiny likvidovány suchem, druhé roky nadměrným vlhkem. Je otázka, jestli kdyby tam nebylo v půdě víc humusu, nebyly by pěstované plodiny proti těm vlivům mnohem víc odolnější.

Podle mně zvrat nastane, až bude ekonomické obsah humusu v půdě zvyšovat, třeba z důvodu právě zabránění jistého kolapsu výnosu na konkrétním poli. Pak nebude problém slámu na poli rozšrotovat na drobné kousíčky, které potom neztěžují setí následující plodiny, nebo automaticky zařazovat do osevního postupu zelená hnojení nebo využívat všelijaké průmyslové komposty, odpady z bioplynek a další zdroje humusu.

0/0
6.11.2014 6:19

P22a10v54e49l 98J14e45ř82á68b39e67k 7141902344287

Například skřivan potřebuje hnízdit na části pole bez porostu. Dřív to nebyl problém - sečky občas vynechaly, takže v polích byla nezasetá místa. Dnes se dokonce doporučuje, aby při setí obsluha nějakou tu chybu udělala

0/0
5.11.2014 19:28

R42a97d56i88m 56P50o54l88á10š72e53k 9356983629599

A víte jistě, že to hnízdo v poli a dokonce i samotný skřivan přežije pravidelné kropení postřiky a s tím spojené přejíždění postřikových strojů tažených traktory?

0/0
5.11.2014 21:35

J23a26r28o47s35l90a49v 27Č64a74d69a 9684760229771

R^naprostý souhlasR^doby kdy obilí přesahovalo jeden metr jsou 30 let pryč

0/0
5.11.2014 19:15

M78i42r27e19k 77Ř70í45h30a 8125311325983

Není divné, že tím že stavy dravců (predátorů rostou) tak se stavy "kořisti" snižují.  Třeba straka, dříve bylo možné lovit ji celoročně, teď je doba lovu značně omezena.

Sice se specializuje pouze na vajíčka ale i tak její stavy rostou a manších ptáků se snižují. Až dojde kořist tak se její stavy jistě sníží ale to už bude třeba pozdě. Chápu že to je jen jeden z faktorů ale obecně čím je prdační tlak na "kořist" větší tím je jí méně a méně.

0/0
5.11.2014 9:09

P81e94t72r 15V82r33á55n23a 6488661646436

Noo.. a škoda že není nijakého predátora na roma československého.. :-/ ;-(

0/−1
5.11.2014 11:19

P78e25t43r 80V29r87á73n42a 6218301396366

I když teď vlastně nevim. V okolí Prahy je prý černá celkem přemnožená a to přece můžou myslivci střílet, ne??

0/−1
5.11.2014 11:21

R25a30d90i23m 91P24o96l24á36š19e53k 9536583909469

Tam je škodná zemědělci, tak, jak obhospodařují pole, myslivci na černou zvěř prakticky nemůžou.

0/0
5.11.2014 13:20

V23á63c72l21a24v 98H48l93a44v88á26č42e37k 4884214783510

Je ale dobré, že přibývá kormoránů a krkavců? Patří mezi nejagresivnější škůdce.

+4/−1
5.11.2014 8:18
Foto

R68a56d83e91k 19P62o97l50i51c38k34ý 6341703831884

Pro koho jsou škůdci?

Pro přírodu rozhodně ne.

+2/−2
5.11.2014 11:44
Foto

H82a74n19a 68M10a16l40i87c31h85o11v96a 9590857183123

Nečekala jsem, že s vámi budu někdy souhlasit :-)

+1/0
5.11.2014 13:45
Foto

R57a66d84e96k 73P98o36l59i64c32k68ý 6841743231324

R^;-)

+1/0
5.11.2014 13:45

P59e10t42r 66V28r29á21n71a 6208801356976

Co to plácáte o zlých myslivcích?? Kdyby se právě oni nepiplali se zajícema a bažantama tak jsou u nás dávno zapsaní v EW seznamu. To samé platí u rybářů. Takové krásné ryby jako lipan nebo parma by bez umělých výtěrů zrovna tam.

0/−2
5.11.2014 7:59

M89a21r13t22i41n 48P80l66a49t73i20l 9891553241538

Já to myslel trochu ironicky, protože podle názoru laické veřejnosti můžou za úbytek zvěře především zemědělci. Je jen škoda, že tento článek skončil v záložce Hobby.

0/0
5.11.2014 8:06

P45e40t30r 65V73r97á36n11a 6648911676876

Aha. Tak to jsem si vylozil spatne.

0/0
5.11.2014 8:11





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.