Dodržuji vše doporučené a jsem rád

Nejlepší je zahradu vybetonovat a na zbytek nasypat DDT.

tak nám bydlí v nepřírodním plastovém jezírku s karasem i potápník, a bruslí na něm vodoměrky a podobně. (otázka je, kolik pak mají potomstva, zda je ryba sežere, i když je krmená, to nevím). Teď od jara se mi líbí hlavně bzukot včel, co chodí to jezírko upíjet. V těchto vedrech to je jak narvaná hospoda

Jen tu žábu tam nemáme

nic se nemá přehánět, na druhou stranu se současným zaplavelením invazivními druhy slimáků nezbývá než sekat...

na druhou stranu musím říct že se osvědčil biologický útok hlísticemi...

musím ovšem říct že mi skutečně bylo líto slepýše který se potkal se sekačkou :( na zahradě vůbec nevadil ale trávy už bylo moc.

Máme louku u lesa, kterou každý rok sekáme na seno. Zkraje, než jsem nalezla systém, také bohužel pár slepýšů skončilo pod sekačkou Takže teď sekáme buď brzo ráno, když to jde, nebo večer, když už není hic. A několik posledních let už žádný slepýš neuhynul.

Byly doby, kdy v tomto čase na vesnicích v podvečer zvonily kosy, když je hospodáři naklepávali. A u chat byly luční trávníky, protože sekačky byly buď v Tuzexu a nebo samo domo. Chatař trávu dal za králíka nějakého chovateli a nebo prodal jako seno zemědělcům. Tím na venkově zůstávaly drobná místa, kde mohl drobný luční hmyz a drobní obratlovci spolehlivě přežít. Dnes večer hučí rotační sekačky, králíky chováme v mrazáku marketu apod. Lidi už na drobný chov čas nemají a nebo ho ruší pro nesouhlas novousedlíků na vesnici.

Dnes je vesnice také celá vyžnutá (v četně naší zahrady) skoro není vidět ani bělásek. Chudák mládenec děvčata musí lákat do "svých sítí" ne na sbírku motýlů, ale na sbírku nápojových plechovek, které nasbíral po přírodě. Nezřídka je to ale naopak - holka aby se uběhala, aby našla trochu pohyblivého kluka.

V péči o přírodu mohou významně přispět obce - dle možností změnit režim sečení veřejných ploch. Pokud budou osvícené - tak kde to bude možné, ponechají a pokusí se obnovit luční porosty. I v obytných zónách rozkvetlý trávník je významným estetickým prvkem - znám školy které dokonce takový trávník přímo požadují pro výuku dětí.

Jenže co naděláme. Osvícené lidi na obcích nečekejme. Teď mám na stole doporučení rady města kde žiji, aby se prodal menší kousek pozemku (přes 100 m2), který je mezi soukromými pozemky. Odůvodnění - pro město bezcenný pozemek.

Nevím - ve sekačkami vymydlené oblasti takový pozemek právě může mít obrovskou cenu zejména pro obec - pro zachování alespoň extenzivního trávníku, dosadby několika ovocných vysokokmenů apod. A zachování přírodního dědictví patří mezi základní povinnosti obcí. Takže než prodat, obec by měla se pokoušet o směnu a potom ten pozemek předat přírodě v režimu péče o luční porosty.

Co vám brání si vzít kosu a jít sekat? Vážený, za mlada jsem to dělala, je to pěkná dřina. Navíc neumím kosu naklepat a nenaklepanou kosou usečete kulový. Jak jsem byla šťastná, když se po r. 1989 objevily průmyslově vyrobené sekačky, které nemusel šikovný chlap motovat doma na koleně z toho, co se mu podařilo ukradnout v místní fabrice!

A když jsme u toho: vadí mi taky jiná věc, a sice bezhlavé kácení stromů. Protože majitel (třeba obec) nese zodpovědnost za to, že třeba spadne větev a poškodí něčí auto nebo poraní člověka. Tak se kácí, co stojí, bez ohledu na to, že jde třeba o nádhernou starou alej. Obec prostě nemá koule ani peníze na to, aby zaplatila možnou vzniklou škodu. Tak se kácí, jen to lítá.

Jo a na závěr k té druhové pestrosti: nevíte, jak zlikvidovat oranžové slimáky? Protože ti hajzlové sežerou všechno, k čemu se jen připlazí.