ja už mám všetko ostrihané

ad je čas

No za 3 týdny bych prořezával v nížinách, za 6 týdnů ve vyšších polohách.

Na začátku února totiž není jisté, že ještě nepřijdou silnější mrazy. A stromy se řežou až pomine riziko větších mrazů, aby se rány dobře hojily

Ony ty fotografie vypadají spíš jako reklama na Gardena výrobky než jako návod na prořezávku. O peníze jde vždycky až na prvním místě ;-)

V tuto dobu se prořezávaly ovocné stromky protože nebyla jiná práce na polích a stromy se Vám za to odměnily velmi bohatým přírůstkem plků a vlků aby jste měli neustále každý rok co dělat. Ke své spokojenosti prořezávám hlavně v době nasazení plodů a nebo na podzim, kdy strom díky tomu hlavní růst směřuje do posilování kmene a větví.

to je zajímavé.., že na tuhle metodu doposud nikdo nepřišel....

to je dobré na začátku února prohlásit, že žádné velké mrazy nás už letos nečekají.....

Dlouho tu nebyl článek od "trávníkáře", copak asi teď dělá?

.....spadlé větve odkliďte aby jste nepřilákali zvěř. No na oplocené zahradě přilákám akorát psa co si je označkuje

Já jsem četl, že odstranit z pod stromů se větve mají proto, aby se z nich nepřesunuli škůdci znovu na strom.

"Aby strom plodil, musí růst jeho větve vodorovně."

Hm, ale nejvíc a nejhezčí jablka jsem měl na svislých výhonech, zajímavé ...

Já naopak souhlasím s autorem. Nejvíce jablek jsem měl na větvích, které rostly vodorovně.

Otec mi podal sekeru a řekl: Jdi ven a posekej všechny stromy, nic živého tu po nás nesmí zůstat! A já šel.

Byl toho dne neklidný?

O tom kdy řezat se ovocnáři se sadovníky (arboristy) budou zpravidla dohadovat. Arboristé jsou víc pro řez v době vegetace (doba podle taxonu dřeviny - od dubna do srpna), protož strom je v plné vegetaci a hned zahajuje obranné procesy. V předvegetační době je rána otevřená delší dobu. Ale u ovocných dřevin nejde o zachování stromu na století, ale desetiletí, tak to není tak důležité

Je lepší řezat na větevní límec. než kroužek - tj, řez je veden těsně v místech, kde dřevo kmene (starší větve) přerůstá mladší větev. Límec je pokaždé jinde - musí se umět vyhledat. Je to místo s velkým množstvím hojivých pletiv.

A když se podíváte na fotky, tak jen několik postřehů abyste si z fotek nebrali příklady.

Na fotce 2 bude potřeba zaříznou "pahýl" u rozvětvení. Na fotce 3 je klasický špatný řez silné větve. Nikde nevidím naříznutí zespodu, potom druhý řez by měl být dál od rozvětvení a až třetím řezem se začistí řez na správném místě. Předchází se tak zatržení větve do části stromu. Navíc to vypadá na nějakou peckovinu, tak takto silný řez bez přípravy, asi jen když je nezbytně nutné. Navíc, když už řeže bez přilby na hlavě, tak alespoň pořádnou čepici. prostě větev na hlavě bolí

Na 5 snímku je klasický lízanec - je odstraněna většina hojivých pletiv a otevřeno dřevo kmene (pokud je to buk, tak je to dost špatné). 8. to je celkem zajímavé - to nasazení pilky je hodně našikmo na velký řez. Ale zde je to dobře či ne zaleží na větevním límci.

Staří zahradníci mě ještě učili desinfikovat nářadí, když se jde na další strom. Ale to je už na dnešní zahrádkáře moc složité, ač je to jednoduchý úkon.

A větve - jestli máte sad venku v polích a starší stromy, tak bych se naopak za větve na zemi přimlouval. zajíci a srnčí (někde i jeleni, mufloni) si do mladých větviček celkem rádi hryznou. Když je hodně zima, tak ohryzají i větve poražených starých borovic.

Čím tu pilku či nůžky dezinfikujete?