Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Proč se seká rákosí v zimě? Pak poskytne lepší úkryt pro vzácné živočichy

Rákosin v krajině v posledních letech významně ubylo a zhoršila se jejich kvalita, takže ubylo i prostoru pro drobné živočichy, kteří v něm žijí. Proto se ochránci snaží lokality, kde rákosí roste, udržovat. Vybírají si k tomu buď zimu nebo jaro podle toho, zda potřebují rákosí omladit nebo omezit.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

T90o53m81á81š 64T95a69t34í28č95e39k 5100852400638

Znalost češtiny je pro novináře velice důležitá, a když upadne, stanou se z nás exoti stylu hotentoti ("Rákosí je pro přírodu velmi důležité a když zmizí..."). :-/

0/0
15.1.2017 0:25

J51i22r15k92a 46H97o81n76c92ů 2234774891148

Nevím, proč to tak dělají ochranáři dnes, ale dřív se to dělalo v zimě ze dvou důvodů. Jednak je suché a druhak jste se nemuseli brodit bahnem, ale po zmrzlém jste pohodlně došli až na místo.

+1/0
14.1.2017 23:47

P14a36v11e62l 26J37e61ř77á83b78e46k 7841682474687

Ochránci dnes to dělají stejně jako dřív.

Když je zmrznuto - jdete a nebo jedete po ledě a navíc nerozšlapou vrcholové pupeny rákosí v bahně.

Ale aby bylo v rákosí zamrzlý povrch, je potřeba mnoho dní silný mráz.

Když zamrznuto není, nebo led je slabý, tak se v zimě musí do bláta a vody. Případně i ten led rozbít buď lýktovou kostí a nebo koleny, podle hloubky vody.

Nezřídka hloubka vody, když se seče bez silného ledu je nad polovinu stehen a vydržet takovou práci je potřeba den. Víc než do hloubky výšky rozkroku to už nejde (pokud sečete křovinořezem), protože se již motor křovinořezu téměř při dotýká vody a lehce motor utopíte.

Potom do vody musíte znovu když se posečená hmota uklízí. Ale tam je už víc pohybu a tak i víc tepla.

Jinými slovy - tu práci v zimě udělat je potřeba - a tak silné mrazy jsou příjemným pomocníkem.

A pokud jde o rybářské boty, třeba prsačky - suché rákosí je i roztrhne, propíchne. Několik hodin ledová voda v botách není nic příjemného.

Ale přes všechno - alespoň si člověk zkusí, co vydrží.;-(

0/0
15.1.2017 16:25
Foto

M74i50r93o75s89l23a67v 28S65t53e92i70n14e88r 6508274783295

O tom, jaký druh rákosí a kolik vám v rybníčku naroste rozhoduje kvalita vody. Tam, kde se do vody dostávají dusičňany z močůvky, vám poroste jenom drobný rákos, u nás vyvěrá voda asi 50 m před rybníkem ze skály a má pitnou kvalitu. V důsledku toho máme také dost vzácný biotop kde se najdou i rostliny, jinde známé jenom z knížek. Každý rok se nám šíří vysoké rákosí s "čibuky" a ubírá prostor jiným rostlinám, zejména leknínům. Takže nezbývá, než do gumového obleku a to rákosí vytrhávat tam, kam nepatří. Rozšiřuje se totiž vodorovnými výhonky a ty je nutné zredukovat- je to ovšem namáhavá práce. Vytrhaný rákos dopravím na plochý břeh a odvážím pod hráz, kde je také rákosí, ale tam to vytrhané rákosí nevadí, rychle zaroste. Je to zaměstnání vždy na několik dní.

Samozřejmě, žabám a drobným rybkám nechávám ve slunečné mělké zátoce porostu dost, aby měly kde klást jikry a vylíhnout se. Velké listy leknínů jsou také biotopem, žáby na nich rády sedí a pod nimi se drží menší rybky. Ty větší nám bohužel vyžraly vydry, rozšířily se po přítocích Otavy. Máme i čolky s rudým bříškem a vodní brouky velikosti a tvaru desetikoruny, jinde sotva přežívající.

+3/0
14.1.2017 21:04

R63a91d13i98m 32P24o36l54á72š38e36k 9566613389449

"Vysoké rákosí s čibuky", když na tom pracujete, tak to byste už mohl vědět, že se jedná o orobinec.

0/0
15.1.2017 10:21

J18a28r72o83s24l24a50v 45P17o44r19t 7329657569885

Dříve se rákos používal místo rabicky pod omítku na stropech , to je v každém starším baráku dodnes , proto se sekalo suché .

+7/0
14.1.2017 9:30
Foto

P42a60v66e64l 15P54o64k74o27r79n48ý 2446504390902

Uniká mi, jak bubnovou sekačkou, kterou vše zničím, prospěji přírodě. Oni se v rákosí i v zimě neschovávají různí živočichové?

+2/−2
14.1.2017 8:40

P19a91v64e36l 95J69e76ř43á64b15e22k 7561942634237

Máte to jednoduché.

Ti co přezimují v "zimním spánku" (zejména hmyz) jsou v zemi.

Ti co mají nožičky a křidélka před sekačkou včas odejdou či odletí.

A ročně se seče třetina až polovina plochy rákosí. Takže v lokalitě je stále úkryt pro živočichy.

Je otázkou čím navrhujete rákosí z plochy odstranit.

S výjimkou křovinořezu, už na staré, polehlé, často propletené rákosí svlačcem a divokým chmelem, mimo bubnovou sekačku, asi nic není.

Cepový mulčovač ve sněhu a mrazu nelze použít, klasickou kosu přetrhnete. Srpem či mačetou - to je snad možné jen kvalitní rákosí s dalším využitím na došky kdy náklady se vrací až v doškách.

Pravda je, že kdysi naši prapředci rákosiny čistili jednoduše - ohněm. To je dnes prakticky nepřijatelné.

+6/0
14.1.2017 9:04

R90a70d97i82m 94P74o88l96á32š88e52k 9526543139749

To se mýlíte. Dříve se u nás všechno sekalo kosami.

Akorát těch kos bylo mnohem víc druhů.

Velké tenké dobře vyklepané a ostré kosy na jemnou trávu a na kvalitní rovný povrch velkých luk ( které v té trávě jely jak "had" a sekaly s minimálním úsilím, takže během prvních ranních hodin za rosy jeden sekáč pokosil klidně i hektar), velké hrubší kosy z tvrdší oceli na sekání zralého obilí, menší kosy na vysekávání členitějších porostů a hodně pevné a krátké kosy na pevnějších kosištích na sekání takových hrubých a zanedbaných porostů jako je to rákosí.

Ovšem dnes by sekat delší dobu kosami vydrželi snad jen trénovaní sportovci.

+1/0
14.1.2017 16:04

P78a98v16e25l 35J26e66ř38á59b29e64k 7271122584927

Je logické, že když dříve lidi využívali rákosí na střechy, na stavby, do zahradnictví apod., tak rákosí sekali i kosami. Naopak, když dnes pro takové účely rákosí seču (občas si ho různé spolky berou na drobné přírodní stavby), tak sekačku nepoužívám, protože rákosí nesmí být zlámané.

Ale pokud mi v současné době kosou posečete rákosový porost, který nebyl sečen třeba třicet let, který je prorostlý svlačcem, jsou v něm i drny ostřic, apod., tak rád smeknu. Tenkrát by totiž trénovaní sekáči první seč takto zanedbané rákosiny provedli "sirkami". a až další rok, rovné rákosí by sekali kosou, srpem (seče se často na "hrstě").

+4/0
14.1.2017 18:55

R96a69d21i14m 87P77o46l67á43š25e30k 9936423469539

No dříve nic jiného než kosy nebyly, proto logicky sekali nějakými přizpůsobenými kosami. A pokud potřebovali nezlámané rákosí, tak nejspíš měli na kosách podobné zařízení s plachetkou, nevím jak se jmenuje. jako měli na kosách při šečení oblilí. A vždycky, když se sekáním naplnila, se zastavili a z toho rákosí udělali něco jako snop.

Mačety je záležitost spíš střední Ameriky či původně pyrenejského poloostrova.

S tím ohněm asi máte pravdu, tehdy bylo vypalování spíš racionalizační opatření, proti kterému nebyl nikdo a například v zimě se sněhem oheň neměl šamci se mimo rákosí rozšířit. A rákosí byl nadbytek, proto nebyl problém nějaký takový porost vypálit.

0/0
15.1.2017 10:29

P26a32v39e88l 36J22e50ř78á38b95e33k 7411472624397

Té konstrukci na kose se v každém kraji říkalo jinak. Tak se asi nemusíme shodnou. U nás to byl myslím "hasák", či podobně.

Nicméně - tak jak si pamatuji kosení obilí, tak se sekalo proti stojícímu obilí a to zařízení na kose stébla obilí přiklonilo ke stojícímu obilí - tedy, nepřepadávalo přes kosiště na zem.

Za sekáči šly zpravidla ženy a buď jen rukami a nebo s pomocí srpu, odseknuté, ale "stojící" obilí sbíraly do hrstí, ze kterých potom udělaly snop.

Smysl toho, že posečené obilí se opíralo o stojí byl zejména v tom, že se s ním co nejméně klepalo, tedy vypadávalo méně zrn, než kdyby klas spadl na zem.

Tolik co si pamatuji ze "školení", které mi před desítkami let dávali staříci.

0/0
15.1.2017 16:05

R57a85d47i39m 91P82o41l50á25š95e41k 9416723109159

Jo, to je moje první vzpomínka. Strniště, snopy a potom mlácení toho obilí u souseda ve stodole mlátičkou. Ale myslím, že tehdy už to sekli jakousi sekačkou, ne kosami.

A hned potom už byly kombajny.

Kosy jsem viděl až potom ve filmech a jinak nám v rodině ty na obilí zbyly potom na sečení trávy pro králíky.

0/0
15.1.2017 16:29







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.