Zapomněl jste napsat, že se takto zpracovávalo sádlo, které už žluklo a nedalo se jinak upotřebit, leda vyhodit nebo s tím mazat oje místo vazelíny. Při vaření mýdla se používaly i kosti, ty se v louhu dokázaly celé rozpustit. Tímto mýdlem bylo možno se i mýt, je to ostatně známé jádrové mýdlo "s jelenem". Aby bylo hezky bílé, tak se tzv. vysolovalo, do rozpuštěného mýdla se přidala hrst soli, ona sebou vzala nečistoty. Akorát bylo třeba opatrně vylévat vodu, která zůstala pod tuhým mýdlem, protože ještě obsahovala zbytky louhu. Naše babičky neměly silikonové formy, lily mýdlo do smaltovaných hrnců, hrnce neměly být oprýskané, protože takové místo pak díky zbytku obsahu louhu hodně rychle zkorodovalo. Ja to kdysi dělala a místo do smaltu jsem mýdlovou hmotu nalila do pozinkované formy na srnčí hřbet. Louh se zinkem zareagoval a v tu ránu z toho bylo hrnečku vař. Mýdlová hmota okamžitě zdvojnásobila objem, no to jsem to hodně rychle přelévala do smaltu! Forma na srnčí hřbet skončila ve sběru, ta už byla bohužel nepoužitelná, protože louh pozinkovaný povrch totálně zlikvidoval a mýdlo samo bylo lehce našedlé. nicméně mydlilo docela dobře.
