Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

V jílovité půdě nic nevypěstujete, musíte ji upravit, radí zahradník

Když si zakládáte zahrádku, s jílovitou půdou nic nenaděláte. Svrchní vrstvu ornice si však můžete upravit tak, aby byla úrodná a plodila podle vašeho přání.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J80i55n37d34ř78i75c80h 39Š64k75o42p62e92k 4795291550725

„Než začnete na takové půdě cokoliv pěstovat, musíte ji, stejně jako zemědělci, nejdříve upravit. Když se zakládá nové pole z louky nebo pastviny, kde se odpradávna nehospodařilo, je tam surová jílovitá půda, která se musí napřed zpracovat,“ vysvětluje. To platí i v případě, když si na chalupě budete chtít založit nové záhony.

Jako osevním postupem či zpracováním lze přeměnit jílovitou půdu 8-o

0/0
20.4.2017 17:12

V21e90n10d53u67l46a 65F84a58i72f94e88r79o10v49á 4478101683469

Prostě pěstováním, hnojením, zarýváním biomasy, atd. Na zahradě se mi už takto také postsupně přeměňuje jílovitý plac na záhon. Pravda je, že často jsem před prvním vsazením rostliny vysypala do jamky část úrodné zeminy.

0/0
22.4.2017 22:07

J18i56n19d23ř87i54c10h 77Š31k55o61p41e91k 4255541790455

hnojením atd. lze půdu zúrodnit, dát ji živiny, to nerozporuji

Ale když budu mít jílovitou půdu a budu ji hnojit, pořád to bude jílovitá půda. Druh půdy závisí na jejím složení, např. jílovitou půdu tvoří cca až 50 % jílovitých jemných částic. A ty se žádnou kultivací nezvětší, aby se z ní stala půda lehčí.

Nic proti vám, ale narážel jsem na autora článku, který takovou blbost napsal

0/0
24.4.2017 12:43

V27e27n25d69u77l60a 83F86a10i38f25e38r41o93v56á 4708721463599

Prostě pěstováním, hnojením, zarýváním biomasy, atd. Už se mi takhle postupně také přeměňuje jílovitý plac na záhon. Pravda je, že často jsem před prvním vsazením nové rostliny vysypala jamku úrodnější zeminou.

0/0
22.4.2017 22:09

K33a46r10e74l 46R90y13s 9533669560499

Ono je asi v módě říkat, že se na ornici postaví sklady a supermarkety, ale dost bych se divil, kdyby tam neproběhla skrývka...

+2/−1
20.4.2017 13:51

S19t44a82n32i32s40l89a84v34a 68Z19a83p72l26e67t83a74l83o87v94a 6426919179798

ale i tak je každého rovného pole v nížině škoda

+3/0
20.4.2017 21:10

R69a79d35i21m 25P21o14l43á77š64e55k 9916163119149

V chudé jílovité půdě by jinak mělo stačit porýt - poorat a dvakrát třikrát ročně udělat to zelené hnojení.

První zelená hnojení pravděpodobně horčicí, protože ta je v principu pionýrská plodina a další zelená hnojení pak kombinovat s jinými rostlinami. Vikev, svazenka, hrách a podobně. Jakmile se kombinací těchto zelených hnojení po nějakém roce vpraví do půdy dostatek humusu, začne být i jílovítá půda dostatečně drobivá a lehčí.

Písek tak nutný není, protože hodně jílovitých půd už samy o sobě obsahují dost písku. Záleží hodně na podloží, ze kterého ta půda vznikla, například tady u nás pod Beskydami to je nejčastěji z vrstev pískovce a jílovce a písku je v jílu dost. Pozná se to při větších deštích na splavené půdě, kdy místy se objeví silně písčité usazeniny.

Samotný jíl s pískem je půda mokrá, těžká a studená, jak ale dojde zeleným hnojením nebo taky hnojením hnojem a kompostem ke zvýšení obsahu humusu v půdě, písek v jílu začne fungovat a s humusem dohromady vytvářet lehkou teplou a výživnou půdu.

+3/0
20.4.2017 11:52

R70a46d14i37m 74P60o30l41á90š71e16k 9256583349649

JJ, řepka je problém. I lidi z oboru jsou zpracování současnou propagandou a tak občas vyhodí nesmysl, jaký by člověk u odborníků v žádném případě nečekal.

Řepka je stejná brukvovitá rostlina jako třeba zelí nebo ředkvička nebo hořčice. Půdu proto vyčerpává podobně jako tyto rostliny.

V zemědělské praxi má řepka velký význam. Jakožto úplně jiný druh než jiné hromadně pěstované plodiny, jako je pšenice, ječmen kukuřice nebo řepa bere z půdy jiné složky a naopak tam nechává ty, které intenzívně využívají ty jiné plodiny. řepka zasetá na pole jednou za 3 - 5 let tak půdu na poli znatelně zlepšuje. Přirozeně pokud ji tam zemědělci valí co druhý rok nebo dokonce každý rok, kvalitu půdy zhoršuje, ale za takového režimu to zhoršuje každá plodina.

Co se týká eroze půdy, dnes se řepka seje zhruba stejně hustě jako klasické obiloviny a tudíž chrání pole zhruba stejně. Mnohem horší na erozi je kukuřice nebo řepoa či brambory....

+3/0
20.4.2017 8:24

J41a38r74o12s95l20a25v 77K80a89d90l53e37c 5791209662781

Proč neustále bojovat s přírodou a neužívat si toho, co nám dává zcela zdarma...:-P

0/0
20.4.2017 7:49

P13a47v83e66l 66J40e86ř48á78b18e29k 7951662864487

Dnes, alespoň v naší oblasti, je móda stavebních firem hlušinu ze základů rodinného domu rozprostřít po zbytku zahrady, aniž by byla skryta ornice.

Takže ta trocha co tu je, je nenávratně ztracena pod hlušinou.

Majitelé pozemku potom když zahradu upravují na pozemek nechají za deseti tisíce navozit kompost, který ale vytvoří asi 5 - 10 cm silnou vrstvu.

A do toho potom chtějí zasázet rostliny, založit trávník.

Na majitele se nezlobím - většina zahradě nerozumí a jsou rádi, že postaví dům. Ale stavební firmy, obsluhy rypadel by měly znát normy na ochranu orniční vrstvy při stavební činnosti.

U nás lidi z oblasti péče o prostředí připravili informační letáčky jak chránit ornici s prosbou, aby je stavební úřad dával při stavebním povolení.

Jak jsem slyšel - marná práce, letáčky leží někde v šuplíkách.

Jenže nejde jen o ochranu ornice, ale 5 cm nějaké ornice na uježděné hlušině nevsákne ani delší atmosférické srážky, takže se tím jen podporuje odtok vody z oblasti a když sečteme větší zástavbu - tak pod obcí je to již znatelná navýšení přívalového odtoku vody.

+5/0
20.4.2017 0:38

R11a48d88i53m 94P94o85l35á89š55e22k 9826463799199

Já to ještě akcentuji. Pokud je na tom pozemku ještě předtím nějaká stará stavba, neznalý majitel poslušně zbourá a veškerou hmotu, jak kážou dnešní předpisy, pošle jako nebezpečný odpad a za úplatu na skládku. Přitom na těch starých stavbách nebyly použivány jiné než přírodní anorganické materiály a takl významnou část hmoty těchto staveb, hlavně malty a omítky, tvoří právě onen písek a vápno, s troškou cementu a drobného štěrku.

Pokud se místo odvozu přímo na místě ten rum z bouračky vytřídí, proseje na sítu a přebere, dá se získat množství písčitého v podstatě přírodního materiálu s vysokým obsahem vápna pro vylepšení půdy na zahradě.

V podstatě hmota všech omítek a malt, rozpadlé cihly a drť z nich, na drobno rozpadlé betony a podobně plus k tomu větší kusy staré malty a cihel, které hěhem pár let na zahradě roztrhá na kousky mráz a led v zimě, mohou dosáhnout až poloviny objemu hmoty z bouračky. Stavebník ušetří poplatky za skládkování a navíc získá kvalitní vápenitý pískový materiál na vylepšení jílovité půdy na zahradě.

Pokud ta stavba není stará továrna se zdmi prosycenými všelijakými průmyslovými zplodinami, tam by to asi nešlo.

Z novějších staveb to taky nejde, protože se do malt a omítek používaly všelijaké umělé organické přísady, které by v půdě mohly dělat problémy, ale ze starých staveb to je bez problémů.

Dokonce znám "bourače" , kteří takhle před nějakými lety prostě původní barák jen zbourali a rum nechali na zahradě zarovnat buldozerem a na tom pak udělali novou zahradu.

0/0
20.4.2017 9:07

M73a21r68c68e40l 90S66t33a54r89ý 9958924763249

a co vás tak zajímá osud půdy na malých soukromých pozemcích novostaveb, které mají pro krajinotvorbu úplně zanedbatelný význam? mnohem větší dopad má skladba pěstovaných plodin na extenzivních zemědělských plochách, lesní hospodářství, apod...

+1/0
20.4.2017 16:11

P57a89v41e88l 51J63e82ř83á24b80e53k 7221902704837

Moře je z mnoha kapiček voda.

Extenzivní zemědělské plochy ještě se dají rozdýchat, ale horší jsou intenzivní.

Ale abychom si rozuměli - zde je píše o zahradách, záhumencích a ne o širokých lánech.

0/0
21.4.2017 0:16







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.