Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Včely u nás postupně vymírají, může za to chemie, tvrdí entomolog Straka

Včelám zvoní hrana. Houfně je decimují nemoci a znečištěné prostředí. „Chtělo by to vrátit do přírody trochu toho ,nepořádku ́,“ říká entomolog Jakub Straka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v rozhovoru pro magazín Téma.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J60a66n 30J14u13r43n87í32č61e74k 7257710964154

Medojed lesní není šelma z čeledi kunovitých, ale dravec podobný káněti.

+1/0
29.4.2017 21:19

M43a79r90t63i59n 26F84l51i65n24t88a 5368748646797

já vám teda nevím jak entomolg Straka, ale pan doc. Ing. Antonín Přidal, Ph.D. z Mendlovy University v Brně zase říká, že ten kdo tvrdí, že včely hynou a počet včelstev se dlouhodobě zmenšuje tak LŽE... i statistika tvrdí, že počet včelstev v posledních 20 letech dlouhodobě "osciluje" kolem čísla 500 000 ...i během roku počet včelstev výrazně kolísá viz např, čísla počet včelstev k 1.5.2015 byl 421959 a k 1.9.2015 - 596313.

0/0
23.4.2017 7:39

R63a29d20i31m 17P98o40l68á37š66e87k 9246363899989

No, mám pocit, že před 10 - 20 roky bylo včelstev nějak 600 - 650 tisíc.

Ono to je totiž o tom, že čím víc včelstev, tím je víc včelařů, tím je větší množství peněz ze včelařských příspěvků, tím je větší objem dotací D1 na včelstvo, rozdělovaných přez Svaz Včelařů členům i nečlenům včelařům a tím je větší vliv a významnost vedení Svazu. Zatímco dole to všechno odřou dobrovolní funkcionáři základních organizací Svazu pracující zadarmo nebo za žebrácké náhrady nákladů.

0/0
29.4.2017 18:17

S55t61a41n76i96s38l55a53v 76H97o55r94á51č40e76k 5381778175684

Bylo mi 10let,plus minus, prázdniny u babičky, slova mého dědy slyším dodnes.."jednou nás chemie zahubí, vzpomen si na to" sám nevím proč si to pořád pamatuju...

+5/0
22.4.2017 8:42

P42e63t92r 64K96o73v74a51ř34í75k 1441883939527

No a přitom nás je stále víc a víc. ;-)

0/0
2.5.2017 10:53

J19i61n56d59ř76i35š33k19a 51B22u75r22g56e98r90o98v87á 3795554928365

Nejen včely. Všechen život zasažený chemií vymírá...

+3/0
22.4.2017 5:45
Foto

J15a90r64o67m12í55r 14H79l19u87b13e12k 2846890834271

Taky jsem chtěl být entomologem, jenže jsem si včas uvědomil, že by mne to neuživilo. Proto jsem jen pozorovatel. Hmyz mám rád a rád jej sleduji, sleduji vývoj jeho a reprodukční schopnosti. No, zatím jsem si nevšiml, že by ubývaly včely. Ministerstvo proti hoaxům nikterak nezasáhne?

0/0
22.4.2017 0:06

F60r52a82n58t90i50š26e52k 49M73i82t52t45e94r88w95a67l46d 2280969881

Kolik druhů včel dokážete poznat, odborníku??;-)Existují i lidé, kteří se entomology skutečně stali a asi bych jim věřil trochu víc;-)

+2/0
22.4.2017 3:31

R56a31d31i53m 98P63o18l73á36š66e25k 9726483459969

Včelaři si našlechtili včely na co nejvyšší výnosy, aby vyhověli většině, která má u nás včelaření coby přivýdělek a na co nejvyšší mírnost, aby se včelařům se včelami lépe a rychleji pracovalo a teď se jim nelíbí, že ty včely jsou příliš citlivé na nemoci, parazity a další nepřiznivé vlivy.

Navíc bylo původní plemeno černé včely, které tady žilo deset tisíc let od posledního zalednění a bylo dobře přizpůsobené místním podmínkám, přešlechtěno cizím plemenem, kraňskou včelou. Sice z podobného prostředí, ale ne úplně stejného.

Přitom včely se prakticky nedají chovat jinak než v plném kontaktu s okolní přírodou a defakto v plném genetickém vzájemném propojení všech chovaných včelstev i ulétlých rojů a z nich divoce žijících včelstev, nedají se zavřít do haly a tam chovat separátně jako třeba speciální linie slepic, hus, prasat a podobně.

0/−2
22.4.2017 8:00

P95a12v84e88l 47J24e92ř28á12b67e84k 7291912454647

Když se podívám do krajiny, tak pravých kvetoucích luk je minimum. A pokud nějaké jsou, jsou dnes skoro vyhlášené chráněným územím, aby alespoň něco se v regionech zachovalo.

Louky se změnily téměř v monokultury, jak lesy. Co se dalo, tak se přeoralo, a přesilo produkčními trávami. Byliny po několika takových akcí z luk prakticky zmizely.

Takže návrat ke květnatým loukám bez dodání semen dalších druhů bylin a trav je téměř nemožný - bude trvat možná i staletí. Protože v krajině je jen malinko lokalit, odkud by se semena přirozeně šířila.

Nicméně - mám za to, že většina z nás včely vnímá jen jako ty co jsou v úlech. Ale v naší přírodě je hodně druhů těch "samotářek". A ty jsou skutečně mimo zájem společnosti - řekl bych, že je ani neznáme.

+9/−1
21.4.2017 23:56

R65a91d93i69m 38P31o39l59á37š41e51k 9256813579199

Znát je známe, ale mimo odborníky si jich obvykle nikdo ani nevšimne, právě proto, že žijí jednotlivě.

Spíš je lidi nevědomky ničí.

Například typická kolonie některých včel samotářek bývá třeba ve starých barácích s málo pevnou písčitou omítkou a maltou mezi cihlami. Včely samotářky si v tom hloubí nory, protože tam mají idelální prodyšný pisčitý suchý materiál. Pro neznalého člověka to jsou jen jakési dírky ve zdi baráku, které je třeba zalepit novou pevnou omítkou.

0/0
22.4.2017 9:06

Z13d10e97n91ě92k 81T57r79u81t95n37o28v62s68k79ý 7713723186690

Od řepky se včelama co nejdál

+11/0
21.4.2017 13:37

I74v31a12n19a 24G66a46l74á52s46k32o42v45á 19H98e67r85z36i97g62o17v85á 3203978423197

EU řídí i to, kdy posekat louku? Ježkovy voči, dyť je to do nebe volající!! U mne na terase minulý rok končily desítky včel s obalenými nožičkami, nemohly letět dál, umřely. Právě totiž stříkali zemědělci řepku. Letos to bylo to samé, to asi už neni náhoda.

+13/0
21.4.2017 13:31

R67a70d78i65m 68P42o54l17á35š16e92k 9856403559289

Podmínkou dotace zemědělci na neobdělávánou plochu je posekání travního porostu do určitého termínu.

Mám pocit, že dnes to už jsou dokonce schopni kontrolovat z družice, takže ošidit se to nedá.

+4/0
21.4.2017 15:18

I39s20a57b49e60l28l29a 94Z81á52z72v19o11r83k64o33v69á 3100551950666

Záleží na osobní odvaze. Mám známého, který to šidí každoročně. Vždycky přijde s nějakou historkou proč to letos sekal později (pršelo apod.) a zatím mu to ministerstvo zemědělství vždycky "sežralo". Seká později kvůli tomu, že nechává dozrát semena travin, i seno je prý chutnější. Taky mi říkal, že je menší riziko, že poseká nějaké srnče.

+5/0
21.4.2017 21:03

P19a82v13e76l 34J19e12ř15á80b54e80k 7791332964377

Seno z posečené trávy po vymetání (uzrání semen) má nižší nutriční hodnotu. Jak říkali staří sedláci "dřevnatí".

Ale když se tráva sekne ve správnou dobu, semena dozrají v průběhu sušení sena - pokud se suší klasicky,

Pokud chci na louce nechat dozrát semena a nechat prostor pro různé organismy, nechávají se v louce neposečené pruhy minimálně do otav.

Ale faktem je, že skutečně je daný termín, do kdy louky musí být posečeny a do kdy z nich musí být odvezeno seno (balíky). Ti co jsou přihlášeni do ekozemědělství ani nestíhají za kontrolami zavírat vrata.

Díky takovému termínu myslím, že v Bílých Karpatech, prakticky vyhynul jeden druh vzácného žluťáska.

+5/0
21.4.2017 23:30

R69a47d23i89m 71P88o36l91á58š41e70k 9526123459929

Ono to je složitější.

Nedozrálé stonky těsně před kvetením jsou výživnější, protože skutečně nejsou zdřevnatělé a ta celulóza v nich je tak mnohem lépe stravitelná.

Zase seno se semeny před dozráním může být výživnější trochu jinak, protože vysokou výživnost v nich zaručují ty nedozrálá semena. Objemově se tak získá víc krmiva, v případě dobré volby druhu trávy či rostliny relativně stejně výživného.

Takže se musí trefit nějaký kompromis mezi tím.

0/0
22.4.2017 9:00

I39s44a88b19e55l16l80a 24Z50á26z23v24o36r71k92o85v14á 3550931850566

Řepka ještě nekvete (tedy tady v Polabí rozhodně ne). Takže stříkali podle předpisů a stejně to, jak tvrdíte, bylo špatně.

Jinak, ano. Dotované louky se sekají 2x ročně v konkrétních termínech, které jsou stupidní. Traviny totiž nejsou dozrálé = nevysemení. A kontroluje se to opravdu snímky z letadla či dokonce z družice. Jen to není nutně výmysl EU. Platí to i pro naše národní dotace.

+3/−1
21.4.2017 20:57

I19v83a16n40a 26G33a71l16á81s16k65o22v51á 20H91e69r77z89i56g55o95v96á 3763578613647

Dekuji za info, ale stejne by urednici meli zvednout zadek a jit se na tu louku aspon podívat a pak dat nejaky prikaz. Jenze to preci sedlakum davat nemusi, to prece poznaji lepe oni sami :-)

0/0
22.4.2017 22:57
Foto

P97e72t37r 24N58o26v88o82t55ň37á57k 1915311443738

Jednou jsem mel agresivní včelstvo, jestli bylo zdravé nevím, protože jen co jsem otevřel ul, jediné co je zajímalo byl totální útok a hledání skupin v oblečení. Co vim je, ze med nenosili skoro žádný :)

+1/0
21.4.2017 12:43

J41o44s59e10f 71A26d79á32m17e24k 2989475888596

Taky jsem to zažil - říkal jsem, že lítají z úlu zadkama napřed...

+3/0
21.4.2017 21:02

R42a35d54i74m 27P60o44l91á33š88e76k 9386943819439

Já mám zkušenoasti, že agresívní včelstva často "dělají" samotní včelaři.

Včely si totiž "špatnou" návštěvu včelaře pamatují 14 dní až měsíc.

Pokud včelař se včelami manipuluje špatně, rozruší je údery, rychlými pohyby nebo v nich pracuje příliš pozdě večer nebo příliš časně ráno za chladu.

Pokud včelař překročí určitou hranici v kombinaci těchto vlivů, četnosti a způsobu práce ve včelách, jsou včely při otevření úlu ještě rozrušeny z předchozího zásahu a tak jsou o něco divočejší. Když na toto včelař, ve snaze zkrátit dobu nepřijemné práce se včelami, zareaguje větší rychlostí a rázností, s větším hlukem a boucháním atd, jsou včely při dalším otevření úlu ještě divočejší, včelař pracuje ještě rychleji a nešetrněji.... Za 2 - 3 měsíce se ze zaručeně klidného včelstva bez problémů stane divoké včelstvo, které i bez otevření úlu do 5 - 10 metrů od úlu napadá cokoliv pohyblivého, co "smrdí člověkem". Pamatuji dva včelaře z okolí, co takhle skončili s včelařením kvůli " příliš dovokým včelstvům" . Jeden někdy okolo roku 1975, druhý někdo okolo 1995.

Ono tehdy to bylo o něco víc vidět, v tehdy převážně používaných úlech se zadním přístupem byl včelař při práci v násobně bezprostřednějším kontaktu se včelami než v dnešních nástavkových úlech. Pokud včelař tehdy se včelami pracoval tak, jak jsem popsal výše, tak s divokými včelami bojoval hodně často.

Dnešní nástavkové úly zas mohou být zrádnější. Většina operací v nich proběhne do 10 - 15 minut a to se mírně rozrušené včely ani neprojeví a včelař tak jejich rozrušení ani nezaznamená. A až je třeba provést něco, co v jednom včelstvu trvá půl hodiny, hodinu, tak se to najednou projeví. Nebo až jsou včel\y tak rozdivočelé, že hned po otrevření úlu nastartují a útočí.

0/0
22.4.2017 8:51

L77u55b54o81š 24P60a46l75i84č45k84a 1746651233247

V minulosti jsem odkupoval včelstva od jednoho starého, zkušeného včelaře, který do včel chodil zásadně za pěkného počasí. By jste tomu nevěřil, jak byly zlé. Ve finále jsme museli vyrobit umělý déšť, aby se daly včelky zavřít. Po výměně matek se v dalším roce tak zklidnily, že jsem do nich mohl jít i v tričku. Šlechtění včel, ohledně bodavosti a čistícímu pudu je důležité a doporučuji ho všem.

0/0
27.4.2017 10:08

R20a36d38i50m 29P82o82l73á70š10e81k 9186543829709

Nejméně 20 let jsem nebrakoval včely kvůli divokosti. A ani tak dlouho nekupuji matky od chovatelů. A to do včel chodím s holýma rukama a rukavice ani nepotřebuji, protože obvykle žádné žihadlo ani nedostanu. A navíc ještě hodně používám zadováky a plásty tahám po jednom kleštěmi.

Ale dříve, když jsem občas šlechtěnou matku kupoval nebo párkrát jsem získal roje od včelařů, co je měli šlechtěné a byly skutečně hodně klidné, nechával jsem si je díky mírnosti pravidelně až jako poslední. Tak se mně stalo, že jsem dost pravidelně, když jsem byl v nich, v polovině práce zapadlo slunce a končil jsem práci s nimi téměř potmě nebo jsem si při práci v nich nedal tolik pozor. A opravdu z nejmírnějších se po nějakém měsíci staly jedny z mých nejdivočejších.

0/0
29.4.2017 18:12

K75a43m45i54l 61Š68t26ě33p38á22n66e49k 9186899513

Politici vždy řeší následek nikoliv příčinu problému. Takže všichni ví, že včely tráví chemie ze zemědělství, ale myslí si,že se to vyřeší podporou chovu včel. Tento způsob řízení nikdy nepřinese dlouhodobé výsledky, ať už se jedná o cokoliv.

+11/0
21.4.2017 12:20

R94a31d76i22m 62P47o87l75á97š60e13k 9846543989169

Kdyby včely trávila chemie ze zemědělství, tak by dlouhodobě a v jasném průměru prosperovaly včelstva, úměrně tomu, jak daleko jsou od polí. Včelstva u polí by pravidelně každý rok nebo aspoň každý druhý rok hynula, včelstva kilometry od nejbližšího pole by neustále prosperovala. To se ale neděje.

Přirozeně občas se zemědělec sekne nebo použije falšovanou a toxickou agrochemikálii nebo v rozporu s návodem, takže včelaři blízko toho pole vytráví včely, ale pravidlo to není.

Ovšem s tou nevhodnou podporou chovu včel souhlasím.

0/−3
21.4.2017 12:39

R16a63d14i19m 11P48o30l13á53š97e86k 9976263829799

Podle mne je článek spíš nesmysl.

Včely u nás vymírají za prvé kvůli přešlechtění na co nejvyšší sílu včelstev a na co nejvyšší výnosy. Jen za posledních cca 100 let se síla chovaných včelstev zvýšila dvakrát až čtyřikrát, měřeno podle běžných velikostí vnitřních prostor používaných úlů. Z včelstev se tak staly obří nepřirozené jednotky příliš citlivé na včelí škůdce, včelí nemoci i pesticidy. Takhle silná včelstva jsou ospravedlnitelná a účelná v profesionálních velkochovech, kde se o včely starají vynikající odborníci profesionálové za optimálního využití dostupných léčiv, desinfenkčních prostředků, drahých pomůcek a aparatur. Ale ne u drobných včelařů, kde jsou včely koníčkem provozovaným při běžném zaměstnání, jen za účelem nějakého přivýdělku. A kde včelař nemá čas na nějaká rozsáhlá školení na doplňování a udržování znalostí. Navíc většina drobných včelařů má včelstva kvůli snadnému přístupu umístěna hned u domu, kde ale jsou pro včely mnohem horší podmínky než někde v nezastavě=ém prostoru lusů a polí.

+2/−3
21.4.2017 8:49

R73a91d31i75m 78P15o94l91á44š82e10k 9446843519759

Za druhé u nás vymírají kvůli nesmyslným dotacím.

Zavčelení neboli koncentrace včelstev je u nás zhruba desetkrát vyšší než třeba v Německu nebo Francii. Je srovnatelné s Rumunskem nebo Tureckem.

Přesto jsou stále prolobovávány další dotace směřující pouze k "hrubému" zvyšování počtů evidovaných včelstev, bez ohledu na nějaké reálné zlepšování stavu v přírodě.

Dotace v první řadě velmi pomáhají těm výrobcům úlů a včelařských potřeb a náčiní, kteří dosáhnou na certifikaci, automaticky potom o značnou část dotace navyšují prodejní cenu svých výrobků.

Za druhé dotace jsou zaměřeny na drobné včelaře s cílem zvyšovat jejich počet a tím společenskou významnost včelaření a včelařských spolků. Jenomže drobní včelaři včelaří prakticky vždy u svého domu, to znamená v intravilánu vesnic a venkovských částí měst. A právě tyto plochy jsou už z dřívějška soustavně převčelněny. Navíc tam došlo k podstatnému zhoršení včelí pastvy. Zahrady typu "užitková zahrada s ovocnými stromy, keři a rostlinami" a typu" kvetoucí trávník sekaný občas na píci pro králíky nebo kozu" nebo typu"zahrada denně udržovaná důchodcem, kde pořád kvetou nějaké okrasné rostliny" se z velké části přeměnila na zahrady typu "anglický trávník, beton a sem tam nějaký okrasný jehličnan". Takže v intravilánech obcí současně dochází k výraznému úbytku včelí pastvy a zároveň díky dotacím k přibývání včelstev. Včely tak mimo snůšková období trpí hlady a jednostrannou pylovou potravou z nedostatku kvetoucích rostlin a tak se výrazně zvyšuje jejich citlivost na nevhodné zacházení dotovaného včelaře začátečníka i na citlivost k nemocem a jiným nepřiznivým vlivům.

+1/0
21.4.2017 9:18

R26a26d31i57m 61P40o16l51á31š90e76k 9776343639319

Jestli mají dotace na včelaření nejen zvýšit společenský význam včelařských spolků, ale taky pomoct přírodě, musí být tyto dotace vázány na umístění stanoviště včelstev tam, kde je dosud zavčelení nízké a kde je dosud přebytek zdrojů pro včely. To zmamená spíš v extravilánu, někde v lese nebo mezi poli než v zastavěných oblastech.

+1/0
21.4.2017 9:36

L14u95b34o67š 80Š19i74m93o20n 1240297315181

Protože jsem včelař tak mohu říci, že vůbec nevíte o čem píšete. ;-D

+2/0
21.4.2017 21:25

R66a62d77i37m 39P80o70l75á67š30e48k 9676493109849

Protože jsem včelař, který nežere oficiální propagandu ČSV a uvažuje, tak vím dobře, o čem píšu.

+2/0
22.4.2017 8:03

P12a36v69e37l 23Z77o14u20h27a69r 5668484324159

Pane Polášek pokud umísíte včelstva někde v lese tak aby jste tam bydlel a pořídil si přinejmenším kulomet a hlídal 24 hodin denně před zloději. Nevím jak to děláte Vy , že Vám včelstva dosud neukradly. Rv

0/0
29.4.2017 16:12

R17a38d40i32m 49P88o52l62á46š96e63k 9876623829569

Já je teď už nemám v lese.

Ale jinak je les a les. O tom by se dalo namluvit hodně, podstatné podle mých zkušeností je ale, že včely nesmí být na místě, kde je zdaleka ty včely vidět z nějakých frekventovaných míst, kde se dá občas čekat nějakého pobudu nebo vandala.

Nesmí být vidět ze silnic a nesmí být vidět z polních cest a pěšin, kde chodí lidi z jedné vesnice do druhé, z hospod, mládež za letními zábavami a asi i pro jistotu z turistických značených tras.....

Musí být na místech, kde na ně mohou přijít jen lidi jako houbaři, myslivci, dřevaři, protože těm se v lese vyhnout nedá. Potom, je li to správný les nepročesávaný některými našimi spoluobčany, zůstanou ty včelstva v lese s vysokou pravděpodobností nedotčená.

Kromě toho už dnes je možné si úly v lese zajistit elektronickým hlídačem, buďto postaru přes mobilní připojení nebo myslím už je leckde pokrytí a možné zajistit je hlídačem do některé sítě pro Internet věcí. I když je to zatím drahé.

0/0
29.4.2017 18:37

F66r28a80n34t72i66š49e85k 15D53v13o55ř45á18k 5701904573648

velmi kvalitní názor, problém je, že naši bohové na úřadech a politici tyto názory nečtou a o zemědělcích radši nemluvit tam rozhodují především peníze

+10/0
21.4.2017 7:51

L67u38k89á26š 27K60o56h31o64u39t 7168484592939

Přispívají k tomu i nesmysly jako dotace z EU za včasné posekání louky. Termíny EU jsou v kolizi s termíny přírody a tak mnohé vyšší rostliny mezi intervali sečení ani nerozkvetou, tím se snižuje diverzita v přírodě, podporují se invazivní druhy, které jsou nežádoucí, vznikají monokultury a následně se vytváří nesmyslné programy záchrany prostředí s pochybnými výsledky. Přitom by stačilo aby se člověk přizpůsobil přírodě a nesnažil se nadále o to přizpůsobit vše svým potřebám.

Chce to ale aby na patřičném místě neseděl ekonom ale někdo kdo má znalosti z oboru a hlavně i z praxe. Je hezké mít VŠ titul, Csc, ruzné Dr či MBA, ale pokud ten člověk nikdy neviděl jak to chodí ve skutečnosti jeho pohled je pořád řádně zkreslený.

+17/0
21.4.2017 6:43

J56i53n97d88ř41i74c65h 65Š30k33o86p28e93k 4525441910555

nejzazší termín kosení luk (pokud to nemají specifický režim) je minimálně 2. polovina července. V té době už jsou kytky dávno odkvetlé

+1/−1
21.4.2017 8:23

A49l98e29n34a 92R40i48s66o33v13á 4186370439475

A vy jste na louce byl naposledy kdy? Nebo si alespoň vygooglujte kdy co kde kvete;-D

+4/0
21.4.2017 8:35

J55i58n56d11ř46i28c38h 25Š91k98o46p15e12k 4965331170225

louky sekám každý rok, takže představu mám poměrně jasnou kdy co kvete :-)

0/0
21.4.2017 8:42

R39a18d88i16m 29P35o10l26á14š41e64k 9386663379319

Tam je problém v tom, že se na těch lukách z té seče nedělá seno.

Jak se to jen poseče a dle požadavků dotačních programů nechá ležet, tak to jak to lehlo, tak to obvykle zhnije. Ať už to zůstane na louce nebo ať už to zemědělec shrne na kraj pole či lesa, aby mu na louce pod tím nevyhnívala tráva.

Jenže když se dělá seno, tak rostliny, které už stačily odkvést a na stonku nasadit semena, tak při té výrobě sena ty semena na stonku dojdou a při manipulaci s hotovým senem se vydrolí do půdy. A pokud se toto dělá na té louce beze změny dlouhodobě po roky a desetiletí, vznikne tam nakonec ona kvetoucí louka před termínem senoseče plná květů a při dostatečné ploše těch luk jeden z ideálních zdrojů pro včely, pro sladinu na kvalitní luční med i pro diverzifikovanou a kvalitní pylovou potravu pro včely.

A to dokonce pro včely kvetoucí ve dvou optimálních termínech: Hlavní termín u nás druhá polovina května či začátek června pro med pro včelaře a potom otavy někdy od druhé poloviny července po polovinu srpna jako zdroj kvalitního pylu pro výživu a zdraví generace včel určené pro přezimování a utvoření nové generace včel na jaře příštího roku.

+9/0
21.4.2017 9:32







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.