Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Do Česka se po staletích vrátí divocí koně. Do Milovic míří z Británie

aktualizováno 
Čtrnáctihlavé stádo divokých koní, kteří sice před staletími patřili i u nás k původním živočišným druhům, dorazí ve středu odpoledne do České republiky. Z Velké Británie, kde se těmto koním podařilo přežít, se přesunou do nestátní rezervace ve středočeských Milovicích.

Exmoorští pony svým vzhledem, velikostí a zbarvením nejlépe odpovídají původním divokým koním žijícím ve střední a západní Evropě. Žádné jiné plemeno tu posledních tisíc let nežilo ve volné přírodě v podstatě bez vlivu člověka a bez křížení s jinými plemeny. | foto: Juliet Rogers, www.ceska-krajina.cz

Evropským divoce žijícím koním se podařilo přežít v drsném horském prostředí Exmooru ve Velké Británii, na náhorní planině s mnoha mokřinami a vřesovišti. První písemná zmínka o nich se objevuje v roce 1086, patří tak k nejstarším plemenům koní v Evropě.

Po staletí je místní lidé nazývali jednoduše divokými koňmi, v královské honitbě pak byli tradičně vedeni na seznamech divoké zvěře. Až v 19. století se pro ně začal užívat také název exmoorský pony, případně také keltský pony.

Keltští pony z Velké Británie

Návrat divokých koní do české přírody považuje Dalibor Dostál, ředitel neziskové organizace společnosti Česká krajina, za jednu z nejvýznamnějších událostí v historii tuzemské ochrany přírody. Právě tato společnost ve spolupráci s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity, Karlovy Univerzity a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd projekt návratu divokých koní do České republiky připravila.

„Koně do Česka pocestují na nákladním návěsu, přes kanál La Manche se budou plavit lodí. Vlastní cesta by měla trvat zhruba 20 hodin, samozřejmě plus přestávky na odpočinek,“ popsal Dostál přepravu čtrnácti divokých koní.

Projekt není v žádném případě samoúčelný, úkolem divokých koní bude na daném místě spásání vzácných stepí a zbytků bohatých luk. Právě v Milovicích, tak jako na mnoha jiných místech, totiž začalo otevřenou krajinu ohrožovat zarůstání agresivními bylinami a dřevinami poté, co odtud počátkem devadesátých let odešla armáda.

Výběr těch správných koní trval několik let

Vypásání koňmi by mělo ve vymezených lokalitách zastavit ústup otevřené a polootevřené krajiny, která je existenčně nezbytná pro mizející druhy motýlů, četné druhy ptáků, plazů a dalších ohrožených obratlovců, ale také pro nespočet rostlin.

Právě exmoorský nebo také keltský pony svým vzhledem, velikostí i zbarvením...

Právě exmoorský nebo také keltský pony svým vzhledem, velikostí i zbarvením nejlépe odpovídá původním divokým koním, kteří před staletími žili ve střední a západní Evropě.

„Genetické a archeologické analýzy z posledních let naznačují, že právě exmoorští pony nejlépe odpovídají svým vzhledem, velikostí a zbarvením původním divokým koním střední a západní Evropy. Žádné jiné plemeno v této oblasti nežilo poslední tisíc let ve volné přírodě v podstatě bez vlivu člověka a bez křížení s jinými plemeny. Tito koně také nikdy nebyli používáni k tahu ani k jízdě, jejich jediným úkolem bylo spásáním hrubé vegetace udržovat místní pastviny,“ vysvětluje Dalibor Dostál, proč volba padla právě na tyto divoké poníky z Velké Británie.

Experti je vybrali po několika letech pečlivých analýz, během nichž postupně vyloučili nevhodná plemena, jako je takzvaný polský konik nebo německý Heckův kůň, která přes mnohá tvrzení nemají s divokými koňmi nic moc společného.

Historie divokých koní u nás

Přítomnost divokých koní ve střední Evropě včetně území Česka potvrzují archeologické nálezy až do pozdního neolitu, tedy zhruba let 4700 až 3700 před naším letopočtem. Později již je nelze odlišit od domácích koní.

Literatura datuje vyhynutí divokých koní v západní Evropě do 13. století, v Litvě jsou uváděni v 16. století. Právě v Litvě a v Polsku se pravděpodobně udrželi až do druhé poloviny 18. století, na Ukrajině se uvádí skolení posledního divokého koně koncem 19. století. U pozdějších datování však již nemuselo jít o původní divoké koně, ale o zdivočelé koně domácí, případně jejich křížence s divokými koňmi.

Kromě exmoorských pony se zpočátku zvažovalo také využití huculů, kteří také bývají často uváděni jako blízcí příbuzní divokých koní. „Hlubší analýza však ukázala, že huculové jsou ve skutečnosti směsí několika různých plemen, včetně arabů a noriků. Navíc jde o plemeno relativně mladé, které vzniklo záměrným křížením pro potřeby rakousko-uherské armády,“ říká Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky (aktuální studie zde).

První měsíc budou koně umístěni ve dvouhektarové aklimatizační ohradě. Poté budou vypuštěni na zhruba čtyřicetihektarovou pastvinu a zároveň s tím má být první část rezervace slavnostně otevřena. Během prvních měsíců se budou mezi jednotlivými zvířaty ve stádu vytvářet sociální vazby, teprve později bude ke stádu přivezen i hřebec.

Klisny by podle Dostála pravděpodobně neměly být březí, ale pokud se na jaře u některé z klisen březost prokáže, musí se s připojením hřebce ke stádu počkat až po porodu a zesílení hříbat. „Divocí hřebci totiž v přírodě napadají nepříbuzná hříbata a snaží se je usmrtit. Samice jsou pak dříve připraveny k páření a hřebec má tak šanci na vlastní potomstvo,“ vysvětluje Dostál toto preventivní opatření.

Všechna zvířata jsou navíc evidována v plemenné knize. Pokud by tedy bylo některé zvíře z pastviny ukradeno, stalo by se podle Dostála z chovatelského hlediska prakticky bezcenným, protože by bylo z plemenné knihy vyřazeno.

Návrat divokých koní i motýlů do Milovic lze podpořit

Návrat divokých koní je součástí projektu zaměřeného na záchranu ohrožených motýlů a mizejících stepních společenstev v Milovicích, včetně vzácné flóry. Projekt neziskové organizace Česká krajina podpořil Operační program životní prostředí financovaný ze zdrojů Evropské unie, Středočeský kraj, město Milovice, společnost Net4Gas, rodina Orlických i veřejnost zasíláním dárcovských DMS.

Návrat divokých koní do České republiky lze podpořit i v příštích týdnech zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena DMS je 30 korun, na projekt návratu divokých koní a dalších živočišných druhů jde z této částky 28,50 koruny.

Záchranu motýlů prostřednictvím pastvy divokých koní mohou zájemci podpořit také zakoupením originálních šperků „Naši motýli“ z dílny přední české návrhářky Jitky Mlynarčík-Kudláčkové, nabízených společností JK Jitka Kudlackova Jewels.

Autor:




Nejčtenější

Když našli toulavou kočku Sandy, vážila přes 7 kilogramů.
Tak tlustá kočka se jen tak nevidí. Nedokáže se ani poškrábat

Kočka Sandy byla vlastně jen obyčejná toulavá kočka, kterou záchranáři nalezli v parku v Bromsgrove ve Velké Británii. Zaujala je však tím, jak byla velká a...  celý článek

Řez stavebním řešením pro rodinný dům
Druhá fáze Dešťovky je jednoduchá. Na dotaci dosáhnete i mimo oblasti sucha

Podle expertů se ministerstvo životního prostředí při vyhlašování druhé fáze programu Dešťovka „pochlapilo“ a připravilo velmi srozumitelné podmínky, které...  celý článek

Knihovna vznikla z nových bedýnek ze smrkového dřeva, natřené jsou vodou...
Proměna pokoje do mexického stylu. Svépomocí a s omezeným rozpočtem

Minimální náklady, zachování původního gauče na spaní a dobrý pocit z výsledku, to byly Lenčiny podmínky, když se jako majitelka jednopokojového bytu o...  celý článek

Další z rubriky

Když našli toulavou kočku Sandy, vážila přes 7 kilogramů.
Tak tlustá kočka se jen tak nevidí. Nedokáže se ani poškrábat

Kočka Sandy byla vlastně jen obyčejná toulavá kočka, kterou záchranáři nalezli v parku v Bromsgrove ve Velké Británii. Zaujala je však tím, jak byla velká a...  celý článek

Buldog vás rozhodně z postele tahat nebude. Na procházku si v klidu počká.
VIDEO: Psí pohodáři, kteří vás neuženou, protože milují odpočinek

Kdo touží po klidném až líném společníkovi, měl by zapomenout na temperamentní plemena. Psích pohodářů, kteří se vydrží dlouhé hodiny jen tak povalovat, je...  celý článek

Specílní donášková služba pro domácí mazlíčky
VIDEO: Zdražili mu žrádlo pro psy, tak ho začal sám vařit a rozvážet

Omar Tharwat z Káhiry originálně vyřešil zdražování žrádla pro psy. Spočítal si, že levnější je sám ho vařit. Nakonec si z toho udělal byznys a vaří i rozváží...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.