Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Do Česka se po staletích vrátí divocí koně. Do Milovic míří z Británie

aktualizováno 
Čtrnáctihlavé stádo divokých koní, kteří sice před staletími patřili i u nás k původním živočišným druhům, dorazí ve středu odpoledne do České republiky. Z Velké Británie, kde se těmto koním podařilo přežít, se přesunou do nestátní rezervace ve středočeských Milovicích.

Exmoorští pony svým vzhledem, velikostí a zbarvením nejlépe odpovídají původním divokým koním žijícím ve střední a západní Evropě. Žádné jiné plemeno tu posledních tisíc let nežilo ve volné přírodě v podstatě bez vlivu člověka a bez křížení s jinými plemeny. | foto: Juliet Rogers, www.ceska-krajina.cz

Evropským divoce žijícím koním se podařilo přežít v drsném horském prostředí Exmooru ve Velké Británii, na náhorní planině s mnoha mokřinami a vřesovišti. První písemná zmínka o nich se objevuje v roce 1086, patří tak k nejstarším plemenům koní v Evropě.

Po staletí je místní lidé nazývali jednoduše divokými koňmi, v královské honitbě pak byli tradičně vedeni na seznamech divoké zvěře. Až v 19. století se pro ně začal užívat také název exmoorský pony, případně také keltský pony.

Keltští pony z Velké Británie

Návrat divokých koní do české přírody považuje Dalibor Dostál, ředitel neziskové organizace společnosti Česká krajina, za jednu z nejvýznamnějších událostí v historii tuzemské ochrany přírody. Právě tato společnost ve spolupráci s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity, Karlovy Univerzity a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd projekt návratu divokých koní do České republiky připravila.

„Koně do Česka pocestují na nákladním návěsu, přes kanál La Manche se budou plavit lodí. Vlastní cesta by měla trvat zhruba 20 hodin, samozřejmě plus přestávky na odpočinek,“ popsal Dostál přepravu čtrnácti divokých koní.

Projekt není v žádném případě samoúčelný, úkolem divokých koní bude na daném místě spásání vzácných stepí a zbytků bohatých luk. Právě v Milovicích, tak jako na mnoha jiných místech, totiž začalo otevřenou krajinu ohrožovat zarůstání agresivními bylinami a dřevinami poté, co odtud počátkem devadesátých let odešla armáda.

Výběr těch správných koní trval několik let

Vypásání koňmi by mělo ve vymezených lokalitách zastavit ústup otevřené a polootevřené krajiny, která je existenčně nezbytná pro mizející druhy motýlů, četné druhy ptáků, plazů a dalších ohrožených obratlovců, ale také pro nespočet rostlin.

Právě exmoorský nebo také keltský pony svým vzhledem, velikostí i zbarvením nejlépe odpovídá původním divokým koním, kteří před staletími žili ve střední a západní Evropě.

Právě exmoorský nebo také keltský pony svým vzhledem, velikostí i zbarvením nejlépe odpovídá původním divokým koním, kteří před staletími žili ve střední a západní Evropě.

„Genetické a archeologické analýzy z posledních let naznačují, že právě exmoorští pony nejlépe odpovídají svým vzhledem, velikostí a zbarvením původním divokým koním střední a západní Evropy. Žádné jiné plemeno v této oblasti nežilo poslední tisíc let ve volné přírodě v podstatě bez vlivu člověka a bez křížení s jinými plemeny. Tito koně také nikdy nebyli používáni k tahu ani k jízdě, jejich jediným úkolem bylo spásáním hrubé vegetace udržovat místní pastviny,“ vysvětluje Dalibor Dostál, proč volba padla právě na tyto divoké poníky z Velké Británie.

Experti je vybrali po několika letech pečlivých analýz, během nichž postupně vyloučili nevhodná plemena, jako je takzvaný polský konik nebo německý Heckův kůň, která přes mnohá tvrzení nemají s divokými koňmi nic moc společného.

Historie divokých koní u nás

Přítomnost divokých koní ve střední Evropě včetně území Česka potvrzují archeologické nálezy až do pozdního neolitu, tedy zhruba let 4700 až 3700 před naším letopočtem. Později již je nelze odlišit od domácích koní.

Literatura datuje vyhynutí divokých koní v západní Evropě do 13. století, v Litvě jsou uváděni v 16. století. Právě v Litvě a v Polsku se pravděpodobně udrželi až do druhé poloviny 18. století, na Ukrajině se uvádí skolení posledního divokého koně koncem 19. století. U pozdějších datování však již nemuselo jít o původní divoké koně, ale o zdivočelé koně domácí, případně jejich křížence s divokými koňmi.

Kromě exmoorských pony se zpočátku zvažovalo také využití huculů, kteří také bývají často uváděni jako blízcí příbuzní divokých koní. „Hlubší analýza však ukázala, že huculové jsou ve skutečnosti směsí několika různých plemen, včetně arabů a noriků. Navíc jde o plemeno relativně mladé, které vzniklo záměrným křížením pro potřeby rakousko-uherské armády,“ říká Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky (aktuální studie zde).

První měsíc budou koně umístěni ve dvouhektarové aklimatizační ohradě. Poté budou vypuštěni na zhruba čtyřicetihektarovou pastvinu a zároveň s tím má být první část rezervace slavnostně otevřena. Během prvních měsíců se budou mezi jednotlivými zvířaty ve stádu vytvářet sociální vazby, teprve později bude ke stádu přivezen i hřebec.

Klisny by podle Dostála pravděpodobně neměly být březí, ale pokud se na jaře u některé z klisen březost prokáže, musí se s připojením hřebce ke stádu počkat až po porodu a zesílení hříbat. „Divocí hřebci totiž v přírodě napadají nepříbuzná hříbata a snaží se je usmrtit. Samice jsou pak dříve připraveny k páření a hřebec má tak šanci na vlastní potomstvo,“ vysvětluje Dostál toto preventivní opatření.

Všechna zvířata jsou navíc evidována v plemenné knize. Pokud by tedy bylo některé zvíře z pastviny ukradeno, stalo by se podle Dostála z chovatelského hlediska prakticky bezcenným, protože by bylo z plemenné knihy vyřazeno.

Návrat divokých koní i motýlů do Milovic lze podpořit

Návrat divokých koní je součástí projektu zaměřeného na záchranu ohrožených motýlů a mizejících stepních společenstev v Milovicích, včetně vzácné flóry. Projekt neziskové organizace Česká krajina podpořil Operační program životní prostředí financovaný ze zdrojů Evropské unie, Středočeský kraj, město Milovice, společnost Net4Gas, rodina Orlických i veřejnost zasíláním dárcovských DMS.

Návrat divokých koní do České republiky lze podpořit i v příštích týdnech zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena DMS je 30 korun, na projekt návratu divokých koní a dalších živočišných druhů jde z této částky 28,50 koruny.

Záchranu motýlů prostřednictvím pastvy divokých koní mohou zájemci podpořit také zakoupením originálních šperků „Naši motýli“ z dílny přední české návrhářky Jitky Mlynarčík-Kudláčkové, nabízených společností JK Jitka Kudlackova Jewels.

Autor:




Nejčtenější

Jedna z nejobtížnějších disciplín: skoky po koulích
VIDEO: Tohle děti dospělým závidí. Rekordní nafukovací překážková dráha

Je to jako stokrát nafouknutý skákací hrad okořeněný překážkami ve stylu soutěžního pořadu Drtivá porážka. Přes tři sta metrů dlouhá nafukovací překážková...  celý článek

U veterináře. Ilustrační snímek
Na antibiotika nereagují už ani domácí mazlíčci. Nadužívají se jako u lidí

Problém nadužívání antibiotik se netýká jenom lidí. Stále častěji se objevuje i u psů a koček. Veterináři bijí na poplach a upozorňují na nutnost lepší...  celý článek

Takto připravuje šéf lehké cuketové nudle s houbami.
Pohlreichův lehký recept s cuketou a houbami, který si v létě užijete

Bezmasých jídel, kombinovaných navíc s cuketou, není nikdy dost. Cukety se sice dají koupit celoročně, ale jak jim u nás začne sezona, každý svěží recept na...  celý článek

Svému mazlíčkovi můžete kdykoliv zavolat domů. Když přijde k monitoru, na...
VIDEO: Když se nudí nebo je smutný, může vám pes zavolat do práce

Pomocí nenápadné krabičky, na kterou stoupnou packou, mají psí mazlíčci možnost zavolat svému majiteli třeba do práce. Oba při tom snímá kamera, takže majitel...  celý článek

Další z rubriky

Katalánský ovčák je radostný a aktivní pes. Autor
Katalánský ovčák je vzácný nefalšovaný dříč s milující povahou

Katalánský ovčák je starobylé plemeno pocházející z Katalánska, které leží na území dnešního Španělska. Jedná se o velmi schopného a pracovitého psa, jež...  celý článek

Angela Lance se svým mazlíčkem
Lilly je nejhýčkanějším aligátorem na světě. Dostává oblečky a manikúru

Angela Lance z Pensylvánie dostala aligátora, když byl starý dva a půl dne. Dnes měří skoro 140 centimetrů a pořád je pro ni největším mazlíčkem. Co se stane,...  celý článek

Klára Vodičková dokáže poradit, jak dobře vycházet s kočkami.
Kočky mluví na férovku, tvrdí zvířecí psycholožka Klára Vodičková

Klára Vodičková je taková zvířecí psycholožka. I v televizi teď radí, jak změnit lítou domácí šelmu na přítulné koťátko. Kočky zlobí hlavně z nudy, tvrdí v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.