Agresivní třtinu u Milovic vypásli divocí koně. V sobotu je vypustí

Za měsíc a půl od svého příjezdu z Anglie proměnily klisny divokých koní dvouhektarovou aklimatizační ohradu v Milovicích k nepoznání. Vypásly v podstatě veškerou třtinu křovištní, která z místní stepi vytlačuje většinu kvetoucích bylin. Přesně za tímto účelem byli tito koně na konci ledna do Milovic přivezeni.

„Jsme rádi, že dělají přesně to, co jsme od nich očekávali. Třtina křovištní je natolik chudá a nekvalitní travina, že ani mnozí botanici nevěřili, že by ji koně mohli spásat. Divocí koně si s ní však hravě poradili a skvěle prospívají,“ konstatuje doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina (jak se klisny u Milovic před měsícem zabydlovaly, čtěte zde).

Vypuštění koní na pastvinu

Vypuštění divokých koní na hlavní, čtyřicetihektarovou pastvinu, proběhne v sobotu 21. března od 12:00 hodin.

Působivé slavnosti, na kterou se může přijít podívat kdokoliv, se podle Dalibora Dostála zúčastní mj. hejtman Středočeského kraje Miloš Petera, náměstek hejtmana Marek Semerád, starosta Milovic Milan Pour či náměstek ředitele Státního fondu životního prostředí Martin Kubica.

Právě spásání agresivní vegetace, se kterou si neporadí žádná domácí zvířata ani většina druhů volně žijících zvířat, je hlavním úkolem divokých koní v Milovicích (více o důvodech jejich návratu do české krajiny čtěte zde).

Nakolik koně svůj úkol plní, sleduje celá řada odborníků. První výsledky napovídají, že výběr divokých koní z Anglie byl pro Milovice dobrá volba. „Právě včera pokračovala příprava vědeckého monitoringu celé lokality. Byli tu vědci z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity, České zemědělské univerzity, Univerzity Karlovy, Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj i dalších institucí a organizací,“ uvedl Dostál.

Divocí koně by mohli do krajiny vrátit i vzácné motýly či ptáky

„Již v minulých dnech jsme na pastvině vytyčili patnáct monitorovacích plošek. S jejich pomocí budeme porovnávat vývoj vegetace v místech, kde se budou koně pást, s tím, jak by se vegetace dál vyvíjela bez jejich přítomnosti,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd, který koordinuje veškeré vědecké a výzkumné aktivity projektu.

Monitorovací plošky jsou zvýrazněny červenobílou páskou, aby je koně v porostu nepřehlédli a nezranili se o oplocení.

Vědci tak budou v lokalitě sledovat výskyt vzácných rostlin, motýlů, brouků, ale i ptáků a dalších drobných obratlovců. Koně by měli pomoci v Milovicích zachránit především dva klíčové ohrožené druhy: nekorunovaného krále zdejších motýlů, modráska hořcového Rebelova a vzácný hořec křížatý, jež je pro zmíněného motýla jedinou živnou rostlinou.

Na péči o divoké koně lze přispět zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777 (cena zprávy je 30 korun, na péči o koně jde 28,50 korun, dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců).

Divocí koně, kteří přijeli do Milovic 28. ledna 2015, pocházejí z anglického Exmooru, kde žijí od nepaměti ve volné přírodě. První písemná zmínka o nich pochází již z roku 1086 a patří k nejstarším záznamům o volně žijících koních v Evropě.

Genetické výzkumy z posledních let zjistily, že právě tito koně svým vzhledem a zbarvením přesně odpovídají původním divokým koním Evropy.