Na základě v neděli zveřejněného článku o výzkumu chování divočáků na území Šumavy (více zde) nám čtenář Pavel Jeřábek poslal pár fotografií z Mníšku pod Brdy (o divočácích v Mníšku také zde), kam divočáci od podzimu chodí až do zahrad u rodinných domů. A nejen tam.
"V Mníšku prasata chodí i na náměstí, městská policie je jednou ráno vytlačovala i osobním autem, aby lidi mohli dojít k autobusu," napsal. Divočáci prý ale jejich auto jednoduše obešli, nijak je to nerozhodilo. Místním teď došla trpělivost a shánějí podpisy pod petici Stop divokým prasatům v Brdech (text petice zde) adresované Ministerstvu zemědělství ČR a městu Černošice.
Obávají se, že je jen otázkou času, kdy může nastat situace, že vystresovaný divočák - nejpravděpodobněji bachyně se selaty - napadne člověka a dojde k újmě na zdraví. Požadují proto jednorázový odstřel a poté průběžnou kontrolu stavu divokých prasat, včetně rozumné úpravy stávající legislativy.
Plot, který není pevně přichycen k zemi, divoké prase nezastaví
V Mníšku prasata chodí do vsi od podzimu, kdy lesy zaplaví houbaři, a tak už to vydrží po celou zimu. "Stačí, aby zahrada měla malou díru v plotě, nebo nebylo pletivo oplocení pevně přichyceno k zemi, a máte je tam. I louka na druhé straně našeho údolí je prakticky do poloviny rozvrtaná prasaty," přiložil čtenář fotografie.
Takto "rozvrtaná" louka představuje pro zemědělce spoustu práce při rovnání louky vláčením a smykováním. "To, co se dá normálně zvládnout za jednu jízdu, se musí pomalu přejíždět i více než čtyřikrát, aby louka byla alespoň trochu rovná a při sušení sena si člověk nezničil sekačky a obracečky," vysvětluje Jeřábek.
Na zahradách je to podle něj případ od případu. Někdo to jen urovná tak, že shrábne drny do děr, jiní předělají celou zahradu. "Zahradu o 1000 m² jsme rovnali čtyři 4 dny, a to jsme se nesnažili ze zahrady udělat letiště, ale jen roztrhat drny a odvozit je na kompost, bylo jich asi osm až deset m³. Pak trochu urovnat, aby se zahrada nechala znovu zasít, a pak i sekat," popsal Jeřábek nutné jarní úpravy na prasaty rozryté zahradě u rodinného domu. Není divu, že některé rodiny ploty zabezpečují dokonce betonářskými sítěmi.
"K nám na zahradu chodila prasata v zimě zhruba v půl druhé v noci, než jdu spát. Snažil jsem se je párkrát trochu vyplašit, ale je to marné. Jsou chytrá, mají z lidí srandu," posteskl si Jeřábek.
A ještě zavzpomínal, že když studoval, učili se ve škole, že divoká prasata jsou užitečná, protože žerou ponravy a housenky škodlivého hmyzu v půdě a podporují přirozenou obnovu lesa převracením hrabanky. "Uplyne několik desetiletí a ukáže se, že divoká prasata škodí vyrýpáváním náletů, požíráním mláďat zajíců, srnčí zvěře a vajíček ptáků hnízdících na zemi a podobně."
Škodí prasata i u vás v obci? Jak to řešíte? Dá se na ně nějak vyzrát? Zapojte se do diskuze, nebo nám napište do redakce. K nejzajímavějším příspěvkům či fotografiím se vrátíme.
Takto před rokem řádili divočáci v golfovém areálu u Lázní Bohdaneč
12. ledna 2012 |