Jaké ryby a kolik
"Minimální objem nádrže, pokud v ní chcete chovat ryby, je deset kubických metrů vody. Ideální je ovšem dvacet až padesát kubíků," upřesňuje Luděk Stěch ze společnosti Alcedor, která se zaměřuje především na chov jeseterů a koi kaprů.
"Ryby totiž musí mít především dostatek kyslíku, podobně jako ve velkých přírodních rybnících," vysvětluje Štěch. Proto musí mít jezírka odpovídající filtraci. Čím víc kyslíku, tím lépe. Je to podobné jako v čističce odpadu: prokysličená čistička lépe čistí.
Pokud chcete chovat například koi kapry, na jeden metr krychlový vody počítejte maximálně s 80 cm délky ryb. Koi kapry koupíte nejlépe u chovatelů. Nákup je nejlepší na jaře, když se teplota pohybuje kolem 15 °C. Kapři jsou už aktivní, a snadno tak poznáte zdravou rybu. U chovatele navíc máte jistotu původu a informace o další péči.
"Cena se odvíjí od velikosti ryby, kvality vybarvení a původu. Koruny až desetikoruny zaplatíte za rybu velkou 7 až 20 centimetrů, do stokoruny se pohybují ceny za kus ve třídě B, což jsou běžně dostupné ryby pro začínající chovatele," přibližuje ceny chovatel.
Dejte si ale pozor například na kočky. Jakmile se ryba dostane na mělčinu, nemá před kočkou žádnou šanci na přežití. "Pobyt ryby na mělčině, například v laguně, je nežádoucí v každém případě. Silně intenzivní UV záření totiž může poškodit její kůži. Proto je potřeba vplouvání ryb do zátok zabránit například přehrazením kameny nebo kmenem stromu," dodává Luděk Štěch, který se chovu ryb věnuje přes třicet let.
Jaké je koupání s rybami?
"Čím více ryb je pohromadě, tím méně jim to bude vadit, časem si zvyknou i na skákání. Budete-li mít ale ve vodě pár kusů, skoky do vody a hlučné koupání je bude stresovat. V hejnu více snesou a cítí se bezpečněji," radí chovatel.
Přirozená potrava v dostatečné míře rybám v jezírku chybí, proto je musíte přikrmovat. Ideálně suchými granulemi speciálně určenými pro ryby, které nenasáknou vodou a nepotopí se. A ryby mají po tomto krmivu pevné, tuhé výkaly, které neznečišťují vodu.
"Občas můžete rybám hodit na hladinu i rohlíky nebo zbytky knedlíku, vše ale musí být naprosto suché," popisuje Štěch další možnosti krmení a poukazuje na pravidlo, které říká, že bychom měli dát rybám jen tolik, kolik sežerou za pět minut.
Raději krmte víckrát denně a méně. V noci ryby nekrmte a při teplotě pod patnáct stupňů Celsia krmné dávky snižte. V zimě se samozřejmě nekrmí vůbec.
Jak ryby zazimovat?
Ryby je potřeba připravit na zimu podle druhu. "Například karasovité ryby přezimují v jezírku dobře. Když přijdou mrazy, jednoduše vypnete čerpadlo, vypustíte filtr, vyndáte UV zářič a vypustíte všechny části systému, které by mohly být po zamrznutí vody poškozeny," vysvětluje Štěch.
Při teplotách 5 až 8 °C můžete rybám ještě vzduchovat, ale mějte na paměti, že přísun vzduchu vodu ochlazuje. Proto je třeba vzduchování pomocí kompresoru umístit pouze do hloubky 30 až 50 centimetrů. U dna by pak neměla teplota klesnout pod 2 stupně, takže tam byste vzduchováním mohli vodu zchladit nežádoucím způsobem. Čím je jezírko hlubší, tím jsou podmínky pro přezimování ryb lepší. Jeseteři snesou chladnější vodu, koi kapři naopak.
Přesuny z volné přírody
"Obojživelníci ale k vašemu jezírku nepřijdou hned. A rozhodně nezkoušejte žáby z volné přírody přenášet k jezírkům, musí si ho samy najít. Navíc jsou obojživelníci ohroženým druhem a jakákoliv manipulace s nimi je nezákonná," upozorňuje zoolog. Některé majitele jezírek může od tolerování žab v zahradě odradit jejich skřehotání. "Žáby skřehotají především na jaře v době páření. Je pravda, že ale kvákají i v jinou roční dobu, protože si těmito zvuky označují své teritorium. Ropuchy přitom spíše cvrčí, kuňky obecné jsou hodny svého jména a u vody je slyšet jejich kuňkání opravdu znějící jako ‘kuňk‘," dodává Kössl. Častými návštěvníky jezírek jsou i volně žijící ptáci. V zástavbě se objevují nejen kosi, drozdi, špačci a vrabci, ale i hrdličky nebo vlaštovky. Vyhledávají především mělčinu, kde se mohou vykoupat i napít. Často se díky tomu stávají snadnou kořistí koček, které nepohrdnou ani ještěrkou, která se vyhřívá na skalce u jezírka. |
Uměle vytvořený, ale funkční ekosystém přiláká kromě hmyzu například i obojživelníky. "Jako první se objeví skokani a čolci," popisuje možné přírůstky z volné přírody Roman Kössl ze Zoologické zahrady Ohrada v Hluboké nad Vltavou. Zelení skokani jsou dokonce na vodu vázáni, potřebují udržovat svou citlivou kůži stále vlhkou, proto vodní nádrže přímo vyhledávají. Hnědí skokani se vyskytují i ve větší vzdálenosti od vodního zdroje. 
