Soutěž o Miss kompost pořádá občanské sdružení Ekodomov v rámci kampaně "Dejte šanci bioodpadu!", která vznikla v součinnosti s pražským magistrátem. Koná se už od roku 2006 a jednotliví soutěžící zasílají fotografie svých kompostů společně s komentářem: popisují, jakým způsobem třídí bioodpad, jak si vyrobili své kompostéry či jak třídění zasáhlo jejich rodinu. Na stránkách Ekodomov.cz najdete i galerii letošních soutěžních fotografií. Porota vybírá pět finalistů, kteří pak svoji konstrukci obhajuje s pomocí nejen známých mediálních osobností, ale i vítězů minulých kol.
Pokud stále váháte, zda si i na svoji zahradu pořídit kompost, zkuste se inspirovat od ostatních, v příštím ročníku se pak i vy můžete zúčastnit soutěže.
Výběr kompostéru
Pro kompost je výhodné vybírat spíše zastíněné místo, je ideální, když je zastřešené. Měl by si udržovat ideální vlhkost a je snažší ho občas prolít vodou než bědovat, že při dlouhotrvajícím deštivém počasí příliš vlhne.
Je těžké přinést konkrétní návod, který kompostér vybrat. Někteří uživatelé zatracují plastové kompostéry, jaké se prodávají v hobbymarketech. Pokud ale mají dostatečné větrání a ve spodní části dvířka pro odebírání hotové směsi, nebývá s nimi problém. A pokud už někomu ze zbytků travní směsi a kuchyňských odpadků vznikla hnijící močka, bylo to spíše tím, že nedodržoval hlavní zásady pro výrobu kompostu.
Prodávají se i hotová sila, jakési ohrádky, které mají nahradit domácí levná řešení. Třeba postavené ze starých stavebních palet přivrtaných k sobě. Ty sice poslouží také, ale dlouhodobé působení povětrnostních vlivů způsobuje hnilobu dřeva - takový kompostér vydrží jen několik let, pak je třeba sehnat palety nové.
Najdou se i komposty betonové či vyzděné, ty však na zahradě působí zbytečně robustně. V tomto případě lidská fantazie nezná mezí, nechejte se inspirovat ve fotogalerii, kde najdete některé z kompostů přihlášených do soutěže Miss kompost.
Jak kompostovat
Kompost musí mít kontakt s půdou pod ním. Zajistíte tak přístup organismů, které pomáhají při rozkladu organických materiálů. Pro vlastní pohodlí bychom k němu měli mít pohodlný přístup, nejlépe po zpevněné cestě. Tímto způsobem se promění na humus bohatý na živiny.
Do spodní vrstvy kompostu patří hrubý a vzdušný materiál, který by neměl chybět ani ve vyšších vrstvách (větvičky, sláma, suché rostliny k zajištění dobré aerace. Základem úspěchu je míchání, takže dáváme dohromady vlhké se suchým, "zelené s hnědým" (dusíkaté s dřevnatým) a porézní materiál s hutným. Pokud je materiál hrubší, je dobré ho nadrtit.
K rychlejšímu a kvalitnějšímu kompostování přidáváme zralý kompost nebo zeminu, nekdio občas také občas přihodí lopatu písku.Občas, hlavně v suchém období, je vhodné hmotu prolít kbelíkem vody. Někdo používá i takzvané urychlovače kompostu, které pomáhají nastartovat proces kompostování a kompost se tvoří rychleji. Pro začínající zahradníky by mohla pomoci i publikace, kterou vydalo Hnutí Duha a která je volně stažitelná na jeho stránkách, anebo si ji můžete stáhnout přímo - ve formátu PDF nahoře hned pod úvodní fotografií.
Hodit se může i poradna na stránkách Ekodomova, kde najdete hodně zodpovězených nejběžnějších otázek řešících potíže při kompostování, kterým se hlavně začátečníci nevyhnou.
K čemu žížaly
Speciální kategorie - vermikompostování - se týká spíše zpracování domácího biologického odpadu. Využívá schopnosti žížal přeměňovat biologické zbytky na velmi kvalitní organické hnojivo - vermikompost. Tento způsob kompostování ocení lidé, kteří nemají vlastní zahradu, na které by mohli kompostovat. Vermikompostér lze umístit na chodbu, na balkón, do garáže, dílny, kuchyně nebo do třídy ve škole v rámci ekologické výchovy. Při dodržování správných zásad vermikompostování obsah kompostéru nezapáchá.
Nehodí se ale každá žížala. V České republice jich žije okolo 50 druhů a poddruhů a ne všechny druhy jsou schopné rychle a efektivně přeměňovat organické zbytky. K vermikompostování se používá žížala hnojní (Eisenia foetida) a žížala obecná (Lumbricus terrestris), které lze běžně najít v kompostu na zahradě. Na trhu lze koupit také speciálně vyšlechtěné tzv. kalifornské žížaly (Eisenia andrei), které se rychle množí a intenzivně zpracovávají bioodpady. Tyto žížaly mnoho zahrádkářů nasazuje i do běžného zahradního kompostéru, urychlují celý proces.
Mikrokompostér do každé domácnosti?
|