S trochou nadsázky se dá říci, že Leo Sewell na skládce v Annapolis v Marylandu v podstatě vyrostl. Od malička ho totiž nechtěné a odložené věci přitahovaly a inspirovaly. Jak z nich vytvořit něco nového, co by přinášelo radost. V tvorbě pokračoval i po přestěhování do Philadelphie, kde žije dodnes.
Hravý dadaista
S poklady nalezenými na skládce si tak dlouho hrál, až vytvořil vlastní techniku asambláže, tedy jakési prostorové koláže. Jeho díla na první pohled nezapřou, že právě tato technika přišla na svět pod rukama dadaistů. Jeho menší či větší interiérové i exteriérové sochy i nástěnné prostorové obrazy jsou složeny z jednotlivých, dobře rozeznatelných předmětů. Jsou z plastu, z kovu i ze dřeva.
Jejich umístění přitom není náhodné, autor si je pečlivě vybírá na základě tvaru, barvy, struktury povrchu, trvanlivosti i získané patiny. Dohromady je pak skládá pomocí hřebíků a šroubů. Vyloženě venkovní sochy jsou složeny většinou z předmětů z nerezové oceli, mosazi, hliníku či jiných trvanlivých materiálů, pohromadě drží díky svarům a nýtům.
Tvorbě z odpadků se Sewell věnuje už přes čtyřicet let a za tu dobu jeho dílnu opustilo přes tři tisíce menších i obřích artefaktů. Shromažďují je nejrůznější společnosti a muzea (například U.S. Environmental Protection Agency, Please Touch Museum), ale i jednotlivci z celého světa. Jedním z fanoušků jeho děl je i Sylvester Stallone.
