Uvidíte, že i pokojové květiny pobyt venku milují a ocení. Odmění se vám bujným růstem. A mnohé, jako například stále oblíbené klívie, se často odmění i květem.
Od května mohou ven všechny
Většina pokojových rostlin původně pochází z teplých krajů, proto je můžete vynést ven až po zmrzlých mužích, tedy v druhé polovině května. Výjimkou jsou rostliny jako oleandr, kamélie či rozmarýny, které snesou i větší pokles teplot. Ty lze přesunout na balkon či terasu už v dubnu.
Velkolisté a vysoké rostliny určitě hned upevněte, aby se při silnějším větru nepřevrátily. Mohly by se polámat a nenávratně poškodit.
Myslete na to, že přesunem na balkon, terasu či zahradu květinám radikálně změníte prostředí. Venku mají daleko více světla, přes den jsou někdy vystaveny přímému slunci a teplota v noci klesá níž než v bytě. Proto je na změnu přivykejte postupně.
Ani rostliny, které slunce milují, v prvních dnech přes poledne nevystavujte žhavým paprskům. Okamžitě by se spálila většina listů a čekali byste několik měsíců, než se rostlina vzpamatuje a narostou jí nové listy.
Správná péče při letnění
Díky větší intenzitě světla rostliny potřebují v létě vydatnější zálivku než v zimě. Zvláště náročné jsou v tomto směru především rostliny s velkými listy, kvůli většímu odparu. Ideální je zalévání ve večerních nebo ranních hodinách.
Při déletrvajícím období horkých dnů kořenový bal vysychá ještě více, pak je zálivka nutná i dvakrát denně. V horkých dnech je dobré zalévat spodem, tedy do misky pod květináč. Kvetoucí rostliny přitom často hnojte, klidně dvakrát týdně.
Rostliny přímo vystavené dešti potřebují mít v květináči dobrý odtok. Pokud by voda zůstávala v květináči, rostlina velmi rychle zahyne.
Důležitá je i pravidelná kontrola, zda nejsou květiny napadeny škůdci a chorobami. Na zahradě rostliny ohrožují i škůdci, kteří se v bytě nevyskytují, například slimáci.
Pokud chcete, aby měly opravdu maximální prostor k rozletu, můžete některé z pokojovek zapustit do volné půdy, například do záhonu. Jejich kořenový systém díky tomu maximálně zregeneruje.
Kam s kterou květinouRostliny, které umístěte do polostínu a stínu: Rostliny, které mohou být na slunci: Palmy a juky také vyneste na léto ven: |
Středomoří na terase
Mnohé středomořské rostliny můžete v nádobách pěstovat i u nás, zimu přečkají u vás doma a od jara do podzimu vám mohou dělat radost na terase či kolem domu. S úspěchem se takto pěstují citrusy, myrta, tymián, oleandry, ibišky, bugenvilie, palmy, levandule, cypřiš, jasmín lékařský, šalvěj, rozmarýn, vavřín a další.
Například citrusy vypěstujete i ze semínek. Taková rostlina ale nekvete a neplodí, pokud ji nenaroubujete. Substrát, ve kterém citrusy rostou, musí být kyselý, a měl by tedy obsahovat velké množství rašeliny.
Na balkoně citrusům vyhovuje světlé stanoviště, zalévejte je nejlépe dešťovou vodou a v létě až dvakrát týdně přidejte dostatek hnojiva. Zalévání tvrdou vodou z vodovodu nesnášejí.
Na žádné terase by neměl chybět ani okouzlující a přitom nenáročný oleandr. Můžete je na terase nebo balkoně letnit už od konce dubna až do prvních mrazíků. Miluje slunná, chráněná zákoutí a dostatek živin a vody, ideálně do podmisky. Zalévání příliš studenou vodou nesnáší.
Odkvetlá květenství oleandru během léta odřezávejte těsně nad prvním listem. Podpoříte tím další kvetení. Používejte přitom ale rukavice, protože keř vylučuje jedovatou šťávu.
A poslední praktická rada? Velké středomořské rostliny lépe vyniknou v keramickém květináči, který zajistí i větší stabilitu rostliny a větší odolnost proti větru.
Jak poznat citroník a pomerančovník?Není nic jednoduššího. Ulomte z citrusu kousek listu a rozdrobte jej v ruce na malé kousíčky. Podle uvolněné vůně bez problémů poznáte, zda se jedná o citroník, nebo pomerančovník. |
