Takto dopadnou dřevěná prkénka, o která se dlouho nikdo nestaral.

Takto dopadnou dřevěná prkénka, o která se dlouho nikdo nestaral. | foto: Marek Burza

Takto skončí vaše dřevěná prkénka, když jim nedáte tu správnou péči

  • 24
Domácí kuchaři se dělí na takzvané plasťáky a dřeváky podle toho, jakým dávají přednost krájecím prkýnkům. Plastové upřednostňují ti, kteří desku často dávají do myčky nádobí. Když si coby milovník přírodních materiálů pořídíte dřevěné prkénko, počítejte s tím, že se o něj musíte pravidelně starat.

Stačí si projít na internetu diskuse. „Plastová prkénka sice můžete mýt v myčce, ale po říznutí se vrub uzavře a šťáva z masa stejně zůstane uvnitř. Dřevěná se používala odjakživa a jsme i tak živi. Takové unijní výmysly předepisující do gastroprovozů jako HACCP nám byl čert dlužen. Dřevěná prkénka stačí vydrhnout octem nebo solí a jsou zase jako nová,“ přečtete si.

Ať už si myslíte cokoliv, milovníci přírodních materiálů by si měli uvědomit, že ke dřevu je třeba se chovat trochu ohleduplněji než k plastu. Jinak investice do přírodní krájecí desky skončí tak, jak vidíte na obrázcích.

„Kvůli udržování hygieny by bylo velmi nepraktické používat v restauraci dřevo. Tam je opravdu lepší používat krájecí desky z polypropylénu,“ vysvětluje Ladislav Vaculík ze společnosti Tescoma. „Jenže každý kuchař vám řekne, že pocit z krájení je lepší u dřevěného prkénka,“ upřesňuje.

Krájecí desky se buď vyrábějí z našeho tradičního bukového dřeva, nebo se používají exotické dřeviny jako bambus či akácie. Oproti buku obsahují více pryskyřice, takže nejsou tak náchylné na vsakování šťáv, ať už z masa či ze zeleniny. To ve výsledku znamená, že cokoliv na nich krájíte, nezanechá to na nich tolik stop.

I tak je však třeba se o ně více starat. Když se umyjí, je třeba je otřít a nechat vyschnout opřené na kuchyňské desce tak, aby k nim mohl ze všech stran vzduch.

„Nejhorší, co můžete udělat, je zavřít je do zásuvky. Ačkoliv prkénko na první pohled vypadá jako suché, do pórů dřeviny se vždy dostane voda a trvá ještě chvíli, než se vypaří. Ale to se netýká jen prkének, ale i třeba vařeček. Ty se pak ohýbají a praskají,“ varuje Vaculík.

Pravidelná údržba

  • Vždy nechejte desku po mytí vysušit a až pak ji uložte do zásuvky
  • Pravidelně jednou za týden až dva napusťte desku olejem, abyste obnovili její schopnost nevsakovat tekuté zbytky po krájení

Zatímco vařečku za pár korun si třeba koupíte novou, pěknou masivní krájecí desku pořídíte v rádu stovek. O tu byste nechtěli přijít. Měli byste ji třeba pravidelně impregnovat, tedy naplnit její póry olejem tak, aby nebyla ochotna přijímat vlhkost.

Použít lze běžný jedlý rostlinný olej, nebo se prodávají i speciální minerální oleje, která vydrží prakticky nekonečnou dobu a lahvička za stokorunu vydrží několik let. Jednou za týden nebo čtrnáct dní stačí desku pomocí houbičky natřít a prkénko bude zase jako nové.

Pokud se nechá deska příliš vyschnout, hrozí, že dřevo bude pracovat a po čase praskne. Ať už po délce v případě, že je naklížené podélně, nebo i v případě, že je lepené z drobných špalíčků, jak známe hlavně z masivních desek z exotických materiálů. U těch díky technologii lepení nehrozí tolik nebezpečí deformace, ale praskání desku může zničit.


Témata: Vaření