Nevýhoda levného topení dřevem: s přípravou se pořádně nadřete

Nevýhoda levného topení dřevem: s přípravou se pořádně nadřete | foto: shutterstock.com

Dřevo zůstává nejlevnějším topením, na kotel dostanete dotaci

  • 43
Kdo pro ústřední vytápění používá dřevo a má navíc správný kotel, nevyjdou ho roční náklady na víc než 14 000 korun. To je výrazně méně než za plyn, který vychází průměrně kolem třiatřiceti tisíc za rok.

Topení dřevem je podle cenových relací platných v roce 2009 nejlevnější. Ve srovnatelném rodinném domku se za dřevo k topení zaplatí méně než polovina toho, co by se utratilo za nákup zemního plynu, u propanu, oleje či elektřiny jde o ještě větší úsporu.

Používání kotle na dřevo má ale i své nevýhody: účinné zplynovací kotle jsou dražší než běžný kotel za plyn, navíc je třeba mít u domu dostatek prostoru pro skladování a dosušení suroviny. A bez páru silných paží se topení dřevem také neobejde. Komu tyto nevýhody nevadí, může při výměně starého kotle za moderní ekologický požádat o dotaci.

Co bude potřeba

Topení dřevem si nemůže dovolit každý - v rodinném domku totiž musí být dost místa nejen pro kotel, ale také nejméně 40 m3 zásob včetně rezervy pro schnutí dřeva. Důležitý je i stabilní a cenově přijatelný zdroj palivového dřeva. Jistou výhodu znamená blízkost lesa a možnost domluvit se s hajným.

Na pozemku je třeba mít prostor ke skladování dříví"Tak můžete sehnat prostorový metr polen i za 300 korun," říká chalupář Radek Novák. Současně však dodává: "Stojí to nějakou námahu. Dřevo si musíte naložit, odvézt a doma rozřezat." Laciné palivo můžete sehnat i jinde, například na pile či v dřevozpracovatelských závodech. Cena? Kolem 800 za m3.

Nakupovat palivové dřevo v prodejnách je sice nejpohodlnější, ale také nejdražší. Prostorový metr podle druhu dřeva vyjde na 800 až 1 200 korun. "Je potřeba počítat s tím, že na ústřední vytápění jednopatrového domku s pěti místnostmi je v průměru potřeba 18 kubíků dřeva ročně, což odpovídá zhruba třiceti kubíkům skladovaných polen," vysvětluje topenářský projektant Jiří Zelený.

Pozor na vlhké dřevo a nadměrný výkon

Významnou roli hraje kvalita dřeva a jeho vlhkost. Tvrdého dřeva, jako je buk či dub, spotřebujete menší množství než dřeva měkkého (smrk, borovice, topol). Důležitá je i vlhkost. Vlhké dřevo má menší výhřevnost, jeho spotřeba je vyšší, navíc zkracuje životnost kotle.

Pozor také na zbytečně výkonný kotel. "Při pořizování kotle na dřevo pro ústřední vytápění je důležité správně určit výkon kotle," upozorňuje Jaroslav Cankař z firmy Atmos. Podle něho je chyba kupovat kotel s vyšším výkonem, než odpovídá reálným potřebám domu. Náklady jsou pak zbytečně vysoké, navíc při provozu na nízký výkon spaluje dřevo s horší účinností.

Zplynovací kotel má vysokou účinnost

Zplynovací kotle na kusové dřevoNa trhu dnes najdete širokou nabídku od klasických kotlů s ručním ovládáním a přímým spalováním dřeva až po moderní zplynovací. Výhodou této moderní technologie je podle Jaroslava Cankaře hlavně to, že dokáže využít energii ze dřeva až z 90 procent, což přináší nižší spotřebu paliva. Má i podstatně nižší negativní vliv na životní prostředí, nižší tvorbu tuhých nespálených částic popela, a tedy i nižší nároky na údržbu a čištění.

Cena nových modernizovaných kotlů na dřevo se pohybuje od 30 do 50 tisíc korun, automatický kotel na biomasu však vyjde až na 80 tisíc Kč. Zprovoznění spotřebičů se neobejde bez odborné instalace autorizovanou firmou.

Jak to bude v budoucnu s uhlím

Starý kotel na uhlíUhlí patří také mezi poměrně oblíbená paliva, především na venkově a také tam, kde není k dispozici plyn. I po zavedení desetiprocentní ekologické daně vychází vytápění rodinného domu zhruba na 20 000 Kč za rok. S cenovou výhodností však do budoucna nelze počítat. Další navýšení daně na uhlí coby neekologického paliva se očekává v letech 2010 a 2014. Vytápění uhlím by se tedy mělo postupně přestat vyplácet.

"Počítá se s tím, že většinu nedokonalých kotlů na uhlí s nízkou účinností spalování - 65 až 70 procent - a vysokým podílem znečišťování ovzduší nahradí ekologicky šetrnější topné systémy," uvádí Pavel Vrba z firmy Ekoefekt. Na trhu už jsou moderní typy kotlů a kamen, které se vyznačují kvalitnějším spalováním (až 85 procent) i nižšími emisemi a současně jsou jednodušší na obsluhu. Dají se dokonce naprogramovat na celodenní provoz a může se v nich spalovat i kusové dřevo, pelety nebo dřevěné brikety.

Těžní věž - symbol uhelné éryPro mnohé lidi jsou však moderní kotle příliš drahé. Zatímco za klasický dají 15 až 20 tisíc, automatický vyjde na 60 až 80 tisíc korun. Proto s pomocnou rukou i letos přichází Státní fond pro životní prostředí - finančně podpoří domácnosti, které si vymění kotle na uhlí za šetrnější alternativu k životnímu prostředí.

Porovnání nákladů na vytápění rodinného domu nebo bytu podle druhu paliva s roční spotřebou 80 GJ v korunách.
Ceny plynu v korunách k 1. 10. 2009, elektřiny k 1. 1. 2009.

 Hnědé uhlí  20 202
 Černé uhlí  25 187
 Koks  35 191
 Dřevo  13 881
 Dřevěné brikety  24 381
 Dřevěné pelety  21 876
 Štěpka  16 000
 Zemní plyn  33 318
 Lehký topný olej  39 593
 Elektřina  47 115
 Přímotopy  57 486
 Tepelné čerpadlo  21 048
 Centrální zásobování  32 653

Zdroj: TZB-info