Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Drtiče a štěpkovače: kdo při koupi chce ušetřit, brzy hořce zapláče

aktualizováno 
Hobby drtiče a štěpkovače zlikvidují zbytky větví tak, aby se použily do kompostu nebo k zamulčování rostlin. Kdo by rád zpracovával dřevní odpad pro vytápění, musí sáhnout po strojích v cenách od třiceti tisíc korun výš.

Drtiče a štěpkovače jsou ideálními pomocníky pro likvidaci větví a dalších rostlinných zbytků, které zůstanou po podzimním úklidu. Dělí se na dvě základní "kategorie": drtiče s rychloběžným nožem a válcovou frézou. Zatímco nože vysokými obrátkami odsekávají hmotu ze zastrkávané větve plátek po plátku, pomaloběžná fréza kmínek strouhá. Hobby přístroje většinou dokážou zpracovat větve do průměru 40-45 mm.

Názory na to, který z typů pro zahradu zvolit, se velmi liší. "Kdybych chtěl vyrábět směs pro mulčování, asi bych zvolil klasické rychloběžné nože, pro kompostování mi zase připadá vhodnější fréza," říká například Stanislav Kratochvíl, školicí pracovník z firmy Bosch. Podle něho je u frézy nadrcená směs drobnější, lépe se v kompostu rozloží.

Co a jak tam budu strkat

Podoba výsledné drti ale není jediným kritériem. V internetových diskuzích se ozývá mnoho uživatelů nožových drtičů, kteří si stěžují na to, že přístroj si jen velmi těžko poradí s tenkými čerstvými větvemi, místo aby se nadrtily, spíše se jen sežvýkají.

Speciální dutý frézový válecDrcení řezným nožemKlasická válcová řezná hlava

Dutý kónický řezný válec, klasické nože, běžný válcový řezný válec

Se zeleným odpadem si lépe poradí pomaloběžné drtiče s válcovou frézou, fréza se otáčí obvykle 40x za minutu. Oproti nožovým bývají daleko méně hlučné, už z principu navíc mají schopnost vtahovat si materiál do drticího mechanismu samy. I tady někdy mohou být s listy problémy, proto například výrobce Bosch přišel na trh se speciálním modelem ATX 25 TC, kde je fréza dutá a navic kónického tvaru, aby se listím nezanášel prostor mezi jednotlivými zuby.

Nožové drtiče se dříve považovaly za "slabšího příbuzného" a objevovaly se na spodní cenové hranici mezi nabízenými přístroji. Dnes se ale výkony mezi jednotlivými výrobky hodně srovnaly. "Obecně bych doporučil, aby každý při výběru sáhl po drtiči s výkonem od 2 kW výš a měl tak možnost drtit větve do 40 milimetrů, slabší mašinu bych si na zahradu nekoupil," tvrdí Petr Veselý z firmy Agrozet České Budějovice, která se zabývá výrobou a prodejem zemědělské techniky.

Ceny drtičů začínají u nejslabších strojů zhruba na 4 000 korunách, jde však o bezejmenné značky z hobbymarketů nebo nejslabší modely, které si poradí s větvemi do 25-30 milimetrů. Kdo si dá tu práci a například na Youtube si vyhledá video ukazující práci s podobným přístrojem, vidí, že tyto přístroje sice fungují, ale mají malou stabilitu, slabé elektromotory se v záběru zahlcují, práce s nimi je pomalá.

Model ATX 25 TC lze složit do malého prostoru

Model ATX 25 TC lze složit do malého prostoru

Drtič Flymo Pac a Shredder

Drtič Flymo Pac a Shredder

Hodně výtek také padá k ošizené konstrukci některých přístrojů: špatně slícované plasty krytu praskají, namáhaný řezný mechanismus je mnohdy málo robustní a stroj poskakuje jako stará tatramatka - toto vše by si měl zájemce o koupi pohlídat včetně možnosti časem dokoupit a vyměnit opotřebované nože nebo frézu.

Je nakonec lepší připlatit a zvolit renomovaného výrobce - ať už zahraničního anebo domácího. Například drtič Shark 2,6 od české firmy Vares sice nevyniká oblými designovými křivkami, výkonný stroj s rychloběžnými noži a motorem 2,6 kW lze koupit už za ceny kolem 6 000 korun.

Štěpky a topení

bez sušení

V souvislosti s topením štěpkou se hodně mluví o nepohodlí spojeném s nutností dřevo předem vysušit, což zabere hodně místa. Ale například výrobce Rojek nabízí i kotle, které dokážou topit i pomocí vlhké hmoty, a to díky systému předehřevu vratné vody v dutém roštu, což by mělo zamezit kondenzaci v kotli.

Dřevní odpad lze zpracovat nejen do drobných štěpků, ale i do kousků 3-10 centimetrů dlouhých, které se hodí na spalování v kotli. Předpokládá to ale mít přístup k dostatečnému množství dřevního odpadu. Ceny přístrojů vhodných k výrobě takového materiálu se však počítají v desetitisících.

S rostoucím průměrem větví totiž stoupá i cena přístrojů. Například benzinový drtič Holzinger o výkonu 12 koní zpracuje větve až do průměru 10 cm, stojí kolem 27 000 Kč, za model Laski KDO 90, kam je možné naládovat větve do průměru 85 mm, zaplatíte přes 60 tisíc. Tyto stroje jsou už ale schopné vyrobit štěpky o délce vhodné i k topení.

Poměrně používané a chválené jsou i stroje od výrobce Rojek, které se vyrábějí v elektrické i benzinové variantě, nechybí ani modifikace pro připojení k náhonu traktoru. Stojí ale kolem 70 tisíc korun, využívají je spíše lesnické, sadařské a komunální firmy, je ale možné si je i půjčit.

Kutilové jdou na to jinak

V internetových diskuzích se najdou koumáci, kteří se snaží o výrobu vlastních přístrojů nebo úpravu strojů, které měly původně sloužit jinému účelu. Ať už ze snahy ušetřit, anebo protože jim komerční přístroje funkčně nevyhovují.

Podomácku vyrobený drtič poháněný traktůrkem

Podomácku vyrobený drtič poháněný traktůrkem

Řezací mechanismus jako základ budoucího drtiče

Řezací mechanismus jako základ budoucího drtiče

V této souvislosti se často mluví o likvidaci dřevěného odpadu a jeho úpravu k topení ve spojení se sklízečem kukuřice Pottinger MEX III, který prý větve "schramstne" bez problémů.

Ale objevují se i snahy o samovýrobu. Nejtěžší je sehnat "střeva", tedy nožovou hlavu, což je vlastně válcová fréza. Zbytek je pro šikovné hračka. Například na www.pohony.cz seženete dostatečně výkonný motor a převodovku, dále už je domácí konstrukce otázkou kapotáže a pevného uchycení k pracovnímu stolku.

Pošlete váš podomácku vyrobený štěpkovač a vyhrajte knihu

Topíme dřevěnými peletamiPochlubte se svým vlastnoručně vyrobeným štěpkovačem. Popište jeho konstrukci a problémy, se kterými jste se museli při jeho stavbě potýkat. Napište, kde jste sháněli díly na jeho stavbu, jak se s ním pracuje, výkon, nezapomeňte na fotografii. Svoje výtvory posílejte na naši e-mailovou adresu. Tři nejlepší výrobky zveřejníme jako inspiraci pro další zájemce o stavbu a odměníme knihou z nakladatelství Grada Topíme dřevěnými peletami.

Autor:




Nejčtenější

Knihovna vznikla z nových bedýnek ze smrkového dřeva, natřené jsou vodou...
Proměna pokoje do mexického stylu. Svépomocí a s omezeným rozpočtem

Minimální náklady, zachování původního gauče na spaní a dobrý pocit z výsledku, to byly Lenčiny podmínky, když se jako majitelka jednopokojového bytu o...  celý článek

Roztomilost malým mopsům zůstane a nudní rozhodně nejsou. Když ho dobře...
VIDEO: Jakého psa vybrat do města? Nabízíme pět tipů, navrhněte další

Ideální pes do městského bytu neexistuje. Respektive je to každý pes, který je správně socializovaný a vychovaný tak, aby nepůsobil problémy svému majiteli ani...  celý článek

Když našli toulavou kočku Sandy, vážila přes 7 kilogramů.
Tak tlustá kočka se jen tak nevidí. Nedokáže se ani poškrábat

Kočka Sandy byla vlastně jen obyčejná toulavá kočka, kterou záchranáři nalezli v parku v Bromsgrove ve Velké Británii. Zaujala je však tím, jak byla velká a...  celý článek

Další z rubriky

Stromy u Kožichovic na Třebíčsku jsou obsypané tisíci housenek bourovce...
VIDEO: Housenky zabydlely stromy na Třebíčsku, ale nijak neškodí

Hemžící se housenky v útvarech podobných pavučinám osídlily větve stromů v okolí Třebíče. Jsou to hnízda bourovce březového, nočního motýla, kterého sice v...  celý článek

Zahrádkářská kolonie Malina na Kraví hoře by podle návrhu baseballové Techniky...
Zájem o zahrádkářské kolonie neupadá, naopak je problém ji sehnat

Zahrádkaření ve městech už není doménou starší generace - přibývá mladých rodin s dětmi, které zahrádky využívání k pěstování ovoce i zeleniny, ale i k...  celý článek

Krychlové melouny jsou samozřejmě skladnější. Ale také výrazně dražší. V...
Tvarovaný meloun je spíš jen dekorace. Jako rarita víc vynáší

Těžko říci, jestli melouny tvarované během růstu do podoby krychlí, srdcí či pyramid ještě patří do krámků s ovocem a zeleninou. Japonci za ně zaplatí nemalé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.