Richard oslavuje jmeniny

Richard oslavuje jmeniny | foto: ČTK

Dubnový deník chovatele goril

  • 1
V průběhu loňského roku jsme zaznamenali v naší gorilí skupině opakovaná páření. Od narození Tatu již uplynuly více než dva roky, a jak jsme se přesvědčili, Kijivu - jediná rodící samice ve skupině - dokázala minule zabřeznout v kratším intervalu, než je u goril obvyklé. Chovatelé se proto zaměřili na provedení těhotenských testů z moči Kijivu. Na začátku ledna jsme získali první pozitivní test, který se podařilo v únoru zopakovat. Naše "paní Rychlá", jak jí někdy přezdíváme, je tedy opět březí.

30. dubna

Máme za sebou první den otevření pavilonu pro návštěvníky. Provoz je regulovaný, takže dovnitř chodí jen menší skupinky. Všechno je v naprostém klidu, Kijivu i Richard si lidí vůbec nevšímají.

Kiji stále trochu zlobí s jídlem. Vybírá si hlavně vydatnější pochoutky, třeba chleba. V ložnici se ale cpe vším zeleným, co najde, takže je to v pořádku. Kromě olistěných větví jsme gorilám nabídli další sezonní pochoutky.

Chodíme na kopřivy a mladé bodláky. Opatrně je berou do špiček prstů, šikovně je smotají nebo sbalí, pak ohrnou pysky a uchopí tu dobrotu přímo do zubů, aby se nepopálily. Moc jim to chutná.

Dnes se také narodilo první mládě ve skupince kotulů veverovitých. Matkou je samička, které říkáme Zlodějka. Dřív totiž brala jiným samicím mláďata a sama je nosila, protože miminka přímo zbožňuje. Dnes už si vystačí se svým mládětem, ale jméno jí zůstalo.

28. dubna

Konečně se Richard uvolil, že odejde na snídani do své oddělené ložnice a nechá se tu zavřít. V ostatní době ale v při ostražitém hlídkování nepolevuje. Neustále sleduje, kde se nachází Kijivu s mládětem, a vždy se posadí poblíž, pokud možno na trochu vyvýšené stanoviště, aby měl vše pod kontrolou.

Vzpomínáme na dobu, kdy se narodila Moja - Shinda tím byla tak fascinována, že ji matce každou chvíli sebrala. Tehdy musel někdy Richard zasáhnout a Shindě důrazně připomenout, komu mládě patří. Oba si to zřejmě pamatují - Richard hlídá a Shinda sice miminko okukuje, ale jakmile Kijivu odstrčí její nataženou ruku, bez konfliktů couvne.

Všechny gorily si užívají posledního klidného dne. Zítra se na ně přijdou podívat první návštěvníci.

27. dubna

Zdá se, že Moju žárlivost pomalu přestává bavit. V prvních dnech vysloveně zlobila a dělala naschvály, jen aby na sebe připoutala pozornost. Ještě včera byla na brášku trochu protivná, ale dnes už si s ním hraje.

Kijivu nechává obě svoje starší děti nejen přijít, ale dokonce jim jako jediným dovolí, aby si na mimino sáhli. Moja se nesmírně opatrně dotýká jeho oušek, zatímco Tatu je zjevně fascinován malými nožičkami. Hladí je a dává mu pusinky na chodidla.

Opět se ukázalo, jakým požehnáním je pro skupinu Kamba. Když se narodil Tatu, byla skvělou tetičkou Moje. Nyní věnuje stejnou lásku Tatuovi, kterého dokonce kojí.

26. dubna

Pavilon je zatím stále zavřený, ale situace je nadále klidná. Kijivu dopřejeme kromě vitaminů občas nějakou dobrotu obohacenou kalciem – za chvíli jí uděláme kaši. Máme pro ni připravené i nějaké oříšky a celozrnné sušenky. Pro jídlo si už chodí úplně normálně a vždycky při tom ukáže i miminko.

25. dubna

Kijivu s miminkem v neděli 25. dubna 2010První noc proběhla v naprostém klidu. Mládě pilně saje, Kijivu má mléka spoustu. Zavládl více méně běžný režim. Ráno obvyklé pití – Kiji do něj dostává Supradyn, což je vitaminová směs. Richard se sice zatím k samici s mládětem neodváží přijít příliš blízko, ale ostražitě hlídá, aby měl veškeré dění pod kontrolou. Dokonce se zdráhá nechat se na jídlo oddělit do ložnice. Prostě se opět chová jako vzorný stříbrohřbetý vůdce skupiny. Řádí s Mojou a Tatuem – hrají si na honěnou a mají z toho všichni obrovskou švandu.

24. dubna

Gorila Kijivu kojíPo většinu týdne byl klid. Všichni jsme jen každý den čekali, kdy nás Kijivu přivítá ráno s miminkem v náručí. Ale příroda si prostě dělá, co chce. Kijivu porodila dnes dopoledne a ještě k tomu přímo před návštěvníky a neuvěřitelně rychle. Dopoledne šly gorily jako obvykle po snídani ven, zatímco jsme uklízeli vnitřní expozici. A jako by hromady čerstvé, voňavé dřevitky byly tím správným popudem – krátce po návratu domů to na Kiji přišlo. Praskla jí plodová voda, pak se objevila hlavička a než jsme stačili něco rozumného podniknout, Kiji přidřepla, párkrát zatlačila a bylo to!

Pak už vše probíhalo jako na drátkách. Pavilon jsme sice zavřeli, ale internetové přenosy zprostředkovaly všem zájemcům pohled na klidnou Kijivu, která se i s miminkem odstěhovala do nejvyššího bodu expozice, ustlala hnízdo z dřevitky a nechala ostatní, ať se chodí na ten zázrak opatrně podívat.

Však je to všechny nesmírně zajímalo, očichávali miminko, ale sáhnout si netroufli. Mládě je neobyčejně zdatné a šikovné. Hned se pevně chytilo máminy srsti a hledalo struky.

V poledne sice Kiji nepřišla na oběd, ale večer už se v ložnici nechala nalákat na chleba a s chutí si dala večeři.

18. dubna

Tak už je to tady – jaro plné opičátek začíná!

Sameček tamarína žlutorukého Jackie s dvěma z narozených trojčat. Jako všechny americké opice nosí mláďata na hřbetěDnes se narodili malí tamaríni žlutorucí. Samička Čertinka porodila čtyřčata (však měla břicho jako buben), ale jedno bylo bohužel mrtvé. Zato ostatní tři mláďata se mají k světu. Táta Jackie se hned ujal svých povinností. Převzal dva prcky, třetího potomka nosí novopečená matka. Dokonce nás ani nechtěl pustit dovnitř, když jsme Čertince nesli obvyklou lžičku s vitaminovou směsí. Samička si ale přišla sama, tak alespoň hudral a hned jí i to třetí mládě sebral – co kdybychom jí ho ukradli. Tak krásná mláďátka přece musí chtít každý!

15. dubna

Kijivu 14. 4. 2010Dnes dopoledne se mění štěpky ve vnitřní expozici, a tak jsou gorily v ložnicích. Ven se jim vzhledem k pošmournému počasí nechce. Natahaly si větvičky dovnitř a teď řádí jak indiáni. Moja krade větve Richardovi, ten ji hravě honí a k nim se nadšeně přidává Tatu.

Kijivu utěšeně roste bříško. Hodně odpočívá a pospává. Jako vždy trochu zlobí s jídlem, ale svými oblíbenými hity nepohrdne. Je to hlavně mrkev i jiná zelenina nebo jogurt či tvaroh s medem Dostávají je všechny gorily na střídačku, každou tuhle pochoutku jednou týdně. Vylížou kelímky do poslední molekuly, ovšem Tatu je přímo expert na to, aby se obsahem zmazal úplně všude.

12. dubna

Víkend proběhl v klidu. Dneska se ochladilo a ráno pršelo, tak se gorilám do výběhu moc nechce. Kijivu byla v noci trochu neklidná a špatně spala, ale zatím se nic neděje. Jen zcela jednoznačně odhání Tatua a nechce mu dávat napít.

9. dubna

Během posledních tří dnů se Kiji začaly nalévat prsV uplynulých několika dnech se Kijivu začaly nalévat prsy. Jinak je v klidu.

Zato Richard dneska asi vstával levou nohou a děsně zlobil. Nejdřív nechtěl jít do ložnice, takže Kamba odmítla se na úklid přesunout. Už to vypadalo, že dneska uklízet nebudeme, ale nakonec se nám podařilo je všechny "vyhodit" do výběhu.

6. dubna

Zdá se, že když půjde vše dobře, čeká nás jaro plné opičátek. Samička tamarína žlutorukého už má bříško jak buben a také všem čtyřem samicím kotulů se bříška kulatí. Do třetice to vypadá, že i jedna z gueréz by mohla být březí. Tak jim všem držíme palce a přejeme hezké jaro.

sledujte gorily on-line

5. dubna

Kijivu si o Velikonocích užívala pobytu venku a cpala se trávouNa velikonoční pondělí dostaly gorily nadílku – pomlázky z vrbových proutků a různé dobroty. Největší radost ale mají z toho, že mohou chodit každý den ven. Už se na to po dlouhé zimě zjevně těšily.

3. dubna

Dnes měly gorily slávu – zahajovala se sezona a přišla je navštívit jejich příznivkyně Lucie Bílá.

1. dubna

Moje se právě prořezaly dva nové zuby – dolní dvojky. Děvče se nám vytahuje každým dnem a jak roste, Kamba se k ní přestává chovat jako k miminu. Soustřeďuje se spíš na Tatua, kterého poctivě kojí. To, že se jí po nezdařeném porodu spustilo mléko a má ho dodnes, je pro ni určitě příznivé.